Kranj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kranj
Kranj
Kranj
Poloha
Souřadnice
Stát SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Region Hornokraňský region
Občina Městská občina Kranj
Kranj
Kranj
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 37 313 (2018)
Správa
Starosta Damijan Perne
Oficiální web www.kranj.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kranj (česky též Kraň[1], německy Krainburg) je čtvrté největší město a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku v historické zemi Kraňsku, jehož metropolí původně bylo, než se jí stala Lublaň. Žije zde zhruba 37 000 obyvatel.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických nálezů byla oblast města osídlena již v neolitu. Římané založili osadu Carnium na soutoku řek Sávy a Kokry, z čehož vznikl současný název. V 6. století stálo v blízkosti významné germánské osídlení Ostrogótů a později Langobardů.

Slovanské kmeny do oblasti přišly v sedmém století. Kranj se stal kulturním a správním střediskem Kraňska, jehož název byl odvozen právě od tohoto města, a hrad Kieselstein (Kislkamen) byl sídlem kraňských markrabat. (později se centrum Kraňska přesunulo do Lublaně).

Z roku 1256 pochází první zmínka, v níž je Kranj zmiňován jako město. Kranj byl také sídlem soudu. V letech 1268–1276 byl součástí zemí pod vládou českého krále Přemysla Otakara II.. V roce 1348 bylo město bez závažných důsledků zasaženo zemětřesením. Roku 1471 bylo město vypleněno při útoku osmanských Turků. Panství nad městem si vyměňovala hrabata z Celje a Habsburkové. Město se posléze stalo součástí Svaté říše římské.

V šestnáctém století zažilo město rozmach díky rozvoji hornictví v Kraňsku a Korutanech. S poklesem těžby poklesl význam města.

Od roku 1804 bylo město Rakouského císařství a od roku 1867 Rakouska-Uherska, jehož součástí bylo až do roku 1918.

Průmyslovému rozvoji přispěla po roce 1870 železnice z Lublaně do Tarvisia.

V roce 1900 mělo město dva tisíce obyvatel, z nichž většina byla Slovinců. V roce 1906 získalo díky projektu „nových alpských železnic“ přímý přístup přes tunel Karavanky a Villach do severozápadních částí monarchie a do Německa.

Po první světové válce se Kranj stal součástí Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a následnně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie). Meziválečný rozvoj města byl umožněn díky zahraničnímu kapitálu. Za druhé světové války bylo město součástí říšskoněmeckého záboru. V oblasti bojovali proti okupantům partyzáni. Po druhé světové válce se město stalo součástí Jugoslávie a po roce 1991 samostatného Slovinska.

V Kranji prožil poslední roky života slovinský „národní básník“ France Prešeren (1800–1849). Je zde po něm pojmenována řada institucí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kranj na německé Wikipedii.

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 46, 109. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]