František Vladimír Foit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Vladimír Foit
Narození 20. listopadu 1900
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 31. srpna 1971 (ve věku 70 let)
Celje
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Vladimír Foit (20. listopadu 1900 Tábor31. srpna 1971 Celje, Jugoslávie, dnes Slovinsko) byl český sochař, etnograf a cestovatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Táboře. Dětství a mládí prožil v Doupí u Telče. Studoval v Praze a v Paříži, po svatbě s Irenou Voradilovou (1913-2005) žil v Telči.

Cesty[editovat | editovat zdroj]

V roce 1931 odjíždí s Jiřím Baumem do Afriky. Jeli vozem Tatra 12 z Alexandrie, přes Káhiru a podél Nilu přes Egypt, Súdán, Chartúm, Stanleyville (dnes Kisangani) v tehdejším Belgickém Kongu a dále přes Albertovo jezero do Ugandy a Nairobi v Keni. Zde se J. Baum a F. V. Foit pokusili o výstup na Kilimandžáro, přičemž se dostali až do výšky 5500 m n. m. Tanganikou pak pokračovali do bývalé Severní Rhodesie k Viktoriiným vodopádům a nakonec dojeli do Kapského města v tehdejší Jihoafrické unii.

Dne 3. listopadu 1947 odjíždí na svou druhou, roční, cestu do Afriky, tentokrát už s manželkou Irenou. Foitovi zůstali věrní značce Tatra, na výpravě jim sloužil čtyřválec Tatra 57B. Z Alžíru se vydali přímo na jih do Nigérie, poté do Kamerunu, Francouzského Konga a Belgického Konga. Pokračovali až do dnešní Jihoafrické republiky, odkud se vraceli na sever směrem do Nairobi. Sbírku místního umění zanechali v průběhu cesty na českém konzulátě, bohužel část se ztratila. V roce 1950 se druhá polovina sbírky dostala do Československa, záhy byla také vystavována. F. V. Foit rovněž vytvářel modely a črty, fotografoval a společně nahrávali domorodou hudbu.[1]

Pobyt v Africe[editovat | editovat zdroj]

V průběhu jejich cesty došlo v Československu ke komunistickému převratu a majetek rodiny Foitových byl znárodněn. Do Československa se nemohli a nechtěli vrátit, ale udržovali styky s rodinou i některými institucemi. Nakonec se usadili v Nairobi. F. V. Foit se později stal profesorem na Kenyatta College nairobské univerzity. V roce 1968 se tam s nimi setkali účastníci Expedice Lambarene.[1]

V 70. letech požádali Foitovi o přesídlení do tehdejší Jugoslávie, které jim bylo umožněno díky značnému věhlasu a především množství sbírek, které slíbili Jugoslávii darovat. Ještě před převozem sbírek a uspořádání výstavy F. V. Foit v Jugoslávii zahynul při automobilové nehodě.[1] Části sbírek F. V. Foita se nacházejí v Telči a v Hrdličkově muzeu člověka v Praze.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • FOIT, František Vladimír. Autem napříč Afrikou. Praha : vlastní náklad, 1932-1934. 2 svazky  
  • FOIT, František Vladimír; FOITOVÁ, Irena. Z Telče do Afriky a nikdy zpět : vzpomínky na druhou africkou cestu. Telč : Muzejní spolek v Telči, 2006. 285 s. ISBN 80-239-7585-4.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Dokument ČT o F. V. Foitovi

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOIT, František Vladimír; FOITOVÁ, Irena. Z Telče do Afriky a nikdy zpět : vzpomínky na druhou africkou cestu. Telč : Muzejní spolek v Telči, 2006. 285 s. ISBN 80-239-7585-4.  
  • Oldřich Neužil ... et al.. Z Telče do Kapského Města : František Vladimír Foit - český sochař v Africe : katalog ke stejnojmenné výstavě, Brno 28. dubna - 3. srpna 1997. Brno : Moravské zemské muzeum, 1997. 44 s. ISBN 80-7028-098-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]