Annibale Carracci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Annibale Carracci

Annibale Carracci autoportrét
Narození 3. listopadu 1560
Bologna
Úmrtí 15. července 1609
Řím
Místo odpočinku Pantheon
Národnost italská
Povolání malíř
Příbuzní bratr Agostino
Hnutí baroko
Významná díla malby v Palazzo Farnese
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Annibale Carracci (3. listopadu 1560, Bologna, Itálie15. července 1609, Řím) byl italský barokní malíř.

Autoportrét, olej na dřevě, cca 1604, 42 cm x 30 cm

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Annibale Carraci se narodil v Bologni jako mladší bratr malíře Agostina Carraciho. Jeho bratrancem byl další italský malíř Ludovico Carracci. Agostino byl žákem B. Passerottiho. V roce 1584 odešel do Parmy, kde studoval Correggiovy fresky. Mezi lety 1587 a 1588 pobýval v Benátkách. Studoval tam díla Tiziana, Tintoretta a Paola Veronese. Po té odcestoval do Parmy, kde zůstal do roku 1589. Spolu s bratrem Agostinem a bratrancem Ludovicem byl Annibale jedním ze zakladatelů barokního stylu. Usiloval o návrat k klasické monumentalitě. S Ludovicem založil v Bologni malířskou akademii, která měla podporovat nový umělecký styl. Nesla název Accademia dei desiderosi, později Accademia degli incamminati. Smyslem akademie bylo nechat každého žáka, aby si našel styl, který nejlépe odpovídá jeho přirozenému nadání. K žákům akademie patřil například Guido Reni, Francesco Albani, Domenichino a další. Annibale byl nejvýznamnější z rodiny Carracciů.

Pieta,olej na plátně, mezi 1599 a 1600, 156 cm x 149 cm

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1587-88 Annibale odcestoval do Parmy a poté do Benátek, kde se připojil k bratru Agostinovi. V letech 1588 až 1591 pracoval na freskové výzdobě Palazza Magnani v Bologni. Roku 1593 Annibale ve spolupráci s Luciášem Massariem dokončil oltářní malbu Virgin on the throne with St. John John and St. Catherine (Panna na trůně se sv. Janem a sv. Kateřinou). Jeho Resurrection of Christ (Vzkříšení Krista) pochází také z roku 1593. V roce 1592 namaloval Assumption (Nanebevzetí) pro kostel Bonasoni v San Francescu. Během let 1593-94 všichni tři Carracciové pracovali na freskách v Palazzo Sampieri v Bologni. V mnoha raných pracech signovaných Carracci je obtížné rozlišit podíl jednoho každého z nich na malbě. Například fresky Jason a Médea, ztvárňující tento mytologický příběh pro Palazzo Fava v Bologni (kolem 1583-84) jsou podepsané Carracci, to je vše, jednotlivé příspěvky nejsou vyjasněné. V roce 1585 Annibale dokončil práce na oltářním obraze Baptism of Christ (Křest Krista) pro kostel Santi Gregorio e Siro v Bologni. V roce 1587 namaloval obraz Assumption pro kostel San Rocco v Reggio Emilia.

mezi 1602 a 1607, olej na plátně,277 cm x 186 cm

Fresky v Palazzo Farnese[editovat | editovat zdroj]

Na základě mistrovských Annibalových fresek v Bologni byl Annibale doporučen vévodou z Parmy, Ranucciem I. Farnese, jeho bratrovi kardinálovi Odoardo Farnese. Odoardo Farnese si přál vyzdobit galerii v Palazzo Farnese v Římě. V listopadu či prosinci roku 1595 přicestoval Annibale s Agostinem do Říma, aby započali s pracemi. Nejprve na zkoušku vymalovali kabinet – Triumf ctnosti nad neřestí a Hekules na rozcestí. Annibale mezitím připravoval stovky přípravných náčrtů pro hlavní dílo, fresky na stropě velkého salonu. V galerii rozvedl původní objednávku - zobrazit válečná vítězství Alessandra Farnese a propojit je s mytologickou alegorií. Na stropě a stěnách se střídají obrazy s plastickými medailony, mramorovými karyatidami a velmi životnými nahými postavami (ignudi). Motivům odvozeným z Raffaela nebo antiky dával život a přirozený výraz studiemi podle živých modelů. Dosáhl tak klasicismu jenž působí neobyčejně přirozeně. Antické formy Annibale podává s vytříbeným smyslem pro jednotný dekorativní účinek. Pečlivá Annibalova příprava se vyplatila, zachované přípravné kresby ukazují jeho pracovní postup. Na tento způsob práce pak navázal později barok Rubensův a Berniniho. V průběhu 17. a 18. století byl strop v Palazzo Farnese považován za bezkonkurenční mistrovské dílo.

Pozdní léta[editovat | editovat zdroj]

V pozdním římském období maloval Annibale klasicistní kompozice heroického stylu. Položil také základy pro klasicistní krajinomalbu. V roce 1605 ranila Annibala mrtvice. Poté už kreslil pouze kartony, podle kterých malovali obrazy jeho žáci F. Albani, Domenichino, Antonio Carraci, syn jeho bratra Agostina a další. V jeho díle se spojovala bohatá fantazie s přirozenou senzitivností a kultivovaným smyslem pro krásu barvy. Úspěšně spojoval přednosti mistrů italské renesance s dědictvím antiky. Z tohoto spojení vznikl nový sloh, ze kterého pak vzešly dva hlavní směry malířství 17. století - radikálně barokní a klasicistní. Když v roce 1609 po druhém záchvatu mrtvice Annibale Carraccio zemřel, byl oplakáván jako druhý Raffael. [1]

olej na plátně,78,5 cm x 63 cm.
mezi 1585 a 1587,olej na plátně, 160 cm x 128 cm
1588,olej na plátně, 384 cm x × 255 cm

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Annibale Carracci na anglické Wikipedii.

  1. SÁVA ŠABOUK A AUTORSKÝ KOLEKTIV. Encyklopedie světového malířství. Příprava vydání Jaroslav Hrubý; redakce Jaroslav Vácha. Praha : Nakl. Academia, 1975. ISBN 21-092-75. Kapitola Annibale Carracci.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Agostino Carracci
  • Ludovico Carracci

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]