V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Litold Znojemský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Litold Znojemský
Narození 11. století
Česko
Úmrtí 15. března 1112
Znojmo
Manžel(ka) Ida Babenberská
Děti Konrád II. Znojemský
Rodiče Konrád I. Brněnský a Virpirka z Tenglingu
Příbuzní Oldřich Brněnský (sourozenec)
Helena Znojemská a Konrád II. Ota[1] (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Konrád I. Brněnský
matka Virpirka z Tenglingu
manželka Ida Babenberská
syn Konrád II. Znojemský
bratr Oldřich Brněnský

Litold Znojemský († 15. březen 1112, též Litolt[2], v originále Lutold) byl druhý syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, moravský kníže (dux Moraviae) znojemského údělu (10921099 a 11011112)[3] z dynastie Přemyslovců. S manželkou Idou Babenberskou († 24. dubna neznámého roku) měl syna Konráda II.

Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení údělu. Starší bratr Oldřich získal Brněnsko, Litold Znojemsko. Roku 1099 Litold uprchl společně s bratrem Oldřichem do ciziny před Břetislavem II., jehož zájmy ohledně nástupnictví Bořivoje II. Oldřich jako nejstarší Přemyslovec ohrožoval.

Bořivoj, budoucí kníže, mezitím spravoval Moravu. Litold se snažil najít spojence v Rakousku, odkud pocházela jeho manželka, a z hradu Rakous podnikal útoky na jižní Moravu. Bořivoj ale nakonec Rakous dobyl a Litold musel znovu uprchnout.

V roce 1101 vpadl Litoldův bratr do Čech, k bitvě u Malína s novým knížetem Bořivojem ale nedošlo, čeští velmoži Oldřicha nepodpořili. Vojsko Litolda a Oldřicha složené z německých spojenců se rozprchlo. Bratři se ovšem mohli vrátit do svých údělů. Na zisk pražského knížecího stolce nejspíš rezignovali a snad proti Bořivojovi II. podporovali olomouckého údělníka Svatopluka.

Po Litoldově smrti v roce 1112 připadlo Znojemsko Oldřichovi, který ale bratra přežil jen o rok. Společně s bratrem založili roku 1101 benediktinský klášter v Třebíči, kterému věnovali okolní obce a vsi. Založení kláštera včetně výčtu darovaných vsí zmiňuje dodatek v Kosmově kronice zvaný Třebíčský apendix a dopsaný neznámým autorem.[4] Tento dokument je nejstarším důkazem středověkého osídlení oblasti a zmiňuje i vsi dnes již zaniklé.[5] V Třebíči jsou oba sourozenci pravděpodobně pohřbeni.

Jeho jméno nese Litoltova ulice v třebíčské části Horka-Domky.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. litolt. home.tiscali.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  3. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  4. Třebíč – klášter benediktinů. kralovskedilo.ktf.cuni.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  5. HORÁCKO, Mikroregion. Horácko - ekologický mikroregion. www.horacko.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  6. PSČ Třebíč Litoltova ulice. www.posty-psc.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]