Konrád II. Znojemský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Konrád II. Znojemský

Konrád II. Znojemský († po 1161) byl synem Litolda Znojemského a Idy Babenberské, kníže znojemského údělu (1156 – asi 1161) z dynastie Přemyslovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Konrádova otce Litolda Vladislav I. na Znojemsko dosadil jeho bratrance a svého bratra zároveň, Soběslava (I.), kterému ale v roce 1123 toto území odebral a nastolil zde Konráda, tehdy ještě nezletilého. Dynastické rozpory mezi vládnoucími Přemyslovci a znojemskými údělnými knížaty vyvrcholily roku 1128 zajmutím Konráda II. Soběslavem I. pro spiknutí a uvězněním na hradě Grojči v Lužici. V roce 1134 Soběslav I. Konráda propustil a sjednal jeho sňatek s Marií Srbskou (dcerou Uroše I. a sestrou uherské královny Heleny), který se konal v červnu 1134.

V roce 1140 se českým knížetem stal Vladislav II., což bylo opět porušením nástupnického zákona, podle něhož měl na trůn jako nejstarší Přemyslovec nastoupit Konrád II. Znojemský.

Roku 1142 Konrád s podporou ostatních údělníků a některých českých předáků oblehl Prahu, ale Vladislav II. (vojensky podepřený bratrem Děpoltem I.) se obrátil o pomoc na římského krále Konráda III. Štaufského, svého nevlastního švagra. Před tímto vojskem se Konrád Znojemský stáhl. Údělnící se s Vladislavem v roce 1143 smířili, ovšem přepadli a málem zabili biskupa Jindřicha Zdíka za jeho podporu Vladislava. Konrád Znojemský pak musel načas uprchnout ke králi Konrádovi III. před Vladislavovým hněvem, který uspořádal trestnou výpravu na Znojmo. Jindřich Zdík byl za svou věrnost odměněn vynětím biskupských statků a jejich lidí z pravomoci údělníků.

V roce 1156 zemřel Vratislav Brněnský a Konrád se stal vládcem i brněnského údělu. Snad také podpořil Vladislava II. při tažení do Polska.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství s Marií Srbskou jsou známy tyto děti:

Hellicha z Wittelsbachu
Kazimír II. Spravedlivý

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]