Jindřich II. Pobožný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich II. Pobožný
polský kníže-senior
Jindřich II. Pobožný na kresbě Jana Matejka
Jindřich II. Pobožný na kresbě Jana Matejka
Doba vlády 12381241
Narození 1196/1207
Úmrtí 9. dubna 1241
Lehnice
Pohřben , Kostel svatého Vincenta a svatého Jakuba ve Vratislavi
Předchůdce Jindřich I. Bradatý
Nástupce Konrád I. Mazovský
Manželky Anna Lehnická
Rod Piastovci
Otec Jindřich I. Bradatý
Matka Hedvika Slezská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich II. Pobožný (polsky Henryk II Pobożny; německy Heinrich II. von Schlesien); 1196/12079. dubna 1241) byl sjednotitel a vládce Polska a slezský kníže, třetí syn Jindřicha I. Bradatého a Hedviky Slezské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jindřich Pobožný na středověké iluminaci

Jindřich se stal nástupcem svého otce roku 1238 a stal se nejmocnějším z piastovských knížat.[1] Usiloval o sjednocení piastovských území a o titul polského krále. V pokračujících bojích s Vladislavem Odonicem (bojoval s ním již Jindřichův otec) roku 1239 získal další území ve Velkopolsku. Po Odoničově smrti 5. června 1239 mu připadl i zbytek Velkopolska s jeho metropolí Hnězdnem.[2] Podařilo se mu sjednotit Slezsko, Velkopolsko a Malopolsko.

V roce 1239 Jindřich podpořil papeže Řehoře IX. v pozdějším konfliktu s císařem Fridrichem II. Byl rovněž schopný chránit svá území před braniborskými markrabaty.

Bitva u Lehnice[editovat | editovat zdroj]

Bitva u Lehnice (dobová miniatura)
Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Lehnice.

Začátkem března 1241 vtrhli do Malopolska a Slezska Tataři. Brzy byly dobyty Sandoměř a Krakov. Další porážku utrpěli Poláci v bitvě u Chmielniku. Mongolové poté oblehli Vratislav, kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra, českého krále Václava I., který spěchal se svým vojskem na pomoc.

Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V bitvě u Lehnice byl Jindřich zabit, jeho tělo bylo mezi tisíci bezhlavých a zmasakrovaných mrtvých identifikováno jen podle jeho jedenácti prstů na noze.

Smrt Jindřicha Pobožného na Lehnickém poli způsobila, že rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly mnoho let zpustošené a vylidněné. Rozpadla se „monarchie slezských Jindřichů“ a ve Slezsku vznikla řada drobných knížectví. V důsledku slibného ekonomického rozvoje se tato země stále více orientovala na politicky konsolidovaný český stát. Jindřichova smrt zároveň neumožnila sjednocení Polska už v polovině třináctého století. Zůstala po něm vdova Anna a deset dětí. V paměti zůstal slezský, velkopolský a krakovský kníže jako ideální rytíř a křesťanský vládce, což jen podtrhlo lehnickou tragédii. Pohřben byl, spolu s ostatními padlými rytíři, v minoritském kostele sv. Vincenta a sv. Jakuba ve Vratislavi.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Jindřichovou manželkou byla česká princezna Anna, dcera Přemysla Otakara I. Sňatek se nejspíš uskutečnil mezi lety 1214-1218. Spolu pak měli pět synů a pět dcer:

  1. Gertruda (asi 1218/20 – 1247), manžel Boleslav I. Mazovský
  2. Konstancie (asi 1221 – asi 1257), manžel Kazimír I. Kujavský
  3. Boleslav II. Rogatka (asi 1220/25 – 1278).
  4. Měšek Lubušský (asi 1223/27 – 1242).
  5. Jindřich III. Bílý (1227/30 – 1266).
  6. Konrád I. Hlohovský (1228/31 – asi 1274).
  7. Alžběta (asi 1232 – 1265), manžel Přemysl I. Velkopolský
  8. Anežka (asi 1236 – po r. 1278), abatyše
  9. Vladislav Slezský (1237 – 1270)
  10. Hedvika (asi 1238/41 – 1318), abatyše

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedia Powszechna PWN Warsaw 1975 vol. III page 505
  2. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 40. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jindřich I. Bradatý
Znak z doby nástupu Polský kníže
Jindřich II. Pobožný
12381241
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Konrád Mazovský
Předchůdce:
Jindřich I. Bradatý
Znak z doby nástupu Kníže vratislavský
12381241
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich III. Bílý
Předchůdce:
Jindřich I. Bradatý (regent)
Znak z doby nástupu Kníže ratibořský
Jindřich II. (regent)
12381239
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Měšek II. Otylý