Kazimír I. Opolský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kazimír I. Opolský
kníže opolsko-ratibořský
Portrét
jezdecká pečeť Kazimíra I. Opolského
Doba vlády12111230
Narození11781179
Úmrtí13. května 1230
Pohřbenklášter Czarnowąsy
PředchůdceMěšek I. Křivonohý
NástupceJindřich I. Bradatý
ManželkaViola Opolská
PotomciMěšek II. Otylý
Vladislav I. Opolský
Věnceslava
Eufrosina Opolská
OtecMěšek I. Křivonohý
MatkaLudmila
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimír I. Opolský (pol. Kazimierz Opolski) (1178/1179[1]13. května 1230) byl opolsko-ratibořský kníže panující v letech 12111230. Pocházel z rodu Piastovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Slezsko v letech 1185–1201 (Měškův úděl žlutě)

Kazimír byl nejstarším dítětem a jediným synem knížete Měška Křivonohého a jeho ženy Ludmily, pravděpodobné dcery Oty III. Dětleba z rodu Přemyslovců a ruské princezny Durancie. Datum Kazimírova narození není známo. Jeho otci Měškovi se společně s Kazimírovým bratrancem Jaroslavem Opolským podařilo osamostatnit se na Kazimírově strýci Boleslavovi I. Vysokém. Zatímco Měšek získal Ratibořské knížectví, Jaroslav se stal knížetem v Opolsku. V roce 1177 vypukla v Polsku vzpoura proti tehdejšímu knížeti Měškovi III. Starému vedená Kazimírem II. Spravedlivým a Boleslavem Vysokým. Kazimírovu otci, jenž stál na straně Měška Starého, se Boleslavova vojska podařilo porazit. Kazimír Spravedlivý si po porážce vzbouřenců chtěl Měška Křivonohého udobřit a předal mu proto Seveřsko, Bytomsko a Osvětimsko vydělené z Malopolska. Kazimír se zároveň stal kmotrem Měškova syna – po něm dostal Kazimír I. Opolský své jméno. Kazimír Opolský se proto narodil někdy brzy po vzpouře proti Měškovi Starému, pravděpodobně mezi lety 1178 a 1179. I nadále Měšek Křivonohý stál v táboře Měška Starého a to i po smrti knížete Kazimíra II. Spravedlivého. Na straně Měška Starého pak spolu s Jaroslavem Opolským válčil i v bitvě u Mozgawy.

Po smrti bratra Boleslava I. Vysokého Kazimírův otec připojil ke svému knížectví i Opolsko. Tímto připojením se Opolsko stalo součástí Horního Slezska. Roku 1210 papež Inocenc III. vydal bulu, kterou v Polsku obnovil seniorát – dědičné právo nejstaršího člena rodu na vládu. Nejstarším Piastovcem byl tehdy Měšek I. Křivonohý, Kazimírův otec. Ačkoli dobyl Krakov, již 16. května 1211 zemřel.

Slezsko v letech 1206 - 1217, žlutě země Měška, později Kazimíra I.

Vládce Opolsko-ratibořska[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Měška I. Křivonohého, se polským knížetem stal nejstarší syn Kazimíra Spravedlivého, Lešek I. Bílý. Opolsko-ratibořským knížetem se stal jediný Měškův syn a dědic Kazimír I. Opolský. Po nástupu na knížecí stolec se připojil do tábora „juniorů“, ve kterém byli kromě něj Vladislav Odonic, Konrád I. Mazovský a Lešek I. Bílý. Tato strana bojovala proti „seniorům“, tedy Jindřichu I. Bradatému a Vladislavovi III. Tenkonohému. Junioři aktivně podporovali církev, stejně tak i Kazimír, který spolu s dalšími knížaty pro vratislavského biskupa Vavřince Doliveta na sněmu ve Wolbórzu v roce 1215 vydal imunitu a privilegia.[2]

Slezsko v letech 1217 - 1230, žlutě země Kazimíra I.

Spolupráce s církví ochránila Ratibořsko, nikoli však Opolsko, na které si dělal nárok Jindřich I. Bradatý. V nebezpečí byly také země, které předal Kazimír II. Spravedlivý Měškovi, tedy Seveřsko, Bytomsko a Osvětimsko. Na ty si dělal nárok Lešek I. Bílý. Během Kazimírovy vlády došlo k změně knížecího sídla; Kazimír přesídlil z Ratiboře do Opolí. Za jeho vlády probíhala kolonizaci Horního Slezska Němci. Nejprve v rámci tohoto kolonizačního procesu vzniklo město Leśnica, poté Biała, Gościęcin a Olesno. Tento proces výrazně prospěl ekonomice Horního Slezska, přesto zde však kolonizace neprobíhala v takové míře, jako v Dolním Slezsku.[2] Na Kazimírově dvoře se zdržovali emigranti z Malopolska, jako například členové rodu Grificů. Jeden z členů tohoto rodu Klement z Brzeźnice financoval část stavby hradeb města Opolí.

Ve 20. letech 13. století probíhal vzestup dolnoslezského knížete a Kazimírova souseda Jindřicha Bradatého, což výrazně změnilo geopolitickou situaci Kazimírových zemí. Kazimír proto s Jindřichem uzavřel spojenectví, které se poprvé projevilo v roce 1225, kdy Kazimír Jindřicha vojensky podpořil v útoku na Krakov. Po zavraždění Leška I. Bílého Kazimír ke svému knížectví s podporou Jindřicha Bradatého připojil pevnost Czeladź.

Kazimír I. Opolský zemřel 13. května 1230. Byl pochován v klášteře Czarnowąsy, který za svého života podporoval a financoval.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Kazimíru I. Opolskému bylo v době jeho svatby již více než třicet let, což bylo značně nestandardní. Datum jeho svatby s Violou je neznámé, snad k ní došlo při návratu Kazimíra z Páté křížové výpravy, zřejmě někdy v letech 1217–1218, určitě pak po smrti jeho otce mezi lety 1212–1220. Violin původ je neznámý, podle kronikáře Jana Długosze pocházela z Druhé Bulharské říše. Měli spolu čtyři děti.[3][4][5]

Po Kazimírově smrti se stal regentem za nezletilé syny Jindřich Bradatý, jejich opatrovnicí se stala Kazimírova manželka Viola.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Vladislav I. Herman
 
 
Boleslav III. Křivoústý
 
 
 
 
 
 
Judita Přemyslovna
 
 
Vladislav II. Vyhnanec
 
 
 
 
 
 
Svjatopolk II. Izjaslavič
 
 
Zbyslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
NN
 
 
Měšek I. Křivonohý
 
 
 
 
 
 
Leopold II. Babenberský
 
 
Leopold III. Babenberský
 
 
 
 
 
 
Ida z Formbachu
 
 
Anežka Babenberská
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV.
 
 
Anežka z Waiblingenu
 
 
 
 
 
 
Berta Savojská
 
Kazimír I. Opolský
 
 
 
 
 
Ota I. Olomoucký
 
 
Ota II. Olomoucký
 
 
 
 
 
 
Eufemie Uherská
 
 
Ota III. Dětleb
 
 
 
 
 
 
Jindřich z Bergu
 
 
Žofie z Bergu
 
 
 
 
 
 
Adelheid z Mochentalu
 
 
Ludmila
 
 
 
 
 
 
Vladimír II. Monomach
 
 
Mstislav I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
Gytha z Wessexu
 
 
Durancie
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Casimir I of Opole na anglické Wikipedii.

  1. JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. Krakov: Avalon, 2007. 501 s. ISBN 978-83-60448-28-1. S. 91. 
  2. a b BAKALA, Jaroslav. Kazimír I. Opolský ve světle listinných svědectví. In: Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. 1/2008 : Confinia Silesiae (K životnímu jubileu Rudolfa Žáčka). Opava: Slezská univerzita v Opavě. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd, 2008. ISSN 1803-411X.
  3. MIROSLAV, Marek. Genealogy.EU. [online]. [cit. 2004-11-25]. Dostupné online. 
  4. Genealogical database by Herbert Stoyan [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-10. 
  5. KAZIMIERZ I OPOLSKI [online]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Měšek I. Křivonohý
Znak z doby nástupu Kníže opolský
12111230
kníže opolsko-ratibořský
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Měšek II. Otylý
Předchůdce:
Měšek I. Křivonohý
Znak z doby nástupu Kníže ratibořský
12111230
kníže opolsko-ratibořský
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich I. Bradatý (regent)