Krosno
| Krosno | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°41′37″ s. š., 21°45′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 260 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+1 |
| Stát | |
| Vojvodství | Podkarpatské |
| Okres | městský okres |
Krosno | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 43,48 km² |
| Počet obyvatel | 44 060 (2024) |
| Správa | |
| Starosta | Piotr Przytocki |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Lwowska 28a, ul. Staszica 2 |
| PSČ | 38-400 |
| Označení vozidel | RK |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krosno je okresní město nacházející se na jihovýchodě Polska v Podkarpatském vojvodství. Je proslulé zejména výrobou skla a těžbou ropy. Krosno je střediskem regionálního významu. Ve městě žije přibližně 45 tisíc[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za druhé světové války na začátku Karpatsko-dukelské operace sovětské a československé síly dosáhly Krosna a německé obranné linie známé jako Karpathenfestung dne 8. září 1944. 38. armádě velel generálplukovník Kirill Moskalenko a československým silám generál Ludvík Svoboda. První boje se odehrály 8. září a vedly k průlomu německé obranné linie. Bitva o Krosno začala následující den. Město bylo klíčovým obranným bodem, takže bylo na obranu dobře připraveno. Navzdory útokům trvajícím dva dny se sovětským silám nepodařilo město dobýt.[2] Německá obrana nebyla zlomena ani navzdory nasazení dalších jednotek, konkrétně 25. tankového sboru pod velením generála Jevgenije Fominyche, 1. gardového jízdního sboru pod velením generála Viktora Baranova a 1. československého armádního sboru pod velením generála Ludvíka Svobody. Teprve útok provedený 11. září, podporovaný leteckými a dělostřeleckými útoky, vedl k zlomení německého odporu a dobytí Krosna.[3]
V minulosti bylo Krosno i krajským městem Krosněnského vojvodství (1975–1998)
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Ropný průmysl
[editovat | editovat zdroj]Krosno leží v oblasti bohaté na ropu. Již v 16. století se místně využívala ropa prosakující na povrch, která byla nevyčištěná a používala se jako lampový olej. V 19. století zde Ignacy Łukasiewicz, místní farmaceut, začal těžit ropu z ručně vyhloubených studní. Jeho činnost předcházela známému vrtu v Titusville v Pensylvánii, který je obvykle považován za začátek moderní těžby ropy.
Sklo a křišťál
[editovat | editovat zdroj]Krosno je známé také kvalitou sklářských výrobků a křišťálu, které se vyrábějí přímo ve městě a distribuují po celém světě. Historie společnosti Krosno Glass S.A. (dříve Krosno Glassworks) sahá až do roku 1923. Firma zaměstnává téměř 2200 lidí a je největším zaměstnavatelem v regionu.[4] Díky dlouhé tradici výroby skla a významnému vlivu sklářského průmyslu na místní ekonomiku je Krosno často označováno jako „Město skla“.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Władysław Gomułka (1905–1982) – polský komunistický politik
- Kazimierz Lagosz (1888–1961) – polský římskokatolický hodnostář
- August Lewakowski (1833–1891) – rakouský právník a politik, starosta Krosna
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Edewecht, Německo
Øygarden (do roku 2019 Fjell), Norsko[5]
Gualdo Tadino, Itálie
Marl, Německo
Sárospatak, Maďarsko
Užhorod, Ukrajina
Uherské Hradiště, Česká republika
Zalaegerszeg, Maďarsko
Bývalá partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Sátoraljaújhely, Maďarsko[6]
Přátelská města
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bitwa o Krosno na polské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-05].
- ↑ Przewodnik po upamiętnionych miejscach walk i męczeństwa: lata wojny 1939-1945. Příprava vydání Czesław Czubryt-Borkowski, Zygmunt Czarnocki, Rada Ochrony Pomników Walki i Męczeństwa (Poland). Wyd. 4., rozsz. i uzup. vyd. Warszawa: Wydawn. "Sport i Turystyka" 876 s. ISBN 978-83-217-2709-7.
- ↑ Draze zaplacená svoboda: osvobození Československa 1944-1945. Příprava vydání Jaroslav Hrbek, Vít Smetana. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka 2 s. ISBN 978-80-7185-976-5, ISBN 978-80-7285-115-7.
- ↑ Praca Krosno — gdzie szukać pracy w Krośnie? - Poradnik GoWork.pl. poradnik dla pracownika [online]. 2025-01-22 [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Dla Mieszkańców \ O mieście \ Miasta partnerskie \ Øygarden \ Oficjalna strona Miasta Krosna. www.krosno.pl [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-21. (polsky)
- ↑ PD. Krosno zakończyło współpracę z miastem partnerskim. Przewodniczący nie potrafił wypowiedzieć jego nazwy. www.krosnocity.pl [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krosno na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Krosno na Facebooku
- Krosno na Instagramu
- Krosno na Youtube
