Měšek I. Křivonohý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Měšek I. Křivonohý
Polský senior
Měšek I. na obraze ze 17. století
Měšek I. na obraze ze 17. století
Doba vlády 12101211
Narození (11311146)
Úmrtí 16. května 1211
Pohřben
Předchůdce Lešek I. Bílý
Nástupce Lešek I. Bílý
Manželky Ludmila
Dynastie Piastovci
Otec Vladislav II. Vyhnanec
Matka Anežka Babenberská

Měšek I. Křivonohý († 16. květen 1211) byl slezský údělný kníže pocházející z rodu Slezských Piastovců. V letech 12101211 byl pak polským seniorem.

Předkové[editovat | editovat zdroj]

Měšek přišel na svět mezi lety 11311146[1], kdy musel jeho otec do exilu. Byl druhým synem polského seniora Vladislava II. Vyhnance a jeho ženy Anežky Babenberské,[2] vnučce císaře Jindřicha IV. Jeho předci byli mimo Sálských i Přemyslovci, díky svazku jeho pradědečka Vladislava I. Hermana s Juditou Přemyslovnou[3], s Rurikovci, díky svazku jeho dědečka Boleslava III. Křivoústého se Zbyslavou Kyjevskou,[4] dcerou Svjatopolka II. Izjaslaviče a dokonce i Arpádovci, díky svazku jeho prapradědečka Vratislava II. s Adlétou Uherskou[5], dcerou Ondřeje I. Uherského.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Kdy se Měšek narodil, není známo? Badatelé navrhují tato data: 1131[6], kolem roku 1138[7] a mezi lety 11381141.[8]

Ve vyhnanství[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Vladislav II. Vyhnanec byl i se svými syny vyhnán v roce 1146. Po vyhnání se otci nepodařilo získat podporu Vladislava II. a do Polska se nevrátil ani s pomocí Konráda III. Měšek tak trávil své mládí na hradě Altenburg v Německu. U panovníka překvapivě studoval v klášterní škole v Michaelsbergu u Bamberku.

Návrat do Slezska[editovat | editovat zdroj]

Synové Vladislava II. Vyhnance se u římských králů prosadili až v roce 1163. Tehdy se Fridrichovi I. Barbarossovi konečně podařilo Boleslava I. Vysokého do Slezského knížectví. Tehdejšímu seniorovi Boleslavovi IV. Kadeřavému se však podařilo ovládnout některé důležité hrady ve Slezsku. V roce 1166 se však Měškovi a jeho bratru Boleslavovi podařilo tyto hrady ovládnout. Po návratu není zcela jasná Měškova pozice, zda byl podřízeným spoluvládcem Boleslava či jen vládl v oblasti Ratibořska a Těšínska.[9]

Knížetem Ratibořským[editovat | editovat zdroj]

Slezsko v letech 1172/73 až 1177

Jeho pozice se vyjasnila v roce 1172. Tehdy se společně synovcem Jaroslavem Opolským vzpouřil proti Boleslavovi I. Vysokému. Boleslav utekl k císaři Barbarossovi. Tentokrát se Barbarossa

rozhodl pomoci Boleslavovi silou, aby se vrátil do Slezska. Boleslav IV. Kadeřavý vyslal do Říše svého bratra Měška III. Starého s osmi tisíci hřivnami stříbra. Boleslav se vrátil do Slezska, ale vydělil Měškovi Ratibořsko a Jaroslavovi Opolskému Opolsko. Jedním z prvních vladařských skutků, byla svatba s Ludmilou, pravděpodobně z přemyslovského rodu.

Bytomsko a Osvětimsko[editovat | editovat zdroj]

V roce 1177 byla vzpoura proti seniorovi Měškovi III. Starému. Na straně vzbouřenců stál i bratr Boleslav I. Vysoký. Na straně Měška stál i Měšek Křivonohý a Jaroslav Opolský, kterému s e Boleslava podařilo porazit. I přes porážku Boleslava vzbouřenci vyhráli a novým seniorem se stal Kazimír II. Spravedlivý. Měšek III. Starý musel utéct do Ratiboře, za svým synovcem Měškem Křivonohým. Kvůli tomu, se zdálo, že bude jen otázkou času, kdy Kazimír zaútočí na Ratibořsko. Kazimír se však chtěl s Měškem domluvit a podařilo se mu s Měškem a udělil mu Osvětimsko, Bytomsko a Seveřsko[10] ,vydělené z Malopolska.

Podpora Měška Starého[editovat | editovat zdroj]

Kazimír II. Spravedlivý zemřel 5. května 1194. Měšek Křivonohý se i se synovcem Jaroslavem Opolským se znovu rozhodli podporovat Měška III. Starého. Jeho šance na Krakov byla velká, jelikož synové Kazimíra: Lešek I. Bílý a Konrád I. Mazovský nebyli ještě dospělí. Leška a Konráda podporovala malopolská, mazovská a sandoměřská. V roce 1195 došlo k doposud nejkrvavější bitvě u řeky Mozgawy, která se konala 13. září 1195. První fáze bitvy byla pouze v režii velkopolského vojska. Tam zemřel Měškův syn Boleslav a sám Měšek byl zraněn. Druhá fáze bitvy skončila vítězství Slezanů. I přes vítězství, to bylo jen vítězství prestiže, protože vítězství nemělo prakticky žádnou váhu. Měškovi se i přesto podařilo získat krakovský stolec.

Opolským knížetem[editovat | editovat zdroj]

22. března 1201 zemřel Jaroslav Opolský. Na několik měsíců se Opolským knížetem stal Boleslav I. Vysoký. Když i on zemřel, knížectví převzal jeho jediný syn Jindřich I. Bradatý. Situaci využil Měšek, který dobyl Opolsko, které se tak trvalo stalo součástí Opolsko-Ratibořského knížectví.

Seniorem[editovat | editovat zdroj]

9. června 1210 vydal papež Inocenc III. bulu, kde obnovuje testament Boleslava III. Křivoústého. Podle tohoto testamentu, měl trůn dostat právě Měšek Křivonohý. Hnězdenský arcibiskup Jindřich Kietlicz kvůli tomu svolal sněm na kterém se účastnili Jindřich I. Bradatý, Lešek I. Bílý a Konrád I. Mazovský, kde Leška uznali za krakovského knížete. Měšek na sněmu nebyl přítomen, společně s Griffitami dobýval Krakov. Využít této situace se mu nepodařilo, protože 16. května 1211 umírá.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1178 si vzal Měšek za ženu Ludmilu († po 20. 10. 1210), z neznámého rodu. Manželé měli pět dětí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POŁUBOK, Joanna; GONERA, Aleksandra; UBYSZ, Jakub. Are children from resort spa healthy? The overweight and obesity in children from Kudowa-Zdrój. Pediatric Endocrinology Diabetes and Metabolism. 2015, roč. 21, čís. 1, s. 15–22. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 2081-237X. DOI:10.18544/pedm-21.01.0020. 
  2. Piast 4. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  3. Piast 1. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  4. Piast 1. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  5. 1045-1125., Kosmas, ca. Kosmova kronika česká. Vyd. v tomto překladu 6., V nakl. Československý spisovatel 1. vyd. V Praze: Československý spisovatel 279 s., [24] s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 9788074591105, ISBN 8074591107. OCLC 827262455 
  6. POŁUBOK, Joanna; GONERA, Aleksandra; UBYSZ, Jakub. Are children from resort spa healthy? The overweight and obesity in children from Kudowa-Zdrój. Pediatric Endocrinology Diabetes and Metabolism. 2015, roč. 21, čís. 1, s. 15–22. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 2081-237X. DOI:10.18544/pedm-21.01.0020. 
  7. Marian Orzechowski: Die Polnische Bewegung in Wroclaw/Breslau in den Jahren 1919/1920 im Spiegel Deutscher Agentenberichte (Slaski Kwartalnik Historyczny Sobótka, Poland). East Central Europe. 1999-01-01, roč. 26, čís. 2, s. 101–101. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 0094-3037. DOI:10.1163/187633099x00617. 
  8. SAWANIEWSKA-MOCHOWA, Zofia. "Zapiski domowe" biskupa Macieja Wołonczewskiego jako przyczynek do poznania sytuacji społecznej i językowej na terenie dawnego Wielkiego Księstwa Litewskiego pod władzą carów. Acta Baltico-Slavica. 2015-06-30, roč. 37, s. 65–83. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 2392-2389. DOI:10.11649/abs.2013.005. 
  9. RUDOLF., Žáček,. Dějiny Slezska v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 546 pages s. Dostupné online. ISBN 9788072771721, ISBN 8072771728. OCLC 56779581 
  10. RUDOLF., Žáček,. Dějiny Slezska v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 546 pages s. Dostupné online. ISBN 9788072771721, ISBN 8072771728. OCLC 56779581 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Lešek Bílý
Znak z doby nástupu Polský kníže
Měšek IV.
12101211
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Lešek Bílý
Předchůdce:
vznik knížectví
Znak z doby nástupu Kníže opolský
11771211
od roku 1202 kníže opolsko-ratibořský
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kazimír I. Opolský
Předchůdce:
vznik knížectví
Znak z doby nástupu Kníže ratibořský
11721211
od roku 1202 kníže opolsko-ratibořský
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kazimír I. Opolský