Řešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řešov
Rzeszów
Památky v Řešově
Řešov – znak
znak
Řešov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Polsko Polsko
vojvodství Podkarpatské vojvodství Podkarpatské
Řešov
Řešov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 116,4[1] km²
Počet obyvatel 189 111 (2017)
Hustota zalidnění 1870[1] obyv./km²
Správa
Adresa obecního úřadu Rynek 1
35-064 Rzeszów
Telefonní předvolba (+48) 17
PSČ 35-051 až 35-900
Označení vozidel RZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řešov (polsky Rzeszów, výslovnost výslovnost [ˈʐɛʂuf] IPA, latinsky Resovia, německy Reichshof, ukrajinsky Ряшiв, hebr. Reysha) je město ležící v jihovýchodním Polsku; jde o metropoli Podkarpatského vojvodství, hospodářské a kulturní centrum a důležitou dopravní křižovatku.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Řešov leží na pomezí Karpatského pohoří a Sandoměřské kotliny na řece Wisłok v nadmořské výšce 200 až 330 m n. m. Řešov a okolí patří mezi nejteplejší části Polska, má dlouhá a horká léta a mírné zimy. Převládá zde suché vnitrozemské klima, vyskytuje se zde poměrně málo srážek.

Prochází tudy železniční tepna Krakov - Lvov, další tratě menšího významu vedou do Kolbuszowy a Jasła; Řešov má 4 železniční stanice. Město leží též na silniční trase A4 (Drážďany - Krakov - Kyjev) a S19 Białystok - Košice. Od roku 2005 je zde menší mezinárodní letiště. MHD je zajišťována autobusy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řešovský hrad
Nový řešovský chrám

Území města bylo obývané už v období neolitu. První zmínka o Řešově pochází z roku 1354, kdy od krále Kazimíra Velikého obdržel městská práva. V 15. století bylo město zničeno požárem, v 16. a 17. století však opět rostlo: roku 1591 byla postavena radnice a roku 1627 byl Řešov obehnán hradbami.

V období rozdělení Polska (od roku 1772) patřilo město pod rakouskou Halič. Železnice sem dorazila roku 1858. Počátkem 20. století město opět rostlo (v roce 1910 zde žilo 23 000 obyvatel), avšak sousední Tarnów a Jarosław ho tehdy počtem obyvatel převyšovaly. Druhá světová válka připravila město o židovskou komunitu, která tvořila až třetinu obyvatelstva; většina Židů skončila v koncentračním táboře Bełżec.

Další rozvoj nastal po roce 1945; kromě nových sídlišť zde vznikla samostatná diecéze (1992), Řešovská univerzita (2001) a letiště Rzeszów-Jasionka (2005).


Panorama města Řešov
Panorama města Řešov

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 174. [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]