Uherský Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uherský Brod
Uherský Brod náměstí.JPG

znak obce Uherský Brodvlajka obce Uherský Brodznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0722 592731
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (LAU 1): Uherské Hradiště (CZ0722)
obec s rozšířenou působností: Uherský Brod
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 52,06 km²
počet obyvatel: 16 591 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 251 m n. m.
PSČ: 687 34, 688 01, 688 02
zákl. sídelní jednotky: 21
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Masarykovo nám. 100
Uherský Brod
688 17 Uherský Brod
starosta / starostka: Patrik Kunčar
Oficiální web: www.ub.cz
E-mail: posta@ub.cz

Uherský Brod
Red pog.svg
Uherský Brod
Zdroje k infoboxu a částem obce

Uherský Brod (německy Ungarisch Brod, maďarsky Magyarbród) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 14 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na řece Olšavě. V roce 2016 zde žilo kolem 16 600 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínky o městě pochází z roku 1140. Uvádí se jako osada Brod či Na brodě, neboť zde byl brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. V roce 1272 král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na královské město a udělil mu řadu výsad, čímž mu zajistil prosperitu. Během husitských válek bylo město opěrným bodem pro tažení na Slovensko.

16. století a třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

18. června roku 1506[2] král Vladislav Jagellonský daroval město Janovi z Kunovic a Brod tak přestal být královským městem. V 16. století zažilo město velký rozvoj, byla postavena radnice a Panský dům. Období rozkvětu skončilo na začátku 17. století, kdy na město začali útočit Maďaři. Úpadek pokračoval i v době třicetileté války, při které bylo město značně poničeno. Zkázu znamenalo i vyhnání protestantů, kteří tvořili většinu obyvatel.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie u bývalého kláštera dominikánů byl do nynější podoby přestavěn v letech 16361670. Zdejší černá madona – milostný obraz Panny Marie je cílem mnoha poutníků – zejména o Růžencové pouti první říjnovou sobotu a neděli.[3]

18. a 19. století[editovat | editovat zdroj]

Mapa okresních hejtmanství v roce 1900 obsahuje samostatný okres Uherský Brod

Po válce se město zvolna obnovovalo. Mezi novými osídlenci byli i Němci a většinou německy mluvící Židé.

Němci byli v 18. století dominantní a ovládali městskou radu. České obyvatelstvo se začalo prosazovat v 19. století. Němci tvořili ve městě menšinu, byli však podporováni židovskou komunitou. Německé hospodaření bylo katastrofální a skončilo bankrotem.[zdroj?] V roce 1890 přešla samospráva do českých rukou. Začal se rozvíjet průmysl, v roce 1894 byla založen Pivovar Janáček. Vznikaly i další firmy potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu.

I když v samotném městě byla početná německá a židovská menšina, okolní venkov byl převážně český. V 19. století se město sociálně-ekonomicky dělilo na tři části – město (centrum), židovské městopředměstí. V centru žili převážně řemeslníci, obchodníci, úředníci – české i německé národnosti. Židovskou čtvrť obývali převážně občané židovského původu. Předměstí mělo český a výrazně zemědělský charakter. Kolem roku 1850 ve městě žilo 3 000 obyvatel.

20. století[editovat | editovat zdroj]

V průběhu jednoho století se počet obyvatel zdvojnásobil na 6 000 v roce 1945. A to i přesto, že v průběhu druhé světové války okupanti zlikvidovali židovskou komunitu. Přeživší židé se většinou již do města nevrátili a usadili se v zahraničí.

27. června 1936 zde byla založena pobočka České zbrojovky Praha, dnešní Česká zbrojovka Uherský Brod. V roce 1951 vznikly Slovácké strojírny jako první velká firma na uherskobrodsku v oblasti těžkého průmyslu. Do strojíren byla později zavedena železniční vlečka ze stanice Uherský Brod na Vlárské dráze.

Rozvoj těchto průmyslových oborů, ale i středně velkých podniků, se výrazně projevil v nárůstu počtu obyvatel. V letech 19451990 se počet obyvatel ztrojnásobil a dosáhl počtu 18 000. Tento nárůst byl, kromě přirozeného přírůstku, způsoben stěhováním a částečně rovněž připojením Havřic, Maršova, ÚjezdceTěšova k městu.

Růst počtu obyvatel znamenal i možnost kulturního rozvoje města. Vznikly různé kulturní organizace a spolky. Již v roce 1951 byl založen folklórní soubor Olšava. U jeho zrodu stáli především zaměstnanci Slováckých strojíren. V roce 1960 byl zrušen okres Uherský Brod, což zbrzdilo další rozvoj města. Negativní vliv mělo o rozdělení Československa 31. prosince 1992, čímž se Uherský Brod ocitl v pohraničí.

21. století[editovat | editovat zdroj]

V úterý 24. února 2015 od 12.30 hodin ozbrojený třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář zastřelil osm osob a jednu z nich těžce zranil v restauraci Družba, a muž následně po masakru o necelé dvě hodiny později při zásahu policejní zásahové jednotky spáchal sebevraždu.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Uherský Brod od Králova

Řeka Olšava protéká čtyřmi z pěti městských částí. Nejprve vtéká do Újezdce, kde z pravé strany přitéká říčka Šťávnice (protéká Luhačovicemi). Zprava pak z újezdských vinohradů přitéká potok Hořeňůšek, v Těšově pak zleva Bánovský potok. V Uherském Brodě následuje z pravé strany Vinohradský potok (protéká rybníkem na sídlišti Pod vinohrady), levostranné přítoky Korečnice (Nivnička), Mlýnský potok v části Bajovec a Černý potok. Poslední je pravostranný Havřický potok, který vtéká ve stejnojmenné části města.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 099 domech 5 936 obyvatel. 5 445 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 42 k německé. Žilo zde 4 268 římských katolíků, 79 evangelíků, 998 příslušníků Církve československé husitské a 493 židů.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Uherský Brod[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 5 855 6 492 6 935 7 399 8 014 8 384 8 821 9 856 12 565 14 406 17 459 17 721 17 592 16 758
Počet domů 959 1055 1120 1221 1344 1452 1739 2076 2223 2334 2472 2744 2854 3017

Části města[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl ve městě i okolí prezentují především firmy Česká zbrojovka Uherský Brod, Slovácké strojírny a Pivovar Uherský Brod.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Město zřizuje osm mateřských škol (Mariánské náměstí, Obchodní, Olšava, Prim. Hájka, Svatopluka Čecha, Havřice, Těšov, Újezdec) a pět základních škol (Mariánské náměstí, Pod Vinohrady, Havřice, Na Výsluní a Újezdec).[6] Nacházejí se zde tři střední školy – Gymnázium J.A.Komenského, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod a Střední odborné učiliště Uherský Brod.

Z kulturních institucí jsou zde zastoupeny Muzeum Jana Amose Komenského, Knihovna Františka Kožíka, Dům kultury Uherský Brod, Hvězdárna Uherský Brod a Kino Máj.[6]

Město provozuje aquapark Delfín, dále zde stojí Atletický stadion Lapač, Orelský stadion, Sportovní hala TJ SPARTAK Uherský Brod, venkovní koupaliště, zimní stadion, Lyžařský areál Mikulčin vrch a Sportovní střelnice "Maršov".[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uherském Brodě.
  • Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie je farní kostel postavený v letech 1717–1733 podle návrhu italského architekta Domenica Martinelliho. 60 metrů vysoká věž byla přistavěna v letech 1879–1881 architektem Gustavem Merettou.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie je bývalý klášterní kostel dominikánů a byl vybudován patrně na přelomu 13. a 14 století. V roce 1421 jej i s klášterem vypálili husité a byl obnoven po návratu dominikánů v roce 1435. Po roce 1546 kostel s klášterem využívali protestanti, po opětovném návratu dominikánů byl roku 1634 vypálen Švédy. Velkou přestavbou prošel v letech 1656–1673 za hraběnky Eleonory z Kounic, rozené z Dietrichštejna. V kostele se nachází obraz černé Madony, kopie ikony Panny Marie Čenstochovské.
  • Kostel Mistra Jana Husa, původně farní kostel sv. Jana Křtitele, je nejstarší sakrální stavbou ve městě. K původně gotickému kostelu byla přistavěna renesanční věž a v 17. století byl barokně přestavěn. V roce 1733 se farním kostelem stal kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie. Za josefínských reforem byl v roce 1784 odsvěcen a přeměněn na skladiště. Roku 1898 byl využíván jako muzeum a v roce 1920 přešel do rukou Církve československé husitské.
  • Mariánský sloup na Mariánském náměstí patrně z roku 1692
  • Panský dům z roku 1512
  • Muzeum Jana Amose Komenského
  • Radnice – původně gotický dům daroval městu roku 1702 Dominik Ondřej z Kounic. Na vrcholu radniční věže je socha Spravedlnost z roku 1715. Pod věžními hodinami je socha Černého Janka z roku 1723.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Možné rodiště Komenského v Uherském Brodě
  • Vladimír Babula (1919–1966), spisovatel
  • Vlastimil Babula (* 1973), mezinárodní šachový velmistr
  • Ladislav Boháč (1907–1978), herec, režisér, divadelník
  • Reginald Dacík (1907–1988), teolog
  • Josef Herčík (1922-1999), grafik, rytec. Jeden z nejvýznamnějších českých rytců poválečné doby, zvláště kvůli množství národních a mezinárodních vyznamenání, která dostal za svoji známkovou tvorbu.
  • Jan Amos Komenský (1592–1670), filosof, pedagog, biskup. Uherský Brod je jedno ze tří možných Komenského rodišť. Každopádně zde ale prožil své dětství. Další možná rodiště jsou nedaleké NivniceKomňa. V Uherském Brodě je muzeumgymnázium nesoucí jeho jméno. Na Masarykově náměstí se od roku 1992 nachází jemu věnovaný pomník Obelisk Via Lucis od světoznámého sochaře Ivana Theimera.
  • František Kožík (1909–1997), spisovatel, esperantista
  • Vojtěch Luža (1891–1944), generál, legionář
  • Aneta Savarová (* 1986) , moderátorka a novinářka
  • Ignác Seichert (1847–1909), lékárník a politik, starosta Uherského Brodu, poslanec Říšské rady
  • Zdeňka Švabíková (1912–1994), herečka, manželka Františka Kožíka
  • Martin Johann Wikosch (1754–1826), historik, profesor, rektor

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Město Uherský Brod - Historie města. www.ub.cz [online].  [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.  
  3. http://www.ado.cz/poutni/uhersky_brod/uhersky_brod.htm
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 14.  
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2015-02-27]. S. 694, 695, záznam 66. Dostupné online.  
  6. a b PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE [online]. Uherský Brod, 2014-01-01, [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.  
  7. SPORTOVIŠTĚ [online]. Uherský Brod, 2014-01-01, [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]