Boleslav I. Mazovský

Příbuzenstvo
otec	Konrád I. Mazovský
matka	Agafia Rurikovna
bratr	Kazimír I. Kujavský
bratr	Zemovít I. Mazovský
sestra	Eudoxie
sestra	Judita Mazovská
I. manželka	Gertruda Vratislavská
II. manželka	Anastázie z Belzy

Boleslav I. Mazovský
Narození	1208
Úmrtí	1248 (ve věku 39–40 let)
Potomci	Zemovít I. Mazovský
Otec	Konrád I. Mazovský
Matka	Agafia Rurikovna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslav I. Mazovský (polsky Boleslaw I Mazowiecki/ Sandomierski, 1210^? – 17. dubna 1248) byl kníže z rodu Piastovců. V letech 1229–1232 kníže sandoměřský. Od roku 1233 byl kníže severního Mazovska, od roku 1247 vládl v celém Mazovsku.

Mládí

Narodil se jako nejstarší syn Konráda I. Mazovského a jeho manželky Agafie Rurikovny. Už od dětství byl součástí politických projektů svého otce. Po atentátu na Boleslavova strýce Leška I. Bílého roku 1227 doprovázel svého otce do Malopolska na jednání o dědictví s Leškovou vdovou, Grzymislavou Kyjevskou. V letech 1227 – 1229 pak Boleslav vládl v pevnosti Dobřiň u řeky Visly. Roku 1229 se Konrádovi podařilo získat od Grzymisławy část Sandoměřska, kterou přenechal Boleslavovi. Dobřiň poté připadla mladšímu bratrovi Zemovítovi. V roce 1231 byl spolu s otcem a bratry v rozkolu s Řádem německých rytířů z Chelmnu.

Ztráta Sandoměřska

V témže roce po smrti Vladislava III. podporoval svého otce v dobytí Krakova. Rychlý a nečekaný útok Jindřicha Bradatého a Prusů na Mazovsko a Sandoměřsko nejenže překazil plány na dobytí Krakova, ale znamenalo to i ztrátu Sandoměřska. Jako kompenzaci obdržel roku 1233 Boleslav od otce část Mazovska, Sieradz. Kontrolu nad vojenskými záležitostmi a zahraniční politikou si však Konrád držel i nadále. V roce 1234 dostal Boleslav výměnou za oblasti Sieradz severní Mazovsko. Druhý bratr Kazimír obdržel Kujavsko. Toto rozdělení mělo být pouze dočasné a po Konrádově smrti mělo být spravedlivě rozděleno mezi všechny tři Konrádovi syny (Boleslava, Kazimíra a Zemovíta). Také v tomto případě přenechal synům kontrolu pouze nad domácí politikou, zahraniční věci řešil sám.

Smrt Konráda Mazovského

V následujících letech se Boleslav zapojil do politiky části Pruska a Ruska. V roce 1238 se také zúčastnil války proti knížeti Danielu Haličskému a litevskému vládci Mendogovi. Po smrti svého tchána Jindřicha II. Pobožného v bitvě u Lehnice roku 1241 Boleslav opět podpořil svého otce v boji o Krakov, kde Konrád do roku 1243 vládl. Dne 31. srpna 1247 Konrád zemřel a Boleslavovi se otevřely nové obzory. V otcově závěti získal většinu Mazovska, a proto čelil útoku svého bratra Kazimíra, který s nerovnoměrným rozdělením území nesouhlasil a zmocnil se území Sieradze a Lenčicka, která měla připadnout Zemovítovi. Už na jaře příštího roku Boleslav nečekaně zemřel. Všechna svá území odkázal nejmladšímu bratrovi Zemovítu Mazovskému.

Rodina

Boleslav I. Mazovský byl dvakrát ženatý. Poprvé v roce 1234 s Gertrudou Vratislavskou (1218/20 – 1244/47), dcerou Jindřicha II. Pobožného. Podruhé kolem roku 1248 s Anastázií z Belzy. Obě manželství zůstala bezdětná.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesław I mazowiecki na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav I. Mazovský na Wikimedia Commons