Friedrich Gottlieb Klopstock

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Friedrich Gottlieb Klopstock
Narození 2. července 1724
Quedlinburg
Úmrtí 14. března 1803 (ve věku 78 let)
Hamburk
Povolání básník, dramatik, spisovatel a lingvista
Žánr Hexametr a divadelní hra
Významná díla Der Messias
Der Tod Adams
Die Frühlingsfeier (Das Landleben)
Manžel(ka) Margareta Klopstock, roz. Moller (1728 – 1758)
Vlivy Pietismus
Homér
Pindaros
Publius Vergilius Maro
Quintus Horatius Flaccus
… více na Wikidatech
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Gottlieb Klopstock (2. července 1724 Quedlinburg14. března 1803 Hamburk)[1] byl německý básník a jazykovědec. Jako autor inspiroval např. německé literární uskupení Göttinger Hainbund.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z velmi bohaté rodiny se silnou náboženskou tradicí (viz pietisté[3][4]), vyrostl na venkovském statku, v pozdějším dětství se ale přestěhoval do města. Od mládí často a rád jezdil na koni a horlivě studoval, zejména antickou literaturu. Od mládí se věnoval literatuře, plánoval epos o Jindřichu Ptáčníkovi, později ale už za studií začal pracovat na eposu o životě Ježíše Krista Mesiáš, který se stal jeho nejslavnějším díle.[5] Od roku 1745 teologii v Lipsku,[6] ale věnoval se především své literární tvorbě. V roce 1748 vydal na ukázku několik úvodních zpěvů své básně, která vyniká velmi vznešeným slohem, a vzbudil tím velký ohlas i celou řadu polemik. Publikoval také několik anticky stylizovaných ód, většinou na své přátele a lásky. Nějakou dobu žil u básníka Bodmera v Karlsruhe, znesvářili se ale, když Klopstock získal podporu dánského krále a mohl se bez finančních problémů věnovat své tvorbě. Několik let proto žil v Dánsku. V roce 1754 se oženil s Metou Mollerovou, s níž žil velmi šťastně, která ale po čtyřech letech zemřela. V roce 1766 se vrátil do Německa, žil zprvu v Karlsruhe a později v Hamburku, kde měl mnoho obdivovatelů, a mohl v klidu dokončit svůj epos v roce 1773. V roce 1791 se oženil s neteří své první ženy, s níž žil až do smrti. Nezabýval se už uměleckou literaturou, ale jazykovými studiemi.

Roku 1803 zemřel, jeho pohřeb byl doprovázen knížecími poctami. Byl pochován na evangelicko-luteránském hřbitově 'Christiankirche' v Hamburku-Ottensen.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Německý básník Friedrich Gottlieb Klopstock

Jeho básně vynikají vznešeným, vysoce stylizovaným jazykem, často užívá nerýmovaných antických meter. Hlavním dílem je duchovní epos Mesiáš (Der Messias, 1773), o dvaceti zpěvech v hexametru. Tuto rozsáhlou báseň, popisujících ukřižování a spasení Krista, rozvrženou už na gymnáziu pod vlivem četby Johna Miltona, propracovával celý život a je pokládána za konec racionalismu v literatuře. Jeho lyrické básně jsou velmi vznešené, nejde o žádné anakreónské popěvky, jaké byly v tehdejší německé poezii velmi oblíbené. Důstojným jazykem a antickým metrem opěvují přátele, milenky, přírodu, Boha a jiné obvyklé předměty.

Problematické jsou ale pro svůj komplikovaný, nejasný jazyk a přesycenost učenými narážkami, zejména u ód z pozdějších let, v nichž z oblibou zpracovává severskou mytologii. Další částí Klopstockova díla jsou vlastenecká dramata, nazývaná bardieta, která ale nejsou příliš zdařilá pro svůj šovinismus a dějovou neurčitost.

Klopstockův složitý jazyk, plný učených narážek, je obtížné nejen napodobit v jiné řeči, ale vůbec pochopit (Heinrich Heine dokonce v jednom ze svých esejů použil výraz: "může číst Klopstocka v originále" ve smyslu "je to rodilý Němec"). Přesto v češtině Václav Stach (kterému byl Klopstock literárním vzorem) parafrázoval některé jeho ódy a v rukopise se zachoval i celý jeho překlad Mesiáše, publikovány byly ale jen úryvky.

  • Der Messias, 1748 – biblický epos, psáno hexametrem, 20 zpěvů[7]
  • Hermanns Schlacht, 1769 – drama
  • Die ihr Christi Jünger seid
  • Herr, du wollst uns vorbereiten

Jazykovědné studie:

  • Fragmente über Sprache und Dichtkunst
  • Grammatische Gespräche
Hřbitov 'Christianskirche' (Hamburk-Ottensen): Hrob Friedricha Gottlieba Klopstocka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. gutenberg.spiegel.de, [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.  
  2. PETERS, Patrick. Der Göttinger Hain: Wirken, Werk und Wirkung [online]. www.goethezeitportal.de, [cit. 2016-03-01]. Dostupné online.  
  3. MANGOLD, Ijoma. Verkannte Genies : F.G. Klopstock. Hört ihr den Donner des Herrn? In: Zeit.de, 2015-01-08.
  4. Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. www.heiligenlexikon.de, [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.  
  5. HÄNTZSCHEL, Günter. Klopstock, Friedrich Gottlieb [online]. www.deutsche-biographie.de, [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.  
  6. Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. www.zeno.org, [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.  
  7. FRENZEL, Herbert A. – FRENZEL, Elisabeth. Daten deutscher Dichtung. Band I. dtv, München 1969, s. 195.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OVERHOFF, Jürgen. Die Frühgeschichte des Philanthropismus (1715-1771) : Konstitutionsbedingungen, Praxisfelder und Wirkung eines pädagogischen Reformprogramms im Zeitalter der Aufklärung. Tübingen : Max Niemeyer Verlag, 2004. 245 s. Dostupné online.  
  • MARTUS, Steffen. Werkpolitik : Zur Literaturgeschichte kritischer Kommunikation vom 17. bis ins 20. Jahrhundert. Berlin : Walter de Gruyter Verlag, 2007. 787 s. Dostupné online.  
  • JACOB, Joachim. Heilige Poesie: Zu einem literarischen Modell bei Pyra, Klopstock und Wieland. Tübingen : Max Niemeyer Verlag, 1997. 258 s. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]