Smetanovo nábřeží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Smetanovo nábřeží
Pohled na nábřeží z Novotného lávky
Pohled na nábřeží z Novotného lávky
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město
Poloha
Začíná naMost Legií
Končí naKarlův most
Historie
Pojmenováno poBedřich Smetana
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice469564
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smetanovo nábřeží na Starém Městě v Praze prochází u pravého břehu Vltavy od mostu Legií ke Karlovu mostu. Nazváno je podle světoznámého českého skladatele Bedřicha Smetany, který zde v paláci Lažanských měl v letech 1868–1869 hudební školu.[1][2] Nábřeží je součást protipovodňové ochrany Prahy, v etapě 0001 v letech 1999-2000 tu umístili mobilní stěny, které při povodni v roce 2002 zachránily Staré Město před zaplavením. Součást nábřeží je řada historických budov zvaná Novotného lávka, kde byly mlýny nad hladinou Vltavy[3], staroměstská vodárenská věž a kde v novorenesanční Whielově budově sídlí Muzeum Bedřicha Smetany.

Diskuze o uzavření pro tranzitní automobilovou dopravu[editovat | editovat zdroj]

Od začátku 21. století se mluví o uzavření Smetanova nábřeží pro automobilovou tranzitní dopravu. Diskutuje se o zavedení pěší zóny s povolením veřejné dopravy, cyklistů a dopravní obsluhy. Důvodem je zrychlení MHD, kterou v tomto úseku nábřeží projede denně více lidí (k roku 2019 90 tisíc) než autem (k roku 2019 40 tisíc).[4] Výhodou by bylo dále zlepšení ovzduší v oblasti a zatraktivnění celé lokace pro místní i turisty.

Oblast může tranzitní doprava objet po Severojižní magistrále či tunelem Blanka, který byl otevřený roku 2015. Bohuslav Svoboda jako primátor města v roce 2012 prohlásil: „Chceme, aby ze Smetanova nábřeží zmizela auta definitivně. Hned po dokončení a spuštění tunelu Blanka, tedy v roce 2014..."

2004[editovat | editovat zdroj]

K prvnímu experimentálnímu uzavření nábřeží pro tranzitní automobilovou dopravu došlo v roce 2004 za primátora Pavla Béma.[5]

2019[editovat | editovat zdroj]

Během rekonstrukce tramvajových tratí bylo v listopadu 2019 na několik týdnů uzavřeno Smetanovo nábřeží spolu s Malou Stranou pro tranzitní (projíždějící) automobilovou dopravu. Doprava rezidentů, zásobování či veřejná a cyklistická doprava zde byly zachovány v plném rozsahu. Uzavření přineslo znatelné zrychlení tramvajové dopravy či zlepšení kvality ovzduší v centru města.[5][6]

2020[editovat | editovat zdroj]

Na konci května 2020 nechal radní pro dopravu Adam Scheinherr pro automobilovou dopravu uzavřít v jednom směru 150 metrů[7] vozovku Smetanova nábřeží v úseku most Legií – ulice Divadelní, což je nejméně automobilově zatížený úsek nábřeží.[8] Veřejná, cyklistická a pěší doprava nebyly dotčeny, autům zůstal průjezd jedním směrem. Důvodem opatření byla reakce na pandemii covidu-19 i zpoždění tramvají. Vzniklo zde více místa pro pěší, přibyly zde restaurační zahrádky,[9] mají se zde pořádat kulturní akce[10] a byla urychlena doprava v křížení s Národní třídou. Proti opatření bylo vedení Prahy 1, které prohlásilo, že s ním Scheinherr uzavírku neprojednal,[11] což Scheinherr popřel.[12]

2021[editovat | editovat zdroj]

Radní hlavního města Prahy schválili koncepční studii z dílny Institutu plánování rozvoje (IPR), která počítá s kultivací prostoru Smetanova nábřeží a upraví dopravní režim v celé oblasti. Výsledkem bude uzavření nábřeží pro tranzitní automobilovou dopravu.[13]

Historie a názvy[editovat | editovat zdroj]

Až do poloviny 19. století zde bylo volné písčité prostranství pozvolně se sklánějící k řece, s rybářskými chaloupkami a starými pokřivenými stromy. V době staroměstského opevnění za Václava I. stály mlýny a chatrče vně hradeb, nábřeží bylo od města odděleno zdí, která byla zbořena až po vzniku Nového Města, za Karla IV. Na místě dnešního Měšťanského domu - Smetanovo nábřeží 334/4 stával domek převozníka čp. 334. Stejné číslo popisné bylo později přeneseno na nový dům, na kterém se zachovalo dodnes. Dům na jižní straně hraničil s říční zátokou, jeho půdorys je proto z této strany zešikmený. Zátoku tehdy využívala místní cihelna jako nákladní přístav. Po úpravách nábřeží zátoka zmizela a dnes na jejím místě v sousedství stojí Palác Lažanských. Nábřeží navrhl architekt Bernard Gruber a postavil z opracovaných žulových kvádrů podnikatel Vojtěch Lanna v letech 1841-45 po výstavbě řetězového mostu císaře Františka I. (dnes most Legií) na náklady českých stavů, kteří skoupili zdejší pozemky.[14]

Názvy nábřeží se měnily:[15]

  • první nábřeží v Praze se původně nazývalo jen "Nábřeží" nebo "Staroměstské nábřeží"
  • od roku 1894 - "Františkovo nábřeží" podle císaře Františka I., jehož pomník (Krannerova kašna) zde od r. 1850 stojí.
  • od roku 1919 - "Masarykovo nábřeží"[16]
  • od roku 1942 - "Reinhard Heydrich Ufer"[17] (Nábřeží Reinharda Heydricha, český ekvivalent ale chyběl)[18]
  • od roku 1945 - "Masarykovo nábřeží" (znovu)
  • od roku 1952 - název "Smetanovo nábřeží".

Budovy, objekty a instituce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem. Orbis, Praha 1958. S. 27
  2. Toulky hudební Prahou. Orbis, Praha 1949. S. 11
  3. http://virtualni.praha.eu/nocni/smetanovo-nabrezi.html
  4. SŮRA, Jan. Praha otevřela Smetanovo nábřeží pro auta, ale jen rezidentům a zásobování [online]. Zdopravy.cz, 2019-11-15 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  5. a b Smetanovo nábřeží a Malá Strana jsou uzavřeny pouze pro rezidenty a dopravní obsluhu [online]. Praha1.cz, 2019-11-14 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  6. Nábřeží a Karmelitská dočasně bez aut. Pražští radní si to pochvalují a uvažují o trvalém uzavření. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  7. ZABLOUDILOVÁ, Táňa. Aleluja! Praha uzavřela 150 metrů nábřeží pro auta. Její obyvatelé by měli chtít víc. a2larm.cz [online]. A2larm, 2020-05-24 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  8. Praha uzavřela část Smetanova nábřeží. Na místě vznikly zahrádky a dostanou prostor umělci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  9. BEREŇ, Michael; PROKEŠ, Jan. "Arogance moci!" Uzavřené Smetanovo nábřeží budí vášně a je i terčem vtipů. www.denik.cz [online]. 2020-05-25 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  10. Část Smetanova nábřeží se uzavřela pro auta a otevřela pro lidi. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-05-23 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  11. HEJMA, Petr. Otevřený dopis starosty Petra Hejmy primátorovi Zdeňku Hřibovi ve věci uzavírky Smetanova nábřeží [online]. 28. 5. 2020 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  12. Pražský magistrát uzavře část Smetanova nábřeží. Prahatv.eu [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  13. PROKEŠ, Jan. Politická shoda: stopka pro tranzit u Karlova mostu. Pražský deník. 2021-03-23. Dostupné online [cit. 2021-08-23]. 
  14. http://www.paroplavba.cz/smetanovo-nabrezi
  15. Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  16. http://www.atlasceska.cz/praha/smetanovo-nabrezi
  17. Mapa protektorátní Prahy na Fronta.cz [online]. [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  18. Článek Přejmenování ulic a objektů v Praze 1940 na Fronta.cz [online]. [cit. 2018-05-19]. K přejmenování došlo 18. října 1942, více než tři měsíce po atentátu na Heydricha. Dostupné online. 
  19. https://www.neznamapraha.cz/palac-lazanskych-stare-mesto/
  20. http://pamatkovykatalog.cz/?element=15584711&sequence=6428&page=258&action=element&presenter=ElementsResults

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]