Celje
| Celje | |
 Celje | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 46°13′45″ s. š., 15°15′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 238 m n. m. |
| Stát |
 Slovinsko |
| Region | Savinjský region |
| Občina | Městská občina Celje |
  Celje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 22,7 km² |
| Počet obyvatel | 37 872 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 667,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1451 |
| Oficiální web |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Celje (německy Cilli, latinsky Celeia) je slovinské město v Dolním Štýrsku. Žije zde přibližně 38 tisíc[1] obyvatel.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází v centrální části země, v údolí řeky Savinja. Rozvinulo se přibližně na polovině pomyslné trasy mezi metropolí Slovinska Lublaní a druhým největším městem, Mariborem. Celje je od Lublaně vzdáleno 60 km, od Mariboru 50 km, od Záhřebu 70 km a od Klagenfurtu 85 km. Vyplňuje celou délku širokého údolí řeky Savinji, resp. jejího přítoku, Voglajny.
Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]
První osídlení se v oblasti vyskytuje již v době halštatské. Starořečtí historikové pak Celje uvádějí jako Keleu, což značí úkryt. Podle nálezů zde Keltové za království Noricum razili mince. Historické centrum města vzniklo na soutoku řeky Savinja s potokem Voglajna.
Jakmile byla oblast kolem roku 15 př. Kr. připojena k Římské říši, začala být zmiňována jako latinsky: Civitas Celeia. V roce 45 n. l. získala osada městská práva. Koncem 4. století dobyl Celje vizgótský král Alarich. Stěhování národů přivedlo do oblasti Slovany. V období raného středověku bylo Celje přestavěno. První středověká písemná zmínka se objevuje v kronice Wolfholda von Admont, která byla sepsána v letech 1122 až 1137.
Celje bylo v letech 1341 až 1456 sídlem rodu Celjských. Městská práva obdrželo Celje 11. dubna 1451 od hraběte Fridricha II. Celjského. Jakmile rod Celjských vymřel, stali se místními pány Habsburkové. V letech 1473 bylo zbudováno městské opevnění. V roce 1515 bylo město zasaženo selským povstáním, v 17. století pak bylo obsazeno Turky.
V roce 1808 bylo v Celji založeno gymnázium, které patři mezi nejstarší na území současného Slovinska.
V roce 1896 bylo postaveno sídlo městské rady a starosty, v roce 1902 byl do města zaveden telefon a elektrifikace se Celje dočkalo v roce 1913.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se město stalo baštou německého nacionalismu. Sčítání z roku 1910 ukázalo, že 66,8 % obyvatel jsou Němci. V květnu 1907 byl otevřen Německý dům jako symbol místní německé dominance.
Po první světové válce se Celje stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Jugoslávie. V meziválečném období došlo k industrializaci města. V dubnu 1941 město obsadily jednotky říšskoněmecké branné moci. V průběhu války pak bylo město poškozeno bombardováním.
V předválečném období mělo Celje s přilehlými osadami přibližně dvacet tisíc obyvatel. V průběhu války zemřelo 575 občanů, převážně ve věku od dvaceti do třiceti let, přes jeden a půl tisíce obyvatel bylo deportováno do Srbska nebo do Říše, kolem tisíce osob bylo uvězněno a šest set místních dětí bylo převezeno do Německa ke germanizaci.
V letech 1945 až 1946 byli v městské částí Teharje (Tüchern) popraveni domnělí kolaboranti, nacisté a přisluhovači Domobrany. Přeživší Němci byli vysídleni. Obětem z Teharje byl po osamostatnění Slovinska postaven pomník.
V dobách socialistické Jugoslávie bylo město průmyslovým centrem a počet obyvatel se oproti meziválečnému období zdvojnásobil. Od roku 1991 je Celje součástí samostatného Slovinska.
Město Celje je administrativním centrem Městské občiny Celje.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Celje, Horní hrad
Náměstí a katedrála sv. Daniela
Kostel sv. Mikuláše
Městský park
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ekonomický rozvoj města v 19. století umožnil rychlý růst Celje. Ještě na počátku předminulého století bylo město na třetím místě mezi jihoštýrskými městy, hned za Mariborem a Ptují. Hodnotu 20 000 obyvatel dosáhlo těsně před začátkem druhé světové války. Obyvatelstvo bylo historicky většinově slovinské zastoupena byla i německá (rakouská) menšina. V roce 2014 mělo Město Celje 48 868 obyvatel, s okolím potom přes sedmdesát tisíc.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
V 19. století bylo město industrializováno. Roku 1873 byla založena místní zinkovna (slovinsky Cinkarna Celje), která se stala do budoucna jedním z klíčových zaměstnavatelů místního obyvatelstva, iniciátor růstu a rozvoje města a hlavní udavatel běhu ekonomiky města. Později byl také v Celji vyráběn stavební materiál, který se vyvážel do celé Jugoslávie a emailované nádoby. Vyráběly se zde rovněž i nástroje pro výrobu automobilů. Silně zastoupen byl i textilní průmysl, který se však nedokázal přizpůsobit podmínkám po roce 1991 a globalizovanému trhu, a stejně jako všude ve východní Evropě zanikl. Na severovýchodním okraji města se nachází masokombinát.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]
Mezi kulturní památky navštěvované v Celji patří mimo jiné:
- Celjský hrad (též Starý hrad, Horní hrad, hrad Celje), přestavovaný původní hrad s nejstaršími částmi až ze 13. století
- Dolní hrad, též Knížecí dvůr, postavený ve 14. století
- městské opevnění, které je poprvé doloženo k roku 1473
- Budova radnice (magistrát), postavená okolo roku 1750
- Celjský dům (původně německy Deutsches Haus), z r. 1906, architekt Peter Paul Brang
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Celje je dobře napojeno na slovinskou dálniční síť (prochází tudy hlavní dálnice spojující Lublaň a Maribor. Je rovněž i významnou železniční křižovatkou, jedna z procházejících tratí byla součástí Rakouské jižní dráhy. Odbočuje odtud trať do města Velenje.
Školství[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází celkem 9 základních škol, dále potom tři gymnázia a 8 středních odborných škol a čtyři vyšší odborné školy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Celje na anglické Wikipedii, Celje na slovinské Wikipedii a Celje na německé Wikipedii.
- ↑ a b Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Dostupné online. [cit. 2021-04-28]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Celje na Wikimedia Commons - Galerie Celje na Wikimedia Commons
- Oficiální slovinský turistický průvodce po městě (anglicky) (německy) (slovinsky) (italsky) (francouzsky) (rusky) (čínsky)
