Měšek I. Křivonohý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Měšek I. Křivonohý
Polský senior
Měšek IV. Křivonohý
Měšek I. na obraze ze 17. století
Doba vlády 12101211
Narození (11311146)
Úmrtí 16. května 1211
Předchůdce Lešek I. Bílý
Nástupce Lešek I. Bílý
Manželky Ludmila
Dynastie Piastovci
Otec Vladislav II. Vyhnanec
Matka Anežka Babenberská

Měšek I. Křivonohý († 16. květen 1211) byl slezský údělný kníže pocházející z rodu Slezských Piastovců. V letech 12101211 byl pak jako Měšek IV. polským seniorem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem polského seniora Vladislava II. a jeho ženy Anežky Babenberské. Po nuceném odchodu svého otce z Polska roku 1146 ho následoval do vyhnanství v říši. Po otcově smrti roku 1159 převzal spolu s bratrem Boleslavem I. Vysokým nároky na vládu ve Slezsku. Ty se jim podařilo uplatnit za vydatné podpory císaře Fridricha Barbarossy v roce 1163, kdy jim vládnoucí polský senior Boleslav IV. Kadeřavý Slezsko odevzdal. Po návratu není zcela jasná Měškova pozice, zda byl podřízeným spoluvládcem Boleslava či jen vládl v oblasti Ratibořska a Těšínska.[1] Jeho pozice se vyjasnila až roku 1177, kdy se oba bratři zapojili do boje o polský seniorský trůn. Měšek podporoval svého jmenovce a dosavadního seniora Měška III. Starého, zatímco jeho bratr Boleslav Kazimíra II. Spravedlivého. Boleslav byl nakrátko vyhnán ze země, avšak po Kazimírově vítězství se vrátil zpět. Musel však uznat rozdělení Slezska na údělná knížectví. Měšek tak získal samostatnou vládu nad Ratibořskem a Těšínskem, Kazimír mu k tomu ještě udělil Osvětimsko, Bytomsko a Seveřsko vyčleněné z Malopolska.[2]

Po Kazimírově smrti zprvu vznesl nárok na uvolněný seniorátní stolec, avšak po znovuvystoupení Měška III. se k němu opět připojil a podpořil jeho kandidaturu proti Kazimírovu synovi Lešku Bílému.[3] Účastnil se rozhodující bitvy u Mozgovy z roku 1195, avšak porážce Měška III. zabránit nedokázal. Svých ambicí se nevzdal, roku 1202 získal od svého synovce Jindřicha I. Bradatého Opolsko a na přelomu let 12101211 ovládl dokonce sídlo polských knížat Krakov. Využít této situace se mu však nepodařilo, neboť již 16. května roku 1211 umírá.[4] Opolsko-Ratibořsko po něm zdědil jeho jediný syn Kazimír.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1178 si vzal Měšek za ženu Ludmilu († po 20. 10. 1210), z neznámého rodu. Manželé měli pět dětí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. Dále jen Dějiny Slezska v datech. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 34–35.  
  2. Dějiny Slezska v datech, s. 36
  3. Dějiny Slezska v datech, s. 37
  4. Dějiny Slezska v datech, s. 40

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Lešek Bílý
Znak z doby nástupu Polský kníže
Měšek IV.
12101211
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Lešek Bílý
Předchůdce:
vznik knížectví
Znak z doby nástupu Kníže (opolsko-)ratibořský
1177/(1202)–1211
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kazimír I. Opolský