František Ondřej Hirnle
| František Ondřej Hirnle | |
|---|---|
| Narození | 4. prosince 1726 Praha  České království |
| Úmrtí | 25. května 1773 (ve věku 46 let) Kroměříž  Moravské markrabství |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | sochař, štuk, štukatérství a štukatér |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Ondřej Hirnle (též Hienrle) (pokřtěn 4. prosince 1726 Praha – 25. května 1773[1] Kroměříž) byl český sochař a štukatér.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jeho otcem byl sochař Karel Josef Hiernle.[2] Absolvoval vídeňskou Akademii výtvarných umění u Balthasara Ferdinanda Molla. Od roku 1758 působil v Kroměříži, kde si založil dílnu.[3] V roce 1759 se mu v Kroměříži narodil syn Antonín František,[4] jehož kmotrem se stal malíř Franz Anton Maulbertsch a v roce 1760 dcera Eva Františka (Barbora Karolína škrtnuto),[5] které byl za kmotra další malíř Karel Adolph z Freenthalu (1715-1771). V roce 1768 zakoupil od manželů Maiti (původem italská rodina městských kominíků) dům číslo 143 na Riegerově náměstí (dnešní č.p. 140/51 - nemovitá Kulturní památka České republiky[6] s číslem 30382/7-6009). Zemřel v roce 1773, vdova Emerentiana jej přežila o mnoho let a teprve v roce 1800 dům prodala.[7]
Tvorba[editovat | editovat zdroj]
Tvořil v rokokovém stylu.[8] Jeho tvorba je typická štíhlými, protáhlými postavami, která mají menší hlavy a dlouhé krky. Sochy působí nepřítomným výrazem a jsou bez emocí.[3]
- Náhrobek olomouckého biskupa Leopolda Egkha v kroměřížském kostele svatého Mořice z roku 1764.
- Kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku – výzdoba pro hlavní oltář a kazatelnu, 6 retabul pro boční oltáře a oltářní figurální plastiky
- Kostel svatého Jana Nepomuckého (Prostějov) – řezbářské práce
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) – hlavní oltář
- Manský sál (Kroměříž) v II. patře Arcibiskupského zámku v Kroměříži – výzdoba
- Sochy, štuky a oltáře v zámecké kapli sv. Šebestiána v Kroměříži
- Letní rezidence Kroměříž – štuková výzdoba
- Kostel svatého Františka Xaverského (Uherské Hradiště) – sochy svaté Uršuly a svaté Kateřiny Sienské v kapli sv. Anny[3]
- Socha svatého Vendelína na Velehradě[9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Náhrobek biskupa Egkha kroměřížském kostele svatého Mořice -
Oltář sv. Augustina v kostele Nejsvětější Trojice ve Fulneku -
Oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži -
Socha svatého Vendelína na Velehradě
_%E2%80%93_idt-002.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o úmrtí
- ↑ František Ondřej Hirnle [online]. Archiv výtvarného umění, 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c NECKAŘOVÁ, Miroslava. Oltáře kostela sv. Jakuba Většího v Kostelci na Hané. , 2012 [cit. 2015-10-27]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D.. s. 8-. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž), sign. 7945, folium 308.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž), sign. 7945, folium 321.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-25]. Identifikátor záznamu 141823 : Měšťanský dům Hirnlův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Hiernle František Ondřej, s. 125.
- ↑ Socha svatého Vendelína na Velehradě
