Sebranice (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sebranice
Znak obce SebraniceVlajka obce Sebranice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0641 582310
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Boskovice
Historická země Morava
Katastrální území Sebranice u Boskovic
Katastrální výměra 8,03 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 617 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 344 m n. m.
PSČ 679 31
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Sebranice 149
67931 Sebranice u Boskovic
Starosta Roman Mikula
Oficiální web: www.sebranice.eu
Email: ousebranice@seznam.cz
Sebranice
Sebranice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sebranice (dříve také Cebranice, německy Sebranitz) se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský. Touto vesnicí na okraji Boskovické brázdy protéká potok Sebránek. První zmínka o obci se nachází v historických pramenech z roku 1043. Žije zde 617[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V dávných dobách se na místě, kde dnes leží Sebranice, nacházel jen smíšený prales, který tvořil přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou. Když v roku 1031 dobyl Moravu kníže Břetislav a spojil ji s Čechami, pozbyl prales význam a bylo povoleno jej mýtit. První písemná zmínka o obci se datuje do roku 1043: ves Sebranice je zmiňována v listině, prostřednictvím které ji spolu s přilehlým územím daroval kníže Břetislav za výsluhu členu své družiny Eppovi. Poté se ves a pozemky až k řece Svitavě dostaly do vlastnictví břevnovského kláštera. Od roku 1348 náležely pánům z Boskovic. Ve vsi byla i tvrz a to s největší pravděpodobností na návrší uprostřed obce vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se dnes nachází areál zemědělského družstva. V druhé polovině 15. a v první polovině 16. století drželi údajně Sebranice někteří příslušníci drobné šlechty. V zemských deskách však žádné převody pro toto období zaznamenány nejsou. K roku 1481 se po nich jmenuje jakýsi Vilém ze Zviřetic a Sebranic a až v roce 1549 Ladislav Velen z Boskovic, dědic po Kryštofovi z Boskovic.[2]

Mezi nejstarší rodiny ve vsi patří Kanýzovi, Lepkovi, Páralovi, Slezákovi, Chloupkovi, Piknovi, Pietovi, Pulcovi nebo Křápovi, kteří v Sebranicích nebo jejím bezprostředním okolí sídlí přinejmenším od konce 17. století.[zdroj?] Dne 2. 9. 1888 se zde narodil František Kovář, profesor-biblista, biskup a třetí patriarcha Církve československé husitské.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – založen rajhradským klášterem v roce 1255 v gotickém slohu. V letech 1680–1687 byl raně barokně přestavěn Kašparem Bedřichem, hrabětem z Lamberka. Na vysoké věži s barokní bání visí 4 zvony.
  • Fara
  • Stará historická sýpka „žudr“ na šesti dřevěných pilířích
  • Bývalá formanská hospoda Zlatá studna[2]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b Oficiální stánky obce Sebranice: O Sebranicích [online]. [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]