Slezská knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slezská knížectví
Herzogtümer Schlesien (de)
Księstwa śląskie (pl)
 Slezské knížectví 13351742 Rakouské Slezsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Slezská knížectví v rámci Koruny České a Svaté říše římské r. 1618
hlavní město:
Vratislav, Opolí, Opava,
různá další
obyvatelstvo
národnostní složení:
zemský národ Slezanů, Češi, Němci, Poláci
státní útvar
mateřská země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Slezské knížectví Slezské knížectví
Nástupnické:
Rakouské Slezsko Rakouské Slezsko

Území Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci.

Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. se tato knížectví stala vazaly k Českému království, a zůstala součástí Koruny české až do roku 1742, kdy probíhaly slezské války a větší část Slezska byla zabrána Pruskem, které zdejší knížectví inkorporovalo do svého království (i když některá knížectví sehrála později jistou epizodní roli).

Seznam slezských knížectví[editovat | editovat zdroj]

Slezsko (Dolní Slezsko)[editovat | editovat zdroj]

Historický velký znak Dolního Slezska
Historický velký znak Horního Slezska

Opolsko (Horní Slezsko)[editovat | editovat zdroj]

České Slezsko[editovat | editovat zdroj]

Jiná slezská knížectví[editovat | editovat zdroj]

Územní vývoj slezských knížectví[editovat | editovat zdroj]

Takto bylo Slezsko rozděleno v 17. století

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8.