Rým

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rým je zvuková shoda koncových hlásek (v českém verši obvykle od samohlásky poslední rytmicky důrazné slabiky) na konci veršů nebo půlveršů.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

  • rytmická – určuje hranici verše, stvrzuje veršovou klauzuli, zdůvodňuje rytmický řád (vzestupnost, sestupnost apod.)
  • eufonická – obohacuje a ovlivňuje eufonii verše
  • významová – rým je obvykle pointa verše, spojuje souznějící slova a ukončuje tím verše

V češtině bývá jako norma považován rým dvojslabičný (na rozdíl např. od angličtiny, v níž je to rým jednoslabičný). Jednoslabičný rým je brán za normu jen tehdy, bývá-li rýmováno jen jednoslabičné slovo.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Dle polohy přízvuku[editovat | editovat zdroj]

Ženský rým[editovat | editovat zdroj]

Poslední doba ve verši je nepřízvučná.

Mužský[editovat | editovat zdroj]

Poslední doba ve verši je přízvučná.

Dle zvukové shody[editovat | editovat zdroj]

Úplný[editovat | editovat zdroj]

U úplného rýmu (též nazývaného epiforický, identický, absolutní, homonymní) existuje zjednodušeně řečeno dokonalé souznění slov (krása - krása) nebo jejich konců (kořeny - mořeny, kolej - olej).

Úplný rým se dále dělí na bohatý a postačující.

Bohatý[editovat | editovat zdroj]

Pro přesnější definici je nejprve nutno zavést pojem relativní začátek slova, což jsou všechny souhlásky před první samohláskou (např. slovo tradice - relativní začátek "tr"). Pokud slovo začíná samohláskou, relativní začátek nemá.

Bohatý rým je pak takový, ve kterém se rým tvořící slova vyjma svého relativního začátku shodují

  • v počtu slabik,
  • ve všech hláskách ("i" a "y" se pro tento účel považují za shodná) a
  • v délce samohlásek.
Postačující rým[editovat | editovat zdroj]

Postačující rým (též nazývaný chudý nebo dostačující) je úplný rým, který není bohatým rýmem. Dále se dělí na dobrý, obsažený, obstojný a dostatečný.

Dobrý rým[editovat | editovat zdroj]

Dobrý rým je úplný rým, který splňuje pravidla bohatého rýmu s výjimkou délky samohlásek, např. bazén - vsazen.

Obsažený rým[editovat | editovat zdroj]

Obsažený rým je úplný rým, který splňuje pravidla bohatého rýmu s výjimkou počtu slabik, z čehož vyplývá, že jedno slovo musí být celé obsaženo na konci druhého slova, např. seno - neseno, jeden - den.

Obstojný rým[editovat | editovat zdroj]

Obstojný rým je úplný rým, který splňuje pravidla bohatého rýmu s výjimkou shody všech hlásek, např. palice - tradice, bukvice - udice.

Dostatečný rým[editovat | editovat zdroj]

Dobrý rým je úplný rým, který splňuje pouze jedno ze tří pravidel bohatého rýmu (jinými slovy porušuje libovolná dvě pravidla bohatého rýmu).

Příklady:

  • Splněno pouze pravidlo počtu slabik, liší se některé hlásky a délka některých samohlásek - mohli bychom také říci, že jde o dobrý rým s porušeným pravidlem shody hlásek nebo obstojný rým s porušeným pravidlem délky samohlásek. Např.móres - dones.
  • Splněno pouze pravidlo shody všech hlásek, liší se počet slabik a délka některých samohlásek - mohli bychom také říci, že jde o obsažený rým s porušeným pravidlem délky samohlásek nebo dobrý rým s porušeným pravidlem počtu slabik. Např. motá - dřímota.
  • Splněno pouze pravidlo shodné délky samohlásek, liší se počet slabik a některé hlásky - mohli bychom také říci, že jde o obstojný rým s porušeným pravidlem počtu slabik nebo obsažený rým s porušeným pravidlem shody hlásek. Např. pila - kosila, býlí - posílí.

Neúplný rým[editovat | editovat zdroj]

Překlenutý rým[editovat | editovat zdroj]

Překlenutý rým je rým, v němž jedno z rýmovaných slov má na konci jednu nebo několik souhlásek navíc. Dále se dělí na překlenutý bohatý a překlenutý postačující

Překlenutý bohatý rým[editovat | editovat zdroj]

Překlenutý bohatý rým splňuje, až na koncové souhlásky navíc, pravidla bohatého rýmu, např. trouba - hloubat, pole - bolest.

Překlenutý postačující rým[editovat | editovat zdroj]

Překlenutý postačující rým je překlenutý rým, který není překlenutým bohatým rýmem, tj. porušuje některá pravidla bohatého rýmu.

Obdobně jako postačující rým je možno ho dělit na dobrý, obsažený, obstojný a dostatečný.

Příklady:

  • překlenutý dobrý rým: kosti - postím.
  • překlenutý obsažený rým: bouře - pobouřen.
  • překlenutý obstojný rým: houba - broukat.
  • překlenutý dostatečný rým: dřímota - jinotaj, hodnot - záhodno, vytím - zasytí.


Grafický rým[editovat | editovat zdroj]

U grafického rýmu (též nazývaného optický či vizuální) se rýmuje jen písemná podoba verše, slova se však obvykle vyslovují rozdílným způsobem. Tento rým se v češtině příliš nevyskytuje, v jiných jazycích (např. v angličtině) je poměrně hojný.

Our God, our help in ages past,
Our hope for years to come,
Our shelter from the stormy blast,
And our eternal home.

(Isaac Watts)


Lámaný rým[editovat | editovat zdroj]

U lámaného rýmu je zvuková shoda slabik vytvořena rozdělením slov na konci jednoho verše a převedením druhé slovní části na začátek verše následujícího.

Vlak hvízdající melodi-
cky, to je námět pro ódy.
Vlak hvízdající jako špačí-
ček na sonet co námět stačí.

(Raymond Queneau, přeložili Bohumila Grögerová a Josef Hiršal)


Asonance a konsonance[editovat | editovat zdroj]

Asonance[editovat | editovat zdroj]

Též zvaná polorým.


Dle rozmístění veršů v rámci strofy[editovat | editovat zdroj]

Obkročný rým[editovat | editovat zdroj]

V obkročném rýmu se rýmuje první verš se čtvrtým a druhý se třetím (schéma abba).

Nic, tato pěna, cudný rým,
jen, abych vytkl hlavní body,
tak mizí střemhlav na dně vody
houf sirén, jenž si ztropil šprým.

(Stéphane Mallarmé, přeložil Vítězslav Nezval)

Postupný rým[editovat | editovat zdroj]

Obdoba střídavého rýmu, schématem je abc abc.

V poklidu, zapředeném
v svit tmy, plující splavem,
vše sněží a vše splývá.
Proč na vás zapomenem
sny naše, v jitru plavém,
jež do oken se dívá?

(Josef Hora: Zapomenutí)

Přerývaný rým[editovat | editovat zdroj]

V přerývaném rýmu se shodují pouze sudé verše, liché se nerýmují, schématem je abcb (případně též abca).

Hajej, dadej, můj synáčku
s zelenými vlásky!
Nevdala se tvá matička
ve příbytek lásky.

(Karel Jaromír Erben: Vodník)

Sdružený rým[editovat | editovat zdroj]

Jako sdružený rým se označuje shoda slabik na konci dvou sousedních veršů, odpovídajícím schématem je aabbcc.

Velké, širé, rodné lány,
jak jste krásny na vše strany,
od souvratě ku souvrati
jak vás dnes to slunko zlatí!

(Josef Václav Sládek: Velké, širé, rodné lány)

Střídavý rým[editovat | editovat zdroj]

Střídavý rým používá shodu slabik na konci prvního a třetího a druhého a čtvrtého verše, takže mu odpovídá schéma abab.

Tirádový rým[editovat | editovat zdroj]

Tirádový rým vytrvale opakuje stejnou shodu slabik, schématem je aaaa.

V hlubokosti uctivosti
s hroznou horlivostí
k veliké slavnosti
namáhám se dosti
ve své výřečnosti

(Karel Havlíček Borovský: 19. března 1845)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]