Slezská knížectví
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Slezská knížectví Herzogtümer Schlesien (de) Księstwa śląskie (pl)
| |||||||
geografie
| |||||||
| obyvatelstvo | |||||||
národnostní složení:
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
mateřská
(nadřazená) země: |
|||||||
| státní útvary a území | |||||||
| |||||||
.svg)
Území Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci.
Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. se tato knížectví stala vazaly k Českému království, a zůstala součástí Koruny české až do roku 1742, kdy probíhaly slezské války a větší část Slezska byla zabrána Pruskem, které zdejší knížectví inkorporovalo do svého království (i když některá knížectví sehrála později jistou epizodní roli).
Obsah
Seznam slezských knížectví[editovat | editovat zdroj]
Slezsko (Dolní Slezsko)[editovat | editovat zdroj]
Bernštatské knížectví (Księstwo bierutowskie, Herzogtum Bernstadt)
Břežské knížectví (Księstwo Brzeskie, Herzogtum Brieg)
Falkenberské knížectví (Księstwo Niemodlińskie, Herzogtum Falkenberg)
Falkenbersko-střelecké knížectví (Księstwo Niemodlińsko-strzeleckie, Herzogtum Falkenberg-Strehlitz) – existovalo v letech 1382–1460
Hlohovské knížectví (Księstwo Głogówskie, Herzogtum Glogau)- Chojnovské knížectví (Księstwo Chojnówskie, Herzogtum Haynau) – existovalo v letech 1399-1453
- Javorské knížectví (Księstwo Jaworskie, Herzogtum Jauer)
- Krosenské knížectví (Księstwo Krosenskie, Herzogtum Crossen)
Lehnické knížectví (Księstwo Legnickie, Herzogtum Liegnitz)
Lemberské knížectví (Księstwo Lwóweckie, Herzogtum Löwenberg)- Lubínské knížectví (Księstwo Lubinskie, Herzogtum Lüben) – existovalo v letech 1348-1453
Minstrberské knížectví (Księstwo Ziębickie, Herzogtum Münsterberg)- Olavské knížectví (Księstwo Oławskie, Herzogtum Ohlau)
- Olešnické knížectví (Księstwo Oleśnickie, Herzogtum Oels)
- Stínavské knížectví (Księstwo ścinawskie, Herzogtum Steinau)
Svídnické knížectví (Księstwo Świdnickie, Herzogtum Schweidnitz)
Svídnicko-javorské knížectví (Księstwo Świdnicko-jaworskie, Herzogtum Schweidnitz-Jauer) – existovalo v letech 1290–1312- Šprotavské knížectví (Księstwo Szprotawskie, Herzogtum Sprottau) – existovalo v letech 1251-1397
- Volovské knížectví (Księstwo Wołowskie, Herzogtum Wohlau)
- Vratislavské knížectví (Księstwo Wrocławskie, Herzogtum Breslau)
Zaháňské knížectví (Księstwo Żagańskie, Herzogtum Sagan)
_COA.svg){kind=small}
Historický velký znak Dolního Slezska
Historický velký znak Horního Slezska
Opolsko (Horní Slezsko)[editovat | editovat zdroj]
Bytomské knížectví (Księstwo Bytomskie, Herzogtum Beuthen)
Grotkovské knížectví (Księstwo Grodkówskie, Herzogtum Grottkau) – de facto součást Nissko-grotkovského knížectví- Hlubčické knížectví (Księstwo Głubczyckie, Herzogtum Leobschütz)
Kozelské knížectví (Księstwo Kozielskie, Herzogtum Cosel)- Kozelsko-bytomské knížectví (Herzogtum Cosel und Beuthen) – existovalo v letech 1281–1355
Niské knížectví (Księstwo Nyskie, Fürstentum Neisse či Herzogtum Neisse) – existovalo v letech 1290-1368- Nissko-grotkovské knížectví (Księstwo Nysko-grodkówskie, Fürstentum Neisse und Herzogtum Grottkau či Herzogtum Neisse-Grottkau) – též nazývané Niské knížectví a Grotkovské vévodství, existovalo v letech 1368-1810
Opavské knížectví (Księstwo Opawskie, Herzogtum Troppau)
Opolské knížectví (Księstwo Opolskie, Herzogtum Oppeln)
Opolsko-ratibořské knížectví (Księstwo opolsko-raciborskie, Herzogtum Oppeln und Ratibor, Ducatus Opolien et Ratiboria) – existovalo v letech 1202–1281/82 a 1521–1742
Osvětimské knížectví (Księstwo Oświęcimskie, Herzogtum Auschwitz)
Prudnícké knížectví (Księstwo Prudnickie, Herzogtum Prudnik)
Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless)- Ratibořské knížectví (Księstwo Raciborskie, Herzogtum Ratibor)
Ratibořsko-opavské knížectví (Księstwo raciborsko-opawskie, Herzogtum Ratibor und Troppau, Ducatus Ratiboria et Oppaviensis) – existovalo v letech 1337–1377- Ratibořsko-krnovské knížectví (Księstwo raciborsko-karniowskie, Ducatus Ratiboria et Carnovia, Herzogtum Ratibor und Jägerndorf) – existovalo v letech 1377–1437
- Rybnické knížectví (Księstwo Rybnickie, Herzogtum Rybnik) – existovalo v letech 1437-1474
Střelecké knížectví (Księstwo Strzeleckie, Herzogtum Strehlitz)
Těšínské knížectví (Księstwo Cieszyńskie, Herzogtum Teschen)- Tošecké knížectví (Księstwo Toszeckie, Herzogtum Tost)
- Vladislavské knížectví (Księstwo Wodzisławskie, Herzogtum Loslau) – existovalo v letech 1464-1483
Zátorské knížectví (Księstwo Zatorskie, Herzogtum Zator)
.svg){kind=small}
České Slezsko[editovat | editovat zdroj]
- Opavské knížectví (Księstwo Opawskie, Herzogtum Troppau, Ducatus Oppaviensis) – existovalo v letech 1269–1337 a 1377–1918
Krnovské knížectví (Księstwo Karniowskie, Herzogtum Jägerndorf, Ducatus Carnovia) – existovalo v letech 1437–1474, 1523–1552 a 1613–1622- Bruntálské knížectví (Księstwo Bruntalskie, Herzogtum Freudenthal) – existovalo v letech 1377-1424, 1437-1452 a 1682-1684
Jiná slezská knížectví[editovat | editovat zdroj]
Bílské knížectví (Księstwo Bielskie, Herzogtum Bielitz) – existovalo v letech 1752–1849- Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless / Fürstentum Pleß) – existovalo v letech 1765–1921
Kladské hrabství (Hrabstwo kłodzkie, Grafschaft Glatz) – K území Slezska bylo roku 1742 v důsledku první slezské války připojeno Kladské hrabství. Protože však Kladsko nevzniklo rozdělením původního Slezska, ale oddělením od Čech, nebývá mezi slezská knížectví počítáno.
Seveřské knížectví (Księstwo Siewierskie, Herzogtum Sewerien, Ducatus Severiensis) – existovalo v letech 1177–1443
Územní vývoj slezských knížectví[editovat | editovat zdroj]
Takto bylo Slezsko rozděleno v 17. století
1172-1177
1177-1185
1185-1201
1201-1202
1206-1217
1217-1230
1241-1243
1243-1248
1248-1249
1249-1273
1273-1277
1277-1278
1278-1281
1281-1284
1284-1287
1287-1290
1290-1291
1294-1296
1296-1301
1306-1309
1309-1311
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAR, Přemysl. Lenní listiny z let 1271-1348 a integrace slezských vévodství do svazku Zemí Koruny české. In: DÁŇOVÁ, Helena; KLÍPA, Jan; STOLÁROVÁ, Lenka. Slezsko. Země Koruny české. Historie a kultura 1300-1700. Praha: Národní galerie, 2008. ISBN 978-80-7035-396-7. S. 103-113.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8.
