Zabrze
| Zabrze | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 50°18′ s. š., 18°47′ v. d. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |
 Polsko |
| vojvodství |
 Slezské |
  Zabrze | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 80,47 km² |
| Počet obyvatel | 175 882 (2016) |
| Hustota zalidnění | 2117,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Małgorzata Mańka-Szulik |
| Vznik | 13. století |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu |
ul. Powstańców 5/7 41-800 Zabrze |
| Telefonní předvolba | +48 32 |
| PSČ | 41-800 to 41-820 |
| Označení vozidel | SZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zabrze (výslovnost 
[ˈzabʐɛ] IPA) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, v Hornoslezské průmyslové oblasti, 20 kilometrů na západ od Katovic. Ve městě žije zhruba 175 000 obyvatel a má rozlohu 80,43 km².
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Na severovýchodě hraničí s městem Bytom, na východě s městem Ruda Śląska, na jihu je ves Paniówki a Przyszowice, na západě jsou Hlivice, na severozápadě je obec Zbrosławice (Vés Wieszowa). Městem protéká řeka Bytomka – přes nejstarší část města Biskupice a středem města. Jižní částí města protéká řeka Kłodnica. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 225 a 300 m n. m.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V letech 1915 až 1945 se Zabrze nazývalo Hindenburg na počest Paula von Hindenburga. V roce 1922 získalo městská práva.[1]
Název Zabrze pochází od slova debř (zalesněné údolí[2]), původně Zadbrze (Sadbre) znamená osadu ležící za debřemi, tj. za dolinami s lesními houštinami, doslova "zádebří" (staré slovo debř se zachovalo v místních částech Mělníka a Mladé Boleslavi Debř). S postupem času název Zadbrze se zjednodušil na Zabrze. Blízká osada (dnes čtvrť) Zaborze (Záboří) potvrzuje výskyt lesů (borů).
Městské části[editovat | editovat zdroj]
- 1. Centrum
- 2. Biskupice
- 3. Mikulczyce
- 4. Zaborze
- 5. Rokitnica
- 6. Pawłów
- 7. Makoszowy
- 8. Helenka
- 9. Maciejów
- 10. Kończyce
- 11. Grzybowice
Historické památky[editovat | editovat zdroj]
V Zabrze se nachází řada historických objektů, zejména z přelomu 19. a 20. století – domy v centru města, dělnická sídliště, objekty spojené s hornictvím.
Průmyslové objekty[editovat | editovat zdroj]
- Důl Guido (včetně podzemní části), ul. 3 Maja 91 z druhé poloviny 19. století a začátku století 20.
- Vodárenská věž, ul. Zamoyskiego 2 z roku 1909, výška 46 m
- Vodárenský věž huti Donnersmarck z roku 1871
- Těžní věž šachty Matěj (Maciej) přibližně z roku 1910
- Komplex dolu Královna Luisa (Królowa Luiza), ul. Wolności 402 z druhé poloviny 19. století
Dělnická sídliště[editovat | editovat zdroj]
- Dělnická kolonie Borsigwerke v městské části Biskupice postavená v letech 1863–1871
- Kolonie Ballestrema v městské části Rokitnica postavená v letech 1905–1913
- Kolonie Huti Zabrze v městské části Małe Zabrze postavená v letech 1903–1922
- Dělnická kolonie na ul. Poległych Górników u secesního dolu Mikulčice (Mikulczyce)
- Sídliště pro dělníky společnosti Preussag v městské části Zaborze postavené v letech 1926–1927
Veřejné budovy[editovat | editovat zdroj]
- Hotel Admiralspalast, ul. Wolności 305 z let 1924–1928
- Budova Muzea uhelného hornictví, ul. 3 Maja 19, postavená v letech 1874–1875
- Budova Oblastního soudu (a vězení), ul. 3 Maja 21, z druhé poloviny 19. století a rozšíření v roce 1907
- Nemocniční komplex z druhé poloviny 19. století a let 1900–1905 s charakteristickou vodárenskou vězí z roku 1904
- Budova hlavní pošty, pl. Dworcowy 1, z let 1909–1911
- Radnice obce (dnes místní části) Mikulčice, ul. Tarnopolska 80, z roku 190
Obytné domy[editovat | editovat zdroj]
- Dvůr z přelomu 18. a 19. století v části Mikulčice
- Dom U orla z roku 1912, ul. Dworcowa 9
- Ocelový dům, ul. Cmentarna, z roku 1927, zbudovaný v z ocelových prefabrikátů (další čtyři ocelové domy jsou v části Rokitnica)
Hřbitovy[editovat | editovat zdroj]
- Židovský hřbitov z 19. století, ul. Cmentarna
- Evangalický hřbitov, ul. Okrzei
- Hřbitov, ul. Kondratowicza
Ostatní objekty[editovat | editovat zdroj]
- Ruiny sýpky ze 17. století, ul. Trębacka v části Biskupice
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Kaliningrad, Rusko
Lund, Švédsko
Opava, Česko
Rivne, Ukrajina
Sangerhausen, Německo
Seclin, Francie
Sønderborg, Dánsko
Trnava, Slovensko
Zahlé, Libanon
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 318.
- ↑ debř v Příručním slovníku a databázi lexikálního slovníku ÚJČ AV ČR
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zabrze ve Wikimedia Commons - Galerie Zabrze ve Wikimedia Commons
- Historie, fotografie a pohlednice Zabrze (pl)
