Arcibiskupský zámek Kroměříž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Účel stavby
zámek
Základní informace
Sloh baroko
Výstavba zámek z roku 1512
Přestavba do současné podoby v polovině 17. století
Stavitel Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Další majitel olomoučtí biskupové a arcibiskupové
Poloha
Adresa Kroměříž, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°18′1″ s. š., 17°23′35″ v. d.
Další informace
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek s přilehlými zahradami v Kroměříži
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát Česko Česko
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iv
Odkaz 860 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1998 (22. zasedání)

Arcibiskupský zámek postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže a celé Moravy. V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z historických pramenů je patrno, že zde stávalo hradiště již v roce 1110, z něhož se ovšem do dnešní doby nezachovalo nic. Ve 13. století byl postaven gotický hrad, který byl roku 1512 přestavěn na renesanční zámek. V téže době se nový zámek stal rezidencí olomouckých biskupů.

Během třicetileté války, v roce 1643 město i hrad poničili Švédové. Přibližně v polovině 17. století byl zámek zrekonstruován v barokním slohu, který z něj učinil současný fascinující palác. Požár města roku 1752 poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. Oprava věže zapálené dělostřeleckým granátem ustupujícími německými vojsky v posledních dnech druhé světové války změnila siluetu věže zámku do současné podoby.

V roce 1998 byl komplex zámku a zahrad zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.[1]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Barokní zámek je příkladem kvalitní architektury, která byla objednána pro hodně náročné zákazníky. K zámku přiléhá rozlehlá Podzámecká zahrada s jezírkem, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Interiéry[editovat | editovat zdroj]

Všechny místnosti jsou reprezentativní a umělecky nejhodnotnější je Manský sál, zámecká knihovna a Sněmovní sál s 22 barokními křišťálovými lustry.

Sněmovní sál[editovat | editovat zdroj]

Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve střední Evropě.[2] Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) rakouských národů z roku 1848. Tento sněm začal původně 22. července 1848 ve Vídni, ale 7. října 1848 byl kvůli vypuknutí revoluce přerušen a přesunut do Kroměříže.

Obrazárna[editovat | editovat zdroj]

Obrazárna zámku Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice. Část obrazů je vystavena v historických sálech zámku a zbytek tvoří samostatný prohlídkový okruh zámku.

Hudební archiv[editovat | editovat zdroj]

Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlá a svým významem ojedinělá sbírka hudebnin.

Zámecká knihovna[editovat | editovat zdroj]

Zámecká knihovna patří k významným světovým historickým knižním fondům. V knihovně je i uložen Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense) jedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WORLD HERITAGE LIST Kromeríz (Czech Republic) No 860 [online]. Unesco. [1]. (anglicky) 
  2. Oficiální stránky Arcibiskupského zámku, sněmovní sál

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • České památky UNESCO, Fragment,2008
  • Radovan Lipus: Šumná města (třetí kniha), nakl. Druhé město, 2008
  • Milena Blažková: 12 pokladů Čech a Moravy, Albatros, 2008
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž : Obecní rada, 1913. 544 s.  
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Národní výbor, 1947. 1072 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]