Slavonski Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slavonski Brod
Hlavní náměstí
Hlavní náměstí
Slavonski Brod – znak
znak
Slavonski Brod – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 89 m n. m.
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Župa Brodsko-posávská
Region Slavonie
Slavonski Brod
Slavonski Brod
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 50,27 km²
Počet obyvatel 59 141 (2011)
Hustota zalidnění 1 176,5 obyv./km²
Správa
Starosta Mirko Duspara
Oficiální web www.slavonski-brod.hr
Adresa obecního úřadu Vukovarska 1,35000 Slavonski Brod
Telefonní předvolba +385 035
PSČ 35000
Označení vozidel SB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavonski Brod (česky Slavonský Brod[1][2]) je město ve východním Chorvatsku, v regionu Slavonie. Je centrem Brodsko-posávské župy. Žije zde 53 531 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Latinský název osídlení, který se používal v nejranějších obdobích existence sídla, zněl Marsonia.

Název města odkazuje na historický brod přes řeku Sávu (obdobně jako např. u měst Uherský Brod, Český Brod, Makedonski Brod apod.) Název se zachoval v této podobě i přesto, že slovo brod označuje v moderní chorvatštině loď, spíše než brod. Maďarský název města zněl Bród (přejatý z chorvatštiny) nebo Nagyrév.[zdroj?]

Do 30. let 20. století neslo město název Brod na Savi, po roce 1941 bylo spojeno i s bosenským sídlem, které se nachází na druhé straně řeky. Současný název byl zaveden během existence Království Jugoslávie a schválen v březnu 1934 místními úřady.[3]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Slavonski Brod se rozkládá na severním břehu řeky Sávy, u hranice s Bosnou a Hercegovinou. Město vzniklo v širokém údolí řeky, které ze severní strany ohraničuje pohoří Dilj a z jižní strany pohoří Motanica, Trebovac a vrchol Petar milostivi.

Město se nachází 78 km severovýchodně od Banja Luky, 148 km severně od Sarajeva, 86 km severozápadně od Tuzly, 68 km jihozápadně od Osijeku a 175 km jihovýchodně od Záhřebu.

Okolo města se nacházejí četné rybníky, vinice a jezero Petnja.

Klimatické poměry[editovat | editovat zdroj]

V létě se maximální denní teploty ve Slavonském Brodu i jeho okolí pohybují kolem 25 až 30 °C. Mohou však také vystoupit na více než 35 °C i více během vln veder. Noci v létě bývají obvykle velmi teplé. Průměrné zimní teploty se pohybují kolem 0 až 5 °C, mohou ale klesnout až k -5 nebo -10 °C. Průměrné maximální teploty činí 10 až 11 °C. Nejvyšší teplota byla naměřena v roce 1968, a to 39 °C. Nejnižší teplota byla naměřena v roce 1963, -28 °C. Nejslunnějším měsícem je červenec s průměrným slunečním svitem 268 hodin.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Slavonski Brod existoval již za římských dob, v tomto období nesl název Marsonia. Osídlení vzniklo v místě, kde bylo možné bezpečně a snadno překonat řeku Sávu. V 6. století sem přišli Slované, později město připadlo Rakousku a Uhersku. V roce 1224 je poprvé město zaznamenáno pod současným názvem. Ve středověku, v dobách nesčetných osmansko-habsburských válek zde docházelo k mnoha bitvám.

V letech 1715–1767 byla budována místní pevnost, která byla obehnána vodním příkopem.

Ekonomický a městský rozvoj městečka, které mělo v té době jen asi 4 000 obyvatel, začal kolem roku 1870. Původní hradby byly strženy již v roce 1871. V následujícím roce byly vybudovány nové veřejné stavby, jako například celnice, okresní soud a daňový úřad. Nová škola spatřila světlo světa v roce 1874. První průmyslové podniky, které zahrnovaly například pivovar nebo cihelnu, byly společně s mostem přes řeku Sávu dokončena v roce 1880. Pro Rakousko-Uhersko, jehož byl Slavonski Brod v té době součástí, představovalo město po roce 1878 bránu do Bosny a Hercegoviny. Proto právě odsud byla vedena nová trať na jih do Sarajeva (tzv. Bosenská dráha). Od roku 1900 mělo město i vlastní hasičskou zbrojnici. Před první světovou válkou se počet obyvatel blížil zhruba deseti tisícům.

V roce 1923 založil podnikatel pracující v oblasti zpracování dřeva a výroby nábytku Aleksandar Ehrman továrnu na výrobu dopravních prostředků a strojů.

Po vzniku Nezávislého státu Chorvatsko bylo město přejmenováno na Brod na Savi a administrativně spojeno s Bosenským Brodem, který se nacházel na druhé straně řeky. V závěrečné části druhé světové války bylo město těžce poškozeno. Bombardováno bylo, stejně jako řada dalších měst na území dnešního Chorvatska, Srbska a dalších zemí, spojeneckým letectvem. Na Slavonski Brod bylo svrženo až 15 000 bomb. Zahynulo několik tisíc lidí a zbořena byla značná část města. Po skončení války následovala rozsáhlá obnova města, která si vyžádala značné náklady. Město se nicméně kvůli přírodním podmínkám mohlo rozšiřovat pouze na západ a na východ; jižním směrem bylo omezeno řekou a severním potom kopci. Průmyslová zóna se rozšiřovala okolo místního nádraží.

V rámci znárodnění převzala jugoslávská vláda místní strojírenský podnik. Ten byl přejmenován na počest partyzána Đura Dakoviće a rozšířen. Stal se z něj jeden z největších jugoslávských průmyslových podniků a hlavní zaměstnavatel ve městě.

V 80. letech 20. století bylo vybudováno sídliště, které dnes nese název po Andriji Hebrangovi. Zbudováno bylo na zelené louce na východním okraji města, za nízkou zástavbou rodinných domů. Tvoří jej několik výškových domů, ty jsou oddělené pěší zónou. Sídliště pojalo celkem 10 000 lidí. Poslední bytový dům byl na sídlišti dokončen až v roce 2005.

Během Chorvatské války za nezávislost se naplno ukázal strategický význam města, které představovalo hrdlo lahve v údolí řeky Sávy. Srbští ozbrojenci tak měli velký zájem na získání kontroly nad Slavonským Brodem. Město bylo často ostřelováno granátometnou palbou. Hlavním cílem byl především most přes řeku Sávu, který byl zničen a nahrazen na nějakou dobu mostem pontonovým. Během války zahynulo celkem 182 osob ze Slavonského Brodu, značný počet dalších lidí byl zraněn.

Na počátku 21. století byla do Slavonského Brodu dovedena dálnice A3, která jej spojuje se Záhřebem na západ a s Bělehradem (na východ). Součástí dálnice u Slavonského Brodu je i velké odpočívadlo s názvem Marsonija. Obnoveno bylo rovněž i centrum města; přestavěno bylo náměstí, promenáda na řece Sávě a značná část obce byla plynofikována.

V druhé dekádě 21. století byla modernizována a podstatně přestavěna třída Petra Svačića, která vede v blízkosti místního nádraží.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Město Slavonski Brod se dělí na tři administrativní celky: Brodski Varoš, Podvinje a město Slavonski Brod. Dvě dříve uvedené části se nacházejí na samotném okraji města.

V rámci samotného města je administrativní jednotka Slavonski Brod rozdělena na následující části:

  • Centar (centrum města)
  • Budainka
  • Naselje Zrinski-Frankopan
  • Mali Pariz (Malá Paříž)
  • Naselje A. Hebrang
  • Naselje Slavonija 1
  • Naselje Slavonija 2
  • Brodsko Vinogorje
  • Livada
  • Marsonija
  • Mikrorajon
  • Plavo Polje
  • Bjelis
  • Colonia
  • Jelas
  • Lutvinka
  • Krajiška
  • Podvinje

Kultura a kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Hlavní a turisty nejvíce navštěvovanou[zdroj?] památkou Slavonského Brodu je pevnost (chorvatsky Tvrđava Brod). Rovněž se v okolí města nachází i řada archeologických nalezišť. Místní náměstí je co do plochy největší v Chorvatsku.[zdroj?]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Velký význam v Brodě hraje říční přístav, na cestě mezi Záhřebem a Bělehradem. Také jsou zde i četné továrny na výrobu potravin; zpracovává se ovoce, zelenina a obiloviny z úrodné Slavonie. Kromě řeky Sávy a železnice je město napojené také na dálnici ze Záhřebu do Bělehradu.

Město má vlastní autobusové nádraží a síť několika linek městské autobusové dopravy.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V Slavonském Brodu se nachází řada průmyslových podniků. Většina z nich byla zbudována v období existence socialistické Jugoslávie, jejich rozvoj byl značně omezen během 90. let především kvůli válce. Řada firem se ocitla v insolvenci nebo zkrachovala. Na začátku 21. století došlo k zlepšení situace a obnovila se i výroba v oblasti dopravních prostředků, autodílů, vojenská výroba a další. Zastaralé podniky byly modernizovány za pomoci zahraničního kapitálu a příchodu nových technologií.

Vzhledem k blízkosti města Brod (dříve Bosanski Brod) řada obyvatel Slavonského Brodu často jezdí nakupovat potraviny a další zboží přes hranici do Bosny a Hercegoviny.[zdroj?]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slavonski Brod na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]