Šovinismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Šovinismus (podle jména legendárního francouzského napoleonského granátníka Nicolase Chauvina) původně znamenal víru v nadřazenost jednoho národa, hlásání nacionální výlučnosti a rozněcování nenávisti k jiným národům. Pojem postupně nabyl širšího významu a dnes znamená víru v nadřazenost nějakého subjektu (národa, rasy, pohlaví, druhu) nad jinými.

Mezi diskriminací a šovinismem často bývá tenká hranice, mnohdy tyto dva pojmy splývají, např. antisemitismus znamená protižidovskou ideologii, kde jsou Židé považováni za „nižší“ stvoření (šovinismus), a proto jsou jim upírána obvyklá lidská práva (diskriminace). V opačném případě židovské náboženské texty mnohdy nadřazují Židy nad ostatní národy a upírají lidská práva nežidům, kteří jsou souhrně označováni zavádějícím termínem „gójim“ neboli „gójové“ (v jednotném čísle „gój“). V jiném případě mohly projevy feminismu, jakožto hnutí boje za lidská práva žen, se ve své historii uchylovat k výstřelkům sexismu nebo ve snahu nadřazovat ženské pohlaví nad mužským.

Mezi nejznámější projevy šovinismu patří:

  • Nacionalismus – Nacionalisté věří, že jejich národ je nějakým způsobem nadřazen národům jiným. Mnoho válek vedených mezi národy či státy, kdy mezi sebou válčili o území, vliv či zdroje, bylo posilováno vírou v národní nadřazenost (to mohlo platit na určitém území, ale i univerzálně – viz nacionalismus německý) s úmyslem podnítit zápal a národní sebevědomí.
  • Rasismus – Rasisté věří, že jejich rasa je nadřazena rase jiné či jiným. V historii byli černoši považováni za podřadnou rasu, nebo výše zmíněný antisemitismus, kdy byly miliony Židů pronásledovány a vražděny nacisty.
  • Sexismus – Sexisté věří v podřadnost jednoho z pohlaví. Například v některých muslimských státech bývají ženy považovány za podřadné mužům a jsou častěji vystavovány pro své pohlaví diskriminaci. V historii se tento problém týkal i Evropy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]