Zabrze

Zabrze
Ulice Wolności (Svobody)
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°18′9″ s. š., 18°46′41″ v. d.
Stát	Polsko Polsko
vojvodství	Slezské
okres	městský okres
Administrativní dělení	18 městských částí
Zabrze
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	80,40 km²
Počet obyvatel	172 360
Hustota zalidnění	2143,8 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta	Małgorzata Mańka-Szulik
Oficiální web	www.um.zabrze.pl
Telefonní předvolba	+48 32
PSČ	41-800 až 41-820
Označení vozidel	SZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zabrze (výslovnost [zabře] nebo [zabže], rod střední; slezsky Zobrze, v letech 1915–1946 Hindenburg) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska, součást dvoumilionové katovické konurbace. V samotném Zabrzi žilo ke konci roku 2019 172 360 osob. Při posledním sčítání lidu se 14,6 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti.

Původní Zabrze bylo zemědělskou vesnicí založenou během velké kolonizace ve 13. století. Objev ložisek černého uhlí na konci 18. století a výstavba Kłodnického kanálu (1792–1812) zapřičinily prudký rozvoj oblasti ve znamení těžkého průmyslu. V roce 1905 spojením Starého Zabrze s osadami Malé Zabrze a Dorota vznikla obec Zabrze, která čítala přes 50 tisíc obyvatel a byla označována za „největší vesnici Evropy“. Přestože zástavbou a sociální strukturou měla městský charakter, městská práva získala až v roce 1922, po rozdělení Horního Slezska mezi Německo a Polsko. Zatímco samotné Zabrze přejmenované během první světové války na počest maršála Paula von Hindenburga zůstalo na německé straně, některé dnešní městské části patřily už k Polsku. Po druhé světové válce byl k Polsku připojen i zbytek území a postupným připojováním dalších obcí získalo město v komunistické éře současnou podobu.

V moderní době proslavily Zabrze zejména fotbalový klub Górnik Zabrze, významný německý spisovatel dětské literatury Janosch, Slezské centrum srdečních chorob, kde v roce 1985 provedl Zbigniew Religa první v Polsku úspěšnou transplantaci srdce, a také řada industriálních památek v čele s Hornickým skanzenem Luiza a Muzeem dolu Guido. Zabrze přímo sousedí na severu s Bytomí, na západě s Hlivicemi a na východě s městem Slezská Ruda. Městem prochází dálnice A4 a páteřní železniční trať Katovice – Vratislav.

Poloha

Na severovýchodě hraničí s městem Bytom, na východě s městem Ruda Śląska:Slezská Ruda, na jihu s vesnicemi Paniówki a Przyszowice, na západě je sídelní město římskokatolické diecéze Hlivice, na severozápadě leží obec Zbrosławice (Vés Wieszowa). Městem protéká řeka Bytomka – přes nejstarší část města Biskupice a středem města. Jižní částí města protéká řeka Kłodnica. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 225 a 300 m n. m.

Historie

Funkcionalistický Kostel sv. Josefa, 1930-1931

Vodárna městské kliniky

Novorománský kostel sv. Anny z let 1897-1900

Budova Hlavní pošty

Budova Městské požární strážnice

Divadlo: Teatr Nowy

Vesnice je poprvé písemně zmíněna v roce 1265 “Sadbre sive Cunczindorf” (Sabre nebo Cunczindorf, tj. Konrádova vesnice) jako území knížete Wladyslawa Opolského, rozvoj a stavební činnost kolonizátorů v letech 1295–1305 jsou spojeny s příslušností k českému státu pod vládaou krále Václava II.. Následně bylo Zabrze pod vládou opavských knížat součástí Horního Slezska, později pod habsburskou a pruskou vládou. Nejstarší osídlení ze současné městské aglomerace bylo v oblasti je Biskupic (1243). Za Třicetileté války roku 1639 města Zabrze a Sošnici dobyla císařská armáda pod vedením generála Arnošta II. Mansfelda. Roku 1675 získal panství Zabrzue kancléř opolsko-racibořského knížeczví, baron Georg Wilczek, jeho potomci je drželi až do roku 1790. Od 17. století byly v okolí města známa a zmapována ložiska černého uhlí a cínu. Průmyslová těžba kamenného uhlí začala roku 1790, kdy pozemky zakoupil podnikatel Salomon Isaak z Brabantska, který roku 1796 otevřel první hlubinný důl "Královna Luisa", roku 1843 byl otevřen největší důl "Concordia".

Jako poslední městské části jsou doloženy Dorotha v roce 1774 a Male Zabrze v roce 1775. Roku 1873 byly vysvěcena cihlová stavba židovské synagógy, vypálená za Křišťálové noci roku 1938. Od 1. dubna 1905 byly k Zabrze připojeny obce Staré Zabrze, Malé Zabrze a Dorothea a C Zaborze. Stavebně historická podoba historického jádra současného města je typická pro černouhelnou těžební oblast katowickou a ostravsko-karvinskou. Je to cihlová architektura czhrámové, městské i dělnice architektury 19.-1. třetiny 20. století.

V letech 1915 až 1945 se Zabrze hlásilo převážně k Prusku a nazývalo se Hindenburg na počest Paula von Hindenburga. V roce 1922 získalo městská práva.. 24.ledan 1945 obsadila město Rudá armáda a ukončila tak německou okupaci města.

Etymologie názvu

Název Zabrze pochází od slova debř (zalesněné údolí), původně Zadbrze (Sadbre) znamená osadu ležící za debřemi, tj. za dolinami s lesními houštinami, doslova "zádebří" (staré slovo debř se zachovalo v místních částech Mělníka a Mladé Boleslavi Debř). S postupem času se název Zadbrze zjednodušil na Zabrze. Blízká osada (dnes čtvrť) Zaborze (Záboří) potvrzuje výskyt lesů (borů).

Městské části

• 1. Centrum
• 2. Biskupice
• 3. Mikulczyce
• 4. Zaborze
• 5. Rokitnica
• 6. Pawłów
• 7. Makoszowy
• 8. Helenka
• 9. Maciejów
• 10. Kończyce
• 11. Grzybowice

Historické památky

V centru Zabrze se nachází řada historických objektů, zejména z přelomu 19. a 20. století a první třetiny 20. století. Jde o cihlovou architekturu chrámovou, objekty městské správy, hornické společnosti a měšťanské domy v centru města a dělnická sídliště. K jejich vybavení často patří litinové prvky, jako plastiky, mříže nebo zábradlí z hutnické výroby v Gliwicích.

Kostely

• Kostel sv. Anny - novorománská dvouvěžová bazilika z let 1897-1900
• Kostel sv. Josefa - funkcionalistická stavba z let 1930 - 1931, architekt Dominikus Böhm
• Pamětní deska na místě židovskésynagógy z roku 1872, vypálené při Křišťálové noci roku 1938

Veřejné budovy

• Radnice místní části Mikulčice
• Hotel Admiralspalast, ul. Wolności 305 z let 1924–1928
• Budova Muzea uhelného hornictví, ul. 3 Maja 19, postavená v letech 1874–1875
• Budova Oblastního soudu (a vězení), ul. 3 Maja 21, z druhé poloviny 19. století a rozšíření v roce 1907
• Nemocniční komplex z druhé poloviny 19. století a let 1900–1905 s klinikou a vodárenskou vězí z roku 1904
• Budova hlavní pošty, plac Dworcowy 1, z let 1909–1911
• Radnice místní části Mikulčice

Průmyslové objekty

• Důl Guido (včetně podzemní části), ul. 3 Maja 91, z druhé poloviny 19. století a začátku století 20.
• Vodárenská věž, ul. Zamoyskiego 2, z roku 1909, výška 46 m
• Vodárenská věž huti Donnersmarck, z roku 1871
• Těžní věž šachty Matěj (Maciej), přibližně z roku 1910
• Komplex dolu Královna Luisa (Królowa Luiza), ul. Wolności 402, z druhé poloviny 19. století

Dělnická sídliště

• Dělnická kolonie Borsigwerke v městské části Biskupice, postavená v letech 1863–1871
• Kolonie Ballestrema v městské části Rokitnica, postavená v letech 1905–1913
• Kolonie Huti Zabrze v městské části Małe Zabrze, postavená v letech 1903–1922
• Dělnická kolonie na ul. Poległych Górników, u secesního dolu, v místní části Mikulčice
• Sídliště pro dělníky společnosti Preussag, v městské části Zaborze, postaveno v letech 1926–1927

Obytné domy

• Dvůr z přelomu 18. a 19. století v místní části Mikulčice
• Dům "U orla" z roku 1912, ul. Dworcowa 9
• Ocelový dům, ul. Cmentarna, z roku 1927, zbudovaný v z ocelových prefabrikátů (další čtyři ocelové domy jsou v části Rokitnica)

Hřbitovy

• Židovský hřbitov z 19. století, ul. Cmentarna
• Evangelický hřbitov, ul. Okrzesi
• Městský hřbitov, ul. Kondratowicza

Ostatní objekty

• Ruiny sýpky ze 17. století, ul. Trębacka v místní části Biskupice

Sport

Ve městě sídlí fotbalový klub Gornik.

Partnerská města

• Kaliningrad, Rusko
• Lund, Švédsko
• Opava, Česko
• Rivne, Ukrajina
• Sangerhausen, Německo
• Seclin, Francie
• Sønderborg, Dánsko
• Trnava, Slovensko
• Zahlé, Libanon

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zabrze ve Wikimedia Commons
• Galerie Zabrze ve Wikimedia Commons

Autoritní data: AUT: ge194929 | GND: 4089236-0 | LCCN: n82020289 | VIAF: 143084680 | WorldcatID: lccn-n82020289

Portály: Polsko | Slezsko