Raabs an der Thaya
| Raabs an der Thaya | |
|---|---|
 Hrad Raabs an der Thaya | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°50′53″ s. š., 15°29′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 410 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
  Raabs an der Thaya | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 134,7 km² |
| Počet obyvatel | 2 651 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 19,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Telefonní předvolba | 02846 |
| PSČ | 3820 |
| Označení vozidel | WT |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem, na samém severu Rakouska. Leží v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. Skládá se ze 34 katastrálních území. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.
Území obce na severu hraničí s Českem (Jihočeský a Jihomoravský kraj), samotné městečko leží asi 7 km od hranic. Dále sousedí s obcemi Waldkirchen an der Thaya, Karlstein an der Thaya, Groß-Siegharts a Ludweis-Aigen z okresu Waidhofen/Thaya, a Japons a Drosendorf-Zissersdorf z okresu Horn.
Katastrální území[editovat | editovat zdroj]
hvězdičkou (*) označena území hraničící s Českem
- Alberndorf
- Eibenstein
- Grossau
- Koggendorf
- Kollmitzdörfl
- Liebnitz
- Lindau
- Luden*
- Modsiedl
- Mostbach
- Neuriegers*
- Niklasberg
- Nonndorf
- Oberndorf bei Raabs
- Oberndorf bei Weikertschlag
- Oberpfaffendorf
- Pommersdorf
- Primmersdorf
- Raabs an der Thaya
- Rabesreith
- Reith
- Rossa
- Schaditz*
- Speisendorf
- Süßenbach
- Trabersdorf
- Unterpertholz*
- Unterpfaffendorf
- Weikertschlag an der Thaya*
- Wetzles
- Wilhelmshof
- Zabernreith
- Zemmendorf
- Ziernreith*
Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".
Poloha vůči sousedním obcím[editovat | editovat zdroj]
|
Písečné, Županovice | Dešná | Vratěnín |
|
| Karlstein an der Thaya | 
|
Drosendorf-Zissersdorf | ||
 Raabs an der Thaya 
| ||||
| ||||
| Groß-Siegharts | Ludweis-Aigen | Japons |
Historie[editovat | editovat zdroj]
O významu Raabsu (Rakouse) coby pohraničního hradu rakouské marky svědčí už to, že jeho jméno se pro Čechy stalo inspirací pro název celé země.
Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).[2].
V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.
Po první světové válce se majitel hradu dostal do úpadku a roku 1932 byl proto hrad Raabs an der Thaya vydražen. V sedmdesátých letech prošel areál hradu rozsáhlou obnovou.
Význam názvu pro češtinu[editovat | editovat zdroj]
Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na území „za Raabs“ a přenesl se na podunajské rakouské vévodství. Díky tomu má čeština (a z ní slovenština) vlastní jedinečný termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z domácího Österreich, případně přes lat. Austria.[3]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Od poloviny 19. století až do 30. let 20. století počet obyvatel obce stagnoval na necelých 6 tisících (ty přesáhl jen roku 1900). Ještě před druhou světovou válkou a zejména pak po ní začal značně klesat, což souviselo s obecným vylidňováním rakouského venkova přilehlého k Československu, který se vznikem neprostupné Železné opony octl zcela na periferii. Pokles se nezastavil ani po otevření hranic v 90. letech, pouze zpomalil. (V rámci Raabsu ještě dlouho nevznikl žádný hraniční přechod a přilehlé české pohraničí je také velmi odlehlou, periferní oblastí negenerující mnoho příležitostí.) Dnes nemá Raabs ani poloviční populaci oproti předválečnému období.
| rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1923 | 1934 | 1939 | 1951 | 1961 | 1971 | 1981 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 5908 | 5980 | 5796 | 6039 | 5729 | 5913 | 5845 | 5531 | 5386 | 4576 | 4194 | 3748 | 3295 | 3114 | 2772 | 2644 |
| rozdíl | – | +1,2 % | –3,1 % | +4,2 % | –5,1 % | +3,2 % | –1,2 % | –5,4 % | –2,6 % | –15,0 % | –8,3 % | –10,6 % | –12,1 % | –5,5 % | –11,0 % | –4,6 % |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.
Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Stavby[editovat | editovat zdroj]
- Nad obcí se tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl odvozen český název pro Rakousko.
- V katastrálním území „Eibenstein“ je zřícenina hradu Eibenstein a farní kostel svatého Jiljího (Ägidia).
- V katastrálním území „Kollmitzdörf“ je rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, hradby a Klingermausoleum.
- V katastrálním území „Weikertschlag an der Thaya“ je v dřívější radnici zřízeno vlastivědné muzeum.
Dolnorakouská zemská výstava 2009[editovat | editovat zdroj]
Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s moravským městem Telčí. Téma výstavy znělo "RAKOUSKO. ČESKO.: rozděleni – odloučeni – spojeni“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezí a hlavní tržiště. Český název Rakouska je odvozen od názvu města (resp. hradu) a má znamenat „země za Raabsem“, proto byl Raabs ideálním místem pro téma hranic.
Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.
Raabs leží na státní silnici B30, vedoucí severním Rakouskem podél hranice s Českem. S ní se zde kříží zemské silnice L52 a L55. Dříve byl napojen i na železniční síť slepou tratí z Göpfritz/Wild přes Groß-Siegharts, která končila v dnešním průmyslovém areálu na jižním okraji města (Bahnstraße). Trať byla později pro nerentabilitu zrušena a přestavěna na cyklostezku.
Na staré silnici z Raabsu do moravské Jemnice (v Česku II/410) je hraniční přechod Hluboká/Schaditz, určený pro turistický provoz chodců, cyklistů a jezdců na koních. Během omezení přeshraničního pohybu na jaře 2021 byl přechod uzavřen.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raabs an der Thaya na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
- ↑ Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
- ↑ Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raabs an der Thaya na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Raabs v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Die Zřícenina Eibenstein Archivováno 10. 12. 2008 na Wayback Machine. u Raabsu v Dolních Rakousích
- Die Zřícenina Kollmitz u Raabsu v Dolních Rakousích
