Slezská knížectví

Slezská knížectví
Herzogtümer Schlesien (de)
Księstwa śląskie (pl)

←

1335–1742

→

vlajka

znak

geografie

Slezská knížectví v rámci Koruny České a Svaté říše římské r. 1618

hlavní město:

Vratislav, Opolí, Opava,
různá další

obyvatelstvo

národnostní složení:

zemský národ Slezanů, Češi, Němci, Poláci

jazyky:

čeština, polština, němčina,

náboženství:

římskokatolické, utrakvistické, luteránské

státní útvar

státní zřízení:

dědičné monarchie

mateřská země:

Země Koruny české

Státní útvary a území

Předcházející:

Slezské knížectví

Nástupnické:

Rakouské Slezsko

Území Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci.

Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. se tato knížectví stala vazaly k Českému království, a zůstala součástí Koruny české až do roku 1742, kdy probíhaly slezské války a větší část Slezska byla zabrána Pruskem, které zdejší knížectví inkorporovalo do svého království (i když některá knížectví sehrála později jistou epizodní roli).

Seznam slezských knížectví[editovat | editovat zdroj]

Slezsko (Dolní Slezsko)[editovat | editovat zdroj]

Bernštatské knížectví (Księstwo bierutowskie, Herzogtum Bernstadt)
Břežské knížectví (Księstwo Brzeskie, Herzogtum Brieg)
Falkenberské knížectví (Księstwo niemodlińskie, Herzogtum Falkenberg)
Falkenberské a Střelecké knížectví (Księstwo niemodlińsko-strzeleckie) – existovalo v letech 1382–1460
Hlohovské knížectví (Księstwo Głogowskie, Herzogtum Glogau)
Javorské knížectví (Księstwo Jaworskie, Herzogtum Jauer)
Lehnické knížectví (Księstwo Legnickie, Herzogtum Liegnitz)
Lemberské knížectví (Księstwo Lwóweckie, Herzogtum Löwenberg)
Minstrberské knížectví (Księstwo Ziębickie, Herzogtum Münsterberg)
Olavské knížectví (Księstwo Oławskie, Herzogtum Ohlau)
Olešnické knížectví (Księstwo Oleśnickie, Herzogtum Oels)
Stínavské knížectví (Księstwo ścinawskie, Herzogtum Steinau)
Svídnické knížectví (Księstwo Świdnickie, Herzogtum Schweidnitz)
Svídnické a Javorské knížectví (Herzogtum Schweidnitz-Jauer) – existovalo v letech 1290–1312
Volovské knížectví (Księstwo wołowskie, Herzogtum Wohlau)
Vratislavské knížectví (Księstwo Wrocławskie, Herzogtum Breslau)
Zaháňské knížectví (Księstwo Żagańskie, Herzogtum Sagan)

Znaky Slezska v podání rakouského heraldika Huga Gerharda Ströhla (1851-1919)

Historický velký znak Dolního Slezska

Historický velký znak Horního Slezska

Opolsko (Horní Slezsko)[editovat | editovat zdroj]

Bytomské knížectví (Księstwo Bytomskie, Herzogtum Beuthen)
Hlubčické knížectví (Herzogtum Leobschütz)
Kozelské knížectví (Księstwo kozielskie, Herzogtum Cosel)
Kozelské a Bytomské knížectví (Herzogtum Cosel und Beuthen) – existovalo v letech 1281–1355
Niské knížectví (Księstwo Nyskie, Herzogtum Neisse)
Opavské knížectví (Herzogtum Troppau)
Opolské knížectví (Księstwo Opolskie, Herzogtum Oppeln)
Opolské a Ratibořské knížectví (Księstwo opolsko-raciborskie, Herzogtum Oppeln und Ratibor, Ducatus Opolien et Ratiboria – existovalo v letech 1202–1281/82 a 1521–1742
Osvětimské knížectví (Księstwo Oświęcimskie, Herzogtum Auschwitz)
Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless)
Ratibořské knížectví (Księstwo Raciborskie, Herzogtum Ratibor)
Ratibořské a Opavské knížectví (Księstwo raciborsko-opawskie, Herzogtum Ratibor und Troppau, Ducatus Ratiboria et Oppaviensis) – existovalo v letech 1337–1377
Ratibořské a Krnovské knížectví (Księstwo raciborsko-karniowskie, Ducatus Ratiboria et Carnovia, Herzogtum Ratibor und Jägerndorf) – existovalo v letech 1377–1437
Střelecké knížectví (Księstwo Strzeleckie, Herzogtum Strehlitz)
Těšínské knížectví (Księstwo Cieszyńskie, Herzogtum Teschen)
Tošecké knížectví (Księstwo Toszeckie, Herzogtum Tost)
Zátorské knížectví (Księstwo Zatorskie, Herzogtum Zator)

České Slezsko[editovat | editovat zdroj]

Opavské knížectví (Księstwo Opawskie, Herzogtum Troppau, Ducatus Oppaviensis) – existovalo v letech 1269–1337 a 1377–1918
Krnovské knížectví (Księstwo Karniowskie, Herzogtum Jägerndorf, Ducatus Carnovia) – existovalo v letech 1437–1474, 1523–1552 a 1613–1622

Jiná slezská knížectví[editovat | editovat zdroj]

Bílské knížectví (Księstwo Bielskie, Herzogtum Bielitz) – existovalo v letech 1752–1849
Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless / Fürstentum Pleß) – existovalo v letech 1765–1921
Kladské hrabství (Hrabstwo kłodzkie, Grafschaft Glatz) – K území Slezska bylo roku 1742 v důsledku první slezské války připojeno Kladské hrabství. Protože však Kladsko nevzniklo rozdělením původního Slezska, ale oddělením od Čech, nebývá mezi slezská knížectví počítáno.
Seveřské knížectví (Księstwo Siewierskie, Herzogtum Sewerien, Ducatus Severiensis) – existovalo v letech 1177–1443