Akademické gymnázium Štěpánská
| Akademické gymnázium Štěpánská | |
 | |
| Zřizovatel | Hlavní město Praha |
|---|---|
| Ředitel | PaedDr. Milan Štěrba |
| Zástupce |
Mgr. Tomáš Raja, Ph.D. Mgr. Martina Kargerová |
| Adresa |
Štěpánská 614/22 110 00 Praha 1 – Nové Město |
| Ulice | Štěpánská |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′42,26″ s. š., 14°25′32,74″ v. d. |
| Datum založení | 1556 |
| Oficiální web | http://www.agstepanska.cz/cs/site/uvod.htm |
| Obory vzdělávání | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Akademické gymnázium, škola hlavního města Prahy, je všeobecné čtyřleté gymnázium, které sídlí v centru Prahy. Jeho zřizovatelem je pražský magistrát. Ve 14 třídách studuje přibližně 430 žáků. Ředitelem gymnázia je od roku 2007 PaedDr. Milan Štěrba.[2] Instituce sídlí v budově dnes již neexistujícího, ale kdysi velice uznávaného Německého státního reálného gymnázia.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Akademické gymnázium (AG) bylo založeno roku 1556 při jezuitské koleji v Klementinu.[3] Název je označením školy, původně přípravky jezuitské akademie, později připojené k univerzitě. Studenti se automaticky stali akademickými občany. Po zániku tohoto práva bylo toto označení ponecháno jen čtyřem gymnáziím,[4] z nichž je pražské akademické gymnázium nejstarší, a tedy je i nejstarším gymnáziem ve střední Evropě. Někdy se proto lze setkat s názvem Staročeské gymnázium.
Po většinu historie výuka trvala 8 let ve dvou stupních, po školské reformě roku 1953 se stalo školou tříletou, byl to takzvaný třetí stupeň jedenáctiletky, později rozšířené na čtyřletou docházku tzv. dvanáctiletky čili Střední všeobecně vzdělávací škola, která měla kromě denního studia také formu večerní školy pro pracující. V této večerní škole roku 1954 maturoval Václav Havel. V roce 1968 byly opět otevřeny 2 třídy osmiletého gymnázia, ale po dvou letech byly převedeny zpět na základní školu.
Po zrušení jezuitského řádu sídlila škola v letech 1783 - 1804 v bývalém jezuitském semináři u sv. Václava v Husově ulici. Po zavedení povinné školní docházky roku 1805 se vrátila zpět do Klementina. Zde ale nezůstala dlouho - byla přemístěna do pronajatých prostor v soukromém domě v Divadelní ulici (původní čp.995/8). Protože se rozšiřovala, několik jejích paralelek bylo roku 1874 umístěno v Celetné ulici (původní čp.596/15) "U města Paříže". Z nich později vzešlo gymnázium v Truhlářské. Roku 1902 byla pro gymnázium postavena nová budova vedle Rudolfina na místě zbořené Lannovy pily a parketárny na Dvořákově nábřeží (17. listopadu 77/3)[5] (stavitel J. Nekvasil). Při jejím vysvěcení 5. října ředitel A. Truhlář slavnostně převzal klíče. Z této své budovy se gymnázium v roce 1918 přesunulo na Nové Město k Piaristům do Panské ulice a roku 1945 do Štěpánské ulice č. o. 22, budovy Německého státního reálného gymnázia, s nímž zde pak (vyjma několika let) koexistovalo až do konce třicátých let.
Osobnosti gymnázia[editovat | editovat zdroj]
Se školou je spojeno několik stovek významných osobností, některé uvádí Almanach[6]
- Bohuslav Balbín – profesor
- Karel Baxa – student
- Edvín Bayer – student
- Tomáš Václav Bílek – ředitel
- Albín Bráf – student
- Ignác Cornova – profesor
- Karel Čapek – student
- Ladislav Josef Čelakovský – student
- Bohumír Dlabač – student
- Karel Farský – student
- Rudolf Franěk – ředitel, profesor
- Josef Václav Frič – student
- Jaroslav Goll – student
- Jiří Stanislav Guth-Jarkovský – profesor
- Vítězslav Hálek – student
- Bohuslav Havránek – student
- Václav Havel – student
- Jan Hellich – student
- Jaroslav Heyrovský – student
- Bedřich Hrozný – student
- Marie Hrušková – profesorka
- Arnold Jirásek – student
- Josef Jungmann – ředitel (prefekt)
- Karel Josef Khun – student
- Václav Kliment Klicpera – student a ředitel
- Oldřich Kramář – profesor
- Vilém Kurz – profesor
- Josef Svatopluk Machar – student
- Jan Masaryk – student
- Ivan Medek – student
- Jan Bohuslav Miltner – profesor
- Josef Mysliveček – student
- Vojta Náprstek – student
- Vít Nejedlý – student
- Jan Neruda – student
- Arne Novák – student
- Georg Emanuel Opiz – student
- Gustav Pfleger Moravský – student
- Antonín Podlaha – student
- František Xaver Prusík – ředitel
- Jaroslav Pulda – student
- Ladislav Quis – student
- Prokop Remeš – student
- František Ladislav Rieger – student
- Josef Václav Sládek – student
- Bedřich Smetana – student
- Josef Bohumil Souček – student
- Joseph Stepling – profesor
- František Xaver Šalda – student
- Aleksi Šedo – student
- Alois Vojtěch Šmilovský – student
- Václav Štulc – student
- Josef Franta Šumavský – student
- Josef Šusta – student
- Václav Švambera – student
- Karel Ignác Thám – profesor
- Josef Kajetán Tyl – student
- Miroslav Tyrš – student
- Antonín Veith – student
- Ivan Vyskočil – student
- Jana Volfová – profesorka
- Zikmund Winter – student a profesor
- Frank Wollman – student
- Václav Zelený – profesor
Ze současníků na AG studovali například:
- Milena Bartlová – studentka
- Martin Bojar – student
- Libor Bouček – student
- Tereza Boučková – studentka
- Michal Dočekal – student
- Kristýna Frejová – studentka
- Michael Halaška – student
- Jan Hammer – student
- Jan Hřebejk – student
- Petr Jarchovský – student
- Věra Provazníková – studentka
- Miloš Rejchrt – student
- Zuzana Roithová – studentka
- Miroslav Řihošek – student
- Dana Silvínová – studentka
- Anna Stropnická – studentka
- David Švehlík – student
- Monika Valentová – studentka
Výuka[editovat | editovat zdroj]
Zaměření gymnázia je všeobecné, každoročně se otevírají 3–4 třídy. Uchazeči si vybírají mezi posílenou výukou přírodních věd, společenských věd a francouzštiny.[2]
Ve všech třídách je povinně vyučována angličtina a další živý jazyk z nabídky němčina, francouzština, španělština a ruština. Ve třídách společenskovědního a francouzského zaměření je v prvních dvou letech studia vyučována i latina, škola nabízí i klasickou řečtinu a čínštinu jako nepovinný předmět. Studenti mohou získat mezinárodní jazykové certifikáty FCE, CAE, DELF a DELE[2]
Od třetího ročníku se mohou studenti profilovat formou volitelných předmětů. Ve třetím ročníku si každý student z nabídky vybírá 2 nebo 3 dvouleté předměty, ve čtvrtém ročníku k nim přibírá další 2 jednoleté. Všichni studenti pak mohou navštěvovat nepovinné předměty, které nabízejí možnost kulturního a sportovního vyžití a možnost zlepšovat se v některých povinných předmětech.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rejstřík škol MŠMT (IČO 70872503)
- ↑ a b c d http://agstepanska.cz/cs/site/n_skola/zakl_udaje.htm
- ↑ Almanach Akademického gymnázia, školy hlavního města prahy vydaný v roce 1996 k 440. výročí jeho založení, strana 10
- ↑ PhMr. Rudolf Rybín, článek v almanachu pro školní rok 2006–2007
- ↑ Virtuální mapová sbírka: Orientační plán král. hl. města Prahy a obcí sousedních. Měřítko: 5000. Vydání: 1914. Vlastník: Historický ústav Akademie věd České republiky. Dostupné online.
- ↑ Almanach vydaný k 440. výročí založení školy. Praha: Kliment a Mrázek, 1996. S. 48 -63. (čeština)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Almanach žáků Akademického gymnasia (1872 - 1900), Michal Navrátil. Praha 1900
- AG - Almanach Gymnázia, nositele Rádu práce, Praha 1, Štěpánská 22. Praha 1986
- Akademické gymnázium, Praha 1, Štěpánská 22 (1546 - 1996), almanach. Praha 1996
- RUTH, František, ed. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 3 sv. S. 767-768 (též 106, 332, 760). Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Akademické gymnasium v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akademické gymnázium Štěpánská ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Výroční zpráva za rok 2011/2012
- Inspekční správa z března 2009
- Provenio - Knihovna Národního muzea: Akademické gymnázium (Praha, Česko). [cit. 2017-08-23]
- Archiv hlavního města Prahy: Akademické gymnázium, Praha 1, Štěpánská 22. Číslo fondu/sbírky: 921. Datace: 1753 - 2001. [cit. 2017-08-25].
Encyklopedické heslo 
