Vojenský újezd Libavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Libavá

Cedule upozorňující na začátek vojenského újezdu
Znak obce Libavá
znak
Lokalita
Status vojenský újezd
LAU (obec) CZ0712 503941
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Olomouc (CZ0712)
Obec s rozšířenou působností Olomouc
Pověřená obec vojenský újezd Libavá
Historická země Morava
Katastrální výměra 327,2382 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 0 (2017)[1] (e)
PSČ 783 07
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 1
Katastrální území 5
Adresa újezdního úřadu Úřad vojenského újezdu Město Libavá
náměstí č. 2
783 07 Město Libavá
Přednosta plk. Mgr. Josef Dřímal
Oficiální web: www.vojujezd-libava.cz
Email: uuvu.libava@iol.cz
Libavá
Red pog.svg
Libavá
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojenský újezd Libavá je vojenským újezdem o rozloze 327,2382 km² v Olomouckém kraji, na severovýchodě okresu Olomouc, v oblasti Oderských vrchů. Sídlem újezdního úřadu je Město Libavá. Rozkládá se na Moravě, ale před svým zmenšením k 1. lednu 2016 zasahoval východním okrajem svého tehdejšího území i do Slezska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik a vysídlení[editovat | editovat zdroj]

Vojenské území kolem Města Libavá vzniklo na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 o zřízení vojenského tábora Město Libavá. Na základě usnesení vlády ČSR ze dne 6. června 1950 byl vojenský tábor ke dni 1. červenci 1950 prohlášen vojenským újezdem. Vymezení újezdu se různým způsobem dotklo celkem 47 obcí.[2] Území újezdu bylo rozšířeno dalším usnesením vlády ČSR ze dne 5. února 1952 se zpětnou platností k 1. únoru 1952.[3] Po rozšíření tvořila území újezdu celá katastrální území 24 obcí (16 ze správního okresu Moravský Beroun); 1 ze správního okresu Šternberk; 4 ze správního okresu Hranice; 3 ze správního okresu Olomouc). Roku 1957 došlo k menší změnám vymezení území vojenského újezdu.[4] K 1. lednu 2003 byl vojenský újezd Město Libavá přejmenován na vojenský újezd Libavá.

Ve všech zdejších obcích žili do roku 1945 téměř výhradně Němci, kteří byli v letech 1945–1946 nuceně vysídleni a obce byly osídleny českými přistěhovalci, neboť podle požadavků Ministerstva národní obrany ČSR měl vojenský tábor vzniknout v centrálních Jeseníkách kolem Pradědu a Vrbna pod Pradědem. Pro odpor veřejnosti i místních správních orgánů vláda ČSR dne 17. května 1946 vytvoření vojenského tábora v oblasti kolem Pradědu zamítla. Ministerstvo národní obrany ČSR proto pro vytvoření vojenského tábora urychleně nalezlo náhradní území kolem Města Libavé, což vláda schválila 17. září 1945. Obce, jež byly do té doby již osídleny českými přistěhovalci, byly nuceně vysídleny v průběhu roku 1947, některé však až počátkem 50. let.

V roce 1948 byla ve vojenském výcvikovém táboře Libavá pod vedením Antonína Sochora organizována a cvičena izraelská vojenská brigáda. V Československu vycvičení izraelští vojáci pozemních jednotek sice již nezasáhli do války za nezávislost v roce 1948, ale uplatnili se v konfliktech pozdějších.

Začleněná území[editovat | editovat zdroj]

Vymezení území vojenského újezdu podle stavu z roku 2015 s uvedením původních katastrálních území:

Z někdejšího politického okresu Moravský Beroun

K. ú. začleněná úplně:

K. ú. začleněná částečně, avšak s celým intravilánem:

K. ú. začleněná částečně, avšak intravilán začleněn nebyl:

Z někdejšího politického okresu Hranice

K. ú. začleněná úplně:

K. ú. začleněná částečně, avšak intravilán začleněn nebyl:

Z někdejšího politického okresu Olomouc-venkov

K. ú. začleněná úplně:

K. ú. začleněná částečně:

Z někdejšího politického okresu Šternberk
Slezská k. ú. z někdejšího politického okresu Opava-venkov začleněná částečně a bez intravilánu
  • Čermná ve Slezsku - připojené území tvoří východní okraj moderního k. ú. Nové Oldřůvky I (jedná se o celou parcelu č. 540 a částí parcel č. 438/1, 482, a 484)
  • Klokočov - připojené území se téměř dokonale kryje s moderním k. ú. Hadinka

Dřívější členění vojenského újezdu[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění[editovat | editovat zdroj]

  1. Čermná u Města Libavá
  2. Domašov nad Bystřicí I
  3. Dřemovice u Města Libavé
  4. Hadinka
  5. Hlubočky I
  6. Hlubočky II
  7. Hlubočky III
  8. Hlubočky III
  9. Hlubočky IV
  10. Jívová I
  11. Kozlov u Velkého Újezdu
  12. Kozlov u Velkého Újezdu I
  13. Luboměř u Potštátu
  14. Město Libavá
  15. Město Libavá I
  16. Město Libavá II
  17. Mrsklesy na Moravě I
  18. Nové Oldřůvky I
  19. Předměstí u Města Libavá
  20. Rudoltovice
  21. Varhošť u Města Libavá
  22. Velká Střelná

Části[editovat | editovat zdroj]

  1. Heroltovice
  2. Kozlov
  3. Luboměř pod Strážnou
  4. Město Libavá
  5. Slavkov

Základní sídelní jednotky[editovat | editovat zdroj]

Na území vojenského újezdu se do konce roku 2015 nacházelo osm základních sídelních jednotek, kterými byly:

  1. Čermná
  2. Heroltovice
  3. Kozlov
  4. Luboměř pod Strážnou
  5. Město Libavá
  6. Rudoltovice
  7. Slavkov
  8. Velká Střelná

Katastrální členění před optimalizací vojenského újezdu[editovat | editovat zdroj]

K 20. prosinci 2002[6] bylo území vojenského újezdu nově přerozděleno na následujících 5 katastrálních území, jimiž byly:

  1. Čermná u Města Libavá
  2. Město Libavá
  3. Rudoltovice
  4. Slavkov u Města Libavá (nyní už neexistuje)
  5. Velká Střelná

Chátrání[editovat | editovat zdroj]

V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze Město Libavá a bývalé obce Heroltovice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov, kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí, především u sakrálních objektů a dále u 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov.

Pobyt sovětských vojsk[editovat | editovat zdroj]

Sovětští důstojníci ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, zima 1985

Po okupaci sovětskou armádou v roce 1968 byla část vojenského prostoru Libavá společně s vojenskými prostory Milovice a Ralsko postoupena sovětské Střední skupině vojsk. Zatímco milovický a ralský prostor byly při odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 zrušeny, libavský převzala opět československá, později česká armáda.

Vojenský historik Martin Vaňourek na základě průzkumu zdejších staveb i typu vyslaných jednotek tvrdí, že v sovětské zóně vojenského prostoru Libavá byly po dobu 5 let rozmístěny jaderné střely namířené na západní Evropu, v reakci na rozmístění téměř 600 jaderných střel na území států NATO v Evropě. 122. raketová brigáda by podle něj nebyla počátkem roku 1983 vyslána do střední Evropy bez jaderných hlavic a tomu napovídá i technické zabezpečení základen. Sovětská armáda tu měla tři palebná postavení: Stará Voda, Přáslavice a Zelený kříž. Raketová brigáda byla odsunuta od 25. února do 16. března 1988 na základě odzbrojovacích jednání mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem a rakety byly následně v SSSR zničeny.[7]

Sovětská jednotka byla vybavena balistickými raketami 9K76 Temp-S (NATO je nazývalo SS-12 Scaleboard) schopnými nést jaderné hlavice. Před místními obyvateli byly skutečné údaje o poslání a výzbroji jednotky tajeny, mimo vojenský prostor však vznikla proti umístění raket řada peticí a protestů, jejichž autoři a signatáři byli pronásledováni.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vojenský prostor Libavá je ze všech vojenských újezdů nejobydlenější. Nerespektování práv obyvatel vojenských újezdů (právo na místní samosprávu a právo vlastnit majetek) se před rokem 2007 několik let systematicky věnovala senátorka Jitka Seitlová, zejména v souvislosti s vojenským újezdem Libavá, kde začátkem roku 2007 žilo nejvíce, tedy 1174 obyvatel. Tři závažné podněty týkající se závažného porušování zákonů se potvrdily, jeden z nich se týkal nezákonného zahrabání bojových ochranných látek. Některé podněty se týkaly podezřelých okolností pořádání honů zvěře, neevidovaných a nezpoplatněných. Pro své snahy nenalezla širokou podporu ani u obyvatel vojenských újezdů (podle průzkumu z roku 2002 pořádaného armádou vyjádřilo 64 % obyvatel VÚ Libavá spokojenost se životem v újezdu), ti si však za ní chodili stěžovat neformálně soukromě, s obavou z prozrazení. Vyjádřila však vůli zabývat se problémem i z pozice zástupkyně veřejného ochránce práv, do které byla mezitím jmenována.[9][10]

Zpřístupňování[editovat | editovat zdroj]

Od vzniku až do roku 1991 byl vojenský prostor pro veřejnost zcela uzavřen. V roce 1991 přednosta újezdního úřadu rozhodnutím zpřístupníl intravilány sídelních útvarů civilistům bez omezení.[11][12] V roce 2002 vydal výnos o zpřístupnění vybraných prostor, komunikací a turistických stezek.[13] Ten byl v roce 2007, 2009 a 2010 nahrazen vždy novým výnosem. V roce 2002 bylo zpřístupněno 75 km² ploch a 27 km turistických stezek a cyklostezek, vojenský újezd jednal s Klubem českých turistů o vyznačení dalších a Vojenské lesy a statky chystaly výstavbu přístřešků, laviček, informačních tabulí a odpadkových košů.[12]

Trvalé přístupné jsou podle výnosu újezdního úřadu sídelní útvary Město Libavá, Heroltovice, Kozlov, Luboměř pod Strážnou a Slavkov. Krom toho je trvale přístupná plocha kolem sakrálních objektů ve Staré Vodě, tedy kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího a kaple svaté Anny s Královskou studánkou s přístupovými cestami a okolím do 50 metrů[14] (podle výnosů z let 2007 a 2009 to bylo do vzdálenosti 100 metrů).

Dále jsou trvale přístupné silnice 440, 443 a 444 do sídla Město Libavá (444 přes Heroltovice, přes Starou Vodu), silnice 441 přes Kozlov, silnice 437 od Zeleného kříže u Kozlova přes Slavkov směrem k Loučce, silnice III/4427 přes Nové Oldřůvky, na okraji vojenského újezdu dálnice D35, a účelová komunikace ze sídla Luboměř pod Strážnou.

Některé oblasti byly postupně zpřístupněny veřejnosti o sobotách, nedělích a svátcích. Sektory jsou ve výnosech přednosty újezdního úřadu označeny písmeny velké abecedy.

  • A, severní část, severně od sídelních útvarů Heroltovice, Město Libavá a Stará Voda
  • B, jižní část, západně od sídelního útvaru Slavkov a jižně od sídelního útvaru Kozlov
  • C, jižní část, východně od sídelního útvaru Slavkov
  • D, východní část, těsné okolí sídelního útvaru Luboměř pod Strážnou
  • E, západní část, cíp vojenského újezdu v sousedství vesnice Mariánské Údolí
  • F, západní část, pás území podél vesnic Hlubočky a Hrubá Voda
  • Pramen řeky Odry 1 km severozápadně od Kozlova, jen pěšky nebo na kole
  • Školicí zařízení objekt Hadinka, jen se souhlasem provozovatele
  • Výcvikové a školicí zařízení velitelství společných sil AČR Magdalénský mlýn, jen se souhlasem provozovatele
  • Sakrální objekty ve Staré Vodě a okolí do vzdálenosti 50 metrů (ty jsou uvedeny jak mezi trvale zpřístupněnými místy, tak mezi místy s časovým omezením přístupnosti)
  • Některé z přístupných tras pro pěší turisty a cykloturisty přesahují přes hranice přístupných sektorů

Okrajové prostory vojenského újezdu, cyklotrasy a turistické stezky, které byly zpřístupněny veřejnosti, jsou určeny pouze k pěší turistice, cykloturistice a ke sběru lesních plodů o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích.

Zejména pro obyvatele újezdu a okolních obcí se v odůvodněných případech vydávají též povolení ke vstupu do dalších částí újezdu. Na některá místa je kromě povolení újezdního úřadu třeba též povolení náčelníka SOVZ nebo ředitele divize Vojenských lesů a statků ČR. Pro občany s trvalém bydlištěm na území vojenského újezdu neplatí časová omezení vstupu a vjezdu a mohou vjíždět i na režimové páteřní komunikace bez povolení, na kole a motocyklu mohou od roku 2010 jezdit po všech účelových komunikacích vojenského újezdu. Děti do 15 let nemusí být od roku 2010 uvedeny na povolení, ale musí být vždy v doprovodu dospělé osoby.

Parkovat lze v intravilánech sídelních útvarů, mimo ně jsou vyhrazena 4 parkoviště ve veřejně přístupných částech újezdu a 5 parkovišť v režimové části újezdu.

Na celém území újezdu platí trvalý zákaz volného rozdělávání ohně, kouření v lese, zákaz pobytu od setmění do svítání a zákaz táboření a stanování. O výjimky lze žádat přednostu újezdního úřadu nebo divizi Vojenských lesů a statků. Od 1. září do 31. října od 16 do 8 hodin platí omezení pohybu kvůli lovné sezoně. Cykloturistika je zakázána mimo vyjmenována cyklotrasy (t. j. i na většině z trvale přístupných silnic).

Rozsah přístupnosti od 30. dubna 2009 do konce října 2010 byl přibližně shodný.[15] Ve výnosu z roku 2007 nebyl uveden sektor E.[16] Předchozí výnos byl vydán v roce 2002.[13]

Vojenský prostor se každým rokem otevírá cyklistům během akce nazvané „BÍLÝ KÁMEN“.[17]

Zmenšení[editovat | editovat zdroj]

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo obrany pod vedením Alexandra Vondry přišlo v dubnu 2011 s plánem optimalizace vojenských újezdů, podle kterého se měl vojenský újezd Libavá do roku 2015 zmenšit asi o 79,15 km², tedy necelou čtvrtinu, zejména o okrajové části, které jsou částečně turisticky zpřístupněné. Kromě úspor armády je cílem také vyčlenit z vojenského újezdu co nejvíce obyvatel.[18] V září 2011 představil ministr obrany plán starostům obcí z okolí vojenského újezdu. Přitom uvedl, že v závislosti na názoru místních obyvatel se odloučená území buď připojí k sousedním obcím, nebo vzniknou nové obce.[19] Na začátku ledna 2012 záměr schválila vláda.[20]

V pátek 10. února a v sobotu 11. února se ve vybraných osadách konala anketa, obdoba místního referenda, s otázku, zda si obyvatelé přejí připojení k sousední obci, nebo vznik samostatné obce. Bylo určeno 5 anketních okrsků a tomu odpovídajících 5 anketních míst, a to v Městě Libavá, Heroltovicích, Kozlově, Slavkově a Luboměři pod Strážnou. Každý okrsek měl jiný typ anketního lístku. Anketní otázky nabízely větší množství možností, tedy v některém případě až dva způsoby vzniku nové obce a na výběr několik obcí, k nimž by sídelní útvar mohl být připojen. K platnosti rozhodnutí byla třeba účast nejméně 35 % oprávněných osob, přičemž rozhodnutí mělo být považováno za závazné, pokud pro ně hlasovalo nejméně 50 % hlasujících a zároveň nejméně 25 % ze všech oprávněných osob.[21][22]

Výsledky ankety:[23]

  • Město Libavá: účast 49,86 %, souhlas se vznikem obce Město Libavá s částí Heroltovice: 97,78 %, nesouhlas 1,67 %
  • Heroltovice: účast 61,90 %, souhlas se vznikem obce Město Libavá s částí Heroltovice: 96,15 %, nesouhlas 1,92 %
  • Kozlov: účast 15,26 %, souhlas se vznikem samostatné obce 34,48 %, nesouhlas 48,28 %
  • Slavkov: účast 3,33 %, souhlas se vznikem samostatné obce 33,33 %, nesouhlas 33,33 %
  • Luboměř pod Strážnou: účast 62,14 %, souhlas se vznikem samostatné obce 84,38 %, nesouhlas 14,06 %

Předpokládalo se, že na území vojenského újezdu vzniknou dvě obce: Město Libavá s částí Heroltovice a obec Luboměř pod Strážnou. Ministerstvo následně jednalo o připojení osad Kozlova a Slavkova k sousedním obcím.[24]

V rámci příprav pro optimalizaci území vojenského újezdu Libavá byla nově vytvořena tato katastrální území:

Vznikem k. ú. Kozlov u Velkého Újezdu a k. ú. Varhošť u Města Libavá zároveň zaniklo k. ú. Slavkov u Města Libavá.

V únoru 2015 proběhlo ve Městě Libavá jednání mezi zástupci ministerstva obrany, armády a obyvateli budoucích obcí. Z něj vyplynulo, že 1. září 2015 začnou oficiálně pracovat takzvané přípravné výbory, které mají připravit půdu pro „převod“ obcí do civilní samosprávy. K tomu došlo k 1. lednu 2016.[26]

Provedení[editovat | editovat zdroj]

Zákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, vznikla od 1. ledna 2016 z katastrálních území Město Libavá, Město Libavá I a Město Libavá II nová obec Město Libavá, z katastrálních území Kozlov u Velkého Újezdu a Kozlov u Velkého Újezdu I obec Kozlov a z katastrálního území Luboměř u Potštátu obec Luboměř pod Strážnou, všechny se tím zároveň z vojenského újezdu vyčlenily. Dále se katastrální území Domašov nad Bystřicí I připojilo k obci Domašov nad Bystřicí, Hadinka k obci Vítkov, Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III a Hlubočky IV k obci Hlubočky, Jívová I k obci Jívová, Mrsklesy na Moravě I k obci Mrsklesy a Nové Oldřůvky I k obci Budišov nad Budišovkou (katastrální území Hadinka a Nové Oldřůvky I tedy zároveň přešly do Moravskoslezského kraje).[27]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zbývající území vojenského újezdu i nadále spravuje újezdní úřad ve Městě Libavá a skládá se z katastrálních území:[27]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. [s.l.] : [s.n.], 2012. ISBN 978-80-260-2270-1. Kapitola KRONIKA druhá část, s. 88. (čeština)  
  3. Machala str. 92
  4. Machala str. 95
  5. a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  6. Časopis Zeměměřič, článek "ISKN a rok 2002 ve statistických údajích"
  7. Rostislav Hanyš: Z Libavé mířily na Evropu jaderné střely, tvrdí po letech zkoumání historik, iDnes.cz, 6. 12. 2010
  8. Lubomír Světnička: Komunisté zuřili, když se lidé bouřili proti sovětským raketám na Libavéc, iDnes.cz, 1. 6. 2010
  9. sada článků Tady vládne jen armáda, Život jako v gubernii, Stála jsem sama proti Goliášovi, říká Seitlová, MF Dnes, 28. 3. 2007, str. A10, autor Luděk Navara
  10. Senátoři jsou připraveni obrátit se kvůli Libavé na Ústavní soud, Český rozhlas, zprávy 3. 11. 2001: „Senátoři Jitka Seitlová (ODA) a František Mezihorák (ČSSD) jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud kvůli vojenskému újezdu Libavá. (…) Armáda a ministerstvo obrany podle jejich názoru rozjely proti snahám senátorů mohutnou kampaň.“
    Senátoři pochybují o Tvrdíkově plánu na oživení újezdu Libavá, Český rozhlas, zprávy 27. 10. 2001
  11. Vojenský újezd Libavá – základní informace o vojenském újezdu
  12. a b Polyfunkční využití území vojenského újezdu Libavá, Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá, 4. 4. 2006
  13. a b Výnos č. 1/2002 Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá
  14. Výnos č. 2/2010 Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá, vydán 3. 11. 2010, účinnost o 1. 11. 2010 (sic!), přednosta plukovník Mgr. Josef Dřímal
  15. Výnos č. 1/2009 Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá, vydán 14. dubna 2009, účinný od 30. dubna 2009, přednosta plukovník Ing. Vladimír Kubisa
  16. Výnos č. 1/2007 Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá, vydán 14. června 2007, účinný od 1. července 2007
  17. Webové stránky - Akce Bílý Kámen
  18. Michal Poláček: Libavá má být podle plánu ministerstva do čtyř let o čtvrtinu menší, iDnes.cz, 19. 4. 2011
  19. Michal Šverdík: Armáda nastínila plán zmenšení Libavé, možná tam vzniknou nové vesnice, iDnes.cz, 26. 9. 2011
  20. Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, idnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
  21. Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012, iDnes, ČTK
  22. Výnos č. 1/2012 přednosty újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá k přípravě, průběhu a vyhodnocení ankety ke zjištění názorů obyvatel vojenského újezdu k budoucímu samosprávnímu uspořádání, přednosta podplukovník Mgr. Josef Dřímal, 27. leden 2012 (datováno jen u odkazu)
  23. Přehled výsledků ankety vojenského újezdu Libavá 10.–11. 2. 2012, tisková zpráva, 13. 2. 2012
  24. V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá, iDnes.cz, 13. 2. 2012
  25. a b c d e f g h i j k l m n o p q ČÚZK - Změny názvů katastrálních území
  26. Metropole Olomouc: Libavá se připravuje na vznik nových obcí
  27. a b Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]