Franz Anton Maulbertsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Franz Anton Maulbertsch
Franz Anton Maulbertsch by M J Schmidt.jpg
Narození 7. června 1724
Langenargen
Úmrtí 8. srpna 1796 (ve věku 72 let) nebo 7. srpna 1796 (ve věku 72 let)
Vídeň
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Anton Maulbertsch (7. června 17248. srpna 1796) byl rakouský malíř a rytec, který patřil k významným představitelům rokoka nebo pozdního baroka ve střední Evropě. V závěru svého života se přikláněl ke klasicismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Langenargenu u Bodamského jezera. Jeho otec Anton Maulbertsch byl rovněž malíř, od něj se Franz Anton naučil základům svého řemesla. Později studoval malířství na Vídeňské akademii mj. u Paula Trogera. V roce 1750 získal jeho obraz první cenu v soutěži Akademie.

V Kroměříži je zaznamenán s chotí Barborou dne 8.8.1759 při křtu Antonína Františka[1] syna sochaře Františka Hirnleho.[2] Roku 1759 se stal členem Vídeňské akademie, od roku 1770 zasedal v její radě. V roce 1788 se stal rovněž členem Berlínské akademie. Oženil se dvakrát, podruhé v roce 1780, a měl jednoho syna Antona Jakoba. Zemřel ve Vídni.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Maulbertsch maloval hlavně fresky, ale také oltářní obrazy a byl i vynikajícím kreslířem a grafikem, jeho dílo se vyznačuje výraznými barvami. Na zakázkách nepracoval sám, měl celou řadu žáků a spolupracovníků, patřili k nim např. Johann Wenzel Bergl, Felix Ivo Leicher, Josef Winterhalder ml., Andreas Brugger, Johann Angst, František Antonín Šebesta-Sebastini, Mathias Bronnemayer a jiní. Úzce spolupracoval i se sochařem Ondřejem Schweiglem. Působil v celé rakouské monarchii; jeho díla lze najít v dnešním Rakousku, Maďarsku i Česku.

Morava a Čechy[editovat | editovat zdroj]

Zvěstování, kostel Nejsvětější Trojice, Brno-Královo Pole (kol. 1769)
  • iluzivní nástěnná výmalba a nástropní fresky s výjevy ze života sv. Jana Křtitele v piaristickém kostele sv. Jana Křtitele v Mikulově (1759)
  • fresková výzdoba Manského sálu v arcibiskupském zámku v Kroměříži na téma historie biskupského manského zřízení (1759)
  • zaniklé fresky v letním refektáři a Alegorie pokroků lidského ducha v knihovně v klášteře v Louce u Znojma (polovina 60. let)
  • nástropní malby a oltářní obrazy v kostele v Milfroni (dnes Dyje (okres Znojmo) u Znojma (1774)
  • dekorace interiéru kostela Řádu křižovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma
  • stropní freska v zámecké kapli na zámku v Jaroslavicích
  • nástropní fresky v kostele Navštívení Panny Marie v Lechovicích u Znojma
  • soubor oltářních obrazů v cisterciáckém klášteře v Předklášteří u Tišnova (1766–67)
  • oltářní obraz Kristus se zjevuje nevěřícímu Tomášovi (1764) v kostele sv. Tomáše v Brně
  • částečně dochované fresky vztahující se životu kartuziánského řádu v bývalé kapitulní síni, dnešní kapli Zvěstování Panny Marie, šest fresek s biblickými výjevy s anděly v bývalé sakristii – dnešní kapli Andělů – a nástropní freska Nejsvětější Trojice v tzv. Švédské kapli v kartuziánském kostele v Brně-Králově Poli (kolem roku 1769)
  • oltářní obrazy svaté Rodiny, svatého Františka Serafinského a čtrnácti pomocníků v kostele ve Vranově u Brna (1777)
  • oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie v premonstrátském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích (1782)
  • oltářní obraz Nalezení svatého Kříže v Doubravníku (1784)
  • nástropní freska Působení Boží moudrosti v dějinách lidstva ve Filozofickém sále premontrátského kláštera v Praze na Strahově (1794) – téměř totožné dílo zhotovil v knihovně Louckého kláštera, který byl zrušen a knihovna byla přenesena do Prahy

Moravská galerie v Brně vlastní jeho obrazy Diana a Callisto (1759), Únos (1759), Kázání sv. Jana Křtitele (1767) a skici k freskám Nalezení svatého Kříže a Přemysl Otakar II. a biskup Bruno.

Rakousko[editovat | editovat zdroj]

  • olejomalba Vítězství pravdy nad časem v zámku Kirchstetten (1751)
  • fresky v piaristickém kostele Maria Treu ve Vídni (1752)
  • fresky na zámcích Ebenfurth a Halbturn
  • oltářní obraz a nástropní freska v poutním kostele Maria Heil der Kranken v Heiligenkreuz-Gutenbrunn v Herzogenburgu
  • freska v Hundsturmer Kapelle ve Vídni
  • fresky ve farním kostele v Sümegu
  • oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namalovaný pro Altmünsterský klášter v Mohuči, dnes se nachází v kostele sv. Quintina (1758)
  • nástropní freska Ježíšův křest v aule staré univerzity ve Vídni (1767)
  • nástropní freska Velkém sále v Hofburgu v Innsbrucku na téma spojení habsburského a lotrinského domu (1772)

Rakouská galerie Belvedere vlastní jeho obrazy Svatá Rodina, Nanebevzetí Panny Marie, Vítězství sv. Jakuba v Compostele a Jupiter a Antiope.

Maďarsko[editovat | editovat zdroj]

  • fresky Visitatio Mariae et Triumphus Trinitatis v katedrále ve Vácu
  • deskový obraz v kostele v Bicske
  • fresky ve slavnostním sále a na stropě kaple v arcibiskupském paláci v Kalocsi
  • fresky znázorňující život Panny Marie v karmelitánském kostele v Székesfehérváru
  • fresky ve farním kostele v Pápě
  • fresky v katedrále v Rábu
  • návrh fresek pro katedrálu v Szombathely, po jeho smrti byl dílem pověřen jeho žák Josef Winterhalder ml.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PREISS, Pavel: Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému; Praha, 2007 456 stran ISBN 978–80–86138–99–2
  • ŠEREFISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela: Ve jménu moudrosti. Ikonografie barokních knihoven na Moravě v 18. století; Praha, 2018 501 stran ISBN 978–80–7422–663–2
  • HUSSLEIN-ARCO, Agnes; KRAPF, Michael. Franz Anton Maulbertsch: ein Mann von Genie. Wien: Belvedere, 2009. 143 s. ISBN 9783901508714. 
  • FRODL, Gerbert; KRAPF, Michael; HABERDITZL, Franz Martin. Franz Anton Maulbertsch 1724-1796. Wien: Christian Brandstätter, 2006. 431 s. ISBN 3-902510-37-4. 
  • KRSEK, Ivo. František Antonín Maulbertsch (1724-1796). Praha: Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1974. 12 s. 
  • MÖSENEDER, Karl. Franz Anton Maulbertsch: Auklärung in der barocken Deckenmalerei. Wien: Böhlau, 1993. 266 s. ISBN 3-205-98002-6. 
  • kolektiv autorů. Brána vědění: Filozofický sál Strahovské knihovny. Praha: Gema Art, 2010. 99 s. ISBN 978-80-904575-0-8. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]