Velenje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velenje
Velenjski grad poleti.jpg
Velenje – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška399 m n. m.
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionSavinjský region
Městská ObčinaVelenje
Velenje
Velenje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha83,5 (spolu s občinou) km²
Počet obyvatel33 331
Etnické složeníSlovinci
Náboženské složeníkatolíci
Správa
StatusObčina
StarostaBojan Kontič
Vznik1889
Oficiální webwww.velenje.si
Označení vozidelCE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velenje (německy Wöllan) je město ve Slovinsku. Se svými 33 000 obyvateli je pátým největším městem v zemi. Leží 60 km severovýchodně od Lublaně v Dolním Štýrsku, v tzv. Šalešském údolí (slovinsky Šaleška dolina). Je součástí Savinjského regionu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město v noci.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1264. V 16. století zde byla z iniciativy místní protestantské obce založena první škola. Roku 1801 tehdejší obec poničil požár.[1]

Až do závěru 19. století bylo Velenje jen obyčejnou slovinskou vsí, změnu přinesl objev ložisek hnědého uhlí a začátek těžby. Ještě roku 1887 zde žilo 364 obyvatel. V roce 1891 získalo Velenje železniční spojení s nedalekým městem Celje. Dařilo se zde i papírenskému průmyslu a byla zde postavena i pila. Roku 1901 zachvátil Velenje opět požár, vypukl v místní briketárně, nebyl však tolik ničivý, jako o sto let dříve.

Po druhé světové válce bylo moderní město budováno postupně od 60. let v okolí nedalekého dolu na hnědé uhlí.[2] Obec, která měla po skončení konfliktu okolo 600 domů, se tak rozšířila na více než šest tisíc obyvatel. Nová zástavba vyrostla do jisté míry jako organizované a plánované město. Na jeho projektu se podílel slovinský urbanista Janez Trenz. Dimenzován byl na 30 000 obyvatel.[3] Rozhodnuto bylo následně o vybudování dalších továren a zprůmyslnění regionu. Od roku 1959 má Velenje statut města.

Po smrti jugoslávského prezidenta Josipa Tita bylo město přejmenováno na Titovo Velenje. Roku 1991 se vrátilo po vyhlášení slovinské nezávislosti ke svému původnímu jménu.

Po ukončení těžby uhlí byla poškozená krajina rekultivována a doly zatopeny a upraveny jako jezera.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo je především slovinské národnosti, zastoupeny jsou i národnosti bývalých republik Jugoslávie. Jejich podíl je zde o něco větší, vzhledem k tomu, že řada lidí se sem přistěhovala za prací z celé tehdejší země. Dnes zde žije okolo 26 tisíc lidí.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Ve Velenji je hlavní sídlo společnosti Gorenje, proslavené hlavně výrobou kuchyňské techniky. Město má tradici delší než 100 let v těžbě hnědého uhlí. V nedaleké vesnici Šostanj se nachází tepelná elektrárna.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s výstavbou nového města bylo postaveno i kulturní centrum. Jeho budova je zdobena reliéfem od slovinského sochaře Stojana Batiče.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

V okolí města se nachází několik hradů (Šalek, Turn, Ekeštajn, Švarcenštajn). V současné době jsou povrchové doly v okolí Velenje již vytěžené a rekultivované jako jezera s řadou pláží a dalších sportovních areálů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Velenje na srbské Wikipedii.

  1. Článek na portálu pgdvelenje.si (slovinsky)
  2. DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 169. (srbochorvatština) 
  3. [ Dějiny města na stránce velenje-tourism.si (chorvatsky). www.velenje-tourism.si [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-27.  Dějiny města na stránce velenje-tourism.si (chorvatsky)]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]