Bytom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bytom
Bytom
Koláž: Slezská opera, historická tramvajová linka 38, Nádražní ulice, Hlavní náměstí, Teplárna Szombierki, Gymnázium Boleslava Chrabrého a kostel svaté Markéty
Koláž: Slezská opera, historická tramvajová linka 38, Nádražní ulice, Hlavní náměstí, Teplárna Szombierki, Gymnázium Boleslava Chrabrého a kostel svaté Markéty
Bytom – znak
znak
Bytom – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 249–330 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské
okres městský okres
Administrativní dělení 12 městských částí
Bytom
Bytom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 69,44 km²
Počet obyvatel 165 263[1]
Hustota zalidnění 2379,9 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složení římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta Mariusz Wołosz
Vznik městská práva 1254
Oficiální web www.bytom.pl
Telefonní předvolba +48 32
PSČ 41-900 až 41-936
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bytom (v češtině slovo ženského rodu, v polštině mužského; slezsky Bytōń / Bytůń, německy Beuthen, latinsky Bithom) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást dvoumilionové katovické konurbace. V samotné Bytomi žilo ke konci roku 2019 165 263 osob. Při posledním sčítání lidu se 17,6 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti.

Bytom patří k nejstarším městům Horního Slezska. Městská práva získala v roce 1254 a od roku 1284 byla sídlem Bytomského knížectví. Původně součást Zemí Koruny české, po slezských válkách v roce 1742 připadla Prusku. Součástí německého státu zůstala i po rozdělení Horního Slezska roku 1922 a byla přičleněna k Polsku až po druhé světové válce. V průběhu 19. století vyrostly v okolních obcích, které jsou dnes městskými částmi, početné doly, hutě a další průmyslové podniky, zatímco samotná Bytom se stala vedle Hlivic a později také Katovic správním a kulturním centrem celé hornoslezské uhelné pánve.

Hluboká sociální krize zapřičiněná útlumem těžkého průmyslu po roce 1989 a dezolátní stav mnohých čtvrtí, kromě jiného kvůli poddolování, přispěly k vytvoření negativní pověsti, která je s městem v posledních dekádách silně spjata. Mezi lety 1998 a 2019 poklesl počet obyvatel o čtyřicet tisíc a tendence je nadále sestupná. Míra nezaměstnanosti byla ke konci roku 2019 nejvyšší v celém vojvodství a činila 8,3 %.

Z geomorfologického hlediska se Bytom nachází na Slezské pahorkatině a leží přímo na rozvodí Odry a Visly. Jižně od centra protéká řeka Bytomka, severní částí města pak Szarlejka. Krajina je silně ovlivněna průmyslovou minulostí. Bytom sousedí na severu s Tarnovskými Horami a Radzionkowem, který býval její městskou částí od roku 1975 do 1998, na východě s městem Piekary Śląskie a na jihu s Chořovem, Świętochłowicemi a Zabrzem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náměstí v Bytomi okolo roku 1910
Bytomská poutní madona

Jde o jedno z nejstarších měst v Horním Slezsku, které dříve bylo známo jako Bitom (1136) a od roku 1440 jako Beuthen. Při kolonizaci bylo vybudováno město s hradbami, které již v roce 1254 obdrželo městská práva. Rozvíjelo se jako významné centrum na strategické obchodní křižovatce. V roce 1259 město zažilo nájezdy Mongolů. Poté se město stalo součástí Království Českého jako Bytomsko, kde vládla bytomská mknížata z rodu Piastovců. Po příchodu německých kolonizátorů bylo obyvatelstvo germanizováno. V roce 1526 přešlo město spolu s českou korunou pod nadvládu Habsburků, což ještě více upevnilo vliv německého jazyka. Po prohranných válkách Marie Terezie se město v roce 1742 stalo součástí Pruského království a v roce 1871 částí Německého císařství. Během 19. a počátkem 20. století bylo město silně industrializováno. Až do 2. světové války zde žila početná židovská komunita

V období plebiscitu, který probíhal roku 1921, byl Bytom sídlem polského plebiscitního výboru. Město po plebiscitu zůstalo stále pod Německem, avšak v roce 1932 vzniklo polské gymnázium.

Před koncem druhé světové války bylo město vybombardováno. V roce 1945 město na základě postupimské konference připadlo Polsku a německé obyvatelstvo bylo nahrazeno polskými repatrianty z polských území postoupených Sovětskému svazu, avšak ani tato „čistka“ nevyhnala všechny Němce.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Dochoval se urbanistický koncept středověkého města, založeného lokátorem ve 13. století, obdélné náměstí s nízkou zástavbou středověkého původu.

  • Hradiště (gr´disko) - v jádře dochované základy hradiště z 11. až 12. století
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, založen roklu 1231 jako opevněná trojlodní bazilika, dostavěn do roku 1515, na oltáři gotický poutní obraz Panny Marie s Ježíškem mezi sv. Kateřinou a Anežkou Římskou, at
  • Kostel sv. Vojtěcha při bývalém klášteře františkánů
  • Kostel Nejsv. Trojice - cihlová stavba z 19. století
  • Pivnice Gorywodů - má jediné klenuté středověké sklepy ve městě, od svého vzniku dosud slouží jako restaurace
  • Budova Hlavní pošty
  • židovský hřbitov

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Kultura a umění[editovat | editovat zdroj]

Kulturní instituce

Festivaly

  • Mezinárodní konference moderního tance (Annual International Contemporary Dance Conference and Performance Festival)
  • Divadelní festival "Teatromania"
  • Bytomský literární podzim (Bytomska Jesień Literacka)
  • Festival nové hudby (Festiwal Muzyki Nowej)

Sport[editovat | editovat zdroj]

kluby:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde (včetně dnešních čtvrti)
Působili zde


Panorama náměstí v Bytomi
Panorama náměstí v Bytomi

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bytom na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]