Kranj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kranj
Kranj
Kranj
Kranj – znak
znak
Kranj – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška386 m n. m.
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionHornokraňský region
ObčinaMěstská občina Kranj
Kranj
Kranj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha26,3 km²
Počet obyvatel37 941 (2020)
Hustota zalidnění1,4 obyv./km²
Správa
StarostaMatjaž Rakovec
Oficiální webwww.kranj.si
PSČ4000
Označení vozidelKR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kranj (česky též Kraň[1], německy Krainburg) je čtvrté největší město a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku v historické zemi Kraňsku, jehož metropolí původně bylo, než se jí stala Lublaň. Žije zde zhruba 37 000 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v centrální části země, v oblasti Hornokraňského regionu. Od hlavního města Lublaně je vzdálené jen zhruba 20 km seveorzápadně. Ve směru od slovinské metropole k rakouským hranicím představuje Kranj jediné větší město na cestě. Město se rozkládá v kranjsko-lublaňské kotlině, která je vklíněna mezi Julské a Kamničké Alpy. Samotný střed města je umístěn na vyvýšenině u soutoku řek Sáva a Kokra na nadmořské výšce 385 m. Levý přítok Sávy, řeka Kokra, zde vymlel do terénu 30 m hluboký kaňon. Právě díky tomuto městu získalo Kraňsko svůj název.

Název[editovat | editovat zdroj]

V roce 670 se poprvé objevil název Carnium v latině, později v podobě Chreinariorum v roce 973 nebo Chreina v roce 1065, resp. Chrainburch v r. 1921). Slovanský název měl nejspíše podobu Korn’ь a přešel z latiny po příchodu Slovanů do oblasti. Nejspíše pochází od místního kmene Carnī (v řeckých zdrojích jako Κάρνοι). Podle města nese název také celý region Kraňsko (latinsky Carniola).

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Hrad Kislkamen/Kieselstein na Valvasorově rytině z roku 1679

Podle archeologických nálezů byla oblast města osídlena již v neolitu. Římané založili osadu Carnium na soutoku řek Sávy a Kokry, z čehož vznikl současný název. V 6. století stálo v blízkosti významné germánské osídlení Ostrogótů a později Langobardů.

Slovanské kmeny do oblasti přišly v sedmém století. Kranj se stal kulturním a správním střediskem Kraňska, jehož název byl odvozen právě od tohoto města, a hrad Kieselstein (Kislkamen) byl sídlem kraňských markrabat. (později se centrum Kraňska přesunulo do Lublaně).

Kostel Sv. Kanciana

Z roku 1256 pochází první zmínka, v níž je Kranj zmiňován jako město. To vzniklo pravděpodobně o století dříve.[2] Kranj byl také sídlem soudu. V letech 1268–1276 byl součástí zemí pod vládou českého krále Přemysla Otakara II.. V roce 1348 bylo město bez závažných důsledků zasaženo zemětřesením. Roku 1471 bylo město vypleněno při útoku osmanských Turků. Panství nad městem si vyměňovala hrabata z Celje a Habsburkové. Město se posléze stalo součástí Svaté říše římské.

Po selských bouřích a nepokojích v roce 1515 zde došlo k exemplárnímu potrestání sedláků a popravám.[3]

V šestnáctém století zažilo město rozmach díky rozvoji hornictví v Kraňsku a Korutanech. S poklesem těžby poklesl význam města a to přestalo mít svoji roli i v oblasti obchodu. Navíc jej poškodily četné požáry, např. v roce 1668, kdy oheň zlikvidoval třetinu všech domů, v roce 1749 potom téměř celé město a v roce 1811 jeho severní část.[4]

Od roku 1804 bylo město Rakouského císařství a od roku 1867 Rakouska-Uherska, jehož součástí bylo až do roku 1918. V letech 1836 a 1855 jej zasáhly epidemie moru. Josip Egartner (slovinský malíř) byl první z řady umělců své doby, kteří se v Kranji usadili. Po něm zde vznikla potom i menší kolonie různých tvůrců. Od roku 1897 sídlí v Kranji také gymnázium. Založeno bylo nicméně historicky již podruhé; školu tohoto typu zde měli místní již v roce 1810 na krátkou dobu, kdy bylo město pod francouzskou okupací za napoleonských válek.

Průmyslovému rozvoji přispěla po roce 1870 železnice z Lublaně do Tarvisia. V závěru 19. století zde byl rovněž na místním hřbitově odhalen památník místnímu rodákovi a významnému slovinskému básníkovi, Franci Prešerenovi.[5]

V roce 1900 mělo město dva tisíce obyvatel, z nichž většina byla Slovinců. V roce 1906 získalo díky projektu „nových alpských železnic“ přímý přístup přes tunel Karavanky a Villach do severozápadních částí monarchie a do Německa. Před vypuknutím první světové války zde byla také vybudována kanalizace, Kranj nicméně předstihla větší slovinská města, kde stála již v závěrečných letech 19. století.[6] Industrializace znamenala připojení některých okolních vesnic k městu.

Po první světové válce se Kranj stal součástí Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a následně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie). Meziválečný rozvoj města byl umožněn díky zahraničnímu kapitálu. Působila zde i částečně československá společnost Jugočeška, která zde měla svoji továrnu. Později zde sídlily i další společnosti, které se podílely na textilní výrobě. V roce 1926 zde byl postaven Národní dům. Ve třicátých letech 20. století byly časté stávky dělníků za lepší podmínky.

Za druhé světové války bylo město součástí říšskoněmeckého záboru. V oblasti bojovali proti okupantům partyzáni. Po druhé světové válce se město stalo součástí Jugoslávie a po roce 1991 samostatného Slovinska. Industrializace města byla i nadále posilována, vznikl závod na výrobu pneumatik. Zástavba se rozšířila v podobě panelových domů na druhý břeh řeky Kokry a také severně od historického jádra města.

V 90. letech 20. století došlo vlivem celosvětových trendů, politických změn a rozpadu tehdejší Jugoslávie k útlumu průmyslové výroby. Do původních závodů nebo nových se podařilo nicméně získat nové investory, např. společnost Goodyear apod.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1754 měla Kranj okolo 1500 obyvatel, v roce 1910 bylo při posledním rakousko-uherském sčítání lidu napočítáno 2850 osob. V prvním jugoslávském sčítání roku 1921 zde bylo uvedeno 2905 obyvatel, o deset let později potom 4191. V prvním poválečném censu v roce 1948 žilo v Kranji 1948 15 981 osob, v roce 1953 potom 17 827 obyvatel a v roce 1971 zde bylo napočítáno již 27 209 osob. V roce 2015 mělo samotné město Kranj 41 929 obyvatel (75 % Městské občiny Kranj tvoří samotné území města, 25 % potom okolní vesnice).

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Území města Kranj (slovinsky Mestno območje Kranj) se dělí na čtyři části: Samotné město Kranj, dále potom místní části Britof, Hrastje a Kokrica.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V bývalé Jugoslávii a později ve Slovinsku je Kranj známá jako průmyslové město. Vyrábí se zde elektrotechnické zařízení a stroje. Hospodářské propojení s metropolí Lublaní je značné. Průmyslové zóny, které jsou využívané pouze z části, se nachází při železniční trati na břehu řeky Sávy na druhé straně od historického centra.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Gymnázium v Kranji.
Rohový dům ve středu města.
Sávská ulice.

V Kranji se nachází řada základních i středních škol. Místní gymnázium je jedním z prvních, kde byl slovinský jazyk používán ve výuce.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pravidelně se v létě v Kranji konjá festival Prešerenovy dny (France Prešeren má v Kranji svůj hrob), dále Týden slovinského dramatu nebo Kranjský jazzový festival. Oblíbený je také festival Týden mládeže (slovinsky Teden mladih).

Bývalý Prešerenův dům dnes plní účel jako muzeum.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Historické jádro zahrnuje řadu měšťanských domů ze 16. století a nebo i starších.

Turisticky atraktivní místo pro výlety je rovněž i Šmarjetna gora (hora sv. Markéty) s kostelem, který ji je zasvěcen. Nedaleko od ní se nachází také pozůstatky hradu Wartenberg.

Oblíbená je rovněž i Kranjská klobása.

Pro rok 2023 získal Kranj cenu European Destination of Excellence.[8]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kranj je s Lublaní spojen dálnicí A2, která pokračuje dále na severozápad k městu Jesenice a potom dálničním tunelem Karavanky i do Rakouska. Mezi obyvatelstvem je vysoká úroveň motorizace, a to 514 vozidel na 1000 obyvatel.[9]

Přítomné je rovněž železniční spojení s Lublaní i Jesenicí. Z hlavní trati odbočuje na území Kranje i vlečka, která směřuje do obce Naklo, kde stojí průmyslový závod. Železniční stanice Kranj se nachází na druhém břehu řeky Sávy, v blízkosti historického středu města.

Východně od Kranje se nachází mezinárodní letiště Jože Pučnika, které slouží hlavnímu městu Lublani.

Panorama města

Sport[editovat | editovat zdroj]

Západně od města se na svahu údolí řeky Sávy nachází skokanský můstek (Gorenja Sava).

Město má jedno z největších center pro vodní sporty na území Slovinska a v roce 2003 hostilo evropský šampionát ve vodním pólu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jana Šmídová: Potenciál cestovního ruchu ve Slovinsku

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kranj na německé Wikipedii a Kranj na srbské Wikipedii.

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 46, 109. 
  2. LUTHAR, Otto. The Land Between: A History of Slovenia. Frankfurt nad Mohanem: Peter Lang Edition, 2013. ISBN 978-3-631-62877-5. S. 150. (angličtina) 
  3. LUTHAR, Otto. The Land Between: A History of Slovenia. Frankfurt nad Mohanem: Peter Lang Edition, 2013. ISBN 978-3-631-62877-5. S. 189. (angličtina) 
  4. Přehled dějin Kranje na stránkách města (slovinsky)
  5. LUTHAR, Otto. The Land Between: A History of Slovenia. Frankfurt nad Mohanem: Peter Lang Edition, 2013. ISBN 978-3-631-62877-5. S. 288. (angličtina) 
  6. LUTHAR, Otto. The Land Between: A History of Slovenia. Frankfurt nad Mohanem: Peter Lang Edition, 2013. ISBN 978-3-631-62877-5. S. 352. (angličtina) 
  7. COX, John K. Slovenia: Evolving loyalties. New York: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 0-415-27431-1. S. 12. (angličtina) 
  8. Kranj med štirimi destinacijami za nagrado Evropska destinacija odličnosti. Zelena Slovenija. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. (slovinsky) 
  9. Trajnostna urbana strategija Mestne občine Kranj 2030 Priloga 2: Socio-ekonomska in okoljska analiza, str. 14 (slovinsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]