Muzeum Vysočiny Jihlava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Muzeum Vysočiny Jihlava

Budova Muzea, Masarykovo nám. 55
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Jihlava
Adresa Masarykovo náměstí 55, Jihlava
Zakladatel Muzejní spolek
Založeno 23. června 1895
Zaměření regionální muzeum
Další budovy Masarykovo náměstí 57/58, Jihlava
hrad Roštejn
Schumpeterův dům, Rooseweltova 462, Třešť
Nám. Zachariáše z Hradce 1, Telč
Objekty 141096
Počet návštěvníků 78978 (v roce 2013)
Kód památky 30271/7-4877 (PkMnMISSezObr)
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muzeum Vysočiny Jihlava je muzeum v Jihlavě, zřizovatelem muzea je Kraj Vysočina a muzeum je umístěno v centru města Jihlavy na Masarykově náměstí. Pobočky má v Telči, Třešti na na hradě Roštejnu. Muzeum obsahuje primárně sbírky regionálního charakteru, každý rok organizuje cca 10–15 tematických výstav.[1] V roce 2017 byla k výročí 125 let od otevření muzea otevřena výstava s tématem jeho historie.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie muzea v Jihlavě počíná ke konci 19. století, v Jihlavě v tu dobu žilo převážně německé obyvatelstvo a uvědomovalo si postupně rostoucí vlivy českého obyvatelstva. V roce 1891 byl založen Muzejní spolek a v roce 1892 bylo založeno i muzeum, to bylo otevřeno v chlapecké měšťanské škole 23. června 1895. Až do května 1924 bylo muzeum striktně německé, po tomto datu bylo muzeum řízeno česko-německým kurátorem a čistě české bylo až po skončení druhé světové války.

Po druhé světové válce bylo administrováno národním výborem a přestěhováno do zrekonstruovaných historických domů na hlavním jihlavském náměstí a stalo se centrem muzejní práce v tehdejším jihlavském kraji. Po reorganizaci v roce 1960 přeslo řízení muzea pod nově zřízený okresní národní výbor a získalo tak pojmenování Oblastní muzeum Vysočiny a ještě později Muzeum Vysočiny. K muzeu se od 60. let 20. století postupně integrovali městská muzea v několika městech, tj. v roce 1963 muzeum v Polné, téhož roku muzeum v Telči, v roce 1964 se k muzeum připojil objekt hradu Roštejna a v roce 1974 se k muzeu připojilo městské muzeum v Třešti.

Po reformě samosprávy a vytvoření nových krajů a kraje Vysočina bylo muzeum přejmenováno na Muzeum Vysočiny Jihlava a je administrováno Krajem Vysočina. V roce 2007 se z muzea v Jihlavě oddělilo Městské muzeum Polná.[3]

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Expozice se nachází v muzeu v Jihlavě, další expozice také v pobočných muzeích v Třešti a Telči. Celkem je součástí sbírek 141096 exponátů.[4]

Muzeum Vysočiny Jihlava[editovat | editovat zdroj]

V muzeu Vysočiny v budovách na Masarykově náměstí 57 a 58 v Jihlavě se nachází několik expozic. Prvním souborem je Od gotiky po současnost - osm století v historii města, druhým je Živá příroda Českomoravské vrchoviny a posléze jsou v muzeu umístěny ještě expozice nezařazené.

Od gotiky po současnost - osm století v historii města[editovat | editovat zdroj]

Součástí expozice pod názvem Od gotiky po současnost jsou subexpozice Gotická jihlava, Renesance, Baroko, 19. století a 20. století, kdy součástí těchto dílčích expozic jsou různé regionální památky z oblasti Jihlavy a okolí. Expozice Gotická Jihlava představuje počátky města Jihlavy a také jihlavské horní právo, také představuje vznikl tzv. Nové Jihlavy v souvislosti s těžbou stříbra.[5] Expozice Renesance představuje tzv. Jihlavské velké století, tj. století šestnácté, kdy Jihlava dosáhla svého historického vrcholu, mimo jiné bylo založeno i tzv. latinské gymnázium a to má také svoji expozici zpracovanou v této části muzea.[6] V expozici pod názvem Baroko jsou uvedeny informace o třicetileté válce v Jihlavě, kdy ta zasáhla Jihlavu poměrně značně a pro názornost jsou v expozici uvedeny například plány Jihlavy z doby třicetileté války. Posléze jsou však uvedeny i příznaky rekatolizace v Jihlavě a opětovného hospodářského rozkvětu v Jihlavě v 18. století a také doby osvícenství v Jihlavě ke konci 18. století, v tu dobu z Jihlavy i odešli jezuité.[7] V expozici 19. století se muzeum věnuje primárně Jihlavskému jazykovému ostrovu, průmyslové revoluci v Jihlavě a spolkovému životu v Jihlavě[8] a v expozici 20. století se videoprojekcí ukazuje život v posledních letech v Jihlavě.[9]

Živá příroda Českomoravské vrchoviny[editovat | editovat zdroj]

Součástí expozice pod názvem Živá příroda Českomoravské vrchoviny jsou subcelky Od dob ledových, Otevřená krajina, Vody a mokřady a Lesy. V subcelku Od dob ledových jsou uvedeny příklady přírody pozdněglaciální v rámci Českomoravské vrchoviny a také příklady přírody z rašelinišť. V expozici jsou uvedeny mimo jiné kosterní pozůstatky a vzorky rašeliny, součástí sbírek je i model mamutího mláděte.[10] V rámci subcelku Otevřená krajina jsou uvedeny příklady fauny a flory v rámci tzv. nelesních stanovišť na Českomoravské vrchovině, jsou uvedeny příklady obratlovců, hmyzu či přírodnin,[11] podobně jsou ukázány mokřady a vodní biotopy v rámci subcelku Vody a mokřady, součástí jsou i preparované příklady primárně ryb a ptáků.[12] Typickým zástupcem přírody Českomoravské vrchoviny jsou lesy, kdy součástí podcelku Lesy jsou mimo jiné modely hub a vycpané preparáty velkých kopytníků. Součástí expozice je i model mraveniště s možnosti nahlédnutí do jeho stavby a také hmatové vzorky dřevin.[13]

Ostatní expozice[editovat | editovat zdroj]

Mezi další expozice patří Krása středověké plastiky, Dolování a mincování na Českomoravské vrchovině, Geologie Českomoravské vrchoviny a Lapidárium. V rámci expozice Krása středověké plastiky jsou vystaveny modely šesti pozdněgotických plastik, kdy hlavním exponátem má být kopie plastiky národní kulturní památky ČR sochy sv. Kateřiny z kostela sv. Jakuba Většího z Jihlavy. Expozice je umístěna v cechovní síni.[14]

V rámci expozice Dolování a mincování na Českomoravské vrchovině jsou uvedeny příklady hornického řemesla od zpracování rudy po samotnou výrobu mincí ve středověké mincovně, expozice je umístěná ve sklepení domu čp. 57 na Masarykově náměstí. Součástí expozice jsou i archeologické vykopávky ze Starých Hor u Jihlavy či z Cvilínku u Černova a příklady nerostných surovin z okolí Jihlavy.[15]

V expozici Geologie Českomoravské vrchoviny jsou uvedeny mineralogické exponáty i příklady hornin z oblasti Českomoravské vrchoviny, vzácnými exponáty jsou např. největší krystal na světě minerálu sekaninaitu z Dolních Borů, leštěná deska ametystu z Bochovic, stonařovský meteorit a například selenidy z Bukova.[16]

V zadní části domu čp. 57 je umístěn renesančně rekonstruovaný dvůr (expozice Lapidárium), kdy v jeho prostorách jsou vystaveny náhrobní kameny primárně ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Jakuba Většího, ve sklepních prostorách jsou uvedeny příkladů kamenných architektonickách článků z kostelů sv. Jakuba Většího, Nanebevzetí Panny Marie a Povýšení sv. Kříže. Vystavena je i velká kamenná křtitelnice.[17]

Hrad Roštejn[editovat | editovat zdroj]

Na hradě Roštejně je jako na bývalém loveckém hrádku umístěna mimo jiné expozice pracovny polesného, součástí je i expozice o historii hradu a také o dalších historických řemeslech z regionu Českomoravské vrchoviny. Přístupných je několik různých sálů, kdy součástí je například i přehlídka historických zbraní či například ukázka černé kuchyně.[18] V roce 2016 mají být otevřeny dvě nové expozice, týkat se mají historie myslivectví a lovectví.[19]

Pobočka Třešť[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Muzeum betlémů Třešť.

Součástí muzea je i bývalé městské muzeum v Třešti, kdy to se zabývá primárně betlémářstvím. Muzeum sídlí od roku 2003 v Schumpeterově domě na na Rooseweltově ulici v Třešti.

Expozice betlémářství ukazuje tradici betlémářství v Třešti a okolí, kdy vystaveny jsou betlémy od papírových po složité mechanické z 19. a 20. století. Další expozice pod názvem Zámecký pokoj ukazuje předměty z inventáře třešťského zámku, primárně nábytek a portréty majitelů panství. Další expozice se věnuje životu a dílu Josefa Aloisa Schumpetera, kdy tento ekonom se narodil právě v Schumpeterově domě v roce 1883. Poslední expozicí je expozice nazvaná Zaniklý třešťský průmysl, kdy ta ukazuje příklady z průmyslových odvětví v Třešti, například se jedná o ukázky předmětů ze sukna, sektorového nábytku či další dřevěné prvky.[20]

Pobočka Telč[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Muzeum v Telči.

V telčské pobočce muzea, která sídlí v prvním patře jihozápadního křídla telčského zámku, jsou umístěny primárně sbírky z historie města. Součástí muzea je i model historického centra města Telče, model byl z papíru a dřeva vyroben z roku 1895. Jsou ukázány sbírky přibližující život v měšťanských domech na náměstí, stejně tak sbírky ukazující život ve venkovských staveních. Ve sbírkách jsou uloženy i svatební praporce, které jsou typickým doplňkem pro svatbu v kraji Českomoravské vrchoviny. Součástí sbírky je i africká sbírka manželů Foitových, stejně tak jako sochy Františka Vladimíra Foita.[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. O muzeu [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.  
  2. KOMÍNOVÁ, Jana. Muzeum Vysočiny Jihlava slaví 125 let svého vzniku [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-10-18, [cit. 2017-10-24]. Dostupné online.  
  3. Historie muzea [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.  
  4. Muzeum Jihlava. Výroční zpráva 2013 [online]. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2013, [cit. 2016-01-24]. S. 12. Dostupné online.  
  5. Muzeum Vysočiny Jihlava. Gotická Jihlava [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  6. Muzeum Vysočiny Jihlava. Renesance [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  7. Muzeum Vysočiny Jihlava. Baroko [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  8. Muzeum Vysočiny Jihlava. 19. století [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  9. Muzeum Vysočiny Jihlava. 20. století [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  10. Muzeum Vysočiny Jihlava. Od dob ledových ... [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  11. Muzeum Vysočiny Jihlava. Otevřená krajina [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  12. Muzeum Vysočiny Jihlava. Vody a mokřady [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  13. Muzeum Vysočiny Jihlava. Lesy [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  14. Muzeum Vysočiny Jihlava. Krása středověké plastiky [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  15. Muzeum Vysočiny Jihlava. Dolování a mincování na Českomoravské vrchovině [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  16. Muzeum Vysočiny Jihlava. Geologie Českomoravské vrchoviny [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  17. Muzeum Vysočiny Jihlava. Lapidárium [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  18. Muzeum Vysočiny Jihlava. Hrad Roštejn [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  19. Redakce. Hrad Roštejn otevře dvě nové expozice [online]. Třebíčský deník, 2016-02-14, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  20. Muzeum Vysočiny Jihlava. Pobočka Třešť [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  21. Muzeum Vysočiny Jihlava. Pobočka Telč [online]. Muzeum Vysočiny Jihlava, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]