Diecéze gliwická
| Diecéze hlivická Dioecesis Glivicensis | |
|---|---|
 Gliwická katedrála sv. Petra a Pavla | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Gliwice Polsko |
| Biskup | Jan Kopiec |
| Pomocní biskupové | Andrzej Iwanecki |
| Církevní provincie | katovická (hornoslezská) |
| Statistické údaje | |
| Počet děkanátů | 18 |
| Počet farností | 152 |
| Počet kostelů | 186 (+ 56 kaplí) |
| Počet diecézních kněží | 465 |
| Rozloha | 2 250 km² |
| Počet obyvatel | 727 492 (rok 2006) |
| z toho katolíků | 662 092 (91 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′28,56″ s. š., 18°39′55,85″ v. d. |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diecéze gliwická (latinsky Dioecesis Glivicensis) je polská římskokatolická diecéze. Je součástí Katovické církevní provincie.
Gliwická diecéze byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. Totus Tuus Poloniae populus dne 25. března 1992 z části diecéze opolské a části diecéze katovické a několika farností diecéze čenstochovské. Současně byla přidělena k nově vzniklé Katovické církevní provincii. Při zřízení diecéze byl diecézním biskupem jmenován Jan Walenty Wieczorek (narozen 1935) a pomocným biskupem Gerard Alfons Kusz (narozen 1939). Roku 2011 Jana Wieczorka nahradil Jan Kopiec (narozen 1947).
Diecéze zaujímá část Horního Slezska, přesněji řečeno severní část hornoslezské průmyslové aglomerace. Nejvýznamnějšími městy jsou vedle sídelních Gliwic Bytom, Lubliniec, Tarnowskie Góry a Zabrze.
Hlavním chrámem diecéze je gliwická katedrála sv. apoštolů Petra a Pavla, která byla postavena v letech 1896–1900. Nejvýznamnějším poutním místem diecéze jsou Rudy, kde se v komplexu bývalého cisterciáckého kláštera nachází milostný obraz P. Marie Pokorné (basilica minor). Další významné poutní místo, rovněž mariánské, je v Lubecku.
Na území diecéze působí dvanáct mužských a šestnáct ženských řádů, mj. johanité v Pilchowicích, jezuité v Bytomi a Gliwicích, františkáni v Gliwicích, Bytomi, Lublinci, Rybniku Stodoły a Zabrze, kapucíni v Bytomi, redemptoristé v Gliwicích, salesiáni v Zabrze a Tarnowskich Górach, obláti v Lublinci. Duchovní diecéze se vzdělávají na teologické fakultě univerzity v Opoli.
Děkanáty[editovat | editovat zdroj]
| Děkanát | počet farností | počet obyvatel | počet římských katolíků |
|---|---|---|---|
| Bytom | 10 | 68 932 | 58 821 |
| Bytom Miechowice | 8 | 77 300 | 66 750 |
| Gliwice | 10 | 87 140 | 76 800 |
| Gliwice Łabędy | 8 | 28 620 | 25 820 |
| Gliwice Ostropa | 10 | 68 932 | 58 821 |
| Gliwice Sośnica | 10 | 86 253 | 75 993 |
| Kuźnia Raciborska | 8 | 20 039 | 19 693 |
| Lubliniec | 11 | 24 738 | 24 141 |
| Pyskowice | 10 | 31 979 | 30 404 |
| Pławniowice | 7 | 8 606 | 8 414 |
| Sadów | 8 | 14 602 | 14 373 |
| Stare Tarnowice | 7 | 29 370 | 28 895 |
| Tarnowskie Góry | 8 | 32 564 | 31 396 |
| Toszek | 9 | 23 192 | 22 798 |
| Woźniki | 11 | 29 177 | 28 795 |
| Zabrze | 10 | 97 600 | 86 190 |
| Zabrze Mikulczyce | 9 | 52 800 | 47 900 |
| Żyglin | 8 | 29 182 | 28 657 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- WIECZOREK, Jan. Z życia młodej diecezji na Górnym Śląsku. In: KÖNIG, Winfried. Erbe und Auftrag der schlesischen Kirche. 1000 Jahre Bistum Breslau. Dülmen: Laumann-Verlag Dülmen, Laumann-Polska Piechowice, 2001. ISBN 3-87466-296-9. S. 392–395. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecéze hlivická na Wikimedia Commons - Stránky diecéze (polsky)
- Gliwická diecéze na www.catholic-hierarchy.org
