Kazimír II. Spravedlivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kazimír II. Spravedlivý
polský kníže-senior
Kazimír II. (Jan Matejko, 19. století)
Kazimír II. (Jan Matejko, 19. století)
Doba vlády 11771191
11911194
Narození 1138
Úmrtí 5. květen 1194
Pohřben
Manželky Helena Znojemská
Potomci Lešek I. Bílý
Konrád Mazovský
Rod Piastovci
Otec Boleslav III. Křivoústý
Matka Salomena z Bergu

Kazimír II. zvaný Spravedlivý (11385. květen 1194) byl polský kníže-senior vládnoucí v letech 11771194, kníže sandoměřský, mazovský, kališský a hnězdenský, pocházející z rodu Piastovců. Byl nejmladším synem polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho druhé ženy Salomeny z Bergu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Protože se Kazimír narodil těsně před smrtí svého otce Boleslava III. Křivoústého nebo po smrti již jako pohrobek nedostal v Boleslavově testamentu žádný úděl.[1] Žil společně se svou matkou Salomenou z Bergu a nejmladší sestrou Anežkou (narozenou roku 1137) v Łęczyci. Díky jeho mládí se vyhnul bojům mezi jeho bratry Boleslavem IV. Kadeřavým, Měškem Starým a nevlastním bratrem Vladislavem II. Vyhnancem. Na tu dobu žil celkem bezstarostným životem.

Salomena z Bergu zemřela roku 1144. Poručníkem se stal jeho bratr Boleslav Kadeřavý, který se o dva roky později stal polským seniorem. Když roku 1154 dosáhl zletilosti měl dostat podle práva jednu ze zemí z Polska. Přesto nedostal nic. Situace se pro Kazimíra zhoršila v roce 1157, kdy se po vítězné výpravě Fridricha I. Barbarossy musel Kazimír odebrat do Německa jako rukojmí. Jak dlouho byl jako rukojmí se však neví. V Polsku se nacházel určitě před 21. květnem 1161, kdy je uváděn na listině společně s bratry Boleslavem IV. Kadeřavým a Jindřichem Sandoměřským.

První vzpoura Kazimíra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1166 zemřel při výpravě Jindřich Sandoměřský. Podle práva měla země Sandoměřská připadnout Kazimírovi. Místo toho však zemi získal Boleslav IV. Kadeřavý. To vyprovokovalo jeho bratra Kazimíra. Na jeho stranu se postavil i Měšek. V únoru 1168 zvolili za sandoměřského knížete Kazimíra. K válce proti Boleslavovi ale nedošlo, protože Boleslav podstoupil podmínky. Kazimír dostal Wiślicu, sám Boleslav si nechal Sandoměř a okolí, a Měšek zbytek.

Druhá vzpoura Kazimíra[editovat | editovat zdroj]

Roku 1177 propukla proti Měškovi vzpoura. Hlava vzpoury byl určitě nejmladší syn Boleslava III. Křivoústého, Kazimír. Mimo něho se vzpoury zúčastnil i jeho syn Odon, který měl být na přání otce knězem. Dalším vzbouřencem byl Boleslav I. Vysoký, který byl po Měškovi nejstarším Piastovcem a vyděl se jako nový senior. Kazimír udělil Boleslavovi Slezsko v léno a Odonovi Velkopolsko. Hlavně ve Slezsku byl problém, protože polovinu Slezska držel jeho syn Jaroslav Opolský a bratr Měšek Křivonohý. Po tom co se dozvěděli o vzpouře, postavili se na stranu Měška Starého. Boleslav byl poražen a do Krakova dorazil pouze jako vyhnnec.

Senior[editovat | editovat zdroj]

Ještě roku 1177, odevzdal kvůli míru Měškovi I. Křivonohému Osvětimsko a Bytomsko. Dále donutil Boleslava I. Vysokého, aby vydělil svému bratrovi Konrádovi Hlohovskému úděl. Aby dosáhl nástupnictví svým potomkům, podařilo se mu zajistit primogenitury, který vydržel přes sto let, než bylo obnoveno Polské království.

Měšek III. Starý se však snažil, aby se mohl vrátit do země. Měšek utekl nejprve do Čech, kde žádal svého zetě Soběslava II. Ten mu pomoc nenabídl a Měšek se tak obrátil na Říši. Fridrich I. Barbarossa mu pomoc nabídl za 10 000 hřiven stříbra. Měšek by mu tuto sumu nebyl schopen splatit, a tak utekl za svým druhým zetěm Bogislavem. Ten mu již pomoc poskytl a Měšek se po bojích se synem Odonem mohl vrátit do Velkopolska. Měšek se stále snažil stát se krakovským knížetem. V roce 1184 se snažil vytvořit spojenectví s Jindřichem VI. Štaufským, synem císaře Fridricha I. Barbarossy, a nabídl mu sumu peněz. Kazimír to očekával a nabídl císaři ještě větší sumu.

Mazovským knížetem[editovat | editovat zdroj]

V roce 1186 zemřel Lešek Mazovský. Protože zemřel bez potomků, dle dohody připadlo Mazovsko Kazimírovi. To se nelíbilo Měšekovi III. Starému, který získal Kujavsko a předal ho svému synovi Boleslavovi.

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční politika za časů Kazimíra byla obrácena především na Kyjevskou Rus. Aby se s ní spojil, provdal svojí dceru za Vsevolda IV. Kyjevského.[2] První významný zásah do ruské politiky, se stal v roce 1180, kdy začal spor mezi Vasylem a Leškem Mazovským. Výprava se pro Kazimíra stala úspěšnou, protože dobyl Volodymyr a Brest. Válka trvala až do roku 1189, kdy se císař Fridrich I. Barbarossa rozhodl obnovit autoritu Kyjevské Rusi.

Střídání na trůně[editovat | editovat zdroj]

Ruské politiky využil Měšek III. Starý, který se zmocnil Krakovska. Ihned prohlásil za nástupce svého syna Měška. Když se Kazimír vrátil z Ruska, Měšek bez boje utekl do Velkopolska. Další tři roky pak Kazimír vládl, než neočekávaně zemřel.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CELIŃSKA, Urszula; MIERZEJEWSKA, Milena. Sprawozdanie z konferencji Kościół, kultura, polityka w Państwie pierwszych Piastów, (Instytut Nauk Historycznych UKSW, Warszawa i Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Ciechanowie 22-23 października 2015 r.). Saeculum Christianum. 2016-09-20, roč. 22, s. 306. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. ISSN 1232-1575. DOI:10.21697/sc.2015.22.28. 
  2. RAZIM, Jakub. DEALING WITH CROSS-BORDER CONFLICTS IN BOHEMIA DURING THE REIGN OF THE PREMYSLID DYNASTY: TO THE PERSPECTIVES OF THE CZECH LEGAL MEDIEVAL STUDIES. In: 2nd International Multidisciplinary Scientific Conference on Social Sciences and Arts SGEM2015. [s.l.]: Stef92 Technology, 2015-08-26. Dostupné online. ISBN 9786197105469. DOI:10.5593/sgemsocial2015/b21/s5.069.
Předchůdce:
Měšek III. Starý
Znak z doby nástupu Polský kníže-senior
11771191
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Měšek III. Starý
Předchůdce:
Měšek III. Starý
Znak z doby nástupu Polský kníže-senior
11911194
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Lešek I. Bílý