Černá Hora (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černá Hora

Letecký snímek
Znak obce Černá Hora
znak
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0641 581496
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Blansko
Historická země Morava
Katastrální území Černá Hora
Katastrální výměra 16,28 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 103 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 328 m n. m.
PSČ 679 21
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa úřadu městyse nám. Míru 50
679 21 Černá Hora
Starosta Ing. Ondřej Měšťan
Oficiální web: www.cernahora.eu
Email: cernahora@seznam.cz
Černá Hora
Černá Hora
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Černá Hora se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský. Je situován na jižní okraj Boskovické brázdy, chráněn vrchy Bukovice – 500 m n. m., Ješetín (424 m n. m.) a Pasekou, na jehož ostrohu je situován hrad. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Černá Hora za první republiky

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. Černá Hora patří k osídlení při Kladské cestěBrna do Vratislavi. Před rokem 1279 byl založen hrad, jehož podhradí bylo objeveno při stavbě silničního obchvatu roku 1973. Nejstarším známým držitelem byl Matouš z Černé Hory (1281–1298). V roce 1390 došlo k zápisu černohorského panství do zemských desk, kdy jej získal Vaněk Černohorský z Boskovic. V tomto zápise je Černá Hora už uváděna jako městečko.[2] V 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek Albrechtem Černohorským z Boskovic. Po požáru v roce 1724 byl zámek opraven až počátkem 19. století, následně přestavěn podle projektu Theofila Hansena.

Roku 1866 se na zámku setkal pruský kancléř Bismarck a náčelník generálního štábu Moltke s francouzským vyslancem Napoleona III. v Berlíně V. Benedettim. Pečeť se znakem městečka je z roku 1556. Od roku 1550 je zmiňován panský pivovar. Roku 1896 založen městský pivovar. Ve třicátých letech 20. století přispěl výraznou budovou obecné a měšťanské školy respektovaný architekt Bohuslav Fuchs, stavba výrazně pozměnila panoráma městečka. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3] V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Bohumil Hlavička, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. O­ndřej Měšťan.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Blansko#Černá Hora.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 176–186.  
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006 – neplatný odkaz !
  4. http://www.mestyscernahora.cz/kaple-sv-rodiny/ms-1756/p1=1307
  5. http://www.mestyscernahora.cz/krizova-cesta/d-1800/p1=1307
  6. http://www.mestyscernahora.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho/ms-1765/p1=1307
  7. http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2012050020

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku – I. díl A–G, Libri, Praha 1996, s. 472–474.
  • HOSÁK, L. – ZEMEK, M. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl – Jižní Morava, Svoboda, Praha 1981, s. 81–82.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]