Arcibiskupský zámek Kroměříž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Účel stavby
veřejně přístupná památka, sídlo Národního památkového ústavu
Základní informace
Sloh baroko
Výstavba zámek z roku 1512
Přestavba do současné podoby v polovině 17. století
Stavitel Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Další majitel olomoučtí biskupové a arcibiskupové
Současný majitel Česká republika, sbírky jsou majetkem Arcibiskupství olomouckého.
Poloha
Adresa Kroměříž, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°18′1″ s. š., 17°23′35″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek se zahradami v Kroměříži
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát Česko Česko
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iv
Odkaz 860 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1998 (22. zasedání)

Arcibiskupský zámek postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou nejvýznamnějšími památkami Kroměříže a patří ke klenotům Moravy. V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky. V roce 1998 byl slavnostně zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.[1]

Historie[2][editovat | editovat zdroj]

Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na  Moravě, byl majetkem olomouckých biskupů a  arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. (1104 – 1126), od té doby byla majetkem biskupství (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburgu (1245 - 1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a  na  místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurzo (1496 – 1554) přestavěn na renesanční zámek.

Pohromou pro město i zámek se stala Třicetiletá válka, roku 1643  byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu- Castelkorna (1665 – 1694), na základě projektů císařských dvorních architektů F. Lucheseho a Giovanni Pietro Tencally byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a  interiéry zámku. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže (věž zapálila ustupující německá vojska v posledních dnech II. světové války).

Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Obě patra, věž a sala terrena jsou přístupné veřejnosti.

Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.

Na zámku sídlí Národní památkový ústav, územní správa památkových objektů v Kroměříži, který jej, spolu s oběma zahradami, spravuje. Zdejší sbírky jsou v majetku Arcibiskupství olomouckého a jejich odborným správcem je Arcidiecézní muzeum Olomouc.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Arcibiskupský zámek z Podzámecké zahrady

Barokní zámek je příkladem mimořádné architektury. K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Věž[editovat | editovat zdroj]

Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž - pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru,v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci druhé světové války věž zapálili němečtí vojáci, avšak obětavostí Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947 – 1948 zrekonstruována do dnešní podoby.

Věž Arcibiskupského zámku.

Interiéry[2][editovat | editovat zdroj]

Sněmovní sál[editovat | editovat zdroj]

Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve střední Evropě.[3] Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) rakouských národů z roku 1848. Tento sněm začal původně 22. července 1848 ve Vídni, ale 7. října 1848 byl kvůli eskalaci událostí revoluce v Rakouském císařství přerušen a přesunut do Kroměříže.

Sněmovní sál neboli Velká jídelna je jedním z  nejkrásnějších a  největších sálů na zámku. Impozantní sál značných rozměrů, vyzdobený nástropními olejomalbami a 22 lustry sloužil původně jako hlavní slavnostní sál a jídelna, avšak v letech 1848  - 49  proslul jako dějiště konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) – proto bylo v  sále zbudováno dřevěné stupňovité podium pro jednání poslanců. Jeho interiér patří k  nejkrásnějším rokokovým interiérům ve  střední Evropě a často je využíván při filmovém natáčení.

Malá jídelna[editovat | editovat zdroj]

Sloužila k  slavnostním jídlům v  menší společnosti. Stoly, komody i sedací nábytek, jimiž je vybavena, vznikly v druhé polovině 18. století. Stěny  pokrývá paneláž 111 obrazů se zvířecímí, biblickými i mytologickými náměty.

Trůnní sál[editovat | editovat zdroj]

V tomto sále s ornamentální štukovou výzdobou stropů a obrazovou paneláží na stěnách přijímali olomoučtí arcibiskupové vzácnější a významnější návštěvy. Do 60. let 20.  století zde umístěn originál italského renesančního malíře Tiziana "Apollo a  Marsyas", jedno z  nejcennějších děl na území České republiky, v současné době vystavené v  zámecké obrazárně.

Poradní sál[editovat | editovat zdroj]

Název připomíná události roku 1848, kdy na zámku zasedal Ústavodárný říšský sněm. Během zasedání sněmu se v tomto pokoji scházel klub slovanských poslanců k  poradám. Sál s nábytkem v novobarokním stylu je zároveň portrétní galerií nejvýznamnějších olomouckých biskupů a  arcibiskupů.

Carský pokoj[editovat | editovat zdroj]

Sál byl vybaven na památku setkání Cara Alexandra III. a rakouského císaře Františka Josefa I. v roce 1885.

Manský sál[editovat | editovat zdroj]

Sloužil k  reprezentaci světské moci olomouckých biskupů a byl místem pro konání manských sněmů a soudů, což připomínají tři manské truhlice v interiéru. Výzdoba sálu patří k z uměleckého hlediska nejhodnotnějším. Stěny jsou obloženy umělým mramorem se zlacenými rokokovými řezbami.

Sala terrena[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v přízemí zahradního křídla zámku, zajišťovala přechod ze zámku do Podzámecké zahrady a sloužila k pořádání hudebních a divadelních produkcí. Zatímco vyšší patra zámku prošla různými stavebními úpravami, sala terrena si uchovala původní podobu z konce 17. století. Skládá se ze tří velkých sálů upravených podle projektů Giovanniho Pietra Tencally se sochařskou a štukovou výzdobou Jeana Baptista Dusarta, freskami na stropech od významného italského malíře Paola Antonia Paganiho[4], a dvěma umělými jeskyněmi po stranách (tzv. grotty). Nechybí umělé krápníky, ornamenty z mušlí a lastur, a fontánka uprostřed.

Sbírky[2][editovat | editovat zdroj]

Obrazárna[editovat | editovat zdroj]

Obrazárna zámku Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice. Část obrazů je vystavena v historických sálech zámku a zbytek tvoří samostatný prohlídkový okruh zámku. Jádro jedinečné obrazové sbírky tvoří kolekce obrazů zakoupená biskupem Karlem Liechtensteinem Kastelkornem v 2. polovině 17. století. Na konci 90. let byla provedena rozsáhlá reinstalace arcibiskupské obrazárny v duchu nejnovějších zásad a trendů galerijní praxe. Nově instalovanou obrazárnu doprovodil dosud nejucelenější katalog z roku 1998. Celkový počet obrazů na zámku je 538.

Mezi nejvýznamnější díla patří:

Tizian VecellioApollon a Marsyas, gotický cyklus Mistra kroměřížského mariánského oltáře, Lucas Cranach st. – Stětí sv. Kateřiny a Stětí sv. Jana Křtitele, Paolo VeroneseJedenáct apoštolů, Jan I BrueghelSelská rvačka, Annibale Carracci – Latona proměňuje sedláky v žáby, Luca Giordano – Tři Marie u Kristova hrobu, Anthonis van DyckPortrét anglického krále Karla I. a jeho manželky Henrietty MariePortrét muže s rukavicemi ad.

Hudební archiv[editovat | editovat zdroj]

Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlá a svým významem ojedinělá sbírka hudebnin. Obsahuje díla J. A. Vejvanovského, A. M. z Otradovic, H. I. F. Bibera, J. H. Schmelzera, A. Pogliettiho, J. Haydna, W. A. Mozarta, Ludwiga van Beethovena a dalších.

Zámecká knihovna[editovat | editovat zdroj]

Zámecká knihovna patří k významným světovým historickým knižním fondům. V knihovně je i uloženjedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích. Nejstarší památkou je Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense) – Kodex Sacramentale z 2. pol. 9. století, Francouzsko-burgundská bible z 13. století, Kutnohorská bible Martina z  Tišnova z konce 15. století, korány ze 16. století atd. Unikátní sbírka čítá 88 787 položek.

Sbírka mincí a medailí[editovat | editovat zdroj]

Sbírka je nejvýznamnější numismatickým souborem na našem území a zároveň přední sbírka církevních ražeb na světě (svým rozsahem, výběrem a uměleckou hodnotou). Byla postupně budována od 2. poloviny 17. století, počínajíc biskupem Karlem II. z Liechtštejnu - Kastelkornu, který odkázal svou kolekci biskupství. V  darech dále pokračovali i další biskupové a arcibiskupové. V polovině 19. století olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenberka vyčlenil dostatečné finanční prostředky na nákup vybraných mincí a medailí a také stanovil jasnou akviziční politiku, čímž zásadně povýšil její význam a hodnotu. Sbírka je považována za jednu z největších svého druhu v celé Evropě. Její celkový stav čítá 10 167 mincí a medailí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WORLD HERITAGE LIST Kromeríz (Czech Republic) No 860 [online]. Unesco. [1]. (anglicky) 
  2. a b c WWW.PROFESIONALITA.CZ, Galileo Corporation s.r.o. -. www.zamek-kromeriz.cz [online]. www.zamek-kromeriz.cz, [cit. 2016-02-13]. Dostupné online.  
  3. Oficiální stránky Arcibiskupského zámku, sněmovní sál
  4. Informace k výstavě kreseb Paola Paganiho

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • České památky UNESCO, Fragment,2008
  • Radovan Lipus: Šumná města (třetí kniha), nakl. Druhé město, 2008
  • Milena Blažková: 12 pokladů Čech a Moravy, Albatros, 2008
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž : Obecní rada, 1913. 544 s.  
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Národní výbor, 1947. 1072 s.  
  • Zatloukal, Ondřej a kol.: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, průvodce. Kroměříž: Národní památkový ústav a Muzeum umění Olomouc. 2011. 221 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]