Arcibiskupský zámek Kroměříž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Účel stavby
veřejně přístupná památka, sídlo Národního památkového ústavu
Základní informace
Sloh baroko
Výstavba zámek z roku 1512
Přestavba do současné podoby v polovině 17. století
Stavitel Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Další majitel olomoučtí biskupové a arcibiskupové
Současný majitel Česká republika, sbírky jsou majetkem Arcibiskupství olomouckého.
Poloha
Adresa Kroměříž, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 11794/7-6010 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek se zahradami v Kroměříži
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát ČeskoČesko Česko
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iv
Odkaz 860 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1998 (22. zasedání)
Rejstřík památek 11794/7-6010 (PkMnMISSezObr)

Arcibiskupský zámek postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou nejvýznamnějšími památkami Kroměříže a patří ke klenotům Moravy. V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky. V roce 1998 byl slavnostně zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.[1]

Historie[2][editovat | editovat zdroj]

Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na  Moravě, byl majetkem olomouckých biskupů a  arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. (1104 – 1126), od té doby byla majetkem biskupství (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburgu (1245 - 1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a  na  místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurzo (1496 – 1554) přestavěn na renesanční zámek.

Pohromou pro město i zámek se stala Třicetiletá válka, roku 1643  byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu- Castelkorna (1665 – 1694), na základě projektů císařských dvorních architektů F. LucchesehoG. P. Tencally byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a  interiéry zámku. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže (věž zapálila ustupující německá vojska v posledních dnech II. světové války).

Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Obě patra, věž a sala terrena jsou přístupné veřejnosti.

Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.

Na zámku sídlí Národní památkový ústav, územní správa památkových objektů v Kroměříži. Zdejší sbírky jsou v majetku Arcibiskupství olomouckého a jejich odborným správcem je Arcidiecézní muzeum Olomouc.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Arcibiskupský zámek z Podzámecké zahrady

Barokní zámek je příkladem mimořádné architektury. K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Věž[editovat | editovat zdroj]

Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž - pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru,v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci druhé světové války věž zapálili němečtí vojáci, avšak obětavostí Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947 – 1948 zrekonstruována do dnešní podoby.

Věž Arcibiskupského zámku.

Interiéry[2][editovat | editovat zdroj]

Sněmovní sál[editovat | editovat zdroj]

Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve střední Evropě.[3] Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) rakouských národů z roku 1848. Tento sněm začal původně 22. července 1848 ve Vídni, ale 7. října 1848 byl kvůli eskalaci událostí revoluce v Rakouském císařství přerušen a přesunut do Kroměříže.

Sněmovní sál neboli Velká jídelna je jedním z  nejkrásnějších a  největších sálů na zámku. Impozantní sál značných rozměrů, vyzdobený nástropními olejomalbami a 22 lustry sloužil původně jako hlavní slavnostní sál a jídelna, avšak v letech 1848  - 49  proslul jako dějiště konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) – proto bylo v  sále zbudováno dřevěné stupňovité podium pro jednání poslanců. Jeho interiér patří k  nejkrásnějším rokokovým interiérům ve  střední Evropě a často je využíván při filmovém natáčení.

Malá jídelna[editovat | editovat zdroj]

Sloužila k  slavnostním jídlům v  menší společnosti. Stoly, komody i sedací nábytek, jimiž je vybavena, vznikly v druhé polovině 18. století. Stěny  pokrývá paneláž 111 obrazů se zvířecímí, biblickými i mytologickými náměty.

Trůnní sál[editovat | editovat zdroj]

V tomto sále s ornamentální štukovou výzdobou stropů a obrazovou paneláží na stěnách přijímali olomoučtí arcibiskupové vzácnější a významnější návštěvy. Do 60. let 20.  století zde umístěn originál italského renesančního malíře Tiziana "Apollo a  Marsyas", jedno z  nejcennějších děl na území České republiky, v současné době vystavené v  zámecké obrazárně.

Poradní sál[editovat | editovat zdroj]

Název připomíná události roku 1848, kdy na zámku zasedal Ústavodárný říšský sněm. Během zasedání sněmu se v tomto pokoji scházel klub slovanských poslanců k  poradám. Sál s nábytkem v novobarokním stylu je zároveň portrétní galerií nejvýznamnějších olomouckých biskupů a  arcibiskupů.

Carský pokoj[editovat | editovat zdroj]

Sál byl vybaven na památku setkání Cara Alexandra III. a rakouského císaře Františka Josefa I. v roce 1885.

Manský sál[editovat | editovat zdroj]

Sloužil k  reprezentaci světské moci olomouckých biskupů a byl místem pro konání manských sněmů a soudů, což připomínají tři manské truhlice v interiéru. Výzdoba sálu patří k z uměleckého hlediska nejhodnotnějším. Stěny jsou obloženy umělým mramorem se zlacenými rokokovými řezbami.

Sala terrena[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v přízemí zahradního křídla zámku, zajišťovala přechod ze zámku do Podzámecké zahrady a sloužila k pořádání hudebních a divadelních produkcí. Zatímco vyšší patra zámku prošla různými stavebními úpravami, sala terrena si uchovala původní podobu z konce 17. století. Skládá se ze tří velkých sálů upravených podle projektů Giovanniho Pietra Tencally se sochařskou a štukovou výzdobou Jeana Baptista Dusarta, freskami na stropech od významného italského malíře Paola Antonia Paganiho[4], a dvěma umělými jeskyněmi po stranách (tzv. grotty). Nechybí umělé krápníky, ornamenty z mušlí a lastur, a fontánka uprostřed.

Sbírky[2][editovat | editovat zdroj]

Obrazárna[editovat | editovat zdroj]

Obrazárna zámku Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice. Část obrazů je vystavena v historických sálech zámku a zbytek tvoří samostatný prohlídkový okruh zámku. Jádro jedinečné obrazové sbírky tvoří kolekce obrazů zakoupená biskupem Karlem Liechtensteinem Kastelkornem v 2. polovině 17. století. Na konci 90. let byla provedena rozsáhlá reinstalace arcibiskupské obrazárny v duchu nejnovějších zásad a trendů galerijní praxe. Nově instalovanou obrazárnu doprovodil dosud nejucelenější katalog z roku 1998. Celkový počet obrazů na zámku je 538.

Mezi nejvýznamnější díla patří:

Tizian VecellioApollon a Marsyas, gotický cyklus Mistra kroměřížského mariánského oltáře, Lucas Cranach st. – Stětí sv. Kateřiny a Stětí sv. Jana Křtitele, Paolo VeroneseJedenáct apoštolů, Jan I BrueghelSelská rvačka, Annibale Carracci – Latona proměňuje sedláky v žáby, Luca Giordano – Tři Marie u Kristova hrobu, Anthonis van DyckPortrét anglického krále Karla I. a jeho manželky Henrietty MariePortrét muže s rukavicemi ad.

V roce 2011 byl z podnětu prof. Ivo Hlobila na půdě zámku znovuobjeven velkoformátový obraz Zavraždění svatého Václava vídeňského malíře Antona Pettera namalovaný v roce 1844, který zachycuje moment zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem. Se svými rozměry 8,5 na 5,1 metru se řadí k největším obrazům v České republice.

Hudební archiv[editovat | editovat zdroj]

Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlá a svým významem ojedinělá sbírka hudebnin. Obsahuje díla J. A. Vejvanovského, A. M. z Otradovic, H. I. F. Bibera, J. H. Schmelzera, A. Pogliettiho, J. Haydna, W. A. Mozarta, Ludwiga van Beethovenaa dalších.

Zámecká knihovna[editovat | editovat zdroj]

Zámecká knihovna patří k významným světovým historickým knižním fondům. V knihovně je i uloženjedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích. Nejstarší památkou je Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense) – Kodex Sacramentale z 2. pol. 9. století, Francouzsko-burgundská bible z 13. století, Kutnohorská bible Martina z  Tišnova z konce 15. století, korány ze 16. století atd. Unikátní sbírka čítá 88 787 položek.

Sbírka mincí a medailí[editovat | editovat zdroj]

Sbírka je nejvýznamnější numismatickým souborem na našem území a zároveň přední sbírka církevních ražeb na světě (svým rozsahem, výběrem a uměleckou hodnotou). Byla postupně budována od 2. poloviny 17. století, počínajíc biskupem Karlem II. z Liechtštejnu - Kastelkornu, který odkázal svou kolekci biskupství. V  darech dále pokračovali i další biskupové a arcibiskupové. V polovině 19. století olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenberka vyčlenil dostatečné finanční prostředky na nákup vybraných mincí a medailí a také stanovil jasnou akviziční politiku, čímž zásadně povýšil její význam a hodnotu. Sbírka je považována za jednu z největších svého druhu v celé Evropě. Její celkový stav čítá 10 167 mincí a medailí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WORLD HERITAGE LIST Kromeríz (Czech Republic) No 860 [online]. Unesco. Dostupné online.  
  2. a b c WWW.PROFESIONALITA.CZ, Galileo Corporation s.r.o. -. www.zamek-kromeriz.cz [online]. www.zamek-kromeriz.cz, [cit. 2016-02-13]. Dostupné online.  
  3. Oficiální stránky Arcibiskupského zámku, sněmovní sál
  4. Informace k výstavě kreseb Paola Paganiho

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • České památky UNESCO, Fragment,2008
  • Radovan Lipus: Šumná města (třetí kniha), nakl. Druhé město, 2008
  • Milena Blažková: 12 pokladů Čech a Moravy, Albatros, 2008
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž : Obecní rada, 1913. 544 s.  
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Národní výbor, 1947. 1072 s.  
  • Zatloukal, Ondřej a kol.: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, průvodce. Kroměříž: Národní památkový ústav a Muzeum umění Olomouc. 2011. 221 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]