Sebranice (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Sebranice
Znak obce SebraniceVlajka obce Sebranice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0641 582310
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Boskovice
Historická země Morava
Katastrální území Sebranice u Boskovic
Katastrální výměra 8,03 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 624 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 344 m n. m.
PSČ 679 31
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Sebranice 149
67931 Sebranice u Boskovic
Starosta Roman Mikula
Oficiální web: www.sebranice.eu
Email: ousebranice@seznam.cz
Sebranice
Sebranice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sebranice (dříve také Cebranice, německy Sebranitz) se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Touto vesnicí na okraji Boskovické brázdy protéká potok Sebránek. První zmínka o obci se nachází v historických pramenech z roku 1043. Žije zde 624[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V dávných dobách se na místě, kde dnes leží Sebranice, nacházel jen smíšený prales, který tvořil přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou. Když v roku 1031 dobyl Moravu kníže Břetislav a spojil ji s Čechami, pozbyl prales význam a bylo povoleno jej mýtit. První písemná zmínka o obci se datuje do roku 1043: ves Sebranice je zmiňována v listině, prostřednictvím které ji spolu s přilehlým územím daroval kníže Břetislav za výsluhu členu své družiny Eppovi. Poté se ves a pozemky až k řece Svitavě dostaly do vlastnictví břevnovského kláštera. Od roku 1348 náležely pánům z Boskovic. Ve vsi byla i tvrz a to s největší pravděpodobností na návrší uprostřed obce vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se dnes nachází areál zemědělského družstva. V druhé polovině 15. a v první polovině 16. století drželi údajně Sebranice někteří příslušníci drobné šlechty. V zemských deskách však žádné převody pro toto období zaznamenány nejsou. K roku 1481 se po nich jmenuje jakýsi Vilém ze Zviřetic a Sebranic a až v roce 1549 Ladislav Velen z Boskovic, dědic po Kryštofovi z Boskovic.[2]

Mezi nejstarší rodiny ve vsi patří Kanýzovi, Lepkovi, Páralovi, Slezákovi, Chloupkovi, Piknovi, Pietovi, Pulcovi nebo Křápovi, kteří v Sebranicích nebo jejím bezprostředním okolí sídlí přinejmenším od konce 17. století.[zdroj?] Dne 2. 9. 1888 se zde narodil František Kovář, profesor-biblista, biskup a třetí patriarcha Církve československé husitské.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – založen rajhradským klášterem v roce 1255 v gotickém slohu. V letech 1680–1687 byl raně barokně přestavěn Kašparem Bedřichem, hrabětem z Lamberka. Na vysoké věži s barokní bání visí 4 zvony.
  • Fara
  • Stará historická sýpka „žudr“ na šesti dřevěných pilířích
  • Bývalá formanská hospoda Zlatá studna[2]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b Oficiální stánky obce Sebranice: O Sebranicích [online]. [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]