Josef Václav Sládek
Josef Václav Sládek | |
---|---|
![]() Josef Václav Sládek na kresbě Jana Vilímka | |
Narození | 27. října 1845 Zbiroh, ![]() |
Úmrtí | 28. června 1912 (ve věku 66 let) Zbiroh, ![]() |
Místo pohřbení | Slavín (hrobka) |
Pseudonym | František Vlna |
Povolání | spisovatel, překladatel, básník, novinář, publicista, literární kritik, fotograf, učitel, pedagog a redaktor |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | literatura, poezie, žurnalistika, překlad, pedagogika a editace |
Příbuzní | Václav Sládek (sourozenec) Božena Fridová (švagrová) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Václav Sládek (27. října 1845 Zbiroh[1] – 28. června 1912 Zbiroh) byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Patří mezi zakladatele české poezie pro děti, spisovatele vlastence a představitele realismu. Byl jmenován členem České akademie císaře Františka Josefa I.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Zbirohu v domě č. p. 28 jako první z pěti dětí zednickému mistru Petru Sládkovi a jeho manželce Antonii, dceři zbirožského pekaře Josefa Mizery. Ve zbirožské obecné škole se mu v letech 1851–1856 jako nadanému žáku věnoval farář Pavel Šimandl, který mu zpřístupnil svou knihovnu, vyučoval jej literatuře a připravil pro další studium. V roce 1857 Sládek začal studovat na piaristickém gymnáziu na Panské ulici v Novém Městě v Praze při kostele svatého Kříže. Od roku 1953 zde sídlí Střední průmyslová škola sdělovací techniky. Pro neshody s třídním učitelem Eusebiem Durdíkem a kvůli německému vyučovacímu jazyku přešel v roce 1862 na české akademické gymnázium v Praze. Zde byli jeho spolužáky např. Jaromír Čelakovský, Svatopluk Čech, Emanuel Engel nebo Václav Robert z Kounic. Maturitní zkoušku zde složil v roce 1865.
Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde si kromě kursu filozofie zvolil fyziku a matematiku. Matematika však pro něj byla obtížná, a proto si v druhém semestru vybral přírodopis.[2] Jelikož jeho rodiče chtěli, aby byl knězem, odmítli ho podporovat při studiích a nakonec se s ním rozešli ve zlém. Po rozchodu s rodiči se živil kondicemi. Později začal psát básně, vydával je a pracoval v nakladatelstvích spojených s lumírovci.
Roku 1868 odjel do USA, kde vedl dobrodružný život. V Americe strávil dva roky (do roku 1870), procestoval ji od Michiganu po Kalifornii a pracoval v mnoha zaměstnáních, většinou jako dělník. Zajímal se o osudy Indiánů a černochů, s nimiž pracoval, ale také o život Čechoameričanů. Pobyt v USA ho ovlivnil na celý život. Byl orientován především na anglo-americkou literaturu.
Po návratu z Ameriky roku 1872 získal městské právo v Praze, bydlel na Smíchově a vyučoval angličtinu na Českoslovanské obchodní akademii v Resslově ulici (1872–1900), externě také na České technice. Později působil i jako lektor na pražské univerzitě. Pro pedagogické působení napsal učebnici a čítanku se slovníčkem.

Mezi lety 1870–1898 byl redaktorem Národních listů. V roce 1873 se stal spoluvydavatelem časopisu Lumír, ve kterém od roku 1877 působil jako redaktor a brzy jako vedoucí redaktor, jímž zůstal až do konce svého působení, tj. do roku (1898). V letech 1897–1898 žil v zahradním domku na okraji parku zámečku ve Vysoké u Příbramě.
Své básně, povídky a články uveřejňoval také v dalších časopisech, např. v Květech, Světozoru nebo Osvětě.
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Dne 15. září 1873 se oženil s Emílií Nedvídkovou (1851–1874), dcerou továrníka a starosty[3] okresu Počáteckého Aloise Nedvídka,[3] do které byl zamilován od roku 1867.[4] Poprvé se setkali když bylo Emílii patnáct let, na plese v roce 1867, těsně před Sládkovým odjezdem do USA. V srpnu 1874 Emílie zemřela po porodu mrtvého dítěte.[5]
Podruhé se Josef Václav Sládek oženil 14. července 1879. Sládkova druhá manželka Marie Veselá (27. 1. 1857[6] – 18. 9. 1936)[7] pocházela po matce ze sklářského rodu Kavalírů, byla sestrou Josefa a Eduarda Kavalírů (sklárny Sázava, Nusle).[8] Její sestra Anna Veselá (1860–1940) byla operní pěvkyní a primadonou Národního divadla v Praze, teta Anna Kavalírová (1825–1893) básnířka byla provdána za Josefa Václava Friče.[8][9]
Manželé Sládkovi měli jedinou dceru Helenu (1880–1946).[10][11] Ta se v dětství přátelila s Herbertem a Alicí Masarykovými, s nimiž se potkávala v Americkém klubu dam, kam společně docházeli manželé Masarykovi i Sládkovi.[12] Oba manželské páry spojoval mimo jiné zájem o anglosaskou kulturu a USA, odkud pocházela Charlotta Masaryková a kde Sládek, jak je zmíněno výše, strávil dvě léta, kdežto T. G. Masaryk zde před 1. světovou válkou absolvoval několik kratších pobytů.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče) stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj.
Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie (Starosvětské písničky, České znělky). Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si jí.
Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický, slovník je bohatý na zdrobněliny (deminutiva). To vedlo ke zhudebnění jeho básní Karlem Bendlem a Josefem Bohuslavem Foersterem.
Americká tematika[editovat | editovat zdroj]
- Básně (1875) (Digitální knihovna NK ČR – online)
- Na hrobech indiánských – vyjádřil své okouzlení americkou přírodou, a zároveň tragédii amerického kapitalismu, který pro zisk neváhá nemilosrdně likvidovat původní obyvatelstvo
- Pomník Indiánův
- Hrob v pralese
- U Michiganu
- Kalifornské povídky (Digitální knihovna NK ČR – online)
- Americké obrázky – próza (Digitální knihovna NK ČR – online)
Tvorba zaměřená na Čechy[editovat | editovat zdroj]
- Jiskry na moři (1880) – intimní lyrika, mírně autobiografická (smrt první ženy, nové manželství, stesk po vlasti – když byl v Americe)
- Světlou stopou (1881) (Digitální knihovna NK ČR – online)
- Na prahu ráje (1883) (Digitální knihovna NK ČR – online)
- Ze života (1884)
- Sluncem a stínem (1887) (Digitální knihovna NK ČR – online)
- Selské písně (1890) – sedlák jako symbol vlastenectví, obraz vesnice, vztah k přírodě (1. vydání, Digitální knihovna – online, 2. rozšířené vydání, Digitální knihovna – online)
- Velké, širé, rodné lány.
- České znělky – pohled na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu se Selskými písněmi
- Starosvětské písničky (1891) – intimně lyrická poezie, básník zde přiznává hluboký vztah k matce. Inspiraci k tomuto dílu čerpal z lidové poezie. Tato sbírka patří k nejlepším dílům, nejen Sládkovým, ale i celého tohoto období české literatury
- Směska (1891) (Digitální knihovna NK ČR – online)
- České písně (1892) – v této sbírce projevil své vlastenectví, některé básně byly zhudebněny
- V zimním slunci (1897) (Digitální knihovna NK ČR – online)
- Nové selské písně (Digitální knihovna NK ČR – online)
- Za soumraku (1907)
- Léthé a jiné básně (1908)
Pro děti[editovat | editovat zdroj]
Zpěvné verše, prostým jazykem s humorem a laskavostí učí lásce k vlasti, přírodě a rodičům.
- Zvony a zvonky, obsahuje všeobecně známou báseň Lesní studánka [1]
- Zlatý máj
- Skřivánčí písně
- Orel a skřivánek
Divadelní činnost[editovat | editovat zdroj]
- Práce
- Písně pohřební
Jazykové učebnice[editovat | editovat zdroj]
- Anglická čítanka se slovníčkem (Digitální knihovna NK ČR – online)
- Průpravná mluvnice anglického jazyka s příklady a výslovností (Digitální knihovna NK ČR – online)
Výbory[editovat | editovat zdroj]
- Obrazy (1945) – skládá se z oddílů Z nového světa, Miniatury, Romance a balady, Idyly, Z domova a ze života, Písně, Památník
- Píseň života (1945) – skládá se z oddílů Ve stínu smrti (1875), Jiskry na moři (1875–1879), Světlou stopou (1881), Ze života (1884), Sluncem a stínem (1887), Znělky Jaroslavu Vrchlickému, Jiné písně, V zimním slunci (1897), Za soumraku (1907), Léthé (1908) (Digitální knihovna – online)
Překlady[editovat | editovat zdroj]
Přeložil 33 dramat od Williama Shakespeara, překládal též Burnse, Longfellowa, Harta, Lermontova, Byrona, Coleridge a další.
Překládal i z dalších jazyků (dánština, švédština, polština, maďarština, španělština, …), tyto překlady však už nejsou tak kvalitní jako překlady z angličtiny[zdroj?] a byly pro Sládka poněkud okrajovou záležitostí.
Méně známá je skutečnost, že Sládek přeložil českou hymnu Kde domov můj do angličtiny, kde „země česká, domov můj“ překládá jako „Czechia, my fatherland“[13].
Dále se zachovalo velké množství novinových a časopisových článků a fejetonů, jejichž náměty čerpá z pobytu v USA.

Amatérská fotografie[editovat | editovat zdroj]
Byl také nadšeným amatérským fotografem. V USA zhotovoval svým hostitelům portréty za nocleh a jídlo. Později fotografoval prosté venkovské motivy a momentky, někdy režírované. V 90. letech byl členem redakční rady Fotografického věstníku a o svém koníčku napsal dva články do dalších časopisů (Fotografie momentní v Lumíru 1886 a Šternberk na Sázavě ve Zlaté Praze 1885). Řadu jeho snímků uchovává muzeum Zbiroh.[14]
Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]
- Bratr Václav Sládek byl klasický filolog, profesor na gymnáziích.
Sládek a jeho dílo v ohlasech[editovat | editovat zdroj]
Josef Václav Sládek, či spíše jeho dílo hraje roli v divadelní hře Afrika fiktivního autora Járy Cimrmana.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ MAXEROVÁ, Iva. Sládkův americký pobyt. , 2008 [cit. 2016-06-28]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Martin Reissner. Dostupné online.
- ↑ a b Josef Václav Sládek, Selské písně a české znělky, Praha, J. Otto, 1890, s. 3
- ↑ Matrika oddaných, Počátky, 1862-1893, snímek 116
- ↑ Matrika zemřelých, Počátky, 1826-1876, snímek 429
- ↑ Soupis pražských příslušníků, Sládek Josef, 1845
- ↑ Lidové noviny, 19. 9. 1936, s. 7, Marie Sládková zemřela
- ↑ a b KAVALÍROVÁ, Kateřina. Historie skláren Kavalier a rodiny Kavalírovy. Pardubice, 2012 [cit. 2018-01-14]. 62 s. Bakalářská práce 2012. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. . s. 40. Dostupné online.
- ↑ JEŽKOVÁ, Veronika. Osobní knihovna Josefa Václava Sládka. Kladno, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Richard Khel. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Josef Sládek, 1845
- ↑ Rudé právo, 14. 7. 1946, s. 4
- ↑ MASARYKOVÁ, Alice. Dětství a mládí. 2. vyd. Praha: Ústav TGM, 1993. 115 s. ISBN 80-901478-6-0. S. 20.
- ↑ https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20170701/281973197671948
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Josef Václav Sládek. Dostupné online. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 236–239.
- Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 374–380.
- ČERNÝ, František. Hana Kvapilová. Praha: Orbis, 1960, str. 26, 159, 197, 238, 243, 314, 323–4
- JANKOVIČ, Milan. Josef Václav Sládek: studie s ukázkami z díla. Praha: Svobodné slovo, 1963. 201 s.
- KLÁŠTERSKÝ, Antonín. Josef Václav Sládek: Jeho život, literární dílo, ukázky, bibliografie. Praha: Jan Svátek, 1922. Dostupné online.
- NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha: Novina, 1940. Dostupné online. - kapitola Jos. V. Sládek, s. 334–341.
- POLÁK, Josef. Josef Václav Sládek: život a tvorba. Praha: Univerzita Karlova, 1984. 134 s.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: III. díl: Q–Ž. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 141.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Autor Josef Václav Sládek ve Wikizdrojích
Osoba Josef Václav Sládek ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Václav Sládek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Václav Sládek
- Digitalizovaná díla Josefa Václava Sládka v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Josef Václav Sládek in Dějiny české literatury 3. Praha: Academia, 1961. S. 324–340. Dostupné online. (scany)
- Volná díla J. V. Sládka v Digitální knihovně
- Čeští básníci
- Čeští novináři
- Čeští překladatelé
- Čeští fotografové
- Ruchovci
- Lumírovci
- Básníci tvořící česky
- Českojazyční textaři
- Čeští překladatelé z angličtiny
- Překladatelé z dánštiny
- Čeští překladatelé ze švédštiny
- Čeští překladatelé z maďarštiny
- Čeští překladatelé z polštiny
- Čeští překladatelé ze španělštiny
- Překladatelé do češtiny
- Překladatelé Williama Shakespeara
- Osobnosti na československých poštovních známkách
- Lidé z Vysoké u Příbramě
- Umělci ze Zbirohu
- Narození v roce 1845
- Narození 27. října
- Narození ve Zbirohu
- Úmrtí v roce 1912
- Úmrtí 28. června
- Úmrtí ve Zbirohu
- Pohřbení na Slavíně