Muzeum Vysočiny Třebíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Muzeum Vysočiny Třebíč
Muzeum přiléhá k bazilice sv. Prokopa
Muzeum přiléhá k bazilice sv. Prokopa
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Třebíč
Adresa Zámek 1
Zakladatel František Doležal
Založeno 1898
Zaměření regionální
Původní účel budovy zámek
Další budovy depozitář, pobočka v Moravských Budějovicích, Jemnici
Vyhledávané exponáty betlémy, dýmky
Počet návštěvníků 9990 (v roce 2013)
Vstupné 50 Kč - jedna expozice, 70 Kč - dvě expozice, 90 Kč tři expozice, 110 Kč - čtyři expozice, poloviční vstupné
Zeměpisné souřadnice
Muzeum Vysočiny Třebíč
Red pog.svg
Muzeum Vysočiny Třebíč
Webové stránky

Muzeum Vysočiny Třebíč je muzeum zřizované krajem Vysočina zejména pro území okresu Třebíč; pobočná pracoviště a expozice má v Třebíči, v Moravských Budějovicích a v Jemnici. V Třebíči muzeum sídlí v bývalém benediktinském klášteře, posléze přebudovaném na zámek. Proslulé je expozicí betlémů, dýmek, moravských vltavínů, minerálů a hornin. Zabývá se i historií Třebíčska, řemesel a dolování a každoročně organizuje zájmové akce Třebíčské kouření, veletrh muzeí České republiky a vydává časopisecké publikace.

Sídlo a organizace muzea[editovat | editovat zdroj]

Muzeum v Třebíči sídlí v bývalém valdštejnském zámku, který byl v 16. století přestavěn z kláštera benediktinů. Další pobočka je v Moravských Budějovicích, zde jsou pro potřeby muzea upraveny prostory zámku v Moravských Budějovicích a také prostory Masných krámů. V prostorách zámku sídlí administrativa a expozice řemesel městských, expozice řemesel starších a také expozice z historie Moravských Budějovic, v prostorách Masných krámů se nachází expozice venkovských řemesel. Poslední pobočka se nachází v Jemnici na náměstí Svobody a provozuje expozice o dějinách Jemnice a o dolování nerostných surovin.

Muzeum bylo do roku 2004 zřizováno samo sebou, od roku 2004 je příspěvkovou organizací Kraje Vysočina.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prezentace muzea na veletrhu Regiontour 2010

Muzeum Vysočiny Třebíč je přímým pokračovatelem muzejní tradice ve městě Třebíči. Jeho historie se počíná v roce 1898. To byl z podnětu prof. Františka Doležala, prvního kustoda, založen Muzejní spolek v Třebíči. Tou dobou už Doležal pečoval o velké množství předmětů, které byly předtím shromážděny pro místní národopisnou výstavu (říjen 1894[2]).

Muzeum se dlouho potýkalo s nedostatkem vhodných prostor. Do roku 1913 sídlilo v budově starého chudobince v ulici Sirotčí č. 75 na Jejkově.[3] Poté se přesunulo do budovy č. 103 na Karlově náměstí, jako depozitář přitom částečně sloužil i pivovar. V roce 1918 muzeum získalo další dvě místnosti v tomtéž domě na náměstí. Počet sbírkových předmětů stoupal; roku 1926 to bylo již 3000 kusů. Později muzeum převzalo i sbírku zaniklého Průmyslového musea pro jihozápadní část Markrabství Moravského v Třebíči, založeného roku 1903.

V budově na Karlově náměstí muzeum zůstalo až do druhé světové války. Prostory sloužící muzeu musely být vyklizeny. Sbírkové předměty proto byly uloženy do beden a ty přepraveny na zámek. Tam už zůstaly, neboť zámek byl konfiskován. Muzejní sbírka se současně podstatně rozrostla o mobiliář zámeckého konfiskátu a o majetek vystěhovalých židovských a německých rodin.

V roce 1953 předalo město správu muzea okresnímu národnímu výboru; muzeum se stalo jeho zařízením. V roce 1956 stanul v jeho čele Antonín Bartušek. Vzniklo Západomoravské muzeum (užívanou a zažitou zkratkou bylo ZMM). Tou dobou bylo třebíčské muzeum se svou sbírkou čítající 40 000 kusů předmětů a s knihovnou o 30 000 svazcích největším muzeem západní Moravy a Jihlavského kraje. Toto byl jeden z argumentů pro tvrzení, které Antonín Bartušek zastával a které vyplývá z historie města, zejména jeho ambicí, že „Třebíč byla vždy přirozeným centrem západní Moravy“[4] V lednu 1957 byly v zámku zahájeny práce, které přizpůsobovaly jeho prostory požadavkům provozu muzea.

Od roku 2003 nese muzeum název Muzeum Vysočiny Třebíč. Během roku 2009 byly přizpůsobovány muzeu prostory bývalého středního odborného učiliště na Kosmákově ulici, pod záštitou kraje Vysočina proběhla rekonstrukce za cenu 42 milionů.[5] Tato rekonstrukce dosáhla čestného uznáni v architektonické soutěži "Stavba Vysočiny".[6] V těchto prostorách budou nově umístěny depozitáře muzea, studijní a knihovní prostory a také provizorně provozní služby knihovny. Od 1. září 2010 do 23. listopadu 2013 byla pobočka muzea na třebíčském zámku uzavřena.[7] V roce 2010 bylo zahájeno stěhování expozic do depozitáře. V rámci projektu EU s názvem "Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic" dojde během tří let rekonstrukce s náklady 186 milionů korun k úpravám dispozic a prohlídkových tras zámku.[8] Byly připraveny nové prohlídkové okruhy pod názvy "Svět neživé přírody", "Svět portálů a bran", "Lidé.Místa.Osudy." a "Valdštejnové na Třebíči".[9] Hlavním scenáristou nové tváře muzea je Michal Stehlík. Pravidelný provoz muzeum zahájilo 26. listopadu, první víkend po opětovném opatření proběhly dny otevřených dveří.

Muzeum se pravidelně účastní Muzejních nocí, často připravuje speciální prohlídky či podobné akce.[10] V roce 2015 došlo k rozsáhlé rekonstrukci prostor zámku v Třebíči, kdy tak muzeum Vysočiny umožnilo přístup handicapovaným, byly nainstalovány ližiny či výtahová plošina. Byly připraveny popisky v Braillově písmu pro zrakově postuižené návštěvníky a byla připravena indukční smyčka v Kamenném sále a jsou chystány tablety s průvodcovskými videi pro neslyšící.[11] V roce 2016 bylo muzeum nominováno na cenu Emya 2016 (Evropské muzeum roku), kdy pak získalo certifikát Nominee Emya 2016.[12] V dubnu 2016 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Muzeem Vysočiny v Třebíči a Muzeem betlémů ve Vösendorfu v Dolním Rakousku. První spolupráce proběhla již v letech 2011 a 2012, kdy v Malovaném domě byly vystaveny betlémy na výstavě Česko-rakouské betlémy. Součástí spolupráce je propůjčení putovní výstavy betlémů do muzea v Dolním Rakousku, také došlo k rekonstrukci betlému ve specializované dílně v Muzeu betlémů. V červnu 2016 došlo také k podepsání dohody o spolupráci na roky 2017 a 2018.[13] V roce 2017 třebíčský historik a spisovatel Jan Dočekal daroval svůj archiv muzeu v Třebíči. Usoudil, že dosáhl věku, kdy už nemusí archiv mít pouze v soukromí.[14] V roce 2017 byla v prostorách muzea otevřena galerie Tympanon, kdy první výstavou byla výstava obrazů a ilustrací Josefa Kremláčka k jeho nedožitým osmdesátinám.[15]

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Expozice pracoviště Třebíč[editovat | editovat zdroj]

Expozice chráněných území Třebíčska

Po smrti kustoda Františka Doležela v roce 1928 mělo být ve fondu muzea na 10 000 předmětů. Nejpočetněji měla být vybavena sbírka staročeského skla, porcelánu, moravské keramiky, cínového nádobí a dalších předmětů denní potřeby. Další expozice byly zastoupeny vykládaným nábytkem, starých tradičních krojů a také malovaných svatých obrazů. Bylo též zachováno mnoho obrazů, soch či relikviářů z kostelů, ve vitrínách či knihovnách byly uloženy i staré či nové tisky, fotografie Třebíče, rukopisy a další literatura. Již v tuto dobu byly ukládány a zvláštní pozornost byla věnována betlémářství.[16] Tradičně v období vánočních svátků bývá otevřena výstava betlémů, v roce 2015 byla pořádáná ve spolupráci s Muzeem Vysočiny v Jihlavě a Hornickým muzeem v Příbrami a hlavním tahákem výstavy byl papírový betlém Adolfa Jelínka, který byl vystaven v Torontu v roce 1966 a lákal na expozici na svétové výstavě 1967 v Montréalu.[17]

Stálá expozice v Třebíči prezentovala do uzavření před rekonstrukcí v roce 2010:

  • lidové umění Podhorácka,
  • třebíčské betlémářství,
  • dýmky a kuřácké potřeby,
  • historii Třebíčska,
  • moravské vltavíny,
  • minerály a horniny Třebíčska,
  • chráněná území Třebíčska.

Stálé expozice byly doplňovány výstavami umělců a zapůjčenými sbírkami. V roce 2016 by měla být přebudována původní ledárna třebíčského zámku ve sklepení zámku, mělo by dojít k úpravám cestní sítě a probourání zdi směrem od Žerotínova náměstí. V ledárně by měly být umístěny kamenné prvky nalezené při rekostrukci zámku a původní pískovcové části výzdoby baziliky sv. Prokopa. Výstavu by měly doplnit panely o historii ledárny a historii zámeckého příkopu. S úpravami se začne na jaře roku, dokončení je plánováno na léto roku 2016.[18]

Expozice od roku 2013[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2013 byla dokončena tříletá rekonstrukce muzejních prostor v třebíčském zámku, byly tedy nově připraveny expozice s názvy:

  • Svět neživé přírody – mineralogická expozice představuje v chronologickém pohledu vývoj neživé přírody se samozřejmým důrazem na region Třebíčska a jeho největší jedinečnost – moravské vltavíny. Expozice je doplněna o projekci a infopoint s mnoha podrobnými informacemi.[19]
  • Svět portálů a bran – "klášterní expozice" představuje v autentickém prostředí někdejšího kláštera místní bohatou historii církevních řádů,benediktinů, ale i kapucínů. Jsou zde zajímavé informace o historickém mezidobí vlády rodu Osovských v 16. století, kdy se klášter začal proměňovat v zámek. V této části expozice jsou zastoupeny unikátní sbírky výtvarné sbírky, především plastiky s náboženskými tématy. Informace jsou rozděleny na tři témata – historii řádů, klášterní architekturu a osud církve na Vysočině v 50. letech, včetně babického či číhošťského případu.[20]
  • Valdštejnové na Třebíči – poprvé se v historii Třebíče objevuje zámecká expozice, která je zaměřena na život rodu Waldstein-Wartenberg v 19. a 20. století. Expozici předchází barokní obrazárna s tématem Valdštejnové v 17. a 18. století. Následně se postupuje přes jídelnu, pánský salon, lovecký salon – zde jsou zakomponovány dýmky jako třebíčská tradice, pánskou ložnici, dámskou ložnici, dětský pokoj a knihovnu až k "pokoji odchodu" – ten poměrně jedinečně v našem kontextu zmiňuje také odchod rodu Waldstein-Wartenberg v letech 1945–1947.[21]
  • Lidé. Místa. Osudy – nejrozsáhlejší trasa muzejní expozice je rozdělena na několik témat: 1) člověk vzývající – vztah člověka a Boha, náboženství, proměny religiozity, zde jsou zakomponovány i betlémy jako třebíčská tradice 2) člověk tvořící – galerie výtvarného umění starší doby i 20. století, architektonický vývoj Třebíče, spisovatelé Vítězslav Nezval, Bedřich Václavek, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, 3) člověk objevující – exotické sbírky, včetně samurajské zbroje věnované generálem Janem Syrovým, 4) člověk a příroda-příroda a člověk – expozice přírodovědeckých sbírek s důrazem na přírodní jedinečnosti Třebíčska, 5) člověk bojující – války dotýkající se Třebíče, včetně zničení Matyášem Korvínem 1468 či západní odboj druhé světové války a blízký rodák parašutista Jan Kubiš, 6) člověk pracující – od zemědělství po továry, tradice cechů a řemesel. Expozice obsahuje interaktivní místa, infopointy s mnoha doplňujícími informacemi, bohatý je audioprogram.[22]
  • Za řemesly minulosti - dne 28. dubna 2016 byla otevřena nová expozice mapující stará řemesla z regionu Třebíčska. Byla uvedena napříkad stará škola z Trnavy, perleťářská dílna, sedlářská dílna, dílna modistky či cukrářství.[23]

Připravují se rovněž i další výstavní akce, před Vánoci mají být znovu vystaveny tradiční třebíčské betlémy.[24] Muzeum v roce 2016 získalo darem od třebíčského umělce Zdeňka Štajnce 65 obrazů z jeho vlastní sbírky.[25]

Expozice pracoviště Moravské Budějovice[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Muzeum řemesel Moravské Budějovice.

Stálá expozice v Moravských Budějovicích se věnuje:

  • archeologii a historie města,
  • zaniklým a mizejícím řemeslům,
  • lidovému nábytku.

Expozice pracoviště Jemnice[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Muzeum Jemnice.

Stálá expozice v Jemnici se týká:

  • dějin města Jemnice,
  • dolování nerostných surovin na jihozápadní Moravě.

Knihovna muzea[editovat | editovat zdroj]

Součástí depozitáře muzea na Kosmákově ul. v Třebíči je knihovna, která je specializována na regionální literaturu, fond regionální literatury obsahuje více než 5 tisíc svazků. Součástí jsou i sbírky knih vydavatelství Jindřicha Lorenze, sbírka prací Vítězslava Nezvala a mnohé další regionálně cenné svazky. Součástí knihovny je i sbírka rukopisů a starých tisků. Stejně tak se od doby zřízení oddělení tradiční lidové kultury se rozšiřuje sbírka etnologie a etnografie a to zaměřený primárně na oblást Horácka a Podhorácka. Knihovna poskytuje v souladu s knihovním zákonem výpujční a další služby.[26]

Akce organizované nebo spolupořádané[editovat | editovat zdroj]

Nádvoří. Vchod do muzea
Vchod do muzea při probíhající rekonstrukci muzea.

Muzejní noc[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Vysočiny Třebíč se zapojuje i do programu festivalu muzejních nocí.[27]

Třebíčské kouření[editovat | editovat zdroj]

Třebíčské kouření je soutěž v pomalém kouření dýmek. Koná se od roku 1996. Pořádá ji Asociace dýmkařských klubů České republiky ve spolupráci s Muzeem Vysočina Třebíč. Od roku 2009 se soutěž koná v dalešickém pivovaru.[28] V pravidlech soutěže jsou formule o tom, že soutěžící si donesou vlastní dýmku a pořadatel jim odváží 3 gramy soutěžního tabáku.

Veletrh muzeí České republiky[editovat | editovat zdroj]

Veletrhy muzeí České republiky se v Třebíči konají od roku 1996. Jako každý veletrh i tento dává vystavovatelům možnost prezentovat svou činnost, navazovat kontakty, diskutovat o společných zájmech a problémech v rovině formální (odborné semináře) i neformální.[29]

Dějepravné soutěžení[editovat | editovat zdroj]

Dějepravné soutěžení je další ze stálých akcí muzea. Koná se od roku 2004, a to na jaře. Této soutěže se účastní družstva žáků základních škol z Třebíče a obcí a měst a obcí v jejím okolí.[30] Soutěž je dobově vypravena a je tematická. Tématem např. bylo „husitské hnutí v zemích koruny české“ (2005), „Císař Rudolf II. na českém trůně“ (2006), „Karel IV. – Táta vlasti“ (2007), „Kde domov můj? aneb české země za první republiky“ (2008).

Publikace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 došlo ve spolupráci s Etnologickým ústavem Akademie věd České republiky k vydání sbírky lidových písní z Podorácka. V knize je uvedeno celkem 308 lidových písní.[31]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BEDNAŘÍK, Jan. Muzea nezměnila jen své názvy. moderniobec.cz [online]. Profi Press, 2004-04-02 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.  
  2. Třebíč : Město a okres, s. 21
  3. Budova byla zbourána v roce 2006 a na jejím místě v roce 2007 zbudováno parkoviště.
  4. Bartušek, l. c.
  5. SVATOŠOVÁ, Jitka. Muzeum Vysočiny Třebíč má nové depozitáře. Prvnízprávy.cz [online]. 2009-12-25 [cit. 2010-03-27]. Dostupné online.  
  6. V letošním ročníku soutěže Stavba Vysočiny dominovaly krajské projekty. Evropské noviny [online]. 2010-06-16 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online.  
  7. ČT24. Muzeum Vysočiny v Třebíči si na nové návštěvníky počká tři roky. ČT24 [online]. 2010-08-31 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online.  
  8. PŘIBÍK, Ivan. Muzeum v Třebíči zavře na tři roky. Třebíčský deník [online]. 2009-12-28, rev. 2009-12-29 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online.  
  9. SVATOŠOVÁ, Jitka. Muzeum Vysočiny Třebíč bude stěhovat Poslední večeři Páně. Kraj Vysočina [online]. 2010-10-22, rev. 2010-22-10 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online.  
  10. VONDRÁK, František. Na muzejní noci bude dobová módní přehlídka i Valdštejnové [online]. Třebíčský deník, 2015-06-12, [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.  
  11. RÁZL, Ondřej. Expozice v Muzeu Vysočiny Třebíč nově přístupné i pro handicapované. Red. Ludmila Kučerová. místní kultura [online]. 18. září 2015. Dostupné online. ISSN 1803-2818.  
  12. Redakce. Muzeum může užívat titul Nominee Emya 2016 [online]. Třebíčský deník, 2016-04-15, [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.  
  13. MAHEL, Luděk. Muzea si posílají betlémy přes hranice [online]. Praha: VLP, 2016-09-07, [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  14. MAHEL, Luděk. Historik umění daroval muzeu svůj letitý archiv se stovkami článků. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-13 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.  
  15. MAHEL, Luděk. Muzeum otevřelo výstavu Josefa Kremláčka. Podívejte se. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-26 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  16. Třebíč : město a okres, s. 22–23
  17. VONDRÁK, František. Výstava představuje Jelínkův betlém, který lákal na kanadské Expo 1967 [online]. Třebíčský deník, 2015-11-22, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  18. ČTK. Bývalá ledárna třebíčského zámku se změní na lapidárium [online]. TÝDEN.cz, 2016-03-04, [cit. 2016-03-07]. Dostupné online.  
  19. Svět neživé přírody [online]. www.muzeumtr.cz, [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.  
  20. Svět portálů a bran [online]. www.muzeumtr.cz, [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.  
  21. Valdštejnové na Třebíči [online]. www.muzeumtr.cz, [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.  
  22. Lidé. Místa. Osudy. [online]. www.muzeumtr.cz, [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.  
  23. ČTK. Na zámku v Třebíči se otevře nová stálá expozice místních řemesel [online]. Třebíčský deník, 2016-04-28, [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.  
  24. VEČEŘA, Petr. Třebíč opět otevřela zámek. Lidé tam uvidí třeba mamutí stoličku. iDnes.cz [online]. 2013-11-24. Dostupné online.  
  25. Redakce. Zdeněk Štajnc daroval muzeu soubor obrazů [online]. Třebíčský deník, 2016-02-02, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  26. Knihovna [online]. www.muzeumtr.cz, [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.  
  27. NOVOTNÁ, Lenka. Muzejní noc nabídne nejen historické knihy. Třebíčský deník [online]. 2009-06-10 [cit. 2009-10-25]. Dostupné online.  
  28. JAKUBCOVÁ, Hana. Dalešický pivovar se zahalil do dýmu. Třebíčský deník [online]. 2009-10-25 [cit. 2009-10-25]. Dostupné online.  
  29. NOVOTNÁ, Lenka. Muzejní pracovníci se v Třebíči sejdou počtrnácté. Třebíčský deník [online]. 2009-05-29 [cit. 2009-10-25]. Dostupné online.  
  30. redakce. OBRAZEM: Školáci soutěžili netradičně ve znalostech historie. Třebíčský deník [online]. 2008-04-07 [cit. 2009-10-25]. Dostupné online.  
  31. TOMÁŠOVÁ, Eva; RÁZL, Ondřej. Muzeum Vysočiny Třebíč vydává sbírku lidových písní z Podhorácka [online]. Kraj Vysočina, 2015-12-16, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTUŠEK, A. Šedesát let Západomoravského muzea v Třebíči. In Zprávy památkové péče, 1958.
  • KOLEKTIV. Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335–1935. Třebíč : Ústřední výbor jubilejních oslav, 1935. 87.
  • Městská rada v Třebíči. Třebíč: Město a okres. Brno : Národohospodářská propagace ČR, 1935. 131 s. Kapitola Městské museum v Třebíči, s. 21-24.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]