Přeskočit na obsah

Třebíč (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třebíč
Celkový pohled na areál zámku
Celkový pohled na areál zámku
Účel stavby

sídlo

Základní informace
Slohrománskogotický
Výstavba16. století
Přestavba1957
Materiálkámen
StavebníkPáni z Doubravice, Valdštejnové
Další majiteléPáni z Doubravice, Valdštejnové
Současný majitelměsto Třebíč
Pojmenováno poTřebíč
Poloha
AdresaZámek 1, Třebíč, Podklášteří, ČeskoČesko Česko
UliceZámek
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39500/7-3103 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Letecký pohled na areál zámku

Zámek v Třebíči, původně benediktinský klášter v Třebíči[1][2] je národní kulturní památka[3] v Třebíči-Podklášteří. Vznikl přestavbou původního benediktinského kláštera v průběhu 16. století. Byl sídlem majitelů třebíčského panství. Obnova počatá v roce 1957 upravila podstatnou část zámku pro potřeby Západomoravského muzea (a archivu), od roku 2003 Muzea Vysočiny Třebíč. V roce 2018 byl zapsán na seznam UNESCO,[4] spolu s židovskou čtvrtí, bazilikou a židovským hřbitovem. Rada Kraje Vysočina odsouhlasila memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.[5]

Umístění

[editovat | editovat zdroj]

Zámek v Třebíči se vypíná ve středu Třebíče, na levém břehu řeky Jihlavy. Od řeky ho dělí podzámecká niva, široká asi 50 metrů a dlouhá přes 300 metrů, ve východní části zastavěná. Hlavní vchod i vjezd je z ulice 9. května. Do areálu zámku se však lze dostat též od jihu z podzámecké nivy, od západu parkem z ulice U Obůrky a od bývalého hospodářského dvora ulicí Nad Zámkem.

V roce 2008 převzalo město Třebíč zámecký park do svého majetku, původní návrh pochází z roku 2010 a počítal s vystavěním kavárny a fontány. Ten se neuskuteční, bude potřeba obnovit stromový porost. Budou také obnoveny cesty v parku a osvětlení a umístěny lavičky a drobné vodní prvky. Historicky byla součástí parku i lávka přes rokli, která vedla k odpočívce v podobě houby, které se říkalo Paraple.[6]

V roce 2019 proběhly výzkumy možného využití bývalého zámeckého statku v ulici Nad zámkem.[7]

Předpokládaná podoba kláštera kolem roku 1450
1: Rajský dvůr;
2: Bývalá severní brána;
3: Jihovýchodní brána ;
- opevnění
- obytné prostory
- hospodářské budovy a opatství
- Bazilika sv. Prokopa, dříve Nanebevzetí P. Marie

Počátky kláštera

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Zakládací listina třebíčského kláštera.

Třebíčský benediktinský klášter založili roku 1101 Litold Znojemský a Oldřich Brněnský. Stalo se tak v místě, kde se pravděpodobně stýkaly hranice údělů moravského a znojemského; hranice měla vytvářet řeka Jihlava. V tomto jejich společném podniknutí lze spatřovat jednak politický akt (jednota rodu Přemyslovců), jednak si tím budovali památník své knížecí moci.[8] Klášter zřízený u křižovatky dvou starých obchodních cest – rajhradsko-chýnovské (později brněnsko-jihočeskou) a cesty vedoucí z Rakous, jižní Moravy přes Třebíč dál na Kamenici a Polnou a do Čech, na Libici a Chrudimsko – plnil i funkci strážní a obrannou. Klášter vznikl v blízkosti staršího opevněného knížecího dvorce (týna), snad slavníkovského.[9]

Původní klášter z 12. století se nedochoval a ani není známo jeho přesné místo.[10] Začátkem 13. století započala výstavba klášterních budov v dnešním místě. Tou dobou vznikla trojkřídlá budova kláštera společně s kostelem vytvářející Rajský dvůr. Tato stavba je dnes dochována jen zdivem ve sklepích a v přízemí budov zámku, zejména v západním a východním traktu.

Klášter byl ve 13. a 14. století střediskem vzdělanosti v kraji. Svou činnost zde pravděpodobně vyvíjela benediktinská klášterní škola, která laikům dávala základy gramatiky, logiky, rétoriky, aritmetiky, geometrie, astrologie a hudby.[11] Činností kláštera vznikaly ručně psané a malířsky zdobené liturgické a jiné knihy.[12]

Hospodářsky byl klášter zajištěn množstvím obcí v blízkém i vzdálenějším okolí (klášterní statky). Hospodářské postavení kláštera se zhoršovalo od konce 14. století, husitské války tento stav ještě prohloubily. Během nich táborité a sirotci klášter obsadili a drželi v letech 14211426.

Dobytí a zničení kláštera

[editovat | editovat zdroj]

Významnou postavou dějin kláštera je opat Trojan. Za něho – v polovině 15. století – byl klášter dobudován jako mohutná pevnost. Klášter byl opevněn pásem hradeb, baštami a věžemi. Jedna věž stála na jihovýchodním nároží jihozápadního traktu,[13] další hranolová věž byla postavena v severním vstupním traktu. Další věž, která byla původně vstupní, stála na východě. Věž má i západní křídlo severního vstupního traktu; tato věž je též pozdně gotická. Ve své vrcholné pevnostní podobě měl klášter opevněné předpolí v místě hospodářského dvora, opevněné předhradí se dotýkalo u podklášterského mostu řeky. Soustavu opevnění doplňovaly menší tvrze, z nichž jedna stála na západ od kláštera.

Klášter byl svědkem dobytí města Třebíče uherskými vojsky 14. května 1468 i útočištěm množství uprchlíků i obránců. Další týdny se v něm bránila část českého vojska pod vedením Viktorina, syna Jiřího z Poděbrad, a vojevůdce Václava Vlčka. Viktorinovi se z obležení podařilo uprchnout a probít 6. června 1468 přes Hrádek k táboru svého bratra Jindřicha. Vlček a zbytek obránců klášter vyklidili o devět dní později, 15. června.[14] Klášter byl silně poškozen, kostel vypálen.

Klášter ve světských rukou

[editovat | editovat zdroj]
Brána zámku v roce 1915

Klášter, který až do roku 1472 neměl opata, a klášterní zboží dal Matyáš Korvín pánům ze Šternberka jako náhradu za škody, které utrpěli v jeho službách. Ti na klášteře seděli ještě v roce 1479,[15] tedy v době, kdy se už město Třebíč obnovovalo. 10. září 1486 o osudu třebíčského kláštera jednali oba králové: Matyáš Korvín a Vladislav Jagellonský. Klášter měl být vrácen do statu quo ante. O čtyři roky později král Vladislav v Trnavě udělil panu Vilémovi z Pernštejna plnou moc k vyplacení zástavních věřitelů třebíčských statků; klášterní statky tak přešly do světských rukou.[16] Vilém z Pernštejna zastavené statky vykoupil a klášter začal značnými náklady, které si nechával králem uznat (a tedy i zapsat), opravovat. Poslední mnichy z kláštera vyhnal roku 1525 Arkleb Trnavský z Boskovic.

Klášter byl přestavěn na renesanční zámek. Celé jižní křídlo kvadratury bylo pravděpodobně zbouráno a vystavěno nově. Ambit byl upraven do současné podoby.[17] Zrušeno bylo předhradí a v něm vznikl mlýn, upuštěno bylo od obnovy západního předpolí. Další majitelé panství – Osovští z Doubravice – sledovali hodně hospodářské zřetele, a tak došlo k  přeměně baziliky na pivovar (v kryptě byla spilka). Dále vystavěli vysunuté jihozápadní křídlo zámku přistavěné ke starší ohradní zdi, v přízemí mající renesanční dvoulodní halu se čtyřmi žulovými sloupy a křížovou klenbou; v patře byly vybudovány obytné prostory. Osovští dále přistavěli další patro hlavní trojkřídlé budovy. Dále zbudovali severní vstupní trakt a v něm nový hlavní vstup do areálu zámku. Pozdější je i západní křídlo vstupního traktu. Z konce 17. století dále je třípatrový barokní štít obrácený do ulice 9. května.[18] Z původní vstupní věže na východě, která ústila na „sálu kopeček“, se na čas stalo vězení. Přístupová cesta z Žerotínova náměstí k této věži byla zastavěna. V bývalé věži, dnes čp. 163, má sídlo Centrum Adonaj, organizační složka Třebíčské unie křesťanské mládeže.

Hlavní zámecký sál – kamenný sál – vznikl koncem 17. století za Rudolfa Františka Augustina z Valdštejna. Je obdélníkového půdorysu a měl mramorovou podlahu. Znakové a ornamentální rokokové výmalby se sál dočkal v 18. století. Ty byly obnoveny v letech 19591960 a od té doby sál opět slouží účelu, kterému často sloužil i v minulosti, v době před vybudováním Národního domu ve městě: příležitostným shromážděním, např. slavnostním zasedáním zastupitelstva, předáváním maturitních vysvědčení, koncertům vážné hudby a podobným kulturním a společenským událostem.

Posledním waldštejnským majitelem zámku byl od roku 1932 Emanuel hrabě Waldstein-Wartenberg (19111979). Zámek a jeho příslušenství byly konfiskovány. Roku 1945 zámek spravoval Národní pozemkový fond a od roku 1946 místní národní výbor v Třebíči. Své prostory v zámku po důkladných stavebních úpravách našlo Západomoravské muzeum (1953),[19] dnes Muzeum Vysočiny Třebíč.

V letech 2011 a 2012 proběhla rekonstrukce prostor zámku a zámeckého parku. Byly zrekonstruovány interiéry Muzea Vysočiny, zámecký park, kašna a barokní most.[20] V rámci rekonstrukce investované krajem Vysočina došlo také k otevření nových expozic (Svět neživé přírody; Svět portálů a bran; Valdštejnové na Třebíči; Lidé. Místa. Osudy). Celkové náklady rekonstrukce dosáhly 91 milionů Kč, na investici se podílel i Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod.[21] V červnu 2016 začala oprava zámecké ledárny a zámeckého příkopu. Součástí úprav je i vybudování mlatové cesty, která propojí stávající cestu ze Žerotínova náměstí směrem do zámeckého příkopu kolem torza hradeb. Cesta byla propojena i na můstek z ulice 9. května. Opraveny budou i opěrné stěny a úpravy sadů v zámeckém příkopu. V zámecké ledárně došlo k opravám oblázkové podlahy a klenutého stropu, dojde také k instalaci vzduchotechniky, osvětlení a také zabezpečení. V ledárně jsou vystaveny kamenné prvky nalezené při předchozí rekonstrukci zámku. Stavební úpravy měly skočit 16. září a jejich očekávaná cena je 5 milionů Kč.[22] Otevřena byla v dubnu 2017.[23]

Na podzim roku 2016 ČR zpracovává aktualizaci územních podkladů okolo prostor památek UNESCO. Od roku 2018 zařazen celý komplex zámku a kláštera mezi památky UNESCO.[4] Dne 22. dubna 2017 bude otevřena budova zámecké ledárny, která je umístěna v zámeckém příkopu, nově je také upravena přístupová cesta bývalým zámeckým příkopem.[24] V roce 2017 také vichřice zlomila strom na zámecké zahradě.[25]

Dne 28. září 2017 bylo otevřeno zábavní centrum pro děti v bývalé sýpce u třebíčského zámku. Oprava sýpky vyšla na 18 milionů korun. Nedaleko sýpky chce společnost Ifre, jež je investorem rodinného centra, postavit dva bytové domy s celkem 32 byty.[26] Zábavní centrum bylo pojmenováno Labyrint, součástí je labyrint, který se nachází ve čtyřech patrech budovy.[27]

Roku 2019 byla v areálu třebíčského zámku připravena ve spolupráci s Turistickým informačním centrem v areálu zámku nová prohlídková trasa pod názvem Příběh benediktinského opatství. Prochází okolím zámku, přes zahrady, příkop a kolem Baziliky.[28]

V roce 2019 byla připravena revitalizace zámeckého parku, mělo by přibýt osvětlení, mobiliář, měly by být připraveny schody do řeky z podzámecké nivy a upraveny cesty.[29] V roce 2022 bylo oznámeno, že rekonstrukce parku by se měla uskutečnit v roce 2024,[30] k tomu došlo, v letech 2018 a 2022 byly aktualizována počty a stavy jednotlivých dřevin v parku a bylo pokáceno 64 stromů z 543, 3 solitérní keře z 32 a 6 skupin keřů z 62. Nově bylo vysázeno 20 stromů a 72 keřů a osázeny nové záhony.[31]

Podzámecká niva

[editovat | editovat zdroj]
Ze středověkých slavností na podzámecké nivě

Podzámecká niva, resp. panská louka jako luka mezi zámkem a řekou, pozbyla své hospodářské využití a slouží společenským akcím, pravidelně například hudebnímu festivalu Zámostí nebo středověkým slavnostem zápisu města Třebíče do Seznamu světového dědictví UNESCO.

O podzámecké nivě se traduje, že ji kdysi od zámku oddělovalo koryto náhonu podklášterského mlýna; to se táhlo od skály těsně podél svahu, na němž stojí zámek. Vybudováním tohoto náhonu vznikl ostrůvek, který si rozdělili obyvatelé Stařečky a měli ho za luka.[32] Později jim toto počítání vrchnost zapověděla a od té doby se nivě říkalo též Plakánek.

Vedle toho byly v letech 19231925 na nivě zřízeny studny pro zásobování pivovaru vodou; trubky vedly potrubím pod řekou. V roce 1936 vyrostly na nivě tenisové kurty a o čtyři roky později v západní části louky též zahradnictví, na něž upomínají do dnešní doby terasy. Mezi zahradnictvím a kurty byly výběhy pro jezdecké koně.[32] V roce 2023 byla postavena nová budova s toaletami, spolu s ní byla postavena budova zázemí pro tenisové kurty TJ Třebíč, které jsou také na podzámecké nivě.[33]

Opati kláštera

[editovat | editovat zdroj]

Neúplný seznam:

  1. Adolf Kubeš: Manové bývalého benediktinského kláštera Třebického I. Časopis Matice moravské 1902, č.3 s. 215-226
  2. Adolf Kubeš: Manové bývalého benediktinského kláštera Třebického II. Časopis Matice moravské 1902, č.4 s. 364-431
  3. Společně s bazilikou svatého Prokopa ho národní kulturní památkou prohlásila vláda nařízením vlády č. 337/2002 Sb.[nedostupný zdroj].
  4. a b ČTK. Do seznamu UNESCO se nově zařadil třebíčský zámek. TÝDEN.cz [online]. 2018-12-19 [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. 
  5. ČERMÁKOVÁ, Olga; PANÁČKOVÁ, Jaroslava. Pod ochranu UNESCO patří nově také zámek v Třebíči [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-12-18 [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-27. 
  6. LAUDIN, Radek. Po zásahu památkářů bude obnovený park v Třebíči bez fontány a altánů. iDNES.cz [online]. 2018-10-11 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  7. MARTAKIDISOVÁ, Irini. Architekti plánují úpravu lokality bývalého zámeckého statku v Třebíči – Vysočina news [online]. Třebíč: Vysočina News.cz, 2019-01-09 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 
  8. Bartušek, l. c., 9.
  9. FABIÁN, Petr. Třebíč [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  10. Joura, J., l. c., 113.
  11. Bartušek, l. c., 42. Soudí, že absolventem této klášterní školy mohl být např. Zdeněk z Třebíče, královský úředník, tvůrce formulářové sbírky královských listin, nebo magistři na Karlově univerzitě Šimon z Třebíče (1389) a Štěpán z Třebíče (1394).
  12. Bartušek, l. c., 42. Dokladem může být např. žaltář uložený ve Stockholmu.
  13. Bartušek, l. c., 44. Při obnově zámku v letech 19571961 byly v uvedeném místě objeveny základy pozdně gotického věžovitého stavení z lomového zdiva s malými špaletovými okénky, uvnitř s prostorou s obloženými výklenky. Nalezeny byly i doklady o zřícení krovu. Podle dalších historických dokladů (svolení krále Vladislav se stržením věže z března 1502) došlo k jejímu silnému poškození právě v roce 1468 při obléhání kláštera vojsky krále Matyáše Korvína. Třebíčský kronikář o ní napsal, že „velmi jest za časů obležení kláštera děly zbita a skažena a že téměř na pádu stojí“.
  14. Dvorský, l. c., 76.
  15. Joura, L., l. c., 51. Ještě roku 1479 datuje Petr ze Šternberka své dopisy v Třebíči.
  16. Joura, L., l. c., 83. Vladislavovo počínání Joura glosuje: „I když připustíme jiné a dosti závažné příčiny a okolnosti, přece nelze přejíti tento důležitý fakt, jak se hledí ke sklonku patnáctého věku za vlády katolického panovníka na mnišský stav. Zastavení kláštera ve světské ruce mluví sdostatek o kleslém vědomí svrchovanosti církevní a nevážnosti a neúctě, v níž po válkách husitských upadly řehole.“
  17. Bartušek, l. c., 35.
  18. Bartušek, l. c., 46–47.
  19. Joura, J., l. c., 143–144.
  20. BÁRTÍKOVÁ, Eva. S parkem mají radní jiné plány. Třebíčský deník [online]. 2012-05-19 [cit. 2012-04-24]. Dostupné online. 
  21. Kraj Vysočina. Výroční zpráva 2012 [online]. Jihlava: KraJ Vysočina, 2013 [cit. 2013-07-08]. S. 21. Dostupné online. ISBN 978-80-87521-10-6. 
  22. VONDRÁK, František. V zámeckém areálu opravují bývalou ledárnu a příkop. Třebíčský deník [online]. 2016-06-13 [cit. 2016-06-17]. Dostupné online. 
  23. ČERNÝ, Kamil. GALERIE: Otevřela se zámecká ledovna. Další třebíčská zajímavost. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-23 [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. 
  24. MAHEL, Luděk. Třebíč otevře prostorově ohromující zámeckou ledárnu. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-19 [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. 
  25. VOKÁČ, Martin. Vichřice shodila strom z hradeb, jinde mezi kmeny uvěznila autobus. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-19 [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. 
  26. LAUDIN, Radek. Z historické sýpky u třebíčského zámku vzniká zábavní centrum pro děti. iDNES.cz [online]. 2017-09-12 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  27. BLAŽEK, Tomáš. V zámecké sýpce nahradil obilí Labyrint, do budoucna má přibýt bludiště. iDNES.cz [online]. 2018-07-13 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  28. MAHEL, Luděk. Někdejším klášterním areálem v Třebíči provede nová prohlídková trasa. trebicsky.denik.cz. 2019-06-22. Dostupné online [cit. 2019-10-22]. 
  29. JAKUBCOVÁ, Hana. Úprava zámeckého parku včetně teras a cesty k Polance se blíží. trebicsky.denik.cz. 2019-07-26. Dostupné online [cit. 2019-10-24]. 
  30. KRČMÁŘ, Milan. Lepší přístup k řece, schody do Nehradova: zámecký park v Třebíči čekají změny. Třebíčský deník. 2022-11-07. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. 
  31. UHER, Jan. V zámeckém parku a an Polance lítají třísky. Horácké noviny. 2024-04-04, roč. XXXV, čís. 14, s. 4. 
  32. a b Joura, J., l. c., 115–116.
  33. VONDRÁK, František. Z unimobuňky do modřínu: u Podzámecké nivy jsou nové záchody, podívejte. Třebíčský deník. 2023-05-13. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BARTUŠEK, A. Umělecké památky Třebíče. 1. vyd. Brno : Blok, 1969. 176 s.
  • JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2.
  • DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. Třebícký okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 450 s.
  • JOURA, L. Počátky Pernštejnů na Třebíči. In Od Horácka k Podyjí. Vlastivědný sborník západní Moravy, XI. 1934–1935.
  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
  • KUBEŠ, A. Manové bývalého benediktinského kláštera Třebického, Časopis Matice moravské 1902, č.3 s. 215-226, č.4 s. 364-431

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]