Raabs an der Thaya
| Raabs an der Thaya | |
 Hrad Raabs an der Thaya |
|
 znak |
|
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°50′53″ s. š., 15°29′35″ v. d. |
| Stát |  Rakousko |
 Raabs an der Thaya
|
|
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 695 (2016) |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 02846 |
| PSČ | 3820 |
| Označení vozidel | WT |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. V roce 2005 zde žilo 2 947 obyvatel.
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) v Dolním Rakousku na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.
Katastrální území[editovat | editovat zdroj]
- Alberndorf
- Eibenstein
- Grossau
- Koggendorf
- Kollmitzdörfl
- Liebnitz
- Lindau
- Luden
- Modsiedl
- Mostbach
- Neuriegers
- Niklasberg
- Nonndorf
- Oberndorf bei Raabs
- Oberndorf bei Weikertschlag
- Oberpfaffendorf
- Pommersdorf
- Primmersdorf
- Raabs an der Thaya
- Rabesreith
- Reith
- Rossa
- Schaditz
- Speisendorf
- Süßenbach
- Trabersdorf
- Unterpertholz
- Unterpfaffendorf
- Weikertschlag an der Thaya
- Wetzles
- Wilhelmshof
- Zabernreith
- Zemmendorf
- Ziernreith
Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".
Sousední obce[editovat | editovat zdroj]
 |
Písečné a Županovice | Dešná | Vratěnín | |
| Karlstein an der Thaya |  |
Drosendorf-Zissersdorf | ||
 Raabs an der Thaya  |
||||
 |
||||
| Groß-Siegharts[1] | Ludweis-Aigen[2] | Japons[3] |
Historie[editovat | editovat zdroj]
V jádru Dolních Rakous ležící místo má dějiny stejně proměnlivé jako jsou dějiny celého Rakouska. Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).[1].
V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.
Po první světové válce se majitel hradu dostal do úpadku a roku 1932 byl proto hrad Raabs an der Thaya vydražen. V sedmdesátých letech prošel areál hradu rozsáhlou obnovou.
Význam názvu Raabs v češtině[editovat | editovat zdroj]
Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na území "za Raabs" a přenesl se na podunajské rakouské vévodství. Díky tomu má čeština (a z ní slovenština) vlastní jedinečný termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z domácího Österreich, případně přes lat. Austria.[2]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.
Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
- Jemnice, Česko
- Reszel, Polsko
- MImo toho existuje přátelský vztah také s městem Třešť v České republice.
Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Stavby[editovat | editovat zdroj]
- Nad obcí se tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl odvozen český název pro Rakousko.
- V katastrálním území „Eibenstein“ je zřícenina hradu Eibenstein a farní kostel svatého Jiljího (Ägidia).
- V katastrálním území „Kollmitzdörf“ je rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, hradby a Klingermausoleum.
- V katastrálním území „Weikertschlag an der Thaya“ je v dřívější radnici zřízeno vlastivědné muzeum.
Dolnorakouská zemská výstava 2009[editovat | editovat zdroj]
Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll (* 1946) schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s českým městem Telč. Téma výstavy znělo "Rakouské Čechy rozděleny - odděleny – spojeny“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezi a hlavní tržiště. Rakousko se nazývá "české Rakousko", co se doslova překládá jako země za Raabsem, proto se pro místo nabízí název "pomezí".
Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raabs an der Thaya na německé Wikipedii.
- ↑ Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
- ↑ Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raabs an der Thaya ve Wikimedia Commons- Die Zřícenina Eibenstein u Raabsu v Dolních Rakousích
- Die Zřícenina Kollmitz u Raabsu v Dolních Rakousích
