Bořivoj II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bořivoj II.
Český kníže
Věnceslav Černý - Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Němec.
Věnceslav Černý - Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Němec.
Doba vlády I. 1100 - 1107
II. 1117 - 1120
Narození okolo 1064
Praha
Úmrtí 2. února 1124 (asi 60 let)
Uhersko
Pochován Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce I. Břetislav II.
II. Vladislav I.
Nástupce I. Svatopluk Olomoucký
II. Vladislav I.
Manželky Helbirga Babenberská (1100-1124)
Potomci Jaromír Jemnický
Spytihněv
Lupolt Olomoucký
Boleslav
Rejčka
Albrecht
Dynastie Přemyslovci
Otec Vratislav II.
Matka Svatava Polská

Bořivoj II. (okolo 1064 - 2. února 1124) byl český kníže v letech 11001107 a 11171120. Byl synem krále Vratislava II., pro kterého (a pro Jindřicha IV.) pomáhal společně s Wiprechtem z Grojče roku 1083 dobýt Řím. Také byl starším bratrem Vladislava I. a Soběslava I. a mladším (nevlastním) bratrem Břetislava II.

Břetislav II. a Bořivoj II.[editovat | editovat zdroj]

Břetislav II. na Velikonoce 1099 na dvorském sjezdu v Řezně označil svého mladšího bratra Bořivoje za svého dědice a nástupce, aniž byl předtím zvolen v kolokviích, a požádal Jindřicha IV., aby mu udělil Čechy v léno. Císař žádosti vyhověl.

Tento fakt ovšem odporoval stařešinskému řádu a stal se pro další léta zdrojem napětí v zemi a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. Již roku 1097 Břetislav zajal a uvěznil Oldřicha Brněnského, syna Konráda I. Brněnského a nejstaršího žijícího Přemyslovce, který si činil nároky na pražský stolec. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje. V letech 1099-1100 tak byl Bořivoj knížetem brněnského a znojemského údělu[1].

Břetislav II. zemřel v prosinci 1100 na následky atentátu v lesích u Zbečna. Jeho nemoudrým rozhodnutím o nástupnictví začínají vleklé boje o vládu v Čechách, i když z nich zpočátku vítězně vyšel Bořivoj II.

Bořivoj II. jako kníže[editovat | editovat zdroj]

Bořivojův denár

Situace se vyhrotila hned v roce 1101, kdy došlo k první válce o vládu nad českým knížectvím. Oldřich Brněnský vojensky vytáhl do Čech. Předtím si zajistil podporu císaře Jindřicha V., který ji však podmínil Oldřichovým uznáním v Praze. Hlavní město však Oldřicha nepodpořilo, vojenské tažení skončilo u Malína. Nakonec ale ustoupil i Bořivoj II. – Oldřichovi vrátil brněnský úděl, jeho bratrovi Litoldovi Znojemsko.

Roku 1103 se Bořivoj II. zapojil do bojů o trůn v Polsku, ve kterém mu pomáhal bratranec Svatopluk Olomoucký. Bořivoj získal 1000 hřiven od Boleslava III. Křivoústého, aby nepodnikal další útoky. O tuto sumu se ale kníže s bratrancem nerozdělil, díky čemuž došlo k ochlazení vztahů mezi dosavadními spojenci.

V roce 1105 Bořivoj podporoval císaře Jindřicha V. v Bavorsku. Toho využil Svatopluk Olomoucký a neúspěšně se pokusil dobýt Prahu. Pokus o převzetí moci mu vyšel až na druhý pokus roku 1107. Tehdy Svatopluk poslal k Bořivoji II. svého vyslance, který tvrdil, že přeběhl od Svatopluka na stranu Bořivoje. Pomluvil u knížete jeho přední rádce a spojence, že se prý sami spolčují se Svatoplukem. Bořivoj rázem ztratil oporu své moci, uprchl do Polska a poté do Říše, knížetem se stal Svatopluk.

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 7. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

Bořivoj se pokusil císaře uplatit a získat jeho podporu, ovšem Svatopluk nabídl větší sumu. Po zavraždění Svatopluka (1109) byl Bořivoj II. jedním ze tří kandidátů na post českého knížete (vedle Svatoplukova bratra Oty II. Olomouckého a svého bratra Vladislava). Vladislav získal podporu císaře Jindřicha V. Ten v lednu 1110 na setkání znepřátelených stran v Rokycanech potvrdil jeho vládu.

Bořivojův náhrobek ve svatovítské katedrále

Teprve roku 1117 postoupil kníže Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. Bořivoj II. odešel do Uher, kde o několik let později zemřel.

Rodina Bořivoje II.[editovat | editovat zdroj]

Od 18. října 1100 byl Bořivoj ženatý s Helbirgou (Gerbergou) Babenberskou, dcerou rakouského markraběte Leopolda II. Měli spolu zřejmě šest dětí: Jaromíra Jemnického († 1138), Spytihněva († 9.1. 1157), Lupolta Olomouckého († 1143), Boleslava (zmiňován 1146), Rejčku († 27.2. před 1124) a Albrechta († 7.4. před 1124).

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha : Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43-44.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Břetislav II.
Znak z doby nástupu Český kníže
Bořivoj II.
11001107
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Svatopluk Olomoucký
Předchůdce:
Vladislav I.
Znak z doby nástupu Český kníže
Bořivoj II.
11171120
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav I.