Vít Nejedlý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vít Nejedlý

Vít Nejedlý
Základní informace
Narození 22. června 1912
Praha-Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. ledna 1945 (ve věku 32 let)
vojenská nemocnice Krošcienek u Krosna
PolskoPolsko Polsko
Žánry klasická hudba a opera
Povolání dirigent, hudební skladatel, spisovatel, muzikolog a sbormistr
Rodiče Zdeněk Nejedlý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vít Nejedlý (22. června 1912, Smíchov[1] - 2. ledna 1945, vojenská nemocnice Krošcienek u Krosna) byl český hudební skladatel, dirigent, publicista, redaktor a muzikolog, syn hudebního vědce a politika Zdeňka Nejedlého.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování gymnázia začal Karlově univerzitě studovat matematiku a fyziku. Studium nedokončil, přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval hudební vědu a v roce 1936 absolvoval dizertační prací Počátky moderní české harmoniky. Byl aktivně činný v levicových studentských organizacích a hojně publikoval v krajně levicovém tisku. V roce 1934 navštívil Sovětský svaz.

Hudební vzdělání získal soukromým studiem. V letech 1929–1931 studoval skladbu u Otakara Jeremiáše. Studium dokončil svou 1. symfonií. Působil jako sbormistr v pěveckém spolku Lukeš a v roce 1936 odešel do Olomouce, kde se stal sbormistrem a dirigentem českého divadla. Úzce spolupracoval s ideově blízkým režizérem Oldřichem Stiborem a zkomponoval několik scénických hudeb. V Olomouci se také oženil se zpěvačkou Štefou Petrovou.

Po německé okupaci emigroval do Sovětského svazu a okamžitě se zapojil do hudebního, ale i politického života Moskvy. Stal se aspirantem dirigenta Leo Ginzburga na katedře dirigování moskevské konservatoře, členem Svazu sovětských skladatelů, redaktorem českého hudebního vysílání. Po vpádu nacistických vojsk do Sovětského svaz a následné civilní evakuaci Moskvy pobýval nějaký čas v Kuzněcké oblasti na Sibiři. Po návratu do Moskvy působil jako dirigent a zástupce hlavního redaktora Všesvazového rozhlasu.

19. května 1943 se stal velitelem Hudební čety 1. československé samostatné brigády, která se stala počátkem Armádního uměleckého souboru (AUS). S tímto souborem pak doprovázel vojska při jejich postupu na západ. Zahynul při osvobozování Československa v lednu 1945 na následky onemocnění břišním tyfem v době bojů o Dukelský průsmyk. Armádní umělecký soubor pak přijal do svého názvu jeho jméno, přejmenoval se na Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého. Po Vítu Nejedlém byla v někdejším Československu pojmenována také řada ulic, panelové sídliště a vysokoškolské koleje. Jeho jméno nesla i vojenská hudební škola Víta Nejedlého v Roudnici nad Labem, která sídlila v Roudnickém zámku.

Je pokládán společně s Radimem Drejslem a Ludvíkem Podéštěm za jednoho z "klasiků" žánru tzv. budovatelské písně, což byl projev socialistického realismu v české hudbě 50. let 20. století.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 1. symfonie op. 2 (1931)
  • Svítání op. 5
  • 2. symfonie op. 7 (Symfonie bídy a smrti, 1934)
  • Symfonietta op. 13 (1937)
  • 3. symfonie op. 14 (Španělská resp. Obráncům demokracie, 1938)
  • Lidová suita (1940)
  • Vítězství bude naše (symfonický pochod, 1941)
  • Scherzo (1943)
  • pochody pro dechový orchestr

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Den (kantáta, slova Jan Noha, 1935)
  • Přísaha Ukrajiny (kantáta, 1942)
  • Tobě Rudá armádo (kantáta, 1943)
  • Tkalci (opera, 1938)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Malá suita pro housle a klavír op. 11 (1936)
  • Smyčcový kvartet C-dur op. 12 (1937)
  • Dvě skladby pro dechové kvinteto op. 8a (1934)
  • Nonet op. 8b (1934)
  • Nonet (1940)

Řada drobných skladeb z mládí, písní a sborů (často s jasným politickým zaměřením).

Literární práce vyšly souborně ve sborníku Kritiky a stati o hudbě (ed. J. Jiránek, KHRo, 1956)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]