Litovel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Litovel

Náměstí Přemysla Otakara II. s budovou radnice
Znak obce LitovelVlajka obce Litovel
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0712 503444
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Olomouc (CZ0712)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Litovel
Historická země Morava
Katastrální výměra 46,39 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 901 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 233 m n. m.
PSČ 78401
Zákl. sídelní jednotky 29
Části obce 11
Katastrální území 11
Adresa městského úřadu Městský úřad Litovel
nám. Přemysla Otakara 778
784 01 Litovel
Starosta Ing. Zdeněk Potužák
Oficiální web: www.litovel.eu
Email: sekretariat@mestolitovel.cz
Litovel
Red pog.svg
Litovel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litovel (německy Littau)[2] je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Morava, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Město se proto také nazývá hanácké Benátky. Jedno z ramen, Nečíz, protéká přímo pod radniční věží a celým náměstím. Žije zde kolem 10 tisíc obyvatel, katastrální výměra činí 46,39 km². Nachází se v nadmořské výšce 233 m n. m. na úpatí Drahanské vrchoviny.

Název města[editovat | editovat zdroj]

Název města je spolehlivě poprvé doložen k roku 1391 v podobě L’utovel a snad pochází z předpokládaného mužského osobního jména L'utov („L'utův syn“[3]). Podoba s hláskou i místo přehlásky ’u se ustálila v průběhu 15. století. Z morfologického hlediska je zajímavá zejména koncovka -el, v níž je souhláska l považována za epentetickou (vsuvnou) a mohla vzniknout z hypotetického předchozího spojení souhlásky v s přivlastňovací příponou -ja. Výraz *L'utovja vьsь by tak znamenal „L'utova ves“. Tomu by odpovídala latinská verze názvu města Luthouia vyskytující se v pramenech z let 1272, 1382 a 1465.[4]

Epententické l je typické pro východoslovanské a jihoslovanské jazyky, nicméně vzácně se zachovalo též v některých místních jménech v Čechách, jako například u názvů Davle nebo Třebovle, či v Polsku, jako například u Drogowle nebo Witowle. U těchto jmen se zakončení -vle vyvinulo z původního -vl. Podle této analogie by tedy současná podoba vznikla z nominativu L’utovle (či L’utovlě), jehož genitiv či lokativ by byly rovněž L’utovle (Litovle), z čehož by později vznikl nový nominativ L’utovel (Litovel).[4][3] Trhlinou této teorie u názvu Litovel je ovšem fakt, že není doložena žádná jeho dřívější podoba zakončená -vle.[3]

Název města je ve spisovné češtině ženského rodu, ovšem ve východomoravských a slezských nářečích se užívá v rodě mužském.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mapa Litovle z roku 1834
Historický pohled na Uničovské předměstí Litovle

Při stavebních pracích odkryli v létě roku 2014 archeologové na náměsti Přemysla Otakara nejstarší zachovalý funkční kamenný most na Moravě.[8][9] Most stojí nad Nečízem, jedním z ramen řeky Moravy, které teče pod náměstím. Dochovala se na něm i původní dlažba. Je dlouhý 8,5 metru a široký 7 metrů.[8] Archeologové datují vznik mostu do přelomu čtrnáctého a patnáctého století.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i  za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. [10]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Litovel 6254 7403 7743 8127 8189 8240 8041 7438 8489 9019 10123 10184 10030 9719
Počet domů část Litovel 878 977 1025 1083 1124 1205 1385 1592 1601 1700 1725 1902 1932 2065

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Litovli.

Litovelská radnice[editovat | editovat zdroj]

Nachází se na náměstí Přemysla Otakara, původně stavba sloužila jako sídlo rychtáře a poté i panské sídlo. V roce 1557 ji odkoupilo město a zřídilo zde radnici. V roce 1572 byla přestavěna a byla přistavěna 65,4 m vysoká věž[11], stojící přímo nad ramenem Moravy, což ji činí nejvyšším mostem na řece Moravě.

Morový sloup[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mariánský sloup (Litovel).

Památník morové epidemie z roku 1714, vytvořil jej Václav Render roku 1724. Morový sloup zdobí plastiky Panny Marie, sv. Pavlíny, sv. Rozálie a v rozích sv. Karla Boromejského, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Morový (Mariánský) sloup

Městské hradby[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Městské opevnění (Litovel).

Pozůstatky městských hradeb. Po třicetileté válce byly opraveny, což připomíná kámen s letopočtem 1691, zasazený do hradeb.

Vodní dílo Nečíz[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Nečíz.

Nečíz je rameno řeky Moravy, protékající jádrem města přibližně od západu k východu s vícekrát upravovaným korytem, dnes z velké části zaklenuté. Tato urbanistická struktura byla již součástí středověkého vodního systému města. Nečíz protéká mimo jiné pod několika významnými stavbami, mezi nimi pod bývalým Městským mlýnem či věží radnice. Jednou z atraktivit města je sestup k vodní hladině Nečízu po klasicistním schodišti přímo z plochy náměstí Přemysla Otakara, který je chráněnou technickou památkou.[12]

Budova gymnázia Jana Opletala[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku gymnázium Jana Opletala.

Budova novorenesančního stylu, byla navržena profesorem brněnské techniky arch. Josefem Bertlem. Stavba byla dokončena ve dnech 10. a 11. září 1904. Dr. František Nerada, první ředitel gymnázia, popisuje v článku z roku 1904 „Umělecká výzdoba budovy školy reálné“ budovu takto: „Nad hlavním vchodem znak města, nad prvním poschodím, kde je poprsí Komenského, znaky zemí českých a nad druhým poschodím, vedle plastických ozdob znázorňujících střídavě českou korunu a haluze lípové jsou ve zvláštních polích obrazy květin význačných pro Litovelsko. Avšak hlavní výzdoba spočívá ve čtyřech velkých obrazech umístěných na hlavním průčelí po obou stranách hlavního vchodu, které jsou opatřeny nápisy vystihujícími jejich význam. Každý obraz, na němž jsou zobrazeny postavy v nadživotní velikosti po poprsí, jest 4 m dlouhý a metr vysoký. Provedeny jsou, jakož i všecky obrazové ozdoby venku na budově, v barevné pálené hlíně, pokryté sklonovinou, aby tak vzdorovaly počasí a staly se nezničitelnými.“

Novorenesanční budova gymnázia

Ozdobné mozaiky na průčelí Gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Švédská deska[editovat | editovat zdroj]

Památník dobytí Litovle Švédy za třicetileté války byl postaven roku 1652. Jsou v něm zazděny kamenné dělové koule. Překlad německého nápisu na desce zní:

Švédská deska
„Léta páně 1643 dne 19. června oblehla hlavní švédská armáda město Litovel. V těchto místech prudce ostřelovala město a pak ho dobyla útokem. Poté vyhodila do povětří tři vysoké a pevné věže i s oběma branami, rozmetala hradební předprseň, zbořila příkop i val a v nepřátelské zvůli žalostně zničila celé město.“

Svatojánský most[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Svatojánský most v Litovli.

Kamenný most přes řeku Moravu byl dostavěn kolem roku 1592 a je jedním z nejstarších dochovaných mostů v České republice a nejstarším na území Moravy. Uprostřed mostu je umístěna socha svatého Jana Nepomuckého.

Po povodních v roce 1997 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce mostu. Roku 2014 byl odkryt ještě starší most přes náhon Nečíz.[13]

Kostely a kaple[editovat | editovat zdroj]

Kostely a kaple v městských částech[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Litovel v roce 1845.
  • železniční stanice a zastávky: Litovel předměstí (trať: 273, 274), Litovel město (trať: 273), Litovel (trať: 273)
  • autobusové stanoviště se nachází v těsné blízkosti železniční zastávky Litovel město
  • silnice druhé třídy v Litovli: 449, 447, 635
  • D35 směr Olomouc a Mohlenice

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • V Litovli se vaří stejnojmenné pivo.[14]
  • Papcel, a.s. Litovel vyrábí stroje a technologická zařízení pro papírenský průmysl.[15]
  • V místní části Tři Dvory se nachází výrobna těstovin značky Adriana a sýrárna Brazzale Moravia (největší světový producent sýru parmezán).[16]
  • V místní části Nasobůrky se vyrábějí minerální vody (např. Saguaro).
  • SEV Litovel s.r.o. následník bývalé Tesly Litovel, proslulý světový výrobce gramofonů
  • cukrovar
  • Kimberly-clark, výrobce hygienických prostředků
  • HTM Sport, výrobce lyžařského vybavení značek Head
  • Alibona, výrobce konzervárenských výrobků
  • JAD FOOD Litovel, výrobce zmrzlin (např. Ruská zmrzlina, zmrzlina Kubík)

Příroda[editovat | editovat zdroj]

V okolí města se rozprostírá Chráněná krajinná oblast Litovelské pomoraví. Chráněnou krajinnou oblastí byla prohlášena v roce 1990.

V CHKO se nacházejí významné lužní a bažinné lesy. Většina území CHKO se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy s lužními lesy, loukami, mokřady, tůněmi a zatopenými pískovnami. Dalšími biotopy na území CHKO jsou teplomilné chlumní doubravy v severní části a dubohabrové a bukové lesy. V lesích převažuje přirozená druhová skladba. Nadregionální význam má hlavně nezregulovaný přírodní meandrující tok řeky Moravy.

Národní přírodní rezervace Vrapač

Biocentra a přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Pravoslavný kostel v Chudobíně
Historický pohled na město

Litovel se dělí na 11 částí (údaje k roku 2011):[10]

  • Březové (připojena 1980; 60 domů, 191 obyvatel)
  • Chudobín (připojena 1980; 80 domů, 226 obyvatel)
  • Litovel (1 120 domů, 7241 obyvatel) a historická osada Chořelice (připojena 1975; 78 domů, 307 obyvatel)
  • Myslechovice (připojena 1980; 115 domů, 375 obyvatel)
  • Nasobůrky (připojena 1980; 152 domů, 458 obyvatel)
  • Nová Ves (připojena 1980; 82 domů, 229 obyvatel)
  • Rozvadovice (připojena 1980; 64 domů, 220 obyvatel)
  • Savín (připojena 2001; 63 domů, 141 obyvatel)
  • Tři Dvory (připojena 1976; 92 domů, 247 obyvatel)
  • Unčovice (připojena 1980; 124 domů, 408 obyvatel)
  • Víska (připojena 1980; 35 domů, 39 obyvatel)

V letech 1976–1990 byla součástí města také obec Červenka a v letech 1980–1990 také obce Haňovice a Pňovice.[17]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zápasník Gustav Frištenský
Alena Šromová, senátorka

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva města od roku 2010 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[18]

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

Výstavy, koncerty, festivaly a další společenské akce organizuje Městský Klub Litovel.

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

V Litovli se každoročně každou druhou červnovou sobotu pořádá celoměstský hudební a kulturní festival Hanácké Benátky.

Pivovar Litovel každoročně v srpnu pořádá festival hudby a piva Litovelský otvírák, na který tradičně zavítá rekordní počet návštěvníků. U příležitosti slavností probíhá i Den otevřených dveří pivovaru.

Na podzim se ve městě koná akce Litovelské slavnosti. V současné době je akce sloučena se Dny Evropského Dědictví.

Advent[editovat | editovat zdroj]

V období adventu se ve městě konají vánoční trhy, koncerty, tematická divadelní představení a další kulturní akce.

O vánoční výzdobu města se konají Technické služby Litovel. Vánoční strom na náměstí Přemysla Otakara byl v roce 2016 zvolen jako nejkrásnější vánoční strom olomouckého kraje.

Sportovní vyžití[editovat | editovat zdroj]

V Litovli se nachází krytý bazén, otevřené koupaliště, moderní sportovní hala, areál sokolovny, vodácký areál s lezeckou stěnou, řada venkovních hřišť, sauna, bowling, petanque a minigolf.

- V Litovli se tradičně pořádá extrémní štafetový závod BOBR CUP

- Každoročně v Litovli probíhá závod Spartan Race

Tatran Litovel[editovat | editovat zdroj]

Tatran Litovel je tělovýchovná jednota, která pracuje ve 13 sportovních oddílech. V roce 2010 sdružovalo celkem 660 členů.

Házenkáři Tatranu Litovel hráli v sezónách v letech 2014 - 2017 v nejvyšší házenkářské lize České republiky.

Vodácký oddíl[editovat | editovat zdroj]

Litovlí protéká 6 ramen řeky Moravy, a tak je Litovelsko centrem vodáctví.

Litovelská vodácká tělovýchovná jednota čítá celkem 3 oddíly:

  • Oddíl sjezdu a slalomu
  • Oddíl rychlostní kanoistiky
  • Oddíl vodní turistiky

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1900 - 1923 - první český starosta v Litovli Vácslav Socha
  • 1990–1994 – Mgr. František Geschwinder

Školství a kulturní instituce[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Gemerská
  • Mateřská škola Gemerská - pobočka MŠ Kollárova
  • Mateřská škola G. Frištenského
  • Mateřská škola G. Frištenského - pobočka MŠ Čihadlo
  • Mateřská škola G. Frištenského - pobočka MŠ Unčovice
  • Církevní mateřská škola Svatojánek
  • Mateřská škola Nasobůrky

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • ZŠ Jungmannova, Litovel

ZŠ Vítězná 1250, Litovel

  • ZŠ Nasobůrky
  • ZŠ, dětský domov a jídelna Litovel

Střední školy a gymázia[editovat | editovat zdroj]

Ostatní školská zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Domov mládeže SOŠ Litovel
  • Dům dětí a mládeže
  • Základní umělecká škola
  • Školní jídelna Studentů, Litovel
  • Školní jídelna ZŠ Vítězná

Kultura a ostatní zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • První muzeum Harmonik
  • Městský klub Litovel
  • Dětský pěvecký sbor Mládí při ZŠ Vítězná Litovel
  • Pěvecký sbor Palora při GJO Litovel
  • Pěvecký sbor Úsvit při ZŠ Jungmannova Litovel
  • Pěvecký sbor Senzakord, o.s.
  • Smíšený pěvecký sbor Kantika při MK Litovel
  • Folklorní soubor Hanačka
  • Divadelní odbor Sokola Litovel
  • Studio Atelier při MK Litovel - litovelští výtvarníci
  • Litovelský INFOkanál (místní TV vysílání)
  • Fotoklub Litovel při MK Litovel

Muzea na Litovelsku[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Litovel[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Litovel (bývalá střelnice)

Muzeum nabízí různé krátkodobé výstavy a též 3 stálé expozice: Řemesla 1. poloviny 20. století, Gustav Frištenský a Od mechanického hracího strojku k modernímu gramofonu.

Muzeum harmonik Litovel[editovat | editovat zdroj]

Zdejší muzeum harmonik je největším muzeem svého druhu ve střední Evropě, je soukromou sbírkou. Vystavuje na 230 harmonik starých až 150 let. Všechny nástroje ve sbírce jsou funkční a zájemci si mohou jejich zvuk sami vyzkoušet. Nástroje jsou evidovány ve fondu ministerstva kultury.

Hanácké skanzen Příkazy[editovat | editovat zdroj]

Venkovská usedlost v Příkazech

Centrem skanzenu je 200 let starý grunt, kde je umístěna expozice bydlení nebo sbírky dětských hraček. V přilehlých zahradách se můžete podívat do stodol, kde najdete zemědělské stroje a nářadí. Součástí skanzenu je originální hanácká hospoda.

Hanácké národopisné muzeum Cholina[editovat | editovat zdroj]

Jako základ sbírky posloužily rekvizity používané místním ochotnickým spolkem v 50. letech – ojedinělým exponátem je např. divadelní opona, ale jsou tu i jiné předměty týkající se krojů či ukázek dobového domácího inventáře (nádobí, hrací obrazy atd.) a také předměty ze starých školních kabinetů, které místní škole daroval cestovatel Emil Holub při svojí přednášce v obci.

Muzeum Bouzov[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Bouzov je nově vybudované muzeum řemesel.

Mikroregion Litovelsko[editovat | editovat zdroj]

Mikroregion Litovelsko je dobrovolný svazek obcí se sídlem v Litovli. Řeší problémy ohledně samosprávy obcí a společenského a hospodářského rozvoje. Obce si navzájem dopomáhají i v souvislosti s cestovním ruchem.

Svazek sdružuje celkem 22 obcí a byl založen v roce 2003.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Rozloha
26 000 280 km²

Turistické atrakce mikroregionu[editovat | editovat zdroj]

Hrad Bouzov[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl pravděpodobně postaven na přelomu 13. a 14. století,  jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století.

Arboretum Bílá Lhota[editovat | editovat zdroj]

Arboretum s ojedinělou sbírkou asi 500 druhů dřevin a bylin a rozlohou 2,5 ha. V roce 1926 jej založil Qiudo Riedl v areálu bývalého zámeckého parku.

Památková rezervace Příkazy[editovat | editovat zdroj]

Soubor staveb lidové architektury v Příkazích představuje jedinečný doklad hliněného lidového stavitelství z oblasti Hané.

Javoříčské jeskyně[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně byly objeveny v roce 1938 Vilémem Švecem, veřejnosti jsou přístupny již od roku 1539.

Podzemní systém třípatrových Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí.

Zámek Náměšť na Hané[editovat | editovat zdroj]

Malebný zámek se zahradami je evidován jako Kulturní památka České republiky.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Litovelsko ze silnice nad Novou Vsí
Pohled na Litovelsko ze silnice nad Novou Vsí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 596.  
  3. a b c d LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Heslo Litovel, s. 183–184.  
  4. a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Díl I. A–L. Praha : Academia, 1970. S. 542–543.  
  5. Povodněmi zkoušená Litovel se nadále hrází nedočká, blokují je výkupy. iDNES.cz [online]. 2016-02-18 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.  
  6. Litovel: tornádo bylo jako povodeň. Novinky.cz [online]. 2004-06-10 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online.  
  7. Vichrice v Litovli 9.6.2004, fotografie
  8. a b Na Moravě odkryli nejstarší kamenný most. Novinky.cz [online]. 2014-07-15. Dostupné online.  
  9. Náměstí v Litovli skrývalo pod hlínou zřejmě nejstarší most na Moravě. iDnes.cz [online]. 2014-07-09. Dostupné online.  
  10. a b Litovel [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.  
  11. Procházka Litovlí [online]. Litovel: Město Litovel, [cit. 2017-02-18]. Kapitola Radnice a radniční věž. Dostupné online.  
  12. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav, [cit. 2017-06-08]. Kapitola Přístup k rameni Moravy (Nečízu). Dostupné online.  
  13. Na Moravě odkryli nejstarší kamenný most. Novinky.cz [online]. 2014-07-15 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online.  
  14. pivo Litovel
  15. Papcel, a.s. Litovel
  16. adresa sídla Adriana – výrobce těstovin s.r.o.
  17. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 83, 140 a 403.
  18. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153800775245661&id=224337820660
  19. Info dle zákona číslo 106/1999 Sb.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AUGUSTINKOVÁ, L. - PACLOVÁ, H.: Vodní dílo Nečíz v Litovli. Historie a aktuální význam. Ostrava 2013.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]