Obnovené zřízení zemské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy)

Obnovené zřízení zemské je název pro historické zemské ústavy Čech (z 10. května 1627) a Moravy (z 10. května 1628).

Vydání a tisk[editovat | editovat zdroj]

Český král a moravský markrabě Ferdinand II. obě zemská zřízení oktrojoval, tj. vydal bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce a teorie o propadlých právech. Na závěrečné redakci zřízení se podíleli olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna a pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu.

První vytištěné exempláře českého zemského zřízení byly k dispozici koncem května 1627. Byly vydány německy (autentické znění) pod názvem Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb. Ačkoliv oficiálně Obnovené zřízení zemské stanovilo rovnost češtiny s němčinou, fakticky došlo k určení podřadné role češtině, o čemž svědčilo nedokončené vydávání úředního překladu (tisk zastaven u folia 135, litery F 1). České vydání je evidováno v Knihopisu pod číslem K02447 a odlišná verze K02447a.

Znalost zemského zřízení byla pro státní úřady nezbytná, proto vydání bylo provedeno ve vysokém nákladu a vznikala také celá řada rukopisných opisů (např. jen z nedokončeného českého vydání, kterému ve své době nebyla věnována velká pozornost, se dodnes dochovalo na čtyřicet tisků). Jeden z českých rukopisů daroval Česku ruský prezident Putin v listopadu 2017 v Soči do rukou prezidenta Zemana.[1] Podle tvrzení ruské strany a prezidentského mluvčí Jiřího Ovčáčka by se mělo jednat o cennější rukopis (mluvčí charakterizoval slovy: „Jde o jediné kompletní Obnovené zřízení zemské z roku 1627. Ve Strahovském klášteře je druhý exemplář, tomu ale chybí šest stran.“). Například Hedvika Kuchařová z knihovny Strahovského kláštera dodává „I kdyby se jednalo o originální rukopis, neměl by nijak výraznou cenu. Má sice historickou hodnotu, ale že by byla nějak obrovská jako u středověkých rukopisů, tak to nejspíš ne.“[2] Není možné vyloučit, že se jedná o jeden z mnoha českých opisů, které mají cenu ještě nižší. Není známá ani provenience rukopisu, podle sdělení mluvčího Ovčáčka ho Rusko získalo od německého sběratele.[2][3]

Hlavní ustanovení[editovat | editovat zdroj]

  • Místo dosavadního stavovství byl uzákoněn absolutismus.
  • Česká koruna vyhlášena za dědičnou (tedy nepřestala existovat) v habsburském rodě až do vymření mužského potomstva (posílena moc české královské – dvorské – kanceláře ve Vídni).
  • Duchovenstvo zaujalo první místo v zemském sněmu (za ním teprve stav panský, rytířský a královská města – ta měla na sněmu jen jeden hlas).
  • Katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích (ti, kteří se nechtěli „srovnat“ s panovníkem ve víře, museli se vystěhovat ze země, ovšem s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví buď po dobrém, nebo po zlém).
  • Jazyk německý byl zrovnoprávněn s českým (ve skutečnosti mu však byl nadřazen).[4]
  • Stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní.
  • Zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník (jemu byli také zodpovědní).
  • Ústní řízení nahrazeno písemným.

Obnovené zřízení zemské obsahovalo ustanovení státního, soukromého a trestního práva, předpisy týkající se soudního a deskového řádu, připojena byla Svatováclavská smlouva z roku 1517 a Narovnání o hory a kovy z roku 1534 (a z r. 1575). V roce 1640 (1650 na Moravě) bylo doplněno Královskými deklaratorii a novelami, sbírkou královských rezolucí, vysvětlení a nových ustanovení. Obnovené zřízení zemské právně utvrzovalo podřízení českých zemí habsburskému absolutismu. Jedná se o důležitý pramen českého státního práva.

Ustanovení obnoveného zřízení zemského se udržela až do roku 1848 (snahy české šlechty o podstatnou revizi a zmírnění OZZ během 1. pol. 18. století se nezdařily).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zeman se v Soči setkal s Putinem. Od vládce Kremlu dostal originál Obnoveného zřízení zemského [online]. Aktualne.cz, [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b PATROVSKÝ, Ondřej. Putinův dar Česku? I kdyby se jednalo o originální rukopis, neměl by výraznou cenu, míní historička. Lidovky.cz [online]. 2017-11-23 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online.  
  3. OPPELT, Robert. Hrad se chlubí originálem rukopisu od Putina. Je to opis, míní historici. iDNES.cz [online]. 2017-11-23 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online.  
  4. „Nový zákoník byl vytištěn německy, tisk český zůstal nedokončen nepochybně s cílem podpořit germanizační tendence a znemožnit široké veřejnosti přístup k novému zákoníku, jehož text se musel hluboce dotýkat politického sebevědomí obyvatel.“ (MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do r. 1945. Praha : Linde, 1999. ISBN 80-7201-167-7. S. 131.  )

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATĚJEK, František. Účinky Obnoveného zřízení zemského z roku 1628 na naše země. Vlastivědný věstník moravský. 1990, roč. 42, čís. 3, s. 327-336. ISSN 0323-2581.  

Digitalizované tisky[editovat | editovat zdroj]

  • Obnowené Práwo a Zřjzenj Zemské Dědjčného Králowstwj Cžeského. Praha : Jan Šuman, 1627. Dostupné online. S. [6], CXXXV [spr. CXXXIV]. (cze)  
  • Obnowené Práwo a Zřjzenj Zemské Dědjčného Králowstwj Cžeského. Praha : [s.n.], 1627. Dostupné online. (česky)  

Edice OZZ[editovat | editovat zdroj]

  • Obnovené právo a Zřízení zemské dědičného království Českého. Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Königreichs Böhmen. 1627. (ed. Jireček, Hermenegild). Praha, 1888. digitalizovaný text
  • Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Markgrafthums Mähren. Obnovené zřízení zemské dědičného markrabství moravského. 1628. (ed. Jireček, Hermenegild). Brno, 1890.