Osvětimské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Osvětimské knížectví
Księstwo Oświęcimskie (pl)
Herzogtum Auschwitz (de)
 Těšínské knížectví 13151564 Polské království (1385–1569) 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Mapa slezských knížectví mezi lety 13091311. Osvětim před svým oddělením od Těšínského knížectví žlutě.
Obyvatelstvo
Státní útvar
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Těšínské knížectví Těšínské knížectví
Následující
Polské království (1385–1569) Polské království (1385–1569)

Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vzniklo roku 1315 při dělení Těšínského knížectví a kníže Vladislav I. Osvětimský, z rodu Piastovců, byl jeho prvním vládcem. Roku 1327 kníže Jan I. Scholastik složil lenní hold českému králi Janu Lucemburskému a knížectví se stalo součástí Zemí Koruny české. Roku 1445 se z Osvětimska oddělilo Zátorské knížectví.

Roku 1457 poslední osvětimský kníže Jan IV. Osvětimský prodal svou zemi Polsku za 50 000 kop pražských grošů, přičemž knížectví si zachovalo omezenou autonomii. Roku 1554 se knížectví stalo spolu se Zátorskem integrální součástí Polska. Roku 1772 při prvním dělení Polska se Osvětimsko stalo součástí habsburské monarchie, ale již nebylo vráceno k českým zemím, ale stalo se součástí Haliče.

Roku 1815 se stalo součástí Pruska, nicméně již roku 1850 se vrátilo k Rakousku a po roce 1918 bylo včleněno do Polska.

Seznam knížat[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osvětimských knížat.
1314/5–1321/4 Vladislav I. Osvětimský (syn Měška Těšínského, od 1290 spoluvládce)
1321/4–1372 Jan I. Scholastik (syn Vladislava I.)
1321/4–1325 Eufrozina Mazovská (žena Vladislava I., matka Jana I., regent, zemřela 1329)
1372–1375/6 Jan II. Osvětimský (syn Jana I.)
1375/6–1405 Jan III. Osvětimský (syn Jana II., bezdětný)
1405–1406 Přemysl Osvětimský (také kníže Hlohovský)
1410–1433/4 Kazimír I.
1433/4–1484 Přemysl Tošecký (syn Kazimíra I.)
1433/4–1456 Jan IV. Osvětimský (bratr Přemysla Tošeckého, zemřel 1496)

Od roku 1772 užívala titul knížete Osvětimského hlava habsburského rodu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BACZKOWSKI, Krzysztof. Stosunki księstwa óswięcimskiego i zatorskiego z Koroną Czeską w póżnym średniowieczu. In: GĄSOWSKI, Tomasz; STANKO, Przemysław. Osiem wieków historii i kultury miasta Zatora i regionu. Krakow: Księgarnia Akademicka, 2006. ISBN 83-7188-977-1. S. 27–44. (polsky)
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]