Zemský hejtman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zemský hejtman (německy Landeshauptmann) je označení zemského představeného, dnes především předsedy vlády rakouských spolkových zemí a italské autonomní provincie Bolzano (Jižní Tyrolsko). Ve Vídni se obdobná funkce označuje jako starosta (Bürgermeister). V Česku toto označení používá ve své vnitřní organizaci politická strana Koruna Česká.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Označení zemských správců jako hejtmanů (capitaneus) přinesl do střední Evropy z Itálie Friedrich II. a v českém prostředí zdomácnělo již během 13. století. Prvním hejtmanem byl olomoucký biskup Bruno, kterého Přemysl Otakar II. jmenoval hejtmanem v nově nabytém Štýrsku. Za Václava II. se označení ujalo i na Moravě. Ve 14. století se k jejich správní funkci přidala i funkce finanční. Protože byli hejtmani vybíráni především z místní šlechty, stali se zástupci jak krále tak i stavů a přísahali tedy obvykle panovníkovi i zemi. Označení hejtman se v té době přeneslo i na fojty Horní a Dolní Lužice, Braniborska, Míšeňska a Durynska a rozšířilo se i do Slezska.[1]

Postupně nabýval hejtmanský úřad více stavovské povahy, zvláště na Moravě, kde mělo obsazení úřadu zemského hejtmana v důsledku trvalé nepřítomnosti krále nepřetržitý charakter. V Čechách naopak byli hejtmani jmenováni jen příležitostně, v jeden čas mohlo být pověřeno správou země i více osob. Počátkem 16. století hejtmanský úřad z Čech úplně mizí. Ve Slezsku se potom vyvinula instituce vrchního hejtmana příslušného pro všechna knížectví, některá knížectví však měla i hejtmany vlastní.[2]

Na Moravě se stal zemský hejtman na základě Obnoveného zřízení zemského opět královským úředníkem, po správních reformách 30. a 40. let 17. století předsedal Královskému tribunálu, novému nejvyššímu zeměpanskému správnímu úřadu na Moravě, zároveň však stál nadále v čele zemské stavovské obce, z jejíhož středu byl vybírán. Podobně byl reformován úřad vrchního hejtmana ve Slezsku, který stanul v čele kolektivního vládního orgánu – slezského vrchního úřadu.[3]

Po tereziánských reformách stanul moravský zemský hejtman v čele nově zřízeného gubernia, v čele stavovské obce stál z pozice předsedy zemského výboru. Po ústavních reformách v roce 1861 předsedal zemský hejtman moravskému zemskému sněmu a zůstal jím až do zániku monarchie.

Podobně jako na Moravě existovala v letech 1861-1918 funkce zemského hejtmana také v některých historických zemích Rakouska-Uherska, a to ve Slezsku, Bukovině, v Horním Rakousku, ve Štýrsku, Korutansku, Kraňsku, Salcbursku, ve Vorarlbersku, Tyrolsku a v Přímoří. Byl tak označován předseda zemského sněmu dotyčné země, který byl vybírán císařem z řad poslanců zemského sněmu.

V Českých zemích funkci zemského hejtmana oživila politická strana Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), která prosazuje návrat k zemskému zřízení a odráží to i ve své vnitřní organizaci, rozčleněné podle tří historických zemí (Čechy, Morava, Slezsko). Zemští hejtmani Koruny České jsou pak nejvyšší představitelé těchto tří zemských organizací strany.

Seznam rakouských zemských hejtmanů a autonomní provincie Bolzano[editovat | editovat zdroj]

Spolková země Jméno Politická strana
Vídeň Michael Häupl SPÖ
Burgenlandsko Hans Niessl SPÖ
Štýrsko Franz Voves SPÖ
Dolní Rakousy Johanna Miklová-Leitnerová ÖVP
Horní Rakousy Thomas Stelzer ÖVP
Korutany Peter Kaiser SPÖ
Solnohrad Wilfried Haslauer ÖVP
Tyrolsko Günther Platter ÖVP
Autonomní provincie Bolzano Arno Kompatscher SVP
Vorarlbersko Markus Wallner ÖVP

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAPRAS, Jan. Právní dějiny zemí Koruny české. Díl druhý, Dějiny státního zřízení. Část první, Doba předbělohorská. Praha : Unie, 1913. 540 s. Kapitola §28. Hejtmané zemští, s. 206-214. (cze)  
  2. KAPRAS, Jan. Právní dějiny zemí Koruny české. Díl druhý, Dějiny státního zřízení. Část první, Doba předbělohorská. Praha : Unie, 1913. 540 s. Kapitola §54. Místodržitelé a hejtmané zemští, s. 428-435. (cze)  
  3. KAPRAS, Jan. Právní dějiny zemí Koruny české. Díl druhý, Dějiny státního zřízení. Část druhá, Doba pobělohorská. Praha : Unie, 1920. 232 s. Kapitola §15. Královští a stavovští úředníci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s. 122-133. (cze)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]