Uherský Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Uherský Brod
Masarykovo náměstí
Znak obce Uherský BrodVlajka obce Uherský Brod
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0722 592731
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Uherské Hradiště (CZ0722)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Uherský Brod
Historická země Morava
Katastrální výměra 52,06 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 16 522 (2018)[2] (e)
Nadmořská výška 251[1] m n. m.
PSČ 687 34, 688 01, 688 02
Zákl. sídelní jednotky 21
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu Masarykovo nám. 100
Uherský Brod
688 17 Uherský Brod
Starosta Ing. Ferdinand Kubáník
Oficiální web: www.ub.cz
Email: posta@ub.cz
Uherský Brod
Uherský Brod
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uherský Brod (německy Ungarisch Brod, maďarsky Magyarbród) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 14 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na řece Olšavě. Žije zde přibližně 17 tisíc[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o městě Uherský Brod pocházejí z roku 1140. Uvádí se jako osada Brod či Na brodě, neboť zde byl brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. V roce 1272 král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na královské město a udělil mu řadu výsad, čímž mu zajistil prosperitu. Během husitských válek bylo město opěrným bodem pro tažení do Horních Uher.

16. století a třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. června roku 1506[3] král Vladislav Jagellonský daroval město Janovi z Kunovic, takže Brod přestal být královským městem. V 16. století zažil velký rozvoj, byla postavena radnice a Panský dům. Období rozkvětu skončilo na začátku 17. století, kdy na město začali útočit Maďaři. Úpadek pokračoval i v době třicetileté války, při níž byl Brod značně poničen. Zkázu znamenalo i vyhnání protestantů, kteří tvořili většinu obyvatel.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie u bývalého kláštera dominikánů byl do nynější podoby přestavěn v letech 16361670. Zdejší černá madona – milostný obraz Panny Marie - je cílem mnoha poutníků, zejména o Růžencové pouti první říjnovou sobotu a neděli.[4]

18. a 19. století[editovat | editovat zdroj]

Mapa okresních hejtmanství v roce 1900 obsahuje samostatný okres Uherský Brod

Po válce se město zvolna obnovovalo. Mezi novými osídlenci byli i Němci a většinou německy mluvící Židé.

Němci byli v 18. století dominantní a ovládali městskou radu. České obyvatelstvo se začalo prosazovat v 19. století. Němci tvořili ve městě menšinu, byli však podporováni židovskou komunitou. Německé hospodaření bylo katastrofální a skončilo bankrotem.[zdroj?] V roce 1890 přešla samospráva do českých rukou. Začal se rozvíjet průmysl, v roce 1894 byl založen Pivovar Uherský Brod. Vznikaly i další firmy potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu.

I když v samotném městě byla početná německá a židovská menšina, okolní venkov byl převážně český. V 19. století se město sociálně-ekonomicky dělilo na tři části – město (centrum), židovské městopředměstí. V centru žili převážně řemeslníci, obchodníci, úředníci – české i německé národnosti. Židovskou čtvrť obývali převážně občané židovského původu. Předměstí mělo český a výrazně zemědělský charakter. Kolem roku 1850 ve městě žilo 3 000 obyvatel.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Konec První světové války, zhroucení Rakousko - Uherska a přerod konstituční monarchie v parlamentní demokracii byly zásadní události také pro Uherský Brod.

Vznik Československé republiky[editovat | editovat zdroj]

Vznik první republiky znamenal zásadní změnu, která se dotýkala všech společenských vrstev obyvatel města.

V prvních dnech samostatného státu je od 29. října 1918 ustanoven Revoluční národní výbor, v jehož čele stojí JUDr. Jan Renner. První poválečné obecní volby proběhly 15. června 1919. Čs. strana lidová vyhrála se ziskem 9 mandátů, druhá Čs. strana socialistická 7 a Čs národní demokracie 6 mandátů. Záhy je přijato městskou radou usnesení o sloučení dvou dosavadních politických obcí tvořených židovským městem a zbytkem původního křesťanského města.[5]

Hospodářské poměry v meziválečném období[editovat | editovat zdroj]

První pozemková reforma přinesla významnou možnost k rozšíření pozemkového majetku obce. Obyvatelé, včetně blízkého okolí, získali půdu k hospodaření. Bývalý kounicovský velkostatek byl však stále v majetku maďarského šlechtice hraběte Josefa Pálffyho. (2680 ha zemědělské půdy). Uh. Brod byl regionálním centrem zemědělství, průmyslu, řemeslné výroby a obchodu. Značný význam měly početné trhy zvané Jarmarky a tradiční dobytčí trhy. Ve městě sídlila řada menších a středních průmyslových závodů. Např. Briefova továrna na ohýbaný nábytek, několik pil, Rolnický lihovar aj. Slibný ekonomický vývoj je však přerušen celosvětovou hospodářskou krizí. Například čokoládovna Orion-Maršner začala propouštět už v roce 1929.

Při výběru lokality strategického vojenského závodu na jihovýchodní Moravě (související s nepříznivou situací v sousedním nacistickém Německu) - České zbrojovky, pobočného závodu ČZ Strakonice, a.s., sehrál velkou roli příslib rady města zajistit výkup více než 17 ha pozemků. Uplatnily se i vlivy místních rodáků, pozdějšího moravského zemského velitele gen. Vojtěcha Borise Luži a jeho bratra Bohuslava Luži, který zastával funkci starosty Uh. Brodu. Stavba započala 28. července 1936 a již v prosinci téhož roku se do budov nové zbrojovky začaly navážet výrobní stroje a materiál.

Sportovní, kulturní a společenský život v meziválečném období[editovat | editovat zdroj]

Po faktickém ukončení činnosti předválečného spolku Občanská beseda (zal. 1869), má za nové republiky nejvýznamnější vliv Tělocvičná jednota Sokol (v roce 1925 otevřen sokolský stadion, 1931 Sokolovna). Dále Tělocvičná jednota Orel (1928 získává dům č. p. 124, pozdější tzv. Lidový dům, centrum katolického dění a v roce 1933 buduje nový orelský stadion (na kterém hraje dodnes místní fotbalový klub své soutěžní zápasy). Dále Klub československých turistů a množství dalších nesportovních spolků. Např. první kino (1922) v prostorách zvaných Zámek (pozdější kino Svět), ochotnické divadelní soubory Sokola a Orla, pěvecké sdružení sokolské (přímý předchůdce současného smíšeného pěveckého sboru Dvořák) a mnoho dalších spolkových činností.

Dvacet let trvání republiky znamená pro Uh. Brod nejen impuls v rozvoji průmyslu, zemědělství a obchodu, ale i rozvoj národního a kulturního dění, který je však přerušen příchodem německých vojsk v březnu 1939 a zavedením represivních opatření ze strany německých okupantů.

Období po Druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

V průběhu jednoho století se počet obyvatel zdvojnásobil na 6 000 v roce 1945, přestože v průběhu druhé světové války okupanti židovskou komunitu zlikvidovali. Přeživší židé se do města většinou již nevrátili a usadili se v zahraničí.

V roce 1951 vznikly Slovácké strojírny jako první velká firma na Uherskobrodsku v oblasti těžkého průmyslu. Do Slováckých strojíren byla později zavedena železniční vlečka ze železniční stanice Uherský Brod na Vlárské dráze.

Rozvoj těchto průmyslových oborů, ale i středně velkých podniků se výrazně projevil v nárůstu počtu obyvatel. V letech 19451990 se počet obyvatel ztrojnásobil a dosáhl počtu 18 000. Tento nárůst byl, kromě přirozeného přírůstku, způsoben stěhováním a částečně rovněž připojením Havřic, Maršova, ÚjezdceTěšova k městu.

Růst počtu obyvatel znamenal i možnost kulturního rozvoje města. Vzniklo několik kulturních organizací a spolků. Již v roce 1951 byl založen folklórní soubor Olšava. U jeho zrodu stáli především zaměstnanci Slováckých strojíren. V roce 1960 byl zrušen okres Uherský Brod, což další rozvoj města zbrzdilo. Negativní vliv mělo rozdělení Československa 31. prosince 1992, neboť se Uherský Brod ocitl v pohraničí.

21. století[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. února 2015 v úterý od 12.30 hodin ozbrojený třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář zastřelil osm osob a jednu z nich těžce zranil v restauraci Družba a muž poté následně po necelých dvou hodinách později od masakru při zásahu policejní zásahové jednotky spáchal sebevraždu.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Uherský Brod od Králova

Řeka Olšava teče čtyřmi z pěti městských částí: nejprve Újezdcem, kde z pravé strany přibírá říčku zvanou Šťávnice, která sem míří z Luhačovic. Zprava pak z újezdských vinohradů přitéká potok Hořeňůšek, v Těšově pak zleva Bánovský potok. V Uherském Brodě následuje z pravé strany Vinohradský potok (z rybníka na sídlišti Pod Vinohrady), levostranné přítoky Korečnice (Nivnička), Mlýnský potok v části Bajovec a Černý potok. Jako poslední se do ní vlévá pravostranný Havřický potok, pojmenovaný právě podle této části města.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání z roku 1930 zde v 1 099 domech bydlelo 5 936 obyvatel. K československé národnosti se hlásilo 5 445 obyvatel, k německé 42. Žilo zde 4 268 římských katolíků, 79 evangelíků, 998 příslušníků Církve československé husitské a 493 židů.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Uherský Brod[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 5 855 6 492 6 935 7 399 8 014 8 384 8 821 9 856 12 565 14 406 17 459 17 721 17 592 16 758
Počet domů 959 1055 1120 1221 1344 1452 1739 2076 2223 2334 2472 2744 2854 3017

Části města[editovat | editovat zdroj]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1850 - 1854 - Karel Hladník
  • 1854 - 1861 - MUDr. Antonín Schönweitz
  • 1861 - 1870 - Matěj Pecháček
  • 1870 - 1890 - Ludvík Brix
  • 1890 - 1893 - Matěj Pecháček
  • 1893 - 1897 - JUDr. Bedřich Weber
  • 1897 - 1900 - Ignác Seichert
  • 1900 - 1905 - JUDr. Bedřich Weber
  • 1905 - 1919 - Hubert Herold
  • 1919 - 1928 - JUDr. Jan Renner
  • 1928 - 1932 - Jaroslav Lužný
  • 1932 - 1939 - Bohuslav Luža
  • 1939 - 1941 - Mons. Jaroslav Hlobil
  • 1941 - 1944 - Vladimír Havránek
  • 1944 - 1945 - Karel Zobek (vl. komisař)
  • 1945 - Dr. Vincenc Jelínek
  • 1945 - 1946 - Dr. Dominik Zůbek
  • 1946 - 1948 - Dr. Cyril Kramář
  • 1948 - 1949 - Ing. Jaroslav Kubíček
  • 1949 - 1952 - Václav Sláma
  • 1952 - 1954 - Vladimír Křenek
  • 1954 - 1960 - František Bernas
  • 1960 - 1964 - František Černý
  • 1964 - 1971 - Josef Zdráhal
  • 1971 - 1981 - Antonín Pavlacký
  • 1981 - 1984 - Jindřich Rožnovský
  • 1984 - 1989 - Josef Popelka
  • 1989 - 1990 - Josef Krivda
  • 1990 - 1998 - Ing. Jiří Veselý
  • 1998 - 2010 - Ing. Ladislav Kryštov
  • 2010 - 2018 - Patrik Kunčar
  • 2018 - dosud - Ing. Ferdinand Kubáník

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl ve městě i okolí prezentují především firmy Česká zbrojovka Uherský Brod, Slovácké strojírny a Pivovar Uherský Brod.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Město zřizuje osm škol mateřských (Mariánské náměstí, Obchodní, Olšava, Prim. Hájka, Svatopluka Čecha, Havřice, Těšov, Újezdec) a pět základních (Mariánské náměstí, Pod Vinohrady, Havřice, Na Výsluní a Újezdec).[8] Nacházejí se zde tři střední školy – Gymnázium J. A. Komenského, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod – a Střední odborné učiliště Uherský Brod.

Z kulturních institucí jsou zde zastoupeny Muzeum Jana Amose Komenského, Knihovna Františka Kožíka, Dům kultury Uherský Brod, Hvězdárna Uherský Brod a Kino Máj.[8]

Město provozuje akvapark Delfín, dále zde stojí Atletický stadion Lapač, Orelský stadion, Sportovní hala TJ SPARTAK Uherský Brod, venkovní koupaliště, zimní stadion, Lyžařský areál Mikulčin vrch a Sportovní střelnice "Maršov".[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Uherském Brodě.
  • Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie je farní kostel postavený v letech 1717–1733 podle návrhu italského architekta Domenica Martinelliho. 60 metrů vysoká věž byla přistavěna v letech 1879–1881 architektem Gustavem Merettou.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie je bývalý klášterní kostel dominikánů a byl vybudován patrně na přelomu 13. a 14 století. V roce 1421 jej i s klášterem vypálili husité a byl obnoven po návratu dominikánů v roce 1435. Po roce 1546 kostel s klášterem využívali protestanti, po opětovném návratu dominikánů byl roku 1634 vypálen Švédy. Velkou přestavbou prošel v letech 1656–1673 za hraběnky Eleonory z Kounic, rozené z Dietrichštejna. V kostele se nachází obraz černé Madony, kopie ikony Panny Marie Čenstochovské.
  • Kostel Mistra Jana Husa, původně farní kostel sv. Jana Křtitele, je nejstarší sakrální stavbou ve městě. K původně gotickému kostelu byla přistavěna renesanční věž a v 17. století byl barokně přestavěn. V roce 1733 se farním kostelem stal kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie. Za josefínských reforem byl v roce 1784 odsvěcen a přeměněn na skladiště. Roku 1898 byl využíván jako muzeum a v roce 1920 přešel do rukou Církve československé husitské.
  • Mariánský sloup na Mariánském náměstí patrně z roku 1692
  • Panský dům z roku 1512
  • Muzeum Jana Amose Komenského
  • Radnice – původně gotický dům daroval městu roku 1702 Dominik Ondřej z Kounic. Na vrcholu radniční věže je socha Spravedlnost z roku 1715. Pod věžními hodinami je socha Černého Janka z roku 1723.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Možné rodiště Komenského v Uherském Brodě

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Uherský Brod místopisy.cz
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  3. Město Uherský Brod - Historie města. www.ub.cz [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online. 
  4. http://www.ado.cz/poutni/uhersky_brod/uhersky_brod.htm
  5. TOMEČEK Radek, Uherský Brod 1918-1938, vydalo Muzeum Jana Amose Komenského v Uh. Brodě v říjnu 2018.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 14. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-02-27]. S. 694, 695, záznam 66. Dostupné online. 
  8. a b PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE [online]. Uherský Brod, 2014-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 
  9. SPORTOVIŠTĚ [online]. Uherský Brod, 2014-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]