Jermak (partyzánský oddíl)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Památník sovětské partyzánské skupině Jermak, která do Rakoveckého údolí seskočila na padácích dne 30. 9. 1944
Pamětní deska v zemljance nedaleko Nýrova, kde padli Nikolaj Iljin a Konstantin M. Nikolskij z výsadku Jermak
Zemljamka nedaleko Nýrova
Pozůstatky bunkru na vrchuPáleniny
Pomník u bunkru partyzánské skupiny Jermak na vrcholu Páleniny

Jermak byl krycí název sovětského výsadku a následně partyzánské skupiny operující na území Protektorátu Čech a Morava. Oddíl, který do svých řad absorboval řadu uprchlých sovětských zajatců i místních obyvatel, působil zejména v prostoru Drahanské vrchoviny, kde ke konci války provedl řadu sabotážních akcí.

Sestavení a vysazení výsadku[editovat | editovat zdroj]

Výsadek byl sestaven v srpnu 1944 a měl patnáct členů, čtrnáct Rusů a jednoho Poláka:

Původně měla jednotka 1. září 1944 překročit bojovou linii v prostoru města Frysztak v Polsku, avšak to se jí nepodařilo. Proto byla v noci z 30. září na 1. října na druhý pokus vysazena na Moravě letecky. Operačním územím skupiny byla určena vesnice Studnice u vojenského újezdu Březina. Výsadek přistál v Rakoveckém údolí mezi Ruprechtovem a Račicemi.

Samotný seskok se nepodařilo utajit a proto se celý prostor seskoku stal cílem německé pátrací akce. Výsadkářům se sice podařilo uniknout, ale přišli o část vybavení.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Výsadkářům se během přesunu podařilo získat řadu kontaktů mezi místním obyvatelstvem a zároveň do svých řad přijal skupinu uprchlých ruských zajatců. Díky rozrůstání se skupiny byl oddíl rozdělen a od listopadu 1944 některé skupiny operovaly samostatně. Proti Jermaku brněnské gestapo nasadilo konfidenty a tzv. protibandy (Gegenbande) tvořené Rusy a Ukrajinci, kteří spolupracovali s nacisty. Ti se vydávali za partyzány a po obyvatelstvu požadovali pomoc. Ti, kteří se nechali oklamat byli následně zatýkáni gestapem.

Rozdělení oddílu[editovat | editovat zdroj]

Začátkem prosince se gestapu podařilo získat informace o schůzce partyzánských velitelů včetně několika příslušníků oddílu Jermak ve Žďárné. Během přepadu byli dva partyzáni zabiti, dalším z nich, včetně radistky Paršinové se podařilo uniknout. Jádro Jermaku se poté přesunulo k Prosetínu. Další část Jermaku se gestapu podařilo vypátrat u Nýrova. Zde na jejich lesní bunkr 11. ledna 1945 zaútočil speciální stíhací oddíl s příslušníky gestapa. Během boje padli všichni čtyři partyzáni. Z důvodu probíhajících akcí německého bezpečnostního aparátu byl oddíl Jermak rozdělen na menší části a jeho činnost utlumena.

Provokatéři[editovat | editovat zdroj]

Začátkem února 1945 se gestapu podařilo zajmout a následně přimět ke spolupráci jednoho z ruských partyzánů, který následně nejen vyzradil řadu údajů o činnosti Jermaku, ale začal i pro gestapo pracovat jako provokatér. Díky dalším údajům získaným mučením odbojářů se podařilo Němcům získat informace o chystané schůzce velitelů Jermaku a Třetí čs. úderné roty generála Luži 26. února. Místo schůzky, hájovnu nedaleko Šerkovic obsadili provokatéři převlečení za partyzány. Po příchodu velitelů došlo k boji, při kterém padl velitel Jermaku Dimitrijev, Železňak byl zajat a v dubnu popraven. V následném zatýkání byla zatčena řada spolupracovníků Jermaku.

Nové velení[editovat | editovat zdroj]

Po padlém Dmitrijevovi převzal velení jeho zástupce Petrovskij. Ztráta velitelů a sítě spolupracovníků donutila část Jermaku k dalšímu utlumení činnosti. Části oddílu operujícího na Poličsku a Prostějovsku zůstaly nedotčené. Od března začaly tyto skupiny podnikat diverzní akce proti dopravním komunikacím, zejména železnici.

Poškozený most u Heleníně[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. dubna 1945 byl pětičlennou skupinou partyzánů náloží poškozen most u obce Helenín. Most byl na trase Jihlava - Brno. Most po vjetí vlaku s německými vojáky nevydržel a tři vagóny se zřítily do řeky Jihlavy. Smrtí 52 a zraněním 119 německých vojáků[zdroj?] se, podle amatérského historika Jiřího Vybíhala, jednalo o největší diverzní akci provedenou partyzány na území Protektorátu.

Původně patnáctičlenný výsadek se rozrostl a byl rozdělen. Oddíly, nesoucí název Jermak působily na Prostějovsku, Olomoucku, Vyškovsku, v okolí Poličky a Velkého Meziříčí. Některé skupiny prováděly diverzní akce na železnici, proti německým kolonám či vyzbrojovací přepady četnických stanic. Další skupiny se převážně zabývaly zásobovacími akcemi, ale i akcemi tzv. individuálního teroru (trestání a zastrašování kolaborantů a osob německé národnosti).

Akce v Javoříčku[editovat | editovat zdroj]

Skupina Jermak-Fursenko působící v oblasti Litovle se zabývala zásobováním a individuálním terorem. Dubnová akce roku 1945 v Javoříčku, kdy byli partyzány zavražděni 3 lidé v tamní hájovně (matka se dvěma dětmi), vedla k vypálení celé obce Javoříčko oddílem SS. Součástí akce SS bylo povraždění 38 obyvatel Javoříčka, všech přítomných mužů starších 15 let.

Ztráty[editovat | editovat zdroj]

Partyzánský oddíl Jermak za dobu svého působení v Protektorátu sdružil 286 bojovníků, z čehož bylo 35 Čechů.[1] V bojích zabili 1 279 nepřátelských vojáků a 734 jich zajali. Z vlastních řad padlo 39 vojáků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽAMPACH, Vojtěch. Partyzánské portréty. Brno : Blok, 1980. S. 62.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Vladimír. Gestapo na stopě partyzánů. Válka REVUE. leden-únor 2012. ISSN 1804-0772.  
  • Stryjová, Dagmar. Městys Račice - historie a současnost. Račice 2009, vlastním nákladem. ISBN 978-80-254-4019-3. Str. 169 - 175.
  • ŽAMPACH, Vojtěch. 40. výročí seskoku sovětské výsadkové skupiny JERMAK. Vyškov : OKS, 1984. 11 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]