Strahovský klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Královská kanonie premonstrátů na Strahově
Mons Sion
CZ-Prag-kloster-strachov-petrin.jpg
Místo Praha 1 – Strahov
Zeměpisné souřadnice
Strahovský klášter
Red pog.png
Strahovský klášter
Strahovský klášter, Praha
Řád Premonstráti
Založení 1143
Představený Michael Josef Pojezdný
Znak kláštera COA monastery CZ Strahov.png

Strahovský klášter, plným názvem Královská kanonie premonstrátů na Strahově[1] (starým latinským označením Mons Sion[2]), je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1143, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také Památník národního písemnictví, součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak kláštera

lKlášter byl založen roku 1143 knížetem Vladislavem II. s chotí Gertrudou, pražským biskupem Janemolomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a dostal nové jméno Sion. Zdá se, že Jindřich Zdík se zde pokusil společně s pražským biskupem Janem vytvořit klášter řeholních kanovníků zřejmě inspirovaný kanovníky Božího hrobu. Po smrti biskupa Jana tyto snahy podporoval i jeho nástupce Ota a kníže Vladislav. Těžkosti řeholníků posléze vyřešil Jindřich Zdík žádostí na generální kapitulu premonstrátského řádu o nové osazení konventu.[3]

A protože bylo hodno, aby jako řízením Božím vzrůstala zbožnost řeholních mužů, aby tak, ba ještě více měla v něm vzrůstati řehole svatého života a klášterní dokonalosti, začal jsem v starostlivém rozjímání pátrati, odkud by se takové osoby pro to místo přízni Boží obstaraly. Protože se pak o steinfeldském klášteře rozšířila častá pověst a nás uvědomila, že jak pan probošt, tak všichni bratři pod řeholí svatého Augustina Pánu tam rytěřující i mezi vynikajícími muži toho řádu září jako světla na klenbě nebeské, zatoužil jsem, abych zasloužil dostat z jejich svaté a Bohu milé společnosti opata s konventem, poprosil jsme o ně pana probošta a obdržel jsem je a odevzdal jsem jim s pomocí Boží správu toho místa...
— Jindřich Zdík v zakládací listině kláštera [4]

Roku 1142 na Strahov přišli premonstrátští mniši z westfálského Steinfeldu.[5] Kamenný kostel a klášter byl pak vybudován ve druhé polovině 12. století, roku 1178 zde byl pohřben král Vladislav II. a po úpravách byl kostel podruhé vysvěcen roku 1182. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter různě přestavován. Po vyplenění v husitských válkách roku 1420 byl obnoven a výrazně přestavěn až v letech 16011605 (kostel) a 1614–1626. Roku 1613 byla také nově založena Opatská zahrada. Roku 1627 sem byly z Magdeburgu převezeny ostatky zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta (+1134) a 1648 klášter vyrabovalo švédské vojsko, které odvezlo i velkou část knihovny.[6]

Interiér baziliky

Barokní přestavbu vedli architekti Giovanni Domenico Orsi (16711674), který postavil také nový knihovní sál (dnešní Teologický), a Jan Baptista Mathey (budova opatství, po 1682). Po poškození kostela roku 1742 opravoval fasády Anselmo Lurago a koncem 18. století se na přestavbách průčelí Filosofického sálu knihovny podílel Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Roku 1950 byl klášter uzavřen a řeholníci z větší části deportováni do sběrných táborů. Při rekonstrukci pro účely Památníku národního písemnictví v letech 1950–1953 se ukázalo, že velké části původní románské stavby kostela i kláštera se zachovaly, a to až do výše prvního patra. V letech 1992–1993 byl klášter obnoven a v následujících letech opraven.[7]

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Strahov).
Bazilika

Původně románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 12. století byla goticky přestavována po požáru v roce 1258. Zároveň byla k severní boční lodi přistavěna kaple zasvěcená původně sv. Voršile, dnes sv. Norbertovi.

Další přestavba přišla po vyplenění basiliky husity a dlouhém chátrání až za opata Jana Lohelia v letech 1601–1605, kdy byla stržena příční loď a staré věže průčelí a postaveny nové. V renesančních úpravách pokračoval i jeho nástupce Kašpar z Questenberka, který v letech 16301631 nechal basiliku prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi pak nechal přistavět kapli Panny Marie Pasovské.

Současná barokní podoba basiliky je dílem italského architekta Anselma Luraga, který vedl přestavbu poté, co byla v roce 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy. Basilika byla důkladně opravena po roce 1993.[8]

Knihovna[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Strahovská knihovna.

Strahovská knihovna je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v ČR. Uchovává přes 200 tisíc knih, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři. Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, a spojovací chodby mezi nimi.

Teologický sál[editovat | editovat zdroj]

Teologický sál
Filosofický sál

Nejstarší část dnešní knihovny, tak zvaný Teologický sál, vznikl v letech 1671–1674 podle návrhu a pod vedením G. D. Orsiho. Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého jsou z let 1721–1727. V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible.

Kabinet kuriozit a spojovací chodba[editovat | editovat zdroj]

Obě spojovací chodby slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je tak zvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata apod.).

Filosofický sál[editovat | editovat zdroj]

Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 m sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. Vznikl úpravou původní sýpky v letech 17831785 s novým průčelím od I. J. Palliardiho a sochami Ignáce Františka Platzera. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat knihovní mobiliář z roku 1778 ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Nástropní fresky jsou od F. A. Maulbertsche z roku 1794 a znázorňují duchovní vývoj lidstva.

Obrazárna[editovat | editovat zdroj]

Strahovský klášter po staletí pečoval o vzdělanost a kulturu. Již v 18. století zde existovala hodnotná sbírka obrazů. Rok po svém zvolení strahovským opatem (1834) se Jeroným Josef Zeidler rozhodl pro vybudování obrazárny. Stalo se tak v souvislosti se zájmem o Růžencovou slavnost, stěžejní dílo Albrechta Dürera, jež bylo v té době v majetku kláštera. Do obrazárny bylo hned po zřízení umístěno na 400 obrazů. V průběhu dalších let byla získána řada významných děl a byl také pořízen katalog. V sedmdesátých letech 19. století čítala obrazárna přes tisíc položek. Sál se stovkami obrazů navštěvovaly ročně desítky, později stovky zájemců z celé Evropy. Přesto byla možnost zhlédnout sbírku omezena jejím umístěním v prostorách klauzury. Po násilném zrušení kláštera roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, nejhodnotnější části převzala pražská Národní galerie a další díla se většinou dostala do správy památkových objektů.

Společně s obnovení řeholního života byl v letech 1992–1993 fond obrazárny z větší části scelen, sbírka nyní obsahuje půldruhého tisíce maleb. Od roku 1993 je část kolekce poprvé veřejnosti prezentována ve stálé expozici, představující výběr části nejkvalitnějších obrazů z časového rozmezí 14. až 19. stol. Současná expozice je výběrem tematických celků, jež jsou ve strahovské sbírce obsaženy.

Současnost kláštera[editovat | editovat zdroj]

Vstup do kláštera
Strahovský klášter v noci

V současnosti je opatem Královské kanonie premonstrátů na Strahově Rmus. D. Michael Josef Pojezdný (zvolen původně ještě tajně v r. 1987). Ke kanonii patří celkem 75 řeholníků, žijících v klášteře samotném, nebo na farách po celé České republice a v části Slovenska.

Místa působení strahovských premonstrátů v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Arcidiecéze pražská
  • klášter a farnost Praha Strahov
  • farnost Praha-Nebušice
  • farnost Praha-Vinohrady
  • farnost Praha-Košíře
  • farnost Praha-Řepy
  • farnost Praha-Střešovice
  • farnost Říčany u Prahy
Diecéze litoměřická
Diecéze českobudějovická
  • farnost Bechyně
  • farnost Horní Planá
  • řeholní dům a farnost Milevsko
  • farnost Světlík
Diecéze brněnská
Arcidiecéze Olomoucká
  • řeholní dům a farnost Svatý Kopeček u Olomouce
Diecéze Ostrava-Opava
Arcidiecéze bratislavská (Slovensko)
  • farnost Holíč
Diecéze nitranská (Slovensko)
  • farnost Vráble

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Strahovský klášter [online]. Královská kanonie premonstrátů na Strahově, [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  2. Premonstráti v Čechách a na Moravě [online]. Svatý kopeček, [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  3. SOMMER, Petr; ŽEMLIČKA, Josef; MAŠEK, Michal, a kol. Vladislav II. Druhý král z Přemyslova rodu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 264 s. ISBN 978-80-7106-512-8. S. 15.  
  4. Vladislav II., str. 15
  5. www.strahovskyklaster.cz
  6. P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy IV. Praha 2000, str. 114.
  7. P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Str. 348–360.
  8. P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Str. 112–124.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Praha 16. Popis města – Strahov. Sv. 20, str. 411n.
  • P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Praha: Academia 2000.
  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O premonstrátském klášteře na Strahově, s. 152-155.  
  • ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha : Kober, 1868. Dostupné online. - kapitola Klášter na Strahově.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]