Nova Gorica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Nova Gorica
Nova Gorica
Nova Gorica
Poloha
Souřadnice
Stát Slovinsko Slovinsko
Region Gorický region
Občina Městská občina Nova Gorica
Nova Gorica
Nova Gorica
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 32 763 (2002)
Hustota zalidnění 106 obyv./km²
Správa
Status Město
Starosta Mirko Brulc
Oficiální web www.nova-gorica.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O italské Gorici pojednává článek Gorizia.

Nova Gorica (německy Neu Görz) je desáté největší slovinské město. Město bylo vybudováno po roce 1948 v těsném sousedství zástavby italského města Gorizia (česky Gorice).

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Město Gorizia bylo osvobozeno 1. května 1945. Oblast byla demarkační linií rozdělena na zóny. Zónu A okupovaly anglo-americké jednotky, zónu B Jugoslávská lidová armáda. Po podpisu Pařížské mírové smlouvy došlo ke změně jugoslávsko-italské hranice, když se jugoslávská hranice posunula do původní historické hranice Rakouského Přímoří s výjimkou jižní části, kde oblast Gorice připadla Itálii. Oblast se ale díky takovému rozdělení ocitla bez správního centra, které zůstalo v Itálii. Rozhodnutí o výstavbě nového centra poprvé zaznělo v projevu slovinského předsedy vlády Miha Marinky, výstavbou byl pověřen ministr Ivan Maček. Pracovní skupina odpovědná za výstavbu nového města vznikla již v dubnu 1947. Autorem plánu výstavby byl prof. Ing. Edvard Ravnikar.

Přípravné práce pro výstavbu nového města byly zahájeny v říjnu 1947. Výstavba se již od počátku musela potýkat s nedostatkem stavebních materiálů, pracovní síly a finančních prostředků. Nasazeny byly brigády mladých. Výstavba pokračovala i navzdory jugoslávsko-sovětské roztržce. Do konce roku 1950 žilo ve městě sedm set lidí. Skutečný rozvoj města započal až v roce 1965.

Hora Kostanjevica[editovat | editovat zdroj]

Nova Gorica z vrchu Sveta Gora.

Na jižní straně města se vypíná hora Kostanjevica, na níž stojí kostel Zvěstování Panny Marie a františkánský klášter Kostanjevica ze 17. století.[1] Zde byli v hrobce pod kostelem pohřbeni poslední členové francouzské královské rodiny z dynastie Bourbonů (Karel X. a členové jeho rodiny a suity, včetně jeho syna Ludvíka Antonína, vévody z Angoulême a vunk Jindřich z Artois, synovec Ludvíka (Ludvík Antonín ani Jindřich nepřevzali žezlo). Důvodem, proč jsou pochováni zde, byl únik z Francie před revolucí zroku 1830, kdy našli útočistě v Gorici, a následně také poslední odpočinek. V kryptě je pochován také Petr Ludvík Jan Kazimír z Blacas, bourbonský šlchtic, který rovněž zemřel v exilu roku 1839.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kostanjevica Monastery site
  2. Slovenian Tourist Board site

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nova Gorica na slovinské Wikipedii a Nova Gorica na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]