Nýrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nýrov
Obecní úřad a hasičská zbrojnice
Obecní úřad a hasičská zbrojnice
Znak obce NýrovVlajka obce Nýrov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLetovice
Obec s rozšířenou působnostíBoskovice
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel224 (2023)[1]
Rozloha9,17 km²[2]
Katastrální územíNýrov
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ679 72
Počet domů85 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNýrov 56
679 72 Kunštát na Moravě
obec@nyrov.cz
StarostkaIng. Aneta Sedláčková
Oficiální web: www.nyrov.cz
Nýrov
Nýrov
Další údaje
Kód obce582107
Kód části obce108413
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nýrov (hanácky Nérov) se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Žije zde 224[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Nýrov je jmenná podoba přídavného jména nyrový odvozeného od starého nyra - "díra, doupě". Místní jméno tedy označovalo místo, kde byly díry.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368. Osídlení zde bude i starší, což dokazuje objev hradiště či hrádku, dosud neurčeného stáří, nacházejícího se v lokalitě Hradisko asi 1,5 km jihovýchodně od obce, podle některých pramenů až pravěkého původu. Podle pramenů měl Nýrov v období třicetileté války 12 domů, v roce 1790 se zvýšil počet domů na 30 a obyvatel na 181. V roce 1900 zde bylo 32 domů a 230 obyvatel. Obyvatelé Nýrova se po většinu existence živili prací na polích a v lesích, až 20. století přineslo do obce určitý rozvoj. V roce 1908 byla postavena základní škola, o šest let později byla postavena silnice, která spojovala obec s Kunštátem a Letovicemi. V období první republiky založili občané požární sbor, který přetrvává v obci až do dnešních dnů. V třicátých letech byla přivedena elektřina z elektrárny ve Zboňku.

Za druhé světové války na území obce operovali příslušníci partyzánských jednotek. Při obraně úkrytu v roce 1945, který byl prozrazen, čtyři z nich zahynuli. Za spolupráci s partyzány byli dva nýrovští občané gestapem zatčeni a popraveni. Hned po válce byl v katastru obce otevřen důl na žáruvzdorný jíl, předchůdce dnešní pískovny.

Když v roce 1948 přebrali moc komunisté, ztratil Nýrov část své samostatnosti. Život v obci ovlivnila kolektivizace. Těm hospodářům, kteří nebyli ochotni vstoupit do družstva, byl majetek přímo zabaven, zbytek zemědělců se přizpůsobil, nebo odešel pracovat jinam. Na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let se začaly v obci stavět rodinné domky, nový obchod, hospoda a kulturní dům, byla vybudována kanalizace a vodovod. Zemědělské družstvo stavělo nové objekty kanceláře, dílen a skladů, vznikla spojovací silnice do Sebranic. Obec měla v té době 61 trvale obydlených domů a 254 obyvatel. V období normalizace byl Nýrov přičleněn k obci Kunštát. V tomto období z Nýrova odcházeli lidé a byla uzavřena škola.

Po roce 1989 si občané zvolili samostatnost obce a vlastní samosprávu. Obec získala zpět svůj historický majetek, byla opět otevřena škola. V roce 2000 bylo dokončeno zavedení plynovodu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hradisko – jsou zde skromné zbytky, podle některých odborníků pravěkého původu, avšak je pravděpodobnější, že to jsou základy nedostavěného hrádku z 13. století.
  • Partyzánská zemljanka – se nachází v lese pod hradištěm. Na místě původního úkrytu části partyzánské skupiny Jermak, která byla v lednu roku 1945 zlikvidována gestapem.
  • Pamětní deska věnovaná Antonínu Pětovi, bývalému řediteli nýrovské základní školy a členu protifašistického odboje.[5]
  • Památník k 15. výročí osvobození Československa od fašismu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 152.
  5. Zdeněk Surýnek. Pamětní deska Antonín Pěta [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]