Vratislavské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vratislavské knížectví
Księstwo Wrocławskie
Herzogtum Breslau
Ducatus Wratislaviensis
 Polské království (1025–1385) 11381335/1742 Slezská knížectví 
Vratislavské biskupství 
Pruské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Polské království Polské království
slezská knížectvíslezská knížectví slezská knížectví (Dolní Slezsko)
České královstvíČeské království České království (od 1335)
vznik:
1138 – vznik Slezského knížectví
1177/1248 – vznik Vratislavského knížectví
zánik:
1335 – konec svébytného knížectví
1742 – definitivní zánik včleněním do Pruského království
státní útvary a území
předcházející:
Polské království (1025–1385) Polské království (1025–1385)
následující:
Slezská knížectví Slezská knížectví
Vratislavské biskupství Vratislavské biskupství
Pruské království Pruské království

Vratislavské knížectví (polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau, latinsky Ducatus Wratislaviensis), zkráceně Vratislavsko, původně Slezské knížectví (polsky Księstwo śląskie, německy Herzogtum Schlesien) byl středověký státní útvar (feudální monarchie) v oblasti historického území Slezska náležející zprvu k Polskému království. Vládli zde příslušníci slezské větve Piastovců, ale tato dynastie roku 1335 vymřela a Vratislavsko se stalo lénem českého krále jako tzv. bezprostřední knížectví. V roce 1742 zaniklo inkorporací do Pruského království.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Slezské knížectví[editovat | editovat zdroj]

Nedlouho po svém založení se původní rozlehlé knížectví založené polskými Piastovci rozdrobilo do početných malých slezských knížectví a samotné jádro tohoto původně jednotného celku s hlavním městem ve Vratislavi (polsky Wrocław) se vydělením z celoslezského údělu roku 1177 zmenšilo na Vratislavské knížectví, které se tak stalo jen jedním z mnoha slezských knížectví.

Vratislavské knížectví[editovat | editovat zdroj]

Zredukované Vratislavské knížectví vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století zaznamenáno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.

Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a v roce 1742 bylo začleněno do Pruského království.

Heraldika[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAR, Přemysl. Nieudana próba opanowania Księstwa wroclawskiego przez Wacława II w latach 1289-1290. In: DOBOSZ, Jósef; KUJAWIŃSKI, Jakub; MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsze polsko-czeskie forum młodych mediewistów. Poznań: Instytut Historii UAM, 2007. ISBN 978-83-89407-22-1. S. 201-210. (polsky)

Související články[editovat | editovat zdroj]