Židovský hřbitov v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Židovský hřbitov v Třebíči
Obřadní síň
Obřadní síň
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresTřebíč
ObecTřebíč
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavbaasi 1. pol. 17. století
Užíváníhřbitov udržován, nepohřbívá se
Odkazy
Kód památky41941/7-3164 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.[2] Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov v Třebíči patří k největším v České republice.[4] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[5] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[6]

Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[7][6] Na náhrobcích se občasně nachází chyby v hebrejských textech, neboť je tesali kameníci křesťanské víry.[8]

Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (18421906) nákladem třebíčské židovské obce.[7]

V roce 2019 byla představena tištěná brožura o židovském hřbitově.[9]

Iniciátoři obnovy hřbitova[editovat | editovat zdroj]

Zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[10] V roce 2017 byla sepsána bakalářská práce na téma naučné stezky na hřbitově. Naučná stezka by měla mít formu brožury, která nenarušuje ráz hřbitova. Momentálně[kdy?] je projednávána její instalace s autorem návrhu Tobiášem Smolíkem a Městským kulturním střediskem v Třebíči.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. 
  2. Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč - UNESCO World Heritage Centre [online]. whc.unesco.org [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ČERMÁKOVÁ, Olga; PANÁČKOVÁ, Jaroslava. Pod ochranu UNESCO patří nově také zámek v Třebíči [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-12-18 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  4. Židovský hřbitov | mkstrebic.cz. www.mkstrebic.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. 
  5. Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
  6. a b Joura, l. c., str. 192 a 193.
  7. a b Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
  8. a b MAHEL, Luděk. VIDEO: Taje židovského hřbitova odkrývá naučná stezka. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. 
  9. MAHEL, Luděk. Židovským hřbitovem v Třebíč turisty provede papírový průvodce. trebicsky.denik.cz. 2019-08-01. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. (česky) 
  10. http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=288310[nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
  • JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]