Nova Gorica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nova Gorica
Nova Gorica
Nova Gorica
Poloha
Souřadnice 45°58′ s. š., 13°39′ v. d.
Stát Slovinsko Slovinsko
Region Gorický region
Občina Městská občina Nova Gorica
Nova Gorica
Red pog.svg
Nova Gorica
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 32 763 (2002)
Hustota zalidnění 106 obyv./km²
Správa
Status Město
Starosta Mirko Brulc
Oficiální web www.nova-gorica.si
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O italské Gorici pojednává článek Gorizia.

Nova Gorica (německy Neu Görz) je desáté největší slovinské město. Město bylo vybudováno po roce 1948 v těsném sousedství zástavby italského města Gorizia (česky Gorice).

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Město Gorizia bylo osvobozeno 1. května 1945. Oblast byla demarkační linií rozdělena na zóny. Zónu A okupovaly anglo-americké jednotky, zónu B Jugoslávská lidová armáda. Po podpisu Pařížské mírové smlouvy došlo ke změně jugoslávsko-italské hranice, když se jugoslávská hranice posunula do původní historické hranice Rakouského Přímoří s výjimkou jižní části, kde oblast Gorice připadla Itálii. Oblast se ale díky takovému rozdělení ocitla bez správního centra, které zůstalo v Itálii. Rozhodnutí o výstavbě nového centra poprvé zaznělo v projevu slovinského předsedy vlády Miha Marinky, výstavbou byl pověřen ministr Ivan Maček. Pracovní skupina odpovědná za výstavbu nového města vznikla již v dubnu 1947. Autorem plánu výstavby byl prof. Ing. Edvard Ravnikar.

Přípravné práce pro výstavbu nového města byly zahájeny v říjnu 1947. Výstavba se již od počátku musela potýkat s nedostatkem stavebních materiálů, pracovní síly a finančních prostředků. Nasazeny byly brigády mladých. Výstavba pokračovala i navzdory jugoslávsko-sovětské roztržce. Do konce roku 1950 žilo ve městě sedm set lidí. Skutečný rozvoj města započal až v roce 1965.

Hora Kostanjevica[editovat | editovat zdroj]

Nova Gorica z vrchu Sveta Gora.

Na jižní straně města se vypíná hora Kostanjevica, na níž stojí kostel Zvěstování Panny Marie a františkánský klášter Kostanjevica ze 17. století.[1] Zde byli v hrobce pod kostelem pohřbeni poslední členové francouzské královské rodiny z dynastie Bourbonů (Karel X. a členové jeho rodiny a suity, včetně jeho syna Ludvíka Antonína, vévody z Angoulême a vunk Jindřich z Artois, synovec Ludvíka (Ludvík Antonín ani Jindřich nepřevzali žezlo). Důvodem, proč jsou pochováni zde, byl únik z Francie před revolucí zroku 1830, kdy našli útočistě v Gorici, a následně také poslední odpočinek. V kryptě je pochován také Petr Ludvík Jan Kazimír z Blacas, bourbonský šlchtic, který rovněž zemřel v exilu roku 1839.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nova Gorica na slovinské Wikipedii a Nova Gorica na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Kostanjevica Monastery site
  2. Slovenian Tourist Board site