Josef Svatopluk Machar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Svatopluk Machar
J.S.Macharpřed 1923
J.S.Machar
před 1923
Narození 29. února 1864
Kolín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. března 1942 (ve věku 78 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání spisovatel, básník a novinář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Svatopluk Machar (29. února 1864 Kolín17. března 1942 Praha[1] ) byl český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium v Praze. Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel jako bankovní úředník do Vídně. Toto místo chtěl považovat jen za dočasné, nakonec tam však zůstal přes 30 let až do první světové války.[2] V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s T. G. Masarykem a stal významným členem Realistické strany. Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví. Za války pak spolupracoval s protirakouským odbojem.[3]

Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Dne 3. srpna 1924 přistál jako generální inspektor s vojenským dvouplošníkem na letišti v Kroměříži, aby provedl slavností přehlídku vojska, příslušníků československých legií a Sokola.[4] Koncem roku se funkce vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho osobní rozpory s Masarykem. Později byly jeho postoje polemicky zaměřeny proti tzv. "politice Hradu" a stal se stoupencem nacionalistické pravice. V letech 19181919 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[5][6]

Patřil mezi svobodné zednáře.[7] Byl též navržen na Nobelovu cenu za literaturu.

V roce 1998 byla urna s jeho popelem převezena do Brandýsa nad Labem, kde je uložena v 1. patře místního gymnázia, pod kamennou pamětní deskou, Gymnázium se na jeho počest přejmenovalo na Gymnázium Josefa Svatopluka Machara. Urna je nedostupná a neidentifikovatelná.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Machar ve svém díle podává otevřenou kritiku měšťácké společnosti. Kritizuje zejména lhostejnost, pokrytectví a prázdné vlastenectví. Nevyhýbal se ani odsudku klerikalismu, zejména úlohy katolické církve. Ve své filozofii dějin zdůrazňuje epochu antiky, naopak křesťanství pokládá za zdroj postupného morálního úpadku. Politicky se stavěl proti mladočeské straně.

Příznačný je jeho realistický, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost. Usiloval o demystifikaci vztahů mezi lidmi (zejména rituálů lásky a manželství), které se navenek jeví vznešeně, ale ve skutečnosti jsou zkaženy sobectvím a neporozuměním.

Kladl velký důraz na významovou stránku poezie. Psal subjektivní a politickou lyriku a také veršovanou epiku. Pro jeho tvorbu je charakteristická tendence k prozaizaci poezie. Nejbližší mu byla satira a ironická a sarkastická vyjádření. Navazoval tak na Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudu.

Výtvarná podoba Macharových spisů, jak byly vydávány v prvním desetiletí 20. století, je neodmyslitelně spjata s osobností Františka Kupky, který k nim vytvářel obálky ve stylu svého realisticko-symbolistního, počátečního období. Machar naopak věnoval Kupkovi programní báseň "Karikatury", uvozující jednu z jeho nejvýznamnějších sbírek Golgatha z roku 1901.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Politická satira[editovat | editovat zdroj]

Historická epika[editovat | editovat zdroj]

  • Golgatha (1901) – obrazná podobenství o současnosti, využívající mj. námětů z dějin
  • Svědomím věků – devítidílný básnický cyklus, věnuje se historickému vývoji morálky:
    • V záři hellenského slunce (1906) – období antiky
    • Jed z Judey (1906) – počátky křesťanství Dostupné online.
    • Barbaři (1911) – odbobí středověku Dostupné online.
    • Pohanské plameny (1911) – období renesance
    • Apoštolové (1911) – období reformace Dostupné online.
    • Roky za století I : Oni (1921) – Velká francouzská revoluce
    • Roky za století II : On (1921) – období napoleonských výbojů a reforem
    • Krůčky dějin (1926) – současnost
    • Kam to spěje? (1926) – budoucnost

Lyrika intimní[editovat | editovat zdroj]

  • Confiteor literáta:
    • Confiteor I (1887) – latinsky Vyznávám se, společenská a politická lyrika, deziluzivní ztvárnění vlastního milostného příběhu, ústícího do banality, zklamání ze společnosti. Dostupné online.
    • Confiteor II (1889)
    • Confiteor III (1892)
  • Čtyři knihy sonetů – souborné vydání (1903) - kritika maloměšťáctví, pokrytectví ve vztahu muže a ženy, falešné morálky, přetvářky (např. Sonet o dějinách sonetu). Dostupné jako e-kniha:
    • Letní sonety
    • Podzimní sonety
    • Zimní sonety
    • Jarní sonety
  • Příležitostná lyrika:
    • Péle-méle (1892)
    • Výlet na Krym (1900) – syntéza osobních zážitků z cesty a obecně platných úvah o smyslu života
    • Vteřiny (1905)
    • Krůpěje (1915)

Lyrika politická[editovat | editovat zdroj]

  • Tristium Vindobona (latinsky Žalozpěvy z Vídně), kniha inspirovaná Ovidiovými Tristiemi, vzniklými v době jeho vyhnanství. Tato sbírka je jedním z vrcholů Macharova díla. Obrací se v ní k problematice vlastenectví a národního života, proklamované ideály postavil do křiklavého rozporu s patosem ruchovské a lumírovské národně politické poezie i s patosem dobového, uměle pěstovaného vlasteneckého nadšení. Nebojácně poukázal na neutěšené postavení národa v Rakousko-Uhersku, na znehybnění českého politického a národního života a vady české národní povahy. Dostupné jako e-kniha.
  • Tristium Praga – kritika politiky čs. vlády v novém státě (podle Machara trpící podobnými neduhy, jako za Rakousko-Uherska)

Epika[editovat | editovat zdroj]

  • Zde by měly kvést růže (18911894) - veršované povídky (= dramata), téma postavení žen ve společnosti, epická poezie, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti, žena je bytost citová, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a postavení, společnost jí nedopřává rozvoj. Dostupné jako e-kniha.
    • motto: „být ženou, to už znamená trpěti“
    • některé náměty:
      • Teta – teta přijíždí do Prahy ke své neteři a hrozně se těší, ovdověla a vychovala děti, chtěla by jít do divadla na hru o lásce, ukazuje se, jaký byl její smutný životní příběh, že lásku vlastně nikdy nepoznala
      • Otrokyně otroka – žena musí zůstat doma, mezitím co muž si může jít odpočinout do hospody
  • veršovaný román Magdalena (1894). Dostupné jako e-kniha.
    • hl. postava Lucie – ta se stará o otce, který se dá po smrti manželky na pití. Lucie si musí opatřovat peníze prostitucí. Potkává muže, který se do ní zamiluje. Odvede ji k tetě na maloměstě, ale když se zde prořekne o svém osudu, prostředí plné povrchnosti a přetvářky se pro ni stane nesnesitelným, a musí se vrátit do nevěstince.
    • obžaloba společnosti, která je schopna člověka neprávem zavrhnout
  • Životem zrazeni (1915) – veršované povídky v obdobném stylu, jako Zde by měly kvést růže, ovšem s širším tematickým záběrem

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Stará prosa (1903) - povídkové variace témat, zpracovaných ve sbírkách Confiteor I - III
  • Hrst beletrie (1905)
  • Řím (1907) - reflexe cesty do Itálie, okouzlení antikou
  • Kriminál (1918) - Machar byl za války odsouzen za protistátní činnost v odboji
  • Nemocnice – (1914) Dostupné online
  • Pod sluncem italským (1918) Dostupné online
  • Konfese literáta - osobní vzpomínky, mj. komentující pozadí vzniku autorových prvních sbírek Confiteor I – III

Politické knihy, polemiky a vzpomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Knihy feuilletonů - první (1901) - věnováno T. G. Masarykovi
  • Knihy feuilletonů - druhá (1902)
  • Pět roků v kasárnách (1927)
  • Oni a já (1927)
  • Zapomínaní a zapomenutí (1929)
  • Při sklence vína (1929)

Machar je rovněž autorem manifestu Česká moderna(1895).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pestrý týden, 28.3.1942, s.5
  2. Bydliště a zaměstnání Josefa Machara v dobovém vídeňském adresáři, Leehmnn's 1901, svazek 2, snímek 810
  3. http://www.rozhlas.cz/pred100lety/odboj/_zprava/josef-svatopluk-machar-videnska-spojka-odboje--1442112
  4. KARBAN, Aleš. "Chlapci, létejte pomalu a při zemi!": historie letectví v Kroměříži.. Kroměříž : Aeroklub Kroměříž, 2004. 148 s.  
  5. PhDr.h.c. Josef Machar [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  7. Historie.cs (eu): Tajné společenství v Čechách – zednáři
  8. Bohumil Chalupníček:Pamětní deska Brandýs nad Labem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]