Celje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Cejle.
Celje
Celje
Celje
Celje – znak
znak
Celje – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 238 m n. m.
Stát SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Region Savinjský region
Občina Městská občina Celje
Celje
Celje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 22,7 km²
Počet obyvatel 37 872 (2020)[1]
Hustota zalidnění 1 667,3 obyv./km²
Správa
Vznik 1451
Oficiální web www.celje.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Cilli, Georg Matthäus Vischer, Topographia Ducatus Stiriae, Graz 1681
Celje, 1830 - Lith. Kaiser, Graz

Celje (německy Cilli, latinsky Celeia) je slovinské město v Dolním Štýrsku. Žije zde přibližně 38 tisíc[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v centrální části země, v údolí řeky Savinja. Rozvinulo se přibližně na polovině pomyslné trasy mezi metropolí Slovinska Lublaní a druhým největším městem, Mariborem. Celje je od Lublaně vzdáleno 60 km, od Mariboru 50 km, od Záhřebu 70 km a od Klagenfurtu 85 km. Vyplňuje celou délku širokého údolí řeky Savinji, resp. jejího přítoku, Voglajny.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

První osídlení se v oblasti vyskytuje již v době halštatské. Starořečtí historikové pak Celje uvádějí jako Keleu, což značí úkryt. Podle nálezů zde Keltové za království Noricum razili mince. Historické centrum města vzniklo na soutoku řeky Savinja s potokem Voglajna.

Jakmile byla oblast kolem roku 15 př. Kr. připojena k Římské říši, začala být zmiňována jako latinsky: Civitas Celeia. V roce 45 n. l. získala osada městská práva. Koncem 4. století dobyl Celje vizgótský král Alarich. Stěhování národů přivedlo do oblasti Slovany. V období raného středověku bylo Celje přestavěno. První středověká písemná zmínka se objevuje v kronice Wolfholda von Admont, která byla sepsána v letech 1122 až 1137.

Celje bylo v letech 1341 až 1456 sídlem rodu Celjských. Městská práva obdrželo Celje 11. dubna 1451 od hraběte Fridricha II. Celjského. Jakmile rod Celjských vymřel, stali se místními pány Habsburkové. V letech 1473 bylo zbudováno městské opevnění. V roce 1515 bylo město zasaženo selským povstáním, v 17. století pak bylo obsazeno Turky.

V roce 1808 bylo v Celji založeno gymnázium, které patři mezi nejstarší na území současného Slovinska.

V roce 1896 bylo postaveno sídlo městské rady a starosty, v roce 1902 byl do města zaveden telefon a elektrifikace se Celje dočkalo v roce 1913.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se město stalo baštou německého nacionalismu. Sčítání z roku 1910 ukázalo, že 66,8 % obyvatel jsou Němci. V květnu 1907 byl otevřen Německý dům jako symbol místní německé dominance.

Po první světové válce se Celje stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Jugoslávie. V meziválečném období došlo k industrializaci města. V dubnu 1941 město obsadily jednotky říšskoněmecké branné moci. V průběhu války pak bylo město poškozeno bombardováním.

V předválečném období mělo Celje s přilehlými osadami přibližně dvacet tisíc obyvatel. V průběhu války zemřelo 575 občanů, převážně ve věku od dvaceti do třiceti let, přes jeden a půl tisíce obyvatel bylo deportováno do Srbska nebo do Říše, kolem tisíce osob bylo uvězněno a šest set místních dětí bylo převezeno do Německa ke germanizaci.

V letech 1945 až 1946 byli v městské částí Teharje (Tüchern) popraveni domnělí kolaboranti, nacisté a přisluhovači Domobrany. Přeživší Němci byli vysídleni. Obětem z Teharje byl po osamostatnění Slovinska postaven pomník.

V dobách socialistické Jugoslávie bylo město průmyslovým centrem a počet obyvatel se oproti meziválečnému období zdvojnásobil. Od roku 1991 je Celje součástí samostatného Slovinska.

Město Celje je administrativním centrem Městské občiny Celje.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ekonomický rozvoj města v 19. století umožnil rychlý růst Celje. Ještě na počátku předminulého století bylo město na třetím místě mezi jihoštýrskými městy, hned za Mariborem a Ptují. Hodnotu 20 000 obyvatel dosáhlo těsně před začátkem druhé světové války. Obyvatelstvo bylo historicky většinově slovinské zastoupena byla i německá (rakouská) menšina. V roce 2014 mělo Město Celje 48 868 obyvatel, s okolím potom přes sedmdesát tisíc.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V 19. století bylo město industrializováno. Roku 1873 byla založena místní zinkovna (slovinsky Cinkarna Celje), která se stala do budoucna jedním z klíčových zaměstnavatelů místního obyvatelstva, iniciátor růstu a rozvoje města a hlavní udavatel běhu ekonomiky města. Později byl také v Celji vyráběn stavební materiál, který se vyvážel do celé Jugoslávie a emailované nádoby. Vyráběly se zde rovněž i nástroje pro výrobu automobilů. Silně zastoupen byl i textilní průmysl, který se však nedokázal přizpůsobit podmínkám po roce 1991 a globalizovanému trhu, a stejně jako všude ve východní Evropě zanikl. Na severovýchodním okraji města se nachází masokombinát.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Mezi kulturní památky navštěvované v Celji patří mimo jiné:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Celje je dobře napojeno na slovinskou dálniční síť (prochází tudy hlavní dálnice spojující Lublaň a Maribor. Je rovněž i významnou železniční křižovatkou, jedna z procházejících tratí byla součástí Rakouské jižní dráhy. Odbočuje odtud trať do města Velenje.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází celkem 9 základních škol, dále potom tři gymnázia a 8 středních odborných škol a čtyři vyšší odborné školy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Celje na anglické Wikipedii, Celje na slovinské Wikipedii a Celje na německé Wikipedii.

  1. a b Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Dostupné online. [cit. 2021-04-28]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]