Josef Svatopluk Machar

Josef Svatopluk Machar
J.S.Machar před 1923
Narození	29. února 1864 Kolín Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. března 1942 (ve věku 78 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Pseudonym	Antonín Rousek
Povolání	spisovatel, básník, novinář a politik
Národnost	Češi
Politická příslušnost	Česká strana pokroková
Děti	Sylva Macharová
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Svatopluk Machar (29. února 1864 Kolín – 17. března 1942 Praha, pseudonymy Antonín Rousek a Leo Leonhardi) byl český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu.

Josef Svatopluk Machar (1914)

Macharova vila v Praze 6 – Střešovicích, Cukrovarnická čp.650/41

Život

Narodil se v Kolíně, mládí strávil v Brandýse nad Labem. Vystudoval gymnázium v Praze. Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel 1891 jako bankovní úředník do Vídně. Místo přijal jen jako dočasné, nakonec však zůstal přes 30 let, až do konce první světové války.

V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s T. G. Masarykem a stal se významným členem Realistické strany. Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví. Za války pak spolupracoval s protirakouským odbojem.

Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Dne 3. srpna 1924 přistál jako generální inspektor s vojenským dvouplošníkem na letišti v Kroměříži, aby provedl slavnostní přehlídku vojska, příslušníků československých legií a Sokola. Koncem roku se funkce vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho osobní rozpory s Masarykem. Později byly jeho postoje polemicky zaměřeny proti tzv. „politice Hradu“ a stal se stoupencem nacionalistické pravice. V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Roku 1929 se usídlil v Praze-Střešovicích ve vile č. p. 650 v Cukrovarnické ulici č. 41. Vilu zdědila jeho dcera.

Patřil mezi svobodné zednáře. Roku 1918 byl zvolen Velmistrem Veliké lóže národní československé.

Památka

V roce 1998 byla urna s jeho popelem převezena do Brandýsa nad Labem, kde je uložena v 1. patře místního gymnázia, pod kamennou pamětní deskou. Gymnázium se na jeho počest přejmenovalo na Gymnázium Josefa Svatopluka Machara. Urna je nedostupná a neidentifikovatelná.

Macharova ulice je v Bakově nad Jizerou, Bratislavě, v Českých Budějovicích, ve Dvoře Králové nad Labem, v Hořicích, Kolíně, Lázních Bělohrad, Litoměřicích, Mělníku, Olomouci, Ostravě, Přerově, Úpici ve Velkých Popovicích a Žamberku. Macharovo náměstí je v Pražských Střešovicíh, do 60. let 20. století neslo název náměstí Na Ořechovce a před tím na počátku století neoficiální Hlavní náměstí. Vila kde bydlel je jen kousek odtud v Cukrovarnické ulici.

Dílo

Josef Svatopluk Machar ve svém díle podává otevřenou kritiku měšťácké společnosti. Kritizuje zejména lhostejnost, pokrytectví a prázdné vlastenectví. Nevyhýbá se ani odsudku klerikalismu, zejména úlohy katolické církve ve státě a společnosti. Ve své filosofii dějin zdůrazňuje epochu antiky, naopak křesťanství pokládá za zdroj postupného morálního úpadku a chybného pojetí života. Politicky se stavěl proti mladočeské straně.

Příznačný je jeho realistický, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost. Usiloval o demystifikaci vztahů mezi lidmi (zejména rituálů lásky a manželství), které se navenek jeví vznešeně, ale ve skutečnosti jsou zkaženy sobectvím a neporozuměním.

Kladl velký důraz na významovou stránku poezie. Psal subjektivní a politickou lyriku a také veršovanou epiku. Pro jeho tvorbu je charakteristická tendence k prozaizaci poezie. Nejbližší mu byla satira a ironická a sarkastická vyjádření. Navazoval tak na Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudu.

Výtvarná podoba Macharových spisů, jak byly vydávány v prvním desetiletí 20. století, je neodmyslitelně spjata s osobností Františka Kupky, který k nim vytvářel obálky ve stylu svého realisticko-symbolistního, počátečního období. Machar naopak věnoval Kupkovi programní báseň „Karikatury“, uvozující jednu z jeho nejvýznamnějších sbírek Golgatha z roku 1901.

Poezie

Politická satira

• Boží bojovníci – husité proti táboritům – alegorie mladočechů a staročechů, kritika mladočechů, vydáváno v časopisech. Dostupné online
• Satiricon (1904, rozšířené vydání 1912) – ostré epigramy, navazující na tradici K. H. Borovského

Historická epika

• Golgatha (1901) – obrazná podobenství o současnosti, využívající mj. námětů z dějin
• Antika a křesťanství (1919) – úvahy o antice a křesťanství; Machar byl v tehdejší době nejznámějším kritikem křesťanství, v knize polemizuje s katolickými autory, jako byl teolog František Reyl a další
• Svědomím věků – devítidílný básnický cyklus, věnuje se historickému vývoji morálky:
  • V záři hellenského slunce (1906) – období antiky
  • Jed z Judey (1906) – počátky křesťanství. Dostupné online
  • Barbaři (1911) – období středověku. Dostupné online
  • Pohanské plameny (1911) – období renesance
  • Apoštolové (1911) – období reformace. Dostupné online
  • Roky za století I : Oni (1921) – Velká francouzská revoluce
  • Roky za století II : On (1921) – období napoleonských výbojů a reforem
  • Krůčky dějin (1926) – současnost
  • Kam to spěje? (1926) – budoucnost

Lyrika intimní

• Confiteor literáta:
  • Confiteor I (1887) – latinsky „Vyznávám se“, společenská a politická lyrika, deziluzivní ztvárnění vlastního milostného příběhu, ústícího do banality, zklamání ze společnosti. Dostupné online
  • Confiteor II (1889)
  • Confiteor III (1892)
• Čtyři knihy sonetů – souborné vydání (1903) – kritika maloměšťáctví, pokrytectví ve vztahu muže a ženy, falešné morálky, přetvářky (např. Sonet o dějinách sonetu). Dostupné jako e-kniha:
  • Letní sonety
  • Podzimní sonety
  • Zimní sonety
  • Jarní sonety

• Příležitostná lyrika:
  • Péle-méle (1892)
  • Výlet na Krym (1900) – syntéza osobních zážitků z cesty a obecně platných úvah o smyslu života
  • Vteřiny (1905)
  • Krůpěje (1915)

Lyrika politická

• Tristium Vindobona (latinsky „Žalozpěvy z Vídně“), kniha inspirovaná Ovidiovými Tristiemi, vzniklými v době jeho vyhnanství. Tato sbírka je jedním z vrcholů Macharova díla. Obrací se v ní k problematice vlastenectví a národního života, proklamované ideály postavil do křiklavého rozporu s patosem ruchovské a lumírovské národně politické poezie i s patosem dobového, uměle pěstovaného vlasteneckého nadšení. Nebojácně poukázal na neutěšené postavení národa v Rakousko-Uhersku, na znehybnění českého politického a národního života a vady české národní povahy. Dostupné jako e-kniha
• Tristium Praga – kritika politiky čs. vlády v novém státě (podle Machara trpící podobnými neduhy jako za Rakousko-Uherska)

Epika

• Zde by měly kvést růže (1891–1894) – veršované povídky (= dramata), téma postavení žen ve společnosti, epická poezie, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti, žena je bytost citová, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a postavení, společnost jí nedopřává rozvoj. Dostupné jako e-kniha
  • motto: „být ženou, to už znamená trpěti“
  • některé náměty:
    • Teta – teta přijíždí do Prahy ke své neteři a velmi se těší, ovdověla a vychovala děti, chtěla by jít do divadla na hru o lásce; ukazuje se, jaký byl její smutný životní příběh, že lásku vlastně nikdy nepoznala
    • Otrokyně otroka – žena musí zůstat doma, zatímco muž si může jít odpočinout do hospody
• veršovaný román Magdalena (1894) – dostupné jako e-kniha
  • hlavní postava Lucie – ta se stará o otce, který se dá po smrti manželky na pití. Lucie si musí opatřovat peníze prostitucí. Potkává muže, který se do ní zamiluje. Odvede ji k tetě na maloměstě, ale když se zde prořekne o svém osudu, prostředí plné povrchnosti a přetvářky se pro ni stane nesnesitelným a musí se vrátit do nevěstince.
  • obžaloba společnosti, která je schopna člověka neprávem zavrhnout
• Životem zrazeni (1915) – veršované povídky v obdobném stylu jako Zde by měly kvést růže, ovšem s širším tematickým záběrem

Próza

• Stará prosa (1903) – povídkové variace témat zpracovaných ve sbírkách Confiteor I–III
• Hrst beletrie (1905)
• Konfese literáta (1901) – osobní vzpomínky, mj. komentující pozadí vzniku autorových prvních sbírek Confiteor I–III
• Řím (1907) – reflexe cesty do Itálie, okouzlení antikou; kulturně-filosofická úvaha o trojím Římě, antickém, papežském a moderním
• Kriminál (1918) – reportážní kniha čerpající z Macharovy zkušenosti z krátkého pobytu ve vězení roku 1916 kvůli čtyřem básním ze sbírky Krůpěje
• Nemocnice (1914) – dostupné online
• Pod sluncem italským (1918) – dostupné online
• Vídeňské profily (1919)

Politické knihy, polemiky a vzpomínky

• Knihy feuilletonů – první (1901) – věnováno T. G. Masarykovi
• Knihy feuilletonů – druhá (1902)
• Pět roků v kasárnách (1927)
• Oni a já (1927)
• Zapomínaní a zapomenutí (1929)
• Při sklence vína (1929)

Machar je rovněž autorem manifestu Česká moderna (1895).

Korespondence

• In: KOKEŠOVÁ, Helena; KOTYK, Pavel; KRAITLOVÁ, Irena. Korespondence T. G. Masaryk – Josef Svatopluk Machar. Svazek I. (1893–1895). Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2017. ISBN 978-80-87782-68-2.

Odkazy

Literatura

• KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8. 
• OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M-O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. 
• PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 8, str.11–12, 21–25, 140–148
• SÝKORA, Petr. Básník proti Hradu – neposlušný občan Josef Svatopluk Machar. Praha : LIbri, 2009, ISBN 978-80-7277-396-1

Související články

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1815–1918
• Česká literatura v letech 1900–1945
• Česká moderna

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Svatopluk Machar na Wikimedia Commons
• Autor Josef Svatopluk Machar ve Wikizdrojích
• Osoba Josef Svatopluk Machar ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Svatopluk Machar
• Josef Svatopluk Machar v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Wikilivres:Josef Svatopluk Machar: díla na projektu Wikilivres
• Digitalizovaná díla Josefa Svatopluka Machara v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
• Díla Josefa Svatopluka Machara v elektronické podobě k volnému stažení z webu Městské knihovny v Praze
• Heslo Josef Svatopluk Machar na stránce Databazeknih.cz

Autoritní data: AUT: jk01072996 | GND: 118781022 | ISNI: 0000 0000 8217 8128 | LCCN: n50043888 | VIAF: 32029935 | WorldcatID: lccn-n50043888

Portály: Česko | Lidé | Literatura | Politika