Uherský Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uherský Brod
Uherský Brod náměstí.JPG

znak obce Uherský Brodvlajka obce Uherský Brodznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0722 592731
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (LAU 1): Uherské Hradiště (CZ0722)
obec s rozšířenou působností: Uherský Brod
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 52,06 km²
počet obyvatel: 16 591 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 251 m n. m.
PSČ: 687 34, 688 01, 688 02
zákl. sídelní jednotky: 21
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Masarykovo nám. 100
Uherský Brod
688 17 Uherský Brod
starosta / starostka: Patrik Kunčar
Oficiální web: www.ub.cz
E-mail: posta@ub.cz

Uherský Brod
Red pog.svg
Uherský Brod
Zdroje k infoboxu a částem obce

Uherský Brod (německy Ungarisch Brod, maďarsky Magyarbród) je město nacházející se v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 14 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na řece Olšavě. Žije zde asi necelých 17 tisíc obyvatel.

Městem protéká řeka Olšava.

Jednou z hlavních pozoruhodností města je obraz černé Matky Boží umístěný ve zdejším klášterním Kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o městě Uherský Brod pocházejí z roku 1140 jako osada Brod či Na brodě, byl zde totiž brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. V roce 1272 povýšil český král Přemysl Otakar II. Brod na královské město a udělil mu řadu výsad, čímž mu zajistil prosperitu. Během husitských válek bylo město opěrným bodem pro tažení na Slovensko.

16. století a třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

18. června roku 1506[2] král Vladislav Jagellonský daroval město Janovi z Kunovic, čímž Brod přestal být královským městem. V 16. století zažilo město velký rozvoj, byla postavena radnice a Panský dům. Období rozkvětu skončilo na začátku 17. století, kdy na město začali útočit Maďaři. Úpadek pokračoval i v době třicetileté války. Město bylo značně poničeno. Zkázu znamenalo i vyhnání protestantů, kteří tvořili většinu obyvatel.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie u bývalého kláštera dominikánů byl do nynější podoby přestavěn v letech 16361670. Zdejší černá madona – milostný obraz Panny Marie je cílem mnoha poutníků – zejména o Růžencové pouti v 1. sobotu a neděli v říjnu.[3]

18. a 19. století[editovat | editovat zdroj]

Mapa okresních hejtmanství v roce 1900 obsahuje samostatný okres Uherský Brod

Po válce se město jen velmi zvolna oživovalo. Přicházeli noví osídlenci; usadilo se zde i hodně židovskýchněmeckých obyvatel. Židé většinou mluvili německy. V 18. století měli dominantní vliv Němci, jejich zástupci rovněž ovládali městskou radu. Až teprve v druhé polovině 19. století se začalo více prosazovat české obyvatelstvo. Němci tvořili ve městě menšinu, byli však podporováni židovskou komunitou. Německé hospodaření bylo katastrofální a skončilo bankrotem.[zdroj?] Od roku 1890 byla vláda ve městě již česká. Následující období se neslo ve znamení rozvoje průmyslu. K prvním významným počinům ve městě patřilo založení pivovaru Janáček v roce 1894. Vznikaly i další firmy potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu.

I když v samotném městě byla výrazně zastoupena německá a židovská komunita, okolní vesnice měly charakter téměř výhradně český.

19. století se město sociálně-ekonomicky dělilo na tři části – město (centrum), židovské městopředměstí. V centru žili převážně řemeslníci, obchodníci, úředníci – české i německé národnosti. Židovskou čtvrť obývali převážně občané židovského původu. Předměstí mělo český a výrazně zemědělský charakter. Kolem roku 1850 mělo město celkem 3000 obyvatel.

20. století[editovat | editovat zdroj]

V průběhu jednoho století se počet obyvatel zdvojnásobil na 6000 v roce 1945. A to i přesto, že v průběhu druhé světové války okupanti zlikvidovali židovskou komunitu. Přeživší židé se většinou již do města nevrátili a usadili se v zahraničí.

Významnou událostí pro rozvoj města bylo založení firmy Česká zbrojovka Uherský Brod 27.  června  1936. Původně se jednalo o pobočku firmy Česká zbrojovka Praha, přičemž hlavní továrna se nacházela ve Strakonicích.

V roce 1951 vzniká další významný průmyslový podnik – Slovácké strojírny. Jedná se na Uherskobrodsku o první významnou firmu působící v oblasti těžkého průmyslu. Do Slováckých strojíren byla později zavedena závodní vlečka z vlakového nádraží Uherský Brod na Vlárské dráze.

Rozvoj těchto průmyslových oborů, ale i středně velkých podniků, se výrazně projevil v nárůstu počtu obyvatel. V letech 19451990 se počet obyvatel ztrojnásobil a dosáhl počtu 18 000. Tento nárůst byl, kromě přirozeného přírůstku, způsoben stěhováním a částečně rovněž připojením Havřic, Maršova, ÚjezdceTěšova k městu.

Růst počtu obyvatel znamenal i možnost kulturního rozvoje města. Vznikly různé kulturní organizace a spolky. Již v roce 1951 byl založen folklórní soubor Olšava. U jeho zrodu stáli především zaměstnanci Slováckých strojíren.

V roce 1960 byl zrušen okres Uherský Brod, což mělo negativní vliv na význam a následující rozvoj města.

Dalším negativním impulzem bylo rozdělení Československa na přelomu let 1992/1993, kvůli němuž se z Uherského Brodu opět stalo pohraniční město.

21. století[editovat | editovat zdroj]

V úterý 24. února 2015 od 12.30 hodin ozbrojený třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář zastřelil osm osob a jednu z nich těžce zranil v restauraci Družba, a muž následně po masakru o necelé dvě hodiny později při zásahu policejní zásahové jednotky spáchal sebevraždu.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Uherský Brod od Králova

Řeka Olšava protéká čtyřmi z pěti městských částí. Nejprve vtéká do Újezdce, kde z pravé strany přitéká říčka Šťávnice (protéká Luhačovicemi). Zprava pak z újezdských vinohradů přitéká potok Hořeňůšek, v Těšově pak zleva Bánovský potok. V Uherském Brodě následuje z pravé strany Vinohradský potok (protéká rybníkem na sídlišti Pod vinohrady), levostranné přítoky Korečnice (Nivnička), Mlýnský potok v části Bajovec a Černý potok. Poslední je pravostranný Havřický potok, který vtéká ve stejnojmenné části města.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 1099 domech 5936 obyvatel. 5445 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 42 k německé. Žilo zde 4268 římských katolíků, 79 evangelíků, 998 příslušníků Církve československé husitské a 493 židů.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Uherský Brod[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 5 855 6 492 6 935 7 399 8 014 8 384 8 821 9 856 12 565 14 406 17 459 17 721 17 592 16 758
Počet domů 959 1055 1120 1221 1344 1452 1739 2076 2223 2334 2472 2744 2854 3017

Části města[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Uherský Brod je průmyslové centrum regionu. Sídlí zde, mimo jiné, firmy Česká zbrojovka Uherský Brod, Slovácké strojírny či Pivovar Janáček.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Město zřizuje osm mateřských škol (Mariánské náměstí, Obchodní, Olšava, Prim. Hájka, Svatopluka Čecha, Havřice, Těšov, Újezdec) a pět základních škol (Mariánské náměstí, Pod Vinohrady, Havřice, Na Výsluní a Újezdec).[6] Nacházejí se zde tři střední školy – Gymnázium J.A.Komenského, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod a Střední odborné učiliště Uherský Brod.

Z kulturních institucí jsou zde zastoupeny Muzeum Jana Amose Komenského, Knihovna Františka Kožíka, Dům kultury Uherský Brod, Hvězdárna Uherský Brod a Kino Máj.[6]

Město provozuje aquapark Delfín, dále zde stojí Atletický stadion Lapač, Orelský stadion, Sportovní hala TJ SPARTAK Uherský Brod, venkovní koupaliště, zimní stadion, Lyžařský areál Mikulčin vrch a Sportovní střelnice "Maršov".[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uherském Brodě.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Možné rodiště Komenského v Uherském Brodě
  • Vladimír Babula (1919–1966), spisovatel
  • Vlastimil Babula (* 1973), mezinárodní šachový velmistr
  • Ladislav Boháč (1907–1978), herec, režisér, divadelník
  • Reginald Dacík (1907–1988), teolog
  • Josef Herčík (1922-1999), grafik, rytec. Jeden z nejvýznamnějších českých rytců poválečné doby, zvláště kvůli množství národních a mezinárodních vyznamenání, která dostal za svoji známkovou tvorbu.
  • Jan Amos Komenský (1592–1670), filosof, pedagog, biskup. Uherský Brod je jedno ze tří možných Komenského rodišť. Každopádně zde ale prožil své dětství. Další možná rodiště jsou nedaleké NivniceKomňa. V Uherském Brodě je muzeumgymnázium nesoucí jeho jméno. Na Masarykově náměstí se od roku 1992 nachází jemu věnovaný pomník Obelisk Via Lucis od světoznámého sochaře Ivana Theimera.
  • František Kožík (1909–1997), spisovatel, esperantista
  • Vojtěch Luža (1891–1944), generál, legionář
  • Aneta Savarová (* 1986) , moderátorka a novinářka
  • Ignác Seichert (1847–1909), lékárník a politik, starosta Uherského Brodu, poslanec Říšské rady
  • Zdeňka Švabíková (1912–1994), herečka, manželka Františka Kožíka
  • Martin Johann Wikosch (1754–1826), historik, profesor, rektor

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Město Uherský Brod - Historie města. www.ub.cz [online].  [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.  
  3. http://www.ado.cz/poutni/uhersky_brod/uhersky_brod.htm
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 14.  
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2015-02-27]. S. 694, 695, záznam 66. Dostupné online.  
  6. a b PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE [online]. Uherský Brod, 2014-01-01, [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.  
  7. SPORTOVIŠTĚ [online]. Uherský Brod, 2014-01-01, [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]