Přeskočit na obsah

Měšek I. Křivonohý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Měšek IV. Křivonohý)
Měšek I. Křivonohý
Polský senior
Portrét
Měšek I. na obraze ze 17. století
Doba vlády12101211
Narození(11311146)
Úmrtí16. května 1211
PředchůdceLešek I. Bílý
NástupceLešek I. Bílý
ManželkaLudmila
DynastiePiastovci
OtecVladislav II. Vyhnanec
MatkaAnežka Babenberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšek I. Křivonohý (polsky Mieszko I Plątonogi, † 16. květen 1211) byl slezský údělný kníže pocházející z rodu Slezských Piastovců. V letech 12101211 byl pak polským seniorem.

Předkové

[editovat | editovat zdroj]

Měšek přišel na svět mezi lety 11311146[1], kdy musel jeho otec do exilu. Byl druhým synem polského seniora Vladislava II. Vyhnance a jeho ženy Anežky Babenberské,[2] vnučky císaře Jindřicha IV. Jeho předci byli mimo Sálských i Přemyslovci díky svazku jeho pradědečka Vladislava I. Hermana s Juditou Přemyslovnou[3], s Rurikovci díky svazku jeho dědečka Boleslava III. Křivoústého se Zbyslavou Kyjevskou,[3] dcerou Svjatopolka II. Izjaslaviče, a dokonce i Arpádovci díky svazku jeho prapradědečka Vratislava II. s Adlétou Uherskou[4], dcerou Ondřeje I. Uherského.

Kdy se Měšek narodil, není známo. Badatelé navrhují tato data: 1131[1], kolem roku 1138[5] a mezi lety 11381141.[6]

Ve vyhnanství

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Vladislav II. Vyhnanec byl i se svými syny vyhnán v roce 1146. Po vyhnání se otci nepodařilo získat podporu Vladislava II. a do Polska se nevrátil ani s pomocí Konráda III. Měšek tak trávil své mládí na hradě Altenburg v Německu. U panovníka překvapivě studoval v klášterní škole v Michaelsbergu u Bamberku.

Návrat do Slezska

[editovat | editovat zdroj]

Synové Vladislava II. Vyhnance se u římských králů prosadili až v roce 1163. Tehdy se Fridrichovi I. Barbarossovi konečně podařilo Boleslava I. Vysokého do Slezského knížectví. Tehdejšímu seniorovi Boleslavu IV. Kadeřavému se však podařilo ovládnout některé důležité hrady ve Slezsku. V roce 1166 se však Měškovi a jeho bratru Boleslavovi podařilo tyto hrady ovládnout. Po návratu není zcela jasná Měškova pozice, zda byl podřízeným spoluvládcem Boleslava, či jen vládl v oblasti Ratibořska a Těšínska.[7]

Knížetem Ratibořským

[editovat | editovat zdroj]
Slezsko v letech 1172/73 až 1177

Jeho pozice se vyjasnila v roce 1172. Tehdy se společně synovcem Jaroslavem Opolským vzpouřil proti Boleslavovi I. Vysokému. Boleslav utekl k císaři Barbarossovi. Tentokrát se Barbarossa rozhodl pomoci Boleslavovi silou, aby se vrátil do Slezska. Boleslav IV. Kadeřavý vyslal do Říše svého bratra Měška III. Starého s osmi tisíci hřivnami stříbra. Boleslav se vrátil do Slezska, ale vydělil Měškovi Ratibořsko a Jaroslavovi Opolskému Opolsko. Jedním z prvních vladařských skutků byla svatba s Ludmilou, pravděpodobně z přemyslovského rodu.

Bytomsko a Osvětimsko

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1177 proběhla vzpoura proti seniorovi Měškovi III. Starému. Na straně vzbouřenců stál i bratr Boleslav I. Vysoký. Na straně Měška stál i Měšek Křivonohý a Jaroslav Opolský, kterému se Boleslava podařilo porazit. I přes porážku Boleslava vzbouřenci vyhráli a novým seniorem se stal Kazimír II. Spravedlivý. Měšek III. Starý musel utéct do Ratiboře za svým synovcem Měškem Křivonohým. Kvůli tomu se zdálo, že bude jen otázkou času, kdy Kazimír zaútočí na Ratibořsko. Kazimír se však chtěl s Měškem domluvit, to se mu podařilo a udělil Měškovi Osvětimsko, Bytomsko a Seveřsko[8] ,vydělené z Malopolska.

Podpora Měška Starého

[editovat | editovat zdroj]

Kazimír II. Spravedlivý zemřel 5. května 1194. Měšek Křivonohý se i se synovcem Jaroslavem Opolským se znovu rozhodli podporovat Měška III. Starého. Jeho šance na Krakov byla velká, jelikož synové Kazimíra, Lešek I. Bílý a Konrád I. Mazovský, nebyli ještě dospělí. Leška a Konráda podporovala vojska malopolská, mazovská a sandoměřská. V roce 1195 došlo k doposud nejkrvavější bitvě u řeky Mozgawy, která se konala 13. září 1195. První fáze bitvy byla pouze v režii velkopolského vojska. Tam zemřel Měškův syn Boleslav a sám Měšek byl zraněn. Druhá fáze bitvy skončila vítězství Slezanů. Ti však získali jen prestiž, protože vítězství nemělo prakticky žádnou skutečnou váhu. Měškovi se i přesto podařilo získat krakovský stolec.

Opolským knížetem

[editovat | editovat zdroj]

22. března 1201 zemřel Jaroslav Opolský. Na několik měsíců se Opolským knížetem stal Boleslav I. Vysoký. Když i on zemřel, knížectví převzal jeho jediný syn Jindřich I. Bradatý. Situaci využil Měšek, který dobyl Opolsko, které se tak trvalo stalo součástí Opolsko-ratibořského knížectví.

9. června 1210 vydal papež Inocenc III. bulu, kde obnovuje testament Boleslava III. Křivoústého. Podle tohoto testamentu měl trůn dostat právě Měšek Křivonohý. Hnězdenský arcibiskup Jindřich Kietlicz kvůli tomu svolal sněm, kterého se účastnili Jindřich I. Bradatý, Lešek I. Bílý a Konrád I. Mazovský, kde Leška uznali za krakovského knížete. Měšek na sněmu nebyl přítomen, společně s Griffitami dobýval Krakov. Využít této situace se mu nepodařilo, protože 16. května 1211 umírá.

V roce 1178 si vzal Měšek za ženu Ludmilu († po 20. 10. 1210) z neznámého rodu. Manželé měli pět dětí:

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
Vladislav I. Herman
 
 
 
 
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
Boleslav III. Křivoústý
 
 
 
 
 
 
Vratislav II. Český
 
 
Judita Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Adléta Uherská
 
 
Vladislav II. Vyhnanec
 
 
 
 
 
 
Izjaslav I. Kyjevský
 
 
Svjatopolk II. Izjaslavič
 
 
 
 
 
 
Gertruda Polská
 
 
Zbyslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
NN
 
 
 
 
 
 
 
Měšek I. Křivonohý
 
 
 
 
 
Arnošt Babenberský
 
 
Leopold II. Babenberský
 
 
 
 
 
 
Adelaida Wettinská
 
 
Leopold III. Babenberský
 
 
 
 
 
 
Rapoto IV. z Chamu, Tiemo von Formbach
 
 
Ida z Formbachu
 
 
 
 
 
 
NN von Braunschweig, Mathilde
 
 
Anežka Babenberská
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Černý
 
 
Jindřich IV.
 
 
 
 
 
 
Anežka z Poitou
 
 
Anežka z Waiblingenu
 
 
 
 
 
 
Ota I. Savojský
 
 
Berta Savojská
 
 
 
 
 
 
Adéla ze Susy
 
  1. a b POŁUBOK, Joanna; GONERA, Aleksandra; UBYSZ, Jakub. Are children from resort spa healthy? The overweight and obesity in children from Kudowa-Zdrój. Pediatric Endocrinology Diabetes and Metabolism. 2015, roč. 21, čís. 1, s. 15–22. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 2081-237X. DOI 10.18544/pedm-21.01.0020. 
  2. Piast 4. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-02. 
  3. a b Piast 1. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-19. 
  4. 1045-1125., Kosmas, ca. Kosmova kronika česká. Vyd. v tomto překladu 6., V nakl. Československý spisovatel 1. vyd. V Praze: Československý spisovatel 279 s., [24] s. obr. příl. s. ISBN 9788074591105, ISBN 8074591107. OCLC 827262455 
  5. Marian Orzechowski: Die Polnische Bewegung in Wroclaw/Breslau in den Jahren 1919/1920 im Spiegel Deutscher Agentenberichte (Slaski Kwartalnik Historyczny Sobótka, Poland). East Central Europe. 1999-01-01, roč. 26, čís. 2, s. 101–101. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 0094-3037. DOI 10.1163/187633099x00617. 
  6. SAWANIEWSKA-MOCHOWA, Zofia. "Zapiski domowe" biskupa Macieja Wołonczewskiego jako przyczynek do poznania sytuacji społecznej i językowej na terenie dawnego Wielkiego Księstwa Litewskiego pod władzą carów. Acta Baltico-Slavica. 2015-06-30, roč. 37, s. 65–83. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 2392-2389. DOI 10.11649/abs.2013.005. 
  7. RUDOLF., Žáček,. Dějiny Slezska v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 546 s. ISBN 9788072771721, ISBN 8072771728. OCLC 56779581 
  8. RUDOLF., Žáček,. Dějiny Slezska v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 546 s. ISBN 9788072771721, ISBN 8072771728. OCLC 56779581 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Lešek Bílý
Znak z doby nástupu Polský kníže
Měšek IV.
12101211
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Lešek Bílý
Předchůdce:
vznik knížectví
Znak z doby nástupu Kníže opolský
11771211
od roku 1202 kníže opolsko-ratibořský
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kazimír I. Opolský
Předchůdce:
vznik knížectví
Znak z doby nástupu Kníže ratibořský
11721211
od roku 1202 kníže opolsko-ratibořský
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kazimír I. Opolský