Židovský hřbitov v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Židovský hřbitov v Třebíči
Obřadní síň
Obřadní síň
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Třebíč
Obec Třebíč
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavba asi 1. pol. 17. století
Užívání hřbitov udržován, nepohřbívá se
Odkazy
Kód památky 41941/7-3164 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.[2] Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov v Třebíči je po pražském Novém židovském hřbitově[4] druhý největší v České republice.[5] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[6] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[7]

Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[8][7] Na náhrobcích se občasně nachází chyby v hebrejských textech, neboť je tesali kameníci křesťanské víry.[9]

Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (18421906) nákladem třebíčské židovské obce.[8]

V roce 2019 byla představena tištěná brožura o židovském hřbitově.[10]

Iniciátoři obnovy hřbitova[editovat | editovat zdroj]

Zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[11] V roce 2017 byla sepsána bakalářská práce na téma naučné stezky na hřbitově. Naučná stezka by měla mít formu brožury, která nenarušuje ráz hřbitova. Momentálně[kdy?] je projednávána její instalace s autorem návrhu Tobiášem Smolíkem a Městským kulturním střediskem v Třebíči.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. 
  2. Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč - UNESCO World Heritage Centre [online]. whc.unesco.org [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ČERMÁKOVÁ, Olga; PANÁČKOVÁ, Jaroslava. Pod ochranu UNESCO patří nově také zámek v Třebíči [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-12-18 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  4. Židovská obec v Praze [online]. www.kehilaprag.cz [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. 
  5. Zpravodaj města Třebíče, 2/1982, str. 38.
  6. Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
  7. a b Joura, l. c., str. 192 a 193.
  8. a b Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
  9. a b MAHEL, Luděk. VIDEO: Taje židovského hřbitova odkrývá naučná stezka. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. 
  10. MAHEL, Luděk. Židovským hřbitovem v Třebíč turisty provede papírový průvodce. trebicsky.denik.cz. 2019-08-01. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. (česky) 
  11. http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=288310

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
  • JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]